|
|
Ústava francouzské páté republiky
Palasová, Kristýna ; Císař, Jaromír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Cíl této práce je analyzovat francouzskou Ústavu prizmatem dělby moci. První kapitola je rozdělena do dvou částí, přičemž první část se věnuje převážně historickým souvislostem, které vedly k vytvoření páté republiky způsobem, jakým byla vytvořena. Druhá část této kapitoly se věnuje již samotné Ústavě páté republiky a principům, na kterých byla vystavěna. Každému principu se zde zvlášť krátce věnuji. Druhá kapitola je již zaměřena na výkonnou moc představovanou na jedné straně Prezidentem, který zastává nejdůležitější funkci v celém systému, a na druhé straně vládou v čele s jejím Předsedou. Předseda vlády žije ve stínu Prezidenta a jediná možnost, jak se z tohoto stínu vymanit, byla ve prospěch Prezidenta zredukována. Tento nástroj spočíval v institutu kohabitace, kterému se věnuji v závěrečné části této kapitoly. Zde vysvětluji jeho přínosy a úskalí, stejně jako způsob, jakým došlo k jeho praktickému vymizení z politického života. Neznamená to, že ke kohabitaci již nikdy nemůže dojít především z politického hlediska, nicméně z právního hlediska byly podniknuty veškeré kroky, aby bylo této situaci zabráněno. Následující kapitola je věnována zákonodárné moci, která je rozdělena mezi Národní shromáždění a Senát. Pravomoci Národního shromáždění jsem zmiňovala již i v předchozí kapitole o výkonné...
|
|
|
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi
Císař, Jaromír ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Giba, Marián (oponent)
Vývoj postavení presidenta Francouzské republiky v ústavách a ústavní praxi Abstrakt Disertační práce zkoumá povahu prezidentství ve francouzském republikánském zřízení od 19. do 21. století s důrazem na analýzu mocenské pozice prezidentů páté republiky od roku 1958 do současnosti. Nejprve se zabývá krátkou epizodou druhé republiky v letech 1848-1852, poté obsáhleji vysvětluje genezi slabého prezidentství ve třetí republice od roku 1870 a jeho pokračování v republice čtvrté po roce 1944, jakož i vznik silného prezidentství v roce 1958. Po tomto historickém nástinu se již převážná část práce věnuje statutu prezidenta v páté republice, tedy zejména způsobu jeho volby, délce jeho mandátu a jeho odpovědnosti. Navazující části pak rozebírají jednotlivé pravomoci prezidenta tak, jak jsou formulovány ústavou, přičemž jsou řazeny podle toho, vůči kterým subjektům v systému dělby moci se vztahují. Na prvním místě jsou podrobněji vymezeny vztahy ke druhé složce dvouhlavé výkonné moci, jíž vedle prezidenta je vláda a zejména ministerský předseda. Dále je věnována pozornost sdíleným pravomocem vykonávaným v koordinaci s vládou, zejména jednání v Radě ministrů, podepisování kontrasignovaných aktů, jakož i součinnosti v záležitostech zahraničních věcí a obrany. Následuje rozbor pravomocí prezidenta, které mají dopad na...
|
|
|
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství
Vavříček, Martin ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství Cílem mé práce je popsat přípravu šesti francouzských zákoníků. Vysvětlit, jaké vlivy působily při jejich tvorbě a jaké důsledky mělo schválení pěti z těchto kodexů. Z těchto důvodů je rozsah práce širší než pouhý popis kodifikačních prací v letech 1804-1815. Práci jsem rozdělil do třech celků. Východiska ke kodifikaci, šest zákoníků a vlivy francouzské kodifikace na zákoníky jiných zemí. Východiska popisují dva aspekty významné pro vznik zákoníku inspirační zdroje v podobě pramenů práva, přirozenoprávní teorie, myšlenek osvícenství a deklarace práv člověka a občana a legislativní procedury. Jádro celé práce tvoří pět kapitol věnovaných jednotlivým zákoníkům. První kapitola popisuje vznik občanského zákoníku (Code civil, 1804), hlavní postavy kodifikace, systematiku zákoníku, jeho obsah a jazykovou stránku. Druhá kapitola se týká občanského soudního řádu (Code de procedure civile, 1806) a obsahuje popis kodifikační práce, systematiku zákoníku a jeho charakteristiku. Třetí kapitola pojednává o obchodního zákoníku (Code de commerce, 1807). Obvyklý popis kodifikačních prací, systematiky a charakteristiky je tato kapitola obohacena o vývoj obchodního práva před rokem 1789. Trestní zákoník (Code penal, 1808) a trestní řád (Code d'instruction criminelle, 1808) jsou...
