|
| |
|
| |
|
|
Pojem tradice v kontextu teorie reflexivní modernizace
Kondrátová, Lucie ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Pojem tradice v kontextu teorie reflexivní modernizace" se zabývá fenoménem tradice a jejím vlivem na konstrukci společenského uspořádání i na tvorbu individuálních biografií v moderní etapě. Práce vychází z teorie reflexivní modernizace, jejímiž nejznámějšími propagátory jsou Ulrich Beck a Anthony Giddens. Současné reinterpretace jejich dnes již kanonických textů pocházejících z 80. a 90. let 20. století nezřídka vedou k nesprávnému výkladu nynější reality, na niž je nahlíženo jako na detradicionalizovanou. Za použití konceptu relativizace, jehož cílem je zpochybnit tuto radikální tezi a jenž je podporován principem sociologické imaginace hovořící pro prevenci zúženého vnímání společenské reality, se v argumentaci stavím proti pojímání současného stavu jako stavu bez tradice. Tento postulát je demonstrován na příkladu tzv. tradičních společenských forem, konkrétně na příkladu nukleární rodiny. V širší perspektivě je cílem práce poukázat na přetrvávající tendence sociálních vědců zdůrazňovat pouze vybrané aspekty sociální reality.
|
|
|
Kritika pozitivismu ve společenských vědách
Janas, Martin ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je představení kritiky pozitivismu ve společenských vědách. V první kapitole je pomocí různých zdrojů literatury ukázáno, co to vlastně pozitivismus je. S tímto pojmem je pak úzce spojen i pojem neopozitivismus a zároveň pojem "metafyzika". Druhá kapitola se zabývá knihou Petera Winche The idea of a social science and its relation to philosophy (Idea sociální vědy a její vztah k filosofii). Rozborem této knihy jsou ilustrována mnohá úskalí pozitivistického přístupu při zkoumání společnosti. Je zde představen Winchův koncept rozumění společnosti, který je založen na systému pravidel. Třetí kapitola se zabývá filosofií vědy Martina Heideggera. Pomocí Heideggerovy filosofie je nejdříve vysvětlen pojem metafyziky. Na tuto kapitolu pak navazuje rozbor významu vědy a techniky v moderní společnosti. Práce je uzavřena stručným porovnáním některých bodů Winchovy a Heideggerovy filosofie a načrtnutím možných témat, kterými by se sociologie mohla do budoucna zabývat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Niklas Luhmann a ekologická diskuse: sociologická tematizace problémů životního prostředí
Stehlík, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá sociologickým uchopením problémů životního prostředí v rámci systémové teorie Niklase Luhmanna, přičemž vychází především z Luhmannovy knihy Ekologická komunikace. Úvodní kapitola obsahuje stručný přehled různých podob vztahu mezi sociologií a problémy životního prostředí. Hlavní část práce je věnována představení Luhmannovy obecné sociologické teorie a její aplikace na soudobé ekologické problémy. Z Luhmannova hlediska se v tomto případě jedná o otázku vztahu mezi společenským systémem a jeho prostředím. Možnosti reakce společnosti na problémy životního prostředí jsou podle Luhmanna limitovány dvojím způsobem: selektivitou vztahu společnosti k životnímu prostředí a funkcionální diferenciací, tj. vytvářením operativně uzavřených funkčních systémů v rámci společenského systému. Výklad Luhmannova stanoviska následně doplňuji o vybrané sociologické komentáře a kritiky Ekologické komunikace. Představuji rovněž teorii rizikové společnosti Ulricha Becka a poukazuji na souvislost mezi Luhmannovým a Beckovým přístupem, zejména v otázce funkcionální diferenciace moderní společnosti.
|
host ::
RSS.