Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  předchozí9 - 18dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Using Theatre as a Didactic Tool for History Lessons in the Pays de la Loire Region
Paseková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
La pièce de théâtre comme outil d'enseignement de l'histoire dans la région Pays de la Loire Užití divadelní hry jakožto didaktického nástroje ve výuce dějepisu ve francouzském regionu Pays de la Loire Bc. Klára Paseková Abstrakt Tato práce poukazuje na přínos užití divadelní hry jakožto didaktické pomůcky v hodině dějepisu a to specificky ve francouzském regionu Pays de la Loire. Teoretická část seznamuje s podmínkami činnosti takzvaných « externistů » ve francouzské škole. Dále je pak specifikována role divadelního představení jakožto didaktické pomůcky k předávání historických témat a motivační pomůcky k probuzení zájmů žáků o historii. V praktické části na příkladu divadelního představení Mystère sur les quais de Nantes je vyzdvihnuta užitečnost divadelní formy pro výuku historie s poukazem na komplexnost analyzovaného programu. Ten zahrnuje přípravný materiál, samotné divadelní představení s následnou diskuzí, kdy žáci reflektovali zážitek s autorkou Mme Le Fahler, a navazujícím ateliérem. Analýza podtrhuje hlavní cíle autorky, specifika procesu vzniku hry a témata z oboru historie, která hra zpracovává. Klíčová slova: didaktická pomůcka, divadelní hra, dramatizace, dramatická výchova, inscenace, interpretace, Pays de la Loire, historický kontext, historická kontextualizace postav, tvorba scénáře
Antická souhvězdí jako kulturní fenomén
Juřina, Petr ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Dufková, Marie (oponent)
O pevné spojení souhvězdí naší oblohy s postavami a příběhy řecké mytologie se zasloužil především Arátos ze Sol, slavný helénistický básník doby Ptolemaia II. Jeho didaktická báseň Phainomena ("Jevy na nebi") dosáhla ve své době takové popularity, že v pozdějším latinském překladu přežila celá staletí a stala se trvalou součástí historického dědictví evropské civilizace. Počátky celého systému, dělícího hvězdnou oblohu na 48 částí, však sahají do dob mnohem dávnějších. Astronomie poskytla spolehlivé důkazy, že kořeny této "nebeské parcelace" mají svůj původ v oblasti Blízkého východu před nějakými 6 - 7 tisíci lety. Tyto závěry exaktní vědy potvrzují navíc i četná nová zjištění z oblasti různých společensko-vědních oborů. Zřetelné odrazy této starobylé tradice tak nacházíme nejen v kosmologicko-astronomických (resp. astrologických) aspektech života starověkých kultur, ale též v archeologicky odhalených paleoastronomických konstrukcích a dalších nálezech z prostředí prehistorické Evropy.
Magie, mystika a liturgie: židovská tradice v amuletech pozdní antiky
Vinklát, Marek ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
1 RESUMÉ: Magie, mystika a liturgie: židovská tradice v amuletech pozdní antiky Magic, Mysticism and Liturgy: Jewish Tradition in Amulets of Late Antiquity Marek Vinklát Tato dizertační práce se zaměřuje na fenomén aramejských magických misek, neboli aramejských zaklínacích misek, amuletů pocházejících z Mezopotámie pozdní antiky. Jedná se o první českou monografii na toto téma a také o smělý pokus přeložit tyto již publikované misky do českého jazyka. Po úvodu, který objasňuje způsob výběru a překladu šestnácti zkoumaných misek, pojednává autor o dějinách bádání o těchto zvláštních amuletech. Je zde představeno mnoho badatelů minulosti i současnosti, jejich teorie, postoje k miskám a publikace. Zvláštní část druhé kapitoly je věnována problematice černého trhu se starožitnostmi a ilegálnímu obchodu s aramejskými magickými miskami. Třetí kapitola se zabývá možnými vztahy misek a literatury hechalot, která je také stručně představena a popsána. Autor analyzuje a překládá pět aramejských magických misek a srovnává jejich výjimečný obsah s příslušnými makroformami literatury hechalot. Jak zmínili někteří badatelé, aramejské magické misky byly psány lidmi, kteří znali literaturu hechalot, případně ji i vytvářeli. Následující kapitola hovoří o vlivu synagogální liturgie na zaklínací misky. Bylo zjištěno, že...
Historický mýtus v díle Julia Zeyera
Křišťanová, Dita ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrdina, Martin (oponent)
Historický mýtus v díle Julia Zeyera PhDr. Dita Křišťanová ABSTRAKT: Disertační práce Historický mýtus v díle Julia Zeyera je výsledkem mého dlouhodobého zájmu o spisovatelovu osobnost, o období 2. poloviny 19. století a problematiku vzniku historických mýtů a stereotypů a jejich masového využívání. Julius Zeyer zkonstruoval meganaraci - celou soustavu mýtů, které českému národu chyběly. Práce se věnuje tomu, kde se Zeyer inspiroval, jak svoje poznatky literárně zpracoval a jak na ně reagovala dobová kritika. Zároveň si všímá jejich propojení s výtvarným uměním a soustředí se na to, jak o obdobných námětech psali Zeyerovi současníci. Práce je postavena na zkoumání spisovatelova díla, textů s obdobnou tematikou, čítanek vydaných po literátově smrti, archivních materiálů a dobového tisku. Cílem textu je dokázat ojedinělost a neuchopitelnost Zeyerovy koncepce pojetí českého historického mýtu. Ta se pro svou komplikovanost nemohla stát hlavní národní ideou.
Geografický obzor Egypťanů v době 3. tisíciletí př. n. l. Odraz historického vývoje staroříšského Egypta v jeho zahraničních vztazích
Jirásková, Lucie ; Bárta, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Práce se zabývá vztahy egyptského státu s jednotlivými sousedícími zeměmi - Syropalestinou a Sinají, Východní pouští a Puntem, Núbií, Západní pouští - a Krétou v době Staré říše pokrývající větší část 3. tisíciletí př. n. l. Jednotlivé kapitoly shrnují doklady vzájemné interakce a z nich vyplývající historické, případně historicko-geografické skutečnosti. V závěru se autorka snaží na základě porovnání situace v jednotlivých oblastech vyvodit celkové vlivy na hospodářský a kulturní život, jakož i zachytit politický význam egyptských zahraničních vztahů.
Zbraně, zbroj a výzbroj asyrské armády - archeologická interpretace písemných a ikonografických dokladů
Dudík, Miroslav ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Název: Zbraně, zbroj a výzbroj asyrské armády - archeologická interpretace písemných a ikonografických dokladů Autor: Ing. Miroslav Dudík Ústav: Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Charvát, DrSc. Abstrakt: Práce se zaměřuje na zbraně, zbroj a výzbroj asyrské armády, přičemž se jedná především o archeologickou interpretaci písemných a ikonografických dokladů. Součástí práce bude také krátké srovnání se soudobými řeckými militáriemi, vzájemné vztahy obou národů a asyrské importy v řeckém kontextu. Klíčová slova: novoasyrská říše, zbraně
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   předchozí9 - 18dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.