|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Využití vybraných fluorescenčních technik ke studiu kvasinek a jejich metabolitů
Mikheichyk, Nadzeya ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce byla optimalizace metod pro studium kvasinek a jejich metabolitů s využitím průtokové cytometrie a fluorescenční mikroskopie. Červené kvasinky jsou charakteristické nadprodukcí karotenoidů a lipidů, které jsou využívané v potravinářském, farmaceutickém a krmivářském průmyslu. V současnosti se intenzivně zkoumají vhodné mikrobiologické alternativy pro produkci těchto látek. V této práci byly zkoumány vybrané kvasinkové rody: Rhodotorula, Sporobolomyces, Cystofilobasidium a kmen Phaffia rhodozyma. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde byla jako nutriční zdroj použita glukóza a dále také na vybraných odpadních materiálech glycerolu a syrovátce. U dvou kmenů Cystofilobasidium macerans a Rhodotorula mucilaginosa byly stanoveny růstové charakteristiky na syntetickém glukózovém produkčním médiu. Všechny studované kmeny byly schopny využívat použité odpadní substráty jako zdroj živin. U části kmenů byla pozorována zvýšená produkce karotenoidů, a v některých případech byla doprovázena i relativně vysokou produkcí lipidů. U klasické kultivace nejlepší produkční vlastnosti projevil kmen Rhodotorula glutinis v lipidovém a v glukózovém médiu s přídavkem vitaminů. Na glycerolu nejvíce karotenoidů a lipidických látek produkoval kmen Sporobolomyces shibatanus. Kmen Sporobolomyces roseus projevil nejlepší produkční vlastnosti na syrovátce, jako hlavním zdroji uhlíku. Z výsledků vyplývá, že využití syrovátky a glycerolu se jeví jako vhodná varianta možného zdroje uhlíku ke kultivaci karotenogenních kvasinek a produkci karotenoidů