|
|
První světová válka očima českých vojenských lékařů
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v první světové válce a jejich válečný prožitek. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá zdravotní službou a postavením lékaře v rakousko-uherské armádě do roku 1918. Další kapitola se soustřeďuje na počátek první světové války a dobu a okolnosti mobilizace českých lékařů. Třetí kapitola je potom věnována problematice pobytu lékařů přímo ve frontové oblasti. Závěrečná kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl český vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal sám sebe a první světovou válku.
|
|
|
Československé vojenské cvičení v roce 1936
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této práce je československé vojenské cvičení v roce 1936. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vznikem československé armády, obdobím 1918-1932. Další kapitola se soustřeďuje na reorganizaci armády, na léta 1932-1936. Třetí kapitola je potom věnována branné moci druhé poloviny 19. st., manévrům za časů císaře pána. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samostatné závěrečné vojenské cvičení v roce 1936, a dále zkoumá přípravy, průběh i vyhotovené poznatky z největšího meziválečného cvičení čs. armády; kapitola pátá přibližuje rozhodčí službu na cvičení. Šestá kapitola pojednává o zahraničních delegacích na manévrech a konečně kapitola sedmá, poslední, se věnuje problematice stanoviska a reakce čs. tisku a veřejnosti.
|
|
|
Každodennost vojenských hudebníků v rakousko-uherské armádě před První světovou válkou
Hřeben, Miroslav ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce představuje sondu do každodenního života vojenských muzikantů v rakousko- uherské armádě ve druhé polovině 19. století a před první světovou válkou. Jejím hlavním cílem je v co nejširší míře ukázat činnosti vojenských muzikantů spojené s hudebním vystupováním a s uměleckou produkcí. Snaží se zachytit místa, na nichž produkce probíhaly, příležitosti, při nichž k nim docházelo a zároveň i hodnocení ze strany samotných muzikantů. Práce se též zabývá historickým vývojem vojenských kapel, jejich organizací a v poslední části je na základě rozboru kritiky hudebních časopisů rozkrýváno i vnímání vojenských kapel ze strany odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Reflexe války 1866 v Čechách v městském prostředí na příkladu Prahy
Kalecká, Karolína ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tématem práce je reflexe prusko-rakouské války roku 1866 v Praze. Podrobně se zabývá tím, co si okupovaná Praha musela prožít, jak na okupaci reagovali obyvatelé a jak Praha plnila pruské požadavky. Na základě výzkumu, jehož prameny byly především Národní Listy jako nejvlivnější česky psané noviny a protokoly schůzí rady městské, můžeme říci, že Praha, její správa a obyvatelstvo, si vedly v době okupace velmi obstojně. Městské zastupitelstvo, které se po odchodu císařských úřadů muselo postarat o chod města a veškerou komunikaci s Prusy, zvládlo svou roli a Praha neupadla do zmatků, ve městě se nekonaly žádné hladové bouře a Prusové neměli důvod ke konfliktům s pražany, kteří svědomitě plnili jejich požadavky. Nic nezavdalo příčinu ani ke konfliktům v národnostní rovině, které jsou ale v práci zmíněny pouze okrajově. Pražané brali válku především jako nutné zlo a činili vše pro to, aby ji přečkali bez úhony.
|
|
|
Vojenský újezd Ralsko v letech 1950-1968
Nováková, Klára ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Práce pojednává o bývalém Vojenském újezdu Ralsko v rozmezí let 1950-1968. V několika kapitolách, řazených dle tematických celků, se zabývá především vystěhováním civilního obyvatelstva při vzniku újezdu, vojenskými cvičeními, tábořišti, organizační strukturou, životem v újezdu aj. Práce je primárně založena na archiváliích Vojenského ústředního archivu (převážně fondy Ministertva národní obrany) a na další dostupné literatuře. Taktéž je zde použita metoda "oral history". Bakalářská práce přináší nové historické poznatky v oblasti československého vojenství, neboť zpracovává zatím neprobádané téma českých poválečných dějin.
|
|
|
Jan Nepomuk říšský hrabě Nostitz-Rieneck. Život a vojenská kariéra v době napoleonských válek.
Langerová, Anna ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá kariérou šlechtického důstojníka v období napoleonských válek, která je zkoumána na základě životního osudu Jana Nepomuka, říšského hraběte Nostitze-Rienecka. Průběh služby je rozčleněn na tři základní okruhy. Počátek kariéry, hlavní služba a závěr, přičemž práce je zpracovávána chronologicky podle válek s revoluční a napoleonskou Francií. Práce je dále doplněna o kariéry Karla ze Schwarzenberga a Václava Radeckého z Radče, jež jsou natolik rozdílné, že se vymykají zaběhlému rámci.
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
|
|
Českoslovenští legionáří na Dálném východě
Hošek, Martin ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Liščák, Vladimír (oponent)
Disertační práce se zabývá československým dobrovolnickým vojskem v Rusku na konci první světové války v roce 1918, kdy se přesunovalo z bojišť v evropském Rusku přes Sibiř na Dálný východ, odkud mělo být loděmi spojenců přepraveno do Evropy a nasazeno na západní frontě proti Německu. Konkrétně se zabývá tou jeho částí, která se označovala jako Vladivostocká skupina. Tedy předvojem, jenž se musel namísto cesty do Francie vrátit zpět na Sibiř na pomoc zbylým částem československého vojska bojujícím s bolševiky o kontrolu nad Transsibiřskou magistrálou. Autor se jako sinolog soustřeďuje na tu fázi přesunu, která se odehrála v druhé polovině roku 1918 po Východočínské železnici a objasňuje složité okolnosti průjezdu československých legionářů přes čínské území a jejich roli ve spojenecké intervenci proti sovětskému Rusku, kterou japonská armáda využila pro své expanzivní cíle.
|
|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.