|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Konstrukce a management identity striptýzových tanečnic
Kvapilová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Diplomová práce "Výchova tancem. Evaluace dopadů předmětu taneční a pohybové výchovy se zabývá zhodnocením efektů předmětu taneční a pohybové výchovy, který byl před několika lety zařazen do RVP (Rámcově vzdělávací program) pro základní školy. Cílem této práce je podat přehled o oblastech, v nichž může taneční a pohybová výchova být přínosem a naopak poukázat na případné negativní nebo problematické stránky tohoto předmětu. Informace o této problematice byly získávány prostřednictvím kvalitativních výzkumných metod, tedy pomocí polostrukturovaných a skupinových interview a také metod zúčastněného a nezúčastněného pozorování v hodinách taneční a pohybové výchovy. Informátory/kami v tomto výzkumu byli lektoři/ky taneční výchovy, pedagogové/žky tříd, v nichž je tento předmět vyučován a také žáci/kyně. Největší přínosy taneční a pohybové výchovy lze shledat ve sféře sociálních vztahů, ale i v oblastech seberozvoje jedinců a rozvoje některých klíčových kompetencí. Taneční výchova například přináší potenciál pro transformaci nefunkčních kolektivních vztahů, stává se v některých případech nástrojem začlenění jedinců upozaděných nebo vyčleněných z kolektivu. Taneční a pohybová výchova také stimuluje dětskou fantazii a do určité míry může vést k rozvoji kreativních schopností u některých jedinců. Podporuje...
|
|
|
Místní cizinci: Prostor, identita a kultura pražských expatů
Králová, Petra ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi prostorem, kulturou a identitou. Jejím cílem je poukázat na to, že kultura a identita není nutně spojena s prostorem, ve kterém lidé žijí. Práce se opírá o myšlenky autorů, kteří poukazují na životní zkušenost migrantů jako na příklad "rozpojení" prostoru, kultury a identity. Pro vlastní výzkum autorka zvolila prostředí společenství pražských expatů a provedla kvalitativní výzkum sestávající z 2 zúčastněných pozorování v místech setkávání expatů, 2 rozhovorů s expaty a obsahové analýzy 7 novinových článků zmiňujících expaty. Pomocí analýzy autorka popisuje vnímání společenství samotnými expaty, jejich interakci s místní společností a povahu míst setkávání. Jádro společenství expatů tvoří kultura anglofonních zemí a do hranic společenství se promítají geopolitické hranice. Sami expati rozlišují ostatní členy společenství na základě toho, zda (ne)žijí v "expat bublině", tj. zda (ne)navazují vztahy s místní společností. Skrze vztahy s Čechy a konzumaci české historie si expati vytvářejí obraz Čechů jako historicky utlačovaného, a proto uzavřeného národa. Identita míst setkávání expatů je založena na jejich označení jako "expat-friendly" a situovanosti v historických částech města, která místům propůjčuje autentičnost.
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
|
Urban Gardening: motivy a možnosti přetváření veřejného prostoru ve městě
Papoušková, Kristina ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem městského zahradničení. Věnuje se zejména městskému zahradničení v podobě komunitních zahrad, jejichž počet se v Praze v posledních letech znásobil. Tento trend vyvolal zájem i ze strany médií, proto je na místě hledat motivace lidí, kteří na této činnosti ve městě participují, zda jsou hlubší nebo jestli se jedná pouze o módní záležitost. Jako teoretický zdroj byly použity myšlenky Manuela Castellse o městských sociálních hnutích a Henriho Lefebvra o právu na město. Tito autoři věřili, že ve městě je nejdůležitější jeho lidský rozměr a nikoli směnná hodnota městského prostoru. V další části teoretické práce je představován problém veřejného prostoru, jeho funkce a pojetí v sociálních vědách. Analýza se věnuje městskému zahradničení v Praze. Zabývá se tím, zda se jedná o dočasnou módu nebo zda by se zahrady mohly stát trvalou součásti veřejného prostoru Prahy. Na základě případové studie komunitní zahrady jsou analyzovány funkce těchto zahrad ve veřejném prostoru. Práce se věnuje tomu, zde jsou komunitní zahrady ve veřejném prostoru zdrojem konfliktů nebo přináší pouze pozitiva.
|
|
|
Lesbická identita jako stigma?
Kalinová, Pavla ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce si klade otázku, do jaké míry zůstává v České republice lesbická identita relevantní jako stigma. V rámci teoretické části ukazuji, jakým způsobem je sexualita a zejména homosexualita ovlivňována a formována společností. Vycházím převážně z odborných textů zahraniční provenience, pro informace vztahující se k České republice čerpám ze zdrojů českých a můj přístup ke studiu sexualit je konstruktivistický. Ve výzkumné části pak čerpám z analýzy polostrukturovaných rozhovorů s lesbickými ženami. Zpočátku nabízím pohled na to, co znamená být lesbou podle samotných nositelek lesbických identit. V centrální části pak osvětluji, v jakých kontextech a proč bývá lesbická identita zvýznamňována jako stigma. V rámci každodenního života se lesbická identita projevuje jako stigma především v případě, kdy lesby neprošly coming outem, kdy s ní pak jako se stigmatem zachází. Tím totiž zejména do interakcí s lidmi, které znají lépe, vnáší napětí, neboť se neustále zabývají kontrolou informací o své lesbické identitě. V případě, že jsou v partnerském vztahu se ženou, je tajení lesbické identity ještě obtížnější. Utajování vztahu, které je s tím nutně spojené, navíc ztěžuje jeho rozvoj. Pokud svou lesbickou sexuální identitu neskrývají a v jednání s druhými lidmi ji nepřikládají větší důležitost, projevuje se...
|
|
|
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
|
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů
Pavlačková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů" se primárně věnuje vietnamské komunitě a jejímu pohybu po Praze. Je inspirována projektem spojeným s osobou Waltera Benjamina, který si při pobytu v Paříži vedl poznámky o místech, kde se pohyboval. Přestože jsou Vietnamci vděčným tématem v médiích, nedomnívám se, že je veřejnost dostatečně o této komunitě informována. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož proběhlo 5 polostrukturovaných narativních rozhovorů v jedné vietnamské rodině žijící dlouhodobě v Praze. V první části se věnuje historii vietnamské imigrace na území ČR a současné situaci, dále se zabývá teoretickými východisky a krátkým vymezením používaných pojmů. Druhá část blíže rozebírá použitou metodologií a průběh jednotlivých rozhovorů. Odkazuje také na literaturu zabývající se tímto tématem a na již proběhlé výzkumy. Poslední část blíže charakterizuje jednotlivé respondenty a jejich pohyb po Praze, zároveň také analyzuje respondenty mezi sebou a snaží se najít určité podobnosti, tendence a charakteristiky. Nedílnou součástí práce jsou i přiložené mapy, které vizuálně zachycují pohyb respondentů a slouží k lepší ilustraci zmiňovaných míst pro čtenáře.
|
host ::
RSS.