Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 112 záznamů.  začátekpředchozí83 - 92dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití počítačových programů v rehabilitaci po poranění hlavy a mozku
Plechatá, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Teoretická část práce se zaobírá možnostmi využití počítačových technologií v oblasti rehabilitace po úrazu hlavy a mozku. Úvodní část nastiňuje problematiku neuropsychologické rehabilitace, její východiska a hlavní modely. Následuje shrnutí pojednávající o výhodách i nevýhodách využití počítačem asistované rehabilitace a krátké seznámení s výzkumy, které se zabývají efektivitou počítačových programů v rehabilitaci. Dále jsou zde uvedeny i nejpoužívanější profesionální rehabilitační programy a oblasti jejich aplikace. Třetí stať je věnována problematice virtuální reality a jejím výhodám oproti jednodušším softwarům. Rovněž zde nalezneme shrnutí poznatků o její účinnosti. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje principy a možnosti aplikace EEG biofeedbacku. V krátkosti jsou zde uvedeny studie zaobírající se jeho efektivitou v oblasti rehabilitace osob po poranění mozku. Praktická část představuje návrh výzkumného projektu, který se soustřeďuje na efektivitu neurofeedbacku v rehabilitaci deficitů pozornosti, paměti a exekutivních funkcí u osob po traumatickém poškození mozku. Jedná se o experimentální kontrolovanou a randomizovanou studii.
Neuropsychologické vyšetření u pacientů s mírnou kognitivní poruchou v predikci konverze do demence
Šiffelová, Kamila ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Identifikace jedinců s vysokým rizikem rozvoje demence se stává v současné době velmi důležitým úkolem. Cílem této studie bylo porovnání dvou užívaných paměťových testů v možnosti predikce konverze do demence v horizontu v průměru 2 let u nedementních geriatrických pacientů s mírnou kognitivní poruchou či se stížností na paměť. Prvním testem byl Enhanced Cued Recall test (ECR), u kterého je kontrolované ukládání a vybavení s vodítky a jako druhý test Paměťový test učení (AVLT), který toto paradigma nezahrnuje. Retrospektivně byly porovnány iniciální neuropsychologická vyšetření pacientů z Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a výsledky těchto vyšetření byly analyzovány mezi pacienty, kteří konvertovali do demence a mezi těmi, kteří zůstali soběstační. Porovnávali jsme predikční schopnosti obou paměťových testů. Lepším modelem v predikci konverze do demence se v celkovém měřítku jeví test AVLT před testem ECR. Predikce demence je důležitá z hlediska možnosti nasazení efektivní léčby a zachování kvality pacientova života. Klíčová slova: predikce demence, konverze, Alzheimerova demence, Paměťový test učení, test ECR
Efektivita kognitivního tréninku u osob po traumatickém poranění mozku nebo cévní mozkové příhodě
Kozáková, Eva ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Téma kognitivního tréninku a jeho efektivity je v posledních letech živě diskutováno. Navzdory velkému množství literatury věnující se této oblasti výzkumu stále není zřejmé, jak široký je dosah kognitivního tréninku a jaké jsou možnosti uplatnění transferového efektu. Cílem této práce bylo ověřit efektivitu počítačového tréninku N-back (n=11) ve srovnání se skupinovým tréninkem v rehabilitačním zařízení (n=9) a aktivní kontrolní skupinou (n=5), která trénovala v jednoduché počítačové hře. Výzkumný design sestává z kombinace meziskupinového srovnání těchto tří intervencí a vnitroskupinového srovnání kontrolní skupiny, která později absolvovala také trénink N-back. Předpokládali jsme, že se po třítýdenním tréninkovém plánu projeví signifikantně větší zlepšení u kognitivního tréninku oproti kontrolní intervenci. Dále jsme očekávali výraznější zlepšení výkonu v úlohách vyžadujících exekutivní kontrolu u N-back tréninku oproti obecněji zaměřenému skupinovému tréninku. Z kognitivních funkcí byly výkonovými testy zkoumány pozornost, exekutivní kontrola, fluidní inteligence, krátkodobá a pracovní paměť. Sledovali jsme také psychické rozpoložení pomocí sebeposuzovacího dotazníku. Nenašli jsme statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti N-back a skupinové terapie. N-back se ve srovnání s kontrolním...