|
|
|
Právní aspekty jeruzalémského procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
-74- bylo jinak, když se zjistilo, že Izraelci trest skutečně vykonali. … Nejčastějším argumentem bylo, že Eichmannovy činy přesáhly reálné možnosti potrestání člověka, že nemělo smysl vykonat trest smrti za zločiny takové závažnosti"(H. Arendtová).240 Adolf Eichmann se tak stal jediným člověkem v dosavadních dějinách státu Izrael, nad kým byl vykonán trest smrti, protože jinak je Izrael ohledně trestu smrti značně zdrženlivý.241 4 Závěr Proces s Adolfem Eichmannem byl v mnoha aspektech přelomovým. Předně byl procesem, kde byl poprvé ústředním bodem holocaust ve své celistvosti (srov. odst. 1 ROS). Vedle toho se jednalo proces, v němž po právní stránce byla ústředním bodem genocida, která se jako nově zformulovaná kategorie zločinu podle mezinárodního trestního práva vyčlenila ze skutkových podstat zločinů proti lidskosti po přijetí ÚZTZG v roce 1948. V neposlední řadě byl procesem, kdy byla poprvé aplikována zásada univerzální jurisdikce v takto širokém rozsahu. Vedle toho se v něm objevily i další skutečnosti, které si zasloužily po právní stránce bližší komentář. Jednalo se především o přístup obou soudů k okolnostem vylučujícím protiprávnost (teorii státního aktu a obraně vyššími rozkazy) a otázka únosu Adolfa Eichmanna z Argentiny a jeho relevance pro trestní řízení. Z tohoto pohledu je tak plně...
|
|
| |
|
|
Mezinárodněprávní postavení Sárska v letech 1918-1935
Smetana, Karel ; Císař, Jaromír (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
106 Závěr: Sársko jako zvláštní mezinárodněprávní útvar bylo vytvořeno na Pařížské mírové konferenci v důsledku snahy Francie zajistit si vlastnictví sárských uhelných dolů při jejím neustálém koketování s myšlenkou vylepšení své východní hranice. Francouzští zástupci se na mírové konferenci museli utkat především s prezidentem Spojených států Woodrowem Wilsonem, který se k francouzským nárokům z principiálních důvodů stavěl zcela odmítavě. Francii se však do značné míry přesto podařilo prosadit svou, což vyústilo ve zřízení autonomního Sárska stojícího na patnáct let pod správou Společnosti národů. Řešení přijaté Velkou čtyřkou na Pařížské mírové konferenci bylo něčím zcela novým, správa Sárska byla na patnáct let odejmuta Německu a svěřena na stejnou dobu nově založené Společnosti Národů, v které z počátku Německo nemělo ani svého zástupce. Společnost Národů spravovala Sársko prostřednictvím mezinárodně obsazené pětičlenné Komise. V této Komisi nejdříve zcela převládal vliv Francie reprezentovaný jejím autoritativním prvním předsedou Francouzem Victorem Rautem. Následně, zhruba od druhé poloviny dvacátých let, však tento vliv Francie v Komisi i v celém Sársku ustupoval a Sársko pak bylo spravován Komisí - jakousi mezinárodní vládou, "v duchu Společnosti Národů". Tato změna byla především následkem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Šulcová, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17.století abstrakt Tato diplomová práce se zabývá významným obdobím anglické ústavní historie. Předmět této práce je zaměřen na postavení anglických panovníků a jejich spor s anglickým parlamentem o rozhodující moc ve státě. Tato práce se pokouší popsat hlavní změny v postavení anglického panovníka a zhodnotit význam 17. století především pro pozdější vývoj parlamentní formy vlády v Anglii. Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přibližuje systém anglického práva zahrnující obecné právo, soudcovské právo nebo právo ekvity a dále důležité královské pravomoci jako například právo svolat a rozpustit parlament, jmenovat soudce nejvyšších soudů a královské rádce a také okolnosti předcházejícího století, předně ustavení anglikánské církve za vlády Tudorovců v Anglii. Rovněž je stručně následován historický vývoj parlamentu a jeho pravomocí. Následující kapitoly jsou rozděleny dle tradiční periodizace tohoto století na roky 1600-1640, 1640-1660 a 1660-1700. Jednotlivé podkapitoly se soustředí na období vlády každého stuartovského panovníka. Hlavní pozornost je věnována dramatickému období vlády Karla I. vzhledem k občanské válce a popravě panovníka. Spor anglických panovníků a parlamentu je v prvé řadě zkoumán z hlediska financování, reformy církve, jmenování...
|
|
|
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství
Vavříček, Martin ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství Cílem mé práce je popsat přípravu šesti francouzských zákoníků. Vysvětlit, jaké vlivy působily při jejich tvorbě a jaké důsledky mělo schválení pěti z těchto kodexů. Z těchto důvodů je rozsah práce širší než pouhý popis kodifikačních prací v letech 1804-1815. Práci jsem rozdělil do třech celků. Východiska ke kodifikaci, šest zákoníků a vlivy francouzské kodifikace na zákoníky jiných zemí. Východiska popisují dva aspekty významné pro vznik zákoníku inspirační zdroje v podobě pramenů práva, přirozenoprávní teorie, myšlenek osvícenství a deklarace práv člověka a občana a legislativní procedury. Jádro celé práce tvoří pět kapitol věnovaných jednotlivým zákoníkům. První kapitola popisuje vznik občanského zákoníku (Code civil, 1804), hlavní postavy kodifikace, systematiku zákoníku, jeho obsah a jazykovou stránku. Druhá kapitola se týká občanského soudního řádu (Code de procedure civile, 1806) a obsahuje popis kodifikační práce, systematiku zákoníku a jeho charakteristiku. Třetí kapitola pojednává o obchodního zákoníku (Code de commerce, 1807). Obvyklý popis kodifikačních prací, systematiky a charakteristiky je tato kapitola obohacena o vývoj obchodního práva před rokem 1789. Trestní zákoník (Code penal, 1808) a trestní řád (Code d'instruction criminelle, 1808) jsou...
|
host ::
RSS.