|
|
Fenomén Medjugorje a jeho následné vyšetřování církevními činiteli v letech 1981-1984
Hanuš, Petr ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá církevním vyšetřováním událostí v Medjugorje v rozmezí let 1981 - 1984 ze strany františkánů fary sv. Jakova, biskupa Mostaru a Duvna Pavao Zaniće a tzv. první diecézní komise. Zvláštní pozornost je věnována Hercegovskému případu, který tvoří historické pozadí k událostem v Medjugorje. Diplomová práce rovněž seznamuje s úlohou charismatického hnutí v medjugorských událostech a sociální a konfesní strukturou poutníků ve sledovaném období v Medjugorje. Základní tezí práce je ta skutečnost, že fenomén Medjugorje je výsledkem mnoha faktorů, z nichž studenou válku lze klást hned po Hercegovském případu na druhé místo.
|
|
|
Ohlas vzniku nezávislého irského státu v Československu
Makaj, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce pojednává o událostech irské války za nezávislost mezi irskými nacionalisty a britskou vládou v období let 1919-1921 a jejich reflexi v dobovém československém tisku. V práci jsou obsaženy také kapitoly věnované vzájemnému poznání, následným stykům, návštěvám a vztahové provázanosti mezi občany irského ostrova a občany českých zemí. Pro představu, jak rozdílné kruhy české společnosti smýšlely o irské otázce, je na příkladu zobrazení československých novin, do jaké míry byly různé vrstvy československé společnosti o dění na Britských ostrovech informováni. Práce zpracovává, do jaké míry byla válka zmíněna v československém tisku, jaké informace se vůbec k československým reportérům dostaly, jakým konkrétním událostem se tisk věnoval, jestli československý národ podporoval irské úsilí a zda se v reportážích odráželo srovnání s událostmi českého boje za samostatnost. Klíčová slova: Irská válka za nezávislost, česko-irské vztahy, irská otázka, Home Rule, československý tisk
|
|
|
Malá dohoda na stránkách německého tisku v Československu
Svoboda, Robin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá články o Malé dohodě v německém tisku vydávaném v Československu. Stručně ukazuje historii Malé dohody a československou publicistiku ve dvacátých a třicátých letech. Dvě kapitoly se pak již věnují samotnému tisku a Malé dohodě. První z nich je vymezena lety 1920-1922. Hlavní zdroj pro ni představoval výstřižkový archiv Ministerstva zahraničí, který se nachází v Národním archivu ČR. Popisuje témata, o nichž se tehdy v souvislosti s Malou dohodou psalo. Druhá z kapitol ukazuje bezprostřední odezvu šesti vybraných listů (Freiheit, Volksrecht, Vorwärts, Reichenberger Zeitung. Deutsche Landpost a Aussiger Tagblatt) různé politické orientace na tři události, důležité pro Malou dohodu. Jedná se o spojeneckou smlouvu ČSR-Jugoslávie z roku 1920, spojeneckou smlouvu ČSR-Rumunsko z roku 1921 a podpis Organizačního paktu Malé dohody. Analyzováno je také dění v Jugoslávii a Rumunsku. Cílem práce bylo zjistit, zda a jak německé noviny o Malé dohodě informovaly. Klíčová slova: Malá dohoda, noviny, Jugoslávie, Rumunsko
|
|
|
Českoslovenští letci za Druhé světové války
Tomek, Bronislav ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Tématem práce jsou českoslovenští letci za druhé světové války. Práce je především historicko-sociální studií, jejímž cílem práce je sestavit model čs. letce za druhé světové války. Primární prameny práce jsou dokumenty VHA a ABS. Sekundárním pramenem práce je literatura českého původu a několik prací zahraničního původu, které byly přeloženy do českého jazyka. Klíčové pojmy Druhá světová válka, českoslovenští letci, československé letectvo, historicko-sociální studie, sociální stratifikace.
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Reflexe moskevských procesů v československém tisku
Müller, Jiří ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí moskevských procesů druhé poloviny 30. let v československém tisku. Mapuje politické spektrum z hlediska nejvýznamnějších politických proudů v ČSR v 2. pol. 30. let. 20. stol. Vedle kvalitativní analýzy je v menší míře využita i analýza kvantitativní, která reflektuje zájem českého (československého) tisku o dané téma. Práce se opírá o reprezentativní výběr periodik stranického tisku tehdejší doby. Cílem práce je přinést ucelený souhrn postojů k moskevským procesům na stránkách českého (československého) tisku. Zájem práce je namířen především na otázky, jak byly procesy vnímány, co na nich bylo kritizováno, jak byl vnímán SSSR a Stalin na pozadí procesů, jaké rozpory díky nim mohly nastat ve vnímání SSSR českou společností, jak se mohly postoje redakcí měnit v průběhu všech čtyř zkoumaných procesů a především práci budou zajímat odlišná stanoviska různých sociálních skupin a politických proudů. KLÍČOVÁ SLOVA: moskevské procesy, velký teror, československý tisk, sovětsko- československé spojenectví
|
|
|
Československý zastupitelský úřad v Moskvě v letech 1945-1948
Adamů, Miloš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
1 Anotace Adamů Miloš: Československý zastupitelský úřad v Moskvě v letech 1945-1948 Praha: Fakulta filozofická Univerzity Karlovy, 2011 188 s., Diplomová práce. Práce sleduje a hodnotí činnost československého zastupitelského úřadu v Moskvě v kritických poválečných letech 1945-1948. Pokouší se zpracovat strukturu diplomatického a zčásti i personálního sboru včetně změn, které v úřadu postupně nastávaly. Úkolem práce je také sledování vlivu domácích událostí na chod velvyslanectví a jeho důležité představitele tak, jak postupně v oněch čtyřech letech přicházely. Velkou měrou sleduje únorové události roku 1948, které znamenaly přelomové situace v činnosti zastupitelského úřadu a významně zasáhly do života většiny jeho zaměstnanců. Důležité místo zde zaujímají velvyslanci, kterým je věnována značná pozornost. Práce si také všímá osudů vybraných osob po roce 1948. Klíčová slova: Velvyslanectví, diplomatický sbor, ministerstvo zahraničních věcí, Sovětský svaz, MID, Národní fronta, politické strany NF, komunismus, akční výbor.
|
|
|
Černá Hora - 1852 - 1878 - od vzniku knížectví k mezinárodnímu uznání
Mandalinič, Josip ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
164 ABSTRAKT Období let 1848 - 1861 bylo dobou rodící se identity národa Černé Hory, ovšem zrod probíhal v souvislosti s mezinárodní situací, neboť velmoci toho času upřely svůj zrak k východní otázce jako aktuálnímu problému, kde bylo nejen permanentní napětí, ale též se zde střetávaly různé teze hledající východisko jak pro svůj trh, tak i pro svou zahraniční politiku. Střet se nakonec vyhrotil do podoby krymské války, která byla jediným celoevropským konfliktem v období od napoleonských válek do války světové. Na pozadí těchto událostí dochází ke změně ve způsobu vlády v Černé Hoře. Petr II. Petrović Njegoš jako poslední vladyka žil v celibátu, ale jeho nástupce Danilo Petrović byl již knížetem. V souvislosti se vznikem knížectví dochází v Černé Hoře k vytváření centrálních institucí, což sice přispívá k uvědomění si společného zájmu všech o blaho své země, ale na druhé straně centralizační aktivity vyvolávají napětí mezi jednotlivými černohorskými kmeny a knížetem. Napětí nejednou přerostlo v otevřený konflikt, který musel kníže řešit silou. Častá povstání a rychlá centralizace pak stála v důsledku knížete Danila I. Petroviće život. V otázce identity etnika Černé Hory je nutné hovořit o etniku srbském, protože šlo o tentýž jazyk a kulturu. Černohorci ale pozvolna vytvářeli subkulturu, protože vzhledem k...
|
|
|
A země se třásla: reflexe zemětřesení ve Skopji (1963) a Banja Luce (1969)
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je zachytit klíové události po niivém zemětřesení ve Skopji roku 1963 a v Banja Luce roku 1969. Důraz je zvláště kladen na reakci svazových orgánů, zahraniní ohlas a demografické změny v postižených oblastech. Tyto aspekty výzkumu jsou zapojeny do širšího náhledu na dějiny Jugoslávie v 60. letech 20. století. Obě přírodní neštěstí zároveň slouží jako objekty komparace, u kterých je možné sledovat změny postoje jugoslávského vedení a veřejnosti v rozmezí několika málo let.
|
|
|
The Jocism: A Social Movement of the Catholic Church in the First Half of the 20th Century
Štofaník, Jakub ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Práca sa venuje formovaniu sociálnej náuky katolíckej cirkvi od konca 19. storočia do konca druhej svetovej vojny. Všíma si oficiálne dokumenty cirkvi, ktorými je táto oblasť vymedzená, ako aj reálny ohlas tohto programu v belgickom prostredí. Na príklade hnutia La jeunesse ouvrière chrétienne sa snaží poukázať na základné východiská sociálneho učenia cirkvi a na posuny, zmeny a adaptácie, ktoré sa objavujú v istej jedinečnej podobe v rámci hnutia JOC. Takisto si všíma formovanie, vznik a vývoj samotného hnutia. Táto cirkevne- historická téma je zasadená do širších spoločensko-kultúrnych kontextov. V závere je pozornosť venovaná prostrediu medzivojnového Československa a jeho špecifikám v oblasti prijímania sociálneho učenia cirkvi začiatkom 20. storočia.
|
host ::
RSS.