Srovnání Montrealského kognitivního testu a Krátkého testu kognitivních funkcí pro screeningovou diagnostiku Alzheimerovy choroby
Orlíková, Hana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá neuropsychologickou diagnostickou Alzheimerovy choroby. Cílem je zjistit psychometrické charakteristiky nového českého překladu Montrealského kognitivního testu (Montreal Cognitive Assessment, MoCA) srovnáním s Krátkým testem kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE), metodou lékaři široce využívanou ke screeningové diagnostice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce se věnuje diagnostice Alzheimerovy choroby a mírné kognitivní poruchy.Popisuje mezinárodní diagnostická kritéria těchto kognitivních poruch. Podává přehled o nejpoužívanějších screeningových metodách neuropsychologické diagnostiky v českém prostředí s hlavním zřetelem na testy MMSE a MoCA. Shrnuje dosavadní psychometrické a psychodiagnostické poznatky o těchto metodách. Obsahem empirické části je srovnání české verze MMSE a nového českého překladu MoCA-CZ na skupině 38 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 70 kognitivně zdravých seniorech. Výsledky ukazují, že MoCA-CZ je dostatečně validní a reliabilní screeningová metoda, která přesně odlišuje zdravé od osob s Alzheimerovou chorobou. Věříme, že může obohatit screeningové nástroje dostupné českým odborníkům. Klíčová slova: Montrealský kognitivní test, Krátký test kognitivních funkcí, Alzheimerova nemoc, psychodiagnostika, screeningové testy
Poruchy paměťových funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Zajícová, Markéta ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá rozdělením paměti dle časového hlediska, dle typu informací, které jsou ukládány, a také z pohledu procesů. Další kapitolu tvoří poruchy paměti, amnézie anterográdní a retrográdní. Následující část zahrnuje traumatická poranění mozku, jejich dělení, mechanismus vzniku a měření komatózních stavů, ze kterého vyplývá primární dělení poranění mozku - na lehké, střední a těžké. Stěžejním bodem práce je kognitivní rehabilitace, které by mělo předcházet neuropsychologické vyšetření, v případě paměti se jedná o specifické testy (AVLT, ROCFT, BVMT-R). Prezentovány jsou výzkumy týkající se kognitivní rehabilitace, poté jsou zařazeny informace o počítačově asistované rehabilitaci a knižních publikacích, které se zabývají daným tématem. Práce stručně informuje o možnostech farmakoterapie, v podobě kognitiv, psychostimulancií a nootropik. V závěru jsou shrnuty psychologické dopady na rodinu a postiženého. Praktická část je postavena na návrhu výzkumu kognitivní rehabilitace paměti, opírá se o novější poznatky publikované v impaktovaných časopisech a zastřešuje několik přístupů, které jsou propojeny s neuroplasticitou popř. s kognitivním tréninkem. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy paměťových funkcí, neuropsychologické testy paměti, kognitivní rehabilitace
Impairment of cognitive functions in patients with multiple
Abrahámová, Miroslava ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Témou bakalárskej práce je poškodenie kognitívnych funkcií u osôb s roztrúsenou skleró- zou (RS). Prvá časť práce sa zameriava na kognitívne funkcie, ktoré sú v stručnosti popísané. Neza- nedbateľná časť práce sa venuje samotnému ochoreniu, nakoľko je dôležité popísať špeci- fiká ochorenie aby bolo možné sa následne zamerať na jeho dopad na kognitívne funkcie. Ďalšia časť sa už venuje už samotnému poškodeniu kognitívnych funkcií u osôb - pacien- tov s diagnostikovanou roztrúsenou sklerózou a obsahuje prehľad výskumov, týkajúcich poškodenia kognitívnych funkcií u pacientov s roztrúsenou sklerózou. V tejto časti sa tiež v stručnosti píše o neuropsychologických metódach, používaných na diagnostiku poško- denia kognitívnych funkcií u RS pacientov, možnosti terapie kognitívneho deficitu u RS pacientov a jeho psychosociálny dopad. Posledná časť práce je venovaná návrhu výskumného projektu. Kvalitatívny výskum má za cieľ zmapovať používané stratégie kompenzujúce kognitívny deficit. Kľúčové slová: roztrúsená skleróza, kognitívne funkcie, pamäť
Užití paměťových testů v diferenciální diagnostice časných stadií demence
Málková, Lenka ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Teoretická část se zabývá problematikou demencí, pamětí, primacy, recency efektem a Paměťovým testem učení. Empirická část se skládá z kvantitativního výzkumu. Výzkumný vzorek tvoří skupiny pacientů s demencí. Předmětem zkoumání byly jejich výkony v Paměťovém testu učení, u kterého jsem sledovala primacy, recency efekty. Cílem bylo zjistit rozdíly v primacy, recency efektech mezi jednotlivými skupinami pacientů, dále pak zjistit přítomnost či nepřítomnost primacy, recency efektu u jednotlivých skupin pacientů. Tato studie se snaží popsat potencionální nástroj, který se zaměřuje na způsob, jakým si jedinci s demencí pamatují nové informace. Zjištěné výsledky mohou posloužit k pochopení způsobu zapamatování si nových informací, kteří jedinci používají u odlišných poruch paměti různé etiologie. Klíčová slova: demence, Alzheimerova demence, vaskulární demence, frontotemporální demence, Paměťový test učení, primacy efekt, recency efekt
Ekologická validita trénování kognitivních funkcí on-line. Pilotní studie s programem Cognifit i pacientů s poruchami nálad.
Cimermanová, Dominika ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn V této práci jsme se pokusili zjistit ekologickou validitu tréninku kognitivních funkcí u klientů s poruchami nálad. Výběrový soubor tvořil 36 pacientů s primární diagnózou depresivní porucha, depresivní fáze či bipolární afektivní porucha (F31, F32 a F33 podle MKN-10), v současné době v remisi. Výzkum trval dvanáct měsíců. Tréninkový program vybraný pro tuto studii byl CogniFit Personal Coach (www.cognifit.com), domácí počítačový individualizovaný program trénující kognitivní funkce. Na základě výsledků získaných v úvodním počítačovém hodnocení kognitivních funkcí trénujícího vytvoří CogniFit Personal Coach individuální tréninkový program. Ten vybírá úkoly tak, že neexistují 2 účastníci, kteří by trénovali stejně; různé úkoly jsou trénovány s různou frekvencí a s různým stupněm obtížnosti odpovídajícím výsledkům úvodního hodnocení kognitivních funkcí. Jak trénující dosahují vyšších skórů, úkoly se stávají obtížnější. Tato studie se snaží zkoumat vliv kognitivního tréninku na každodenní kognitivní fungování pacientů s poruchami nálad během remise. Výzkumnou metodou byla sada dotazníků zaměřených na ekologickou validitu trénování kognitivních funkcí DEX - Dysexecutive Questionnaire (DEX), Cognitive Failures Questionnaire (CFQ), Everyday Memory Questionnaire (EMQ) a variant dotazníků DEX a CFQ pro...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 112 záznamů.   začátekpředchozí83 - 92dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.