|
|
Velká Británie a Evropská unie: konfliktní společenství
Blažková, Pavlína ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
(Abstrakt) Diplomová práce se věnuje vývoji vztahu Velké Británie a Evropské unie od konce 2.světové války a následně od doby vzniku Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951 až po současnou po-brexitovou situaci. Práce je psána z pohledu Velké Británie, konkrétněji v závislosti na genezi postoje britské vlády a britských parlamentních politických stran. Vláda má, stejně jako politické strany, zásadní vliv na veřejné mínění, proto cílem této práce je zaměření se na postoj těchto subjektů k evropské integraci a zjistit, zdali jejich přístup neměl zásadní vliv na rozhodování britských občanů během referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii (také známe pod názvem brexit), které se uskutečnilo 23. června 2018. Práce je rozdělena do dvou částí. První se zblízka zaměří na historický vývoj vztahu britské vlády a evropské otázky od založení Evropského hospodářství uhlí oceli až po současnost a na kroky, které vláda ve spojitosti s evropskou problematickou činila a jak byly tyto kroky vnímány britskou veřejností. Druhá část se zabývá britskými parlamentních politickými stranami a je rozdělena do dvou kapitol. V té první se je možné dozvědět více o evropské problematice a historii jejího začlenění do programů jednotlivých strana. V druhé kapitole se pak bude diplomová práce zvlášť věnovat...
|
|
| |
|
|
Irština jako menšinový úřední jazyk
Grospičová, Alena ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá postavením irského jazyka jako menšinového jazyka v Severním Irsku a postojem Velké Británie k tomuto jazyku. Popisuje postavení irštiny od vzniku Severního Irska, její historii přes celé 20. století, až po její současnou situaci v rámci Severního Irska a Velké Británie. Irština je na území Severního Irska považována za menšinový jazyk. Prvního oficiálního uznání se jí dostalo až v rámci Velkopáteční dohody v roce 1998. Následovalo přijetí dalších smluv a strategií, mezi něž patří například Evropská charta pro regionální a menšinové jazyky. V bakalářské práci jsou jednotlivé smlouvy rozebrány, nastíněny dopady přijetí a zavedení těchto opatření, popsány podpůrné programy, které se snaží irštinu na tomto území posunout dál a učinit ji funkčním jazykem, a i problémy, které naopak brání v rozvoji irštiny. Dále je zde pro srovnání uvedeno postavení irštiny na území Irské republiky, kde je tento jazyka podle Ústavy prvním úředním jazykem, ale v praxi tomu stále není.
|
|
|
Stranický systém Japonska, jeho vývoj a typologizace po volební reformě v roce 1994
Antonenko, Alexandra ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Japonský stranický systém byl po dobu několika dekád známý jako jeden z mála představitelů predominantního systému v moderní demokratické společnosti. Ačkoli jeho legitimita byla často kritizována jak akademiky, tak veřejností projevoval se pozoruhodnou setrvačností vlády dominantní Liberálně demokratické strany. I přes volební reformu v roce 1994, která měla za cíl jej eliminovat, stále přetrvával, aspoň zdánlivě. Bylo to až v roce 2009, co se předpoklady politologů naplnily a vlivem neoliberálních reforem, které přispěly k podstatnému zvětšení volatility voličů, se poprvé objevila reálná možnost dlouhodobé alternace moci a vzniku bipartismu. Ta však dopadla fiaskem spojeným s nezdařilou vládou Demokratické strany Japonska, která zapříčinila nárůst politické nedůvěry a návrat Liberálně demokratické strany k moci. Tato práce studuje vývoj a specifika japonského stranického systému v průběhu let a faktory, jež jej ovlivnily. Část práce se proto věnuje rozboru politických a sociálních teorií v kontextu japonského prostředí. Hlavním zaměřením práce je pak aplikace těchto teorií na japonský stranický systém v klíčových historických momentech, jeho analýza a charakterizace.
|
|
| |
|
|
Přesun moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě a vytvořit si tak politické skupiny. Určitý vliv na nezávislost byl způsoben i hospodářskou krizí po 2. světové válce, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Díky tomu byla Velká Británie nucena oznámit odchod z Indie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
|
|
Belgický stranický systém a euroskepticismus
Žižková, Tereza ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce zkoumá stanoviska vybraných politických stran k evropské integraci na základě obsahové analýzy programů ve federálních volbách v roce 2007, 2010 a 2014 především v oblasti hospodářské politiky, společné zahraniční a bezpečnostní politiky, rozšiřování, migrační politiky a politiky životního prostředí. Postoje těchto stran jsou kategorizovány do typologie Nicoly Contiho a následně jsou zpracovány nejen z hlediska vývoje vybraných stran, ale i v rámci komparace valonského a vlámského regionu. Belgické království je vnímáno jako jedna z nejvíce proevropských zemí, podporující projekt Evropské unie i obecně evropskou integraci. Belgie, jako jeden ze zakládajících států Evropského hospodářského společenství a člen dlouhodobě prosperujícího projektu Beneluxu, byla ukázkovým příkladem pozitivních dopadů, jaké může přinést členství v EU. V roce 1993 došlo k federalizaci Belgie a je evidentní, že strany většinu prostoru věnovaly spíše otázce nacionalismu a autonomii regionů, zejména pak vlámské politické strany, a tématu evropské integrace nebylo věnováno v tamní politice tolik pozornosti. Změna přišla v momentu, kdy po celé Evropě se začaly rozmáhat euroskeptické strany, krize zasáhla Evropu, a dokonce i belgická veřejnost a některé silně proevropské strany začaly mít výhrady vůči evropskému...
|
|
| |
|
|
Proměny britsko-irských vztahů v letech 1919-1921
Hanigerová, Hana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se věnuje britsko-irským vztahům a jak je ovlivnila Válka za nezávislost v letech 1919-1921. Text se zabývá historickým kontextem konfliktu. Práce je dále zaměřena především na problémy přelomu 19. a 20. století, pak na samotnou válku a to, co přišlo po ní. Jaký mělo osamostatnění se od Británie vliv na politickou a ekonomickou situaci v Irsku a jaké změny přišly v britsko-irských vztazích.
|
|
|
Transformace moci na indickém subkontinentu po 2. světové válce
Gabriel, Jan ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje příčiny, které vedly k přesunu moci mezi britskými kolonisty a vůdčími představiteli Indie. Cesta dekolonizace byla dlouhá a obtížná. Příčiny byly jak vnitřní, tak i vnější. Vnitřní příčiny byly dány rozdíly indického obyvatelstva po stránce náboženské, jazykové, ekonomické, sociální a vzdělanostní. Velká Británie sice investovala do technického rozvoje v Indii, ale většinou ve svůj vlastní prospěch. Určitý tlak lze najít ve zvyšující se vzdělanosti Indů, kteří byli schopni organizovat odboj proti britské nadvládě. Vnější příčiny byly způsobeny celosvětovou hospodářskou krizí, která vedla k oslabení ekonomické moci Velké Británie. Nelze pominout rozpory mezi Indickým národním kongresem a Muslimskou ligou, které nakonec způsobily, že nebyl vytvořen nezávislý jednotný stát, ale Indie a Pákistán.
|
host ::
RSS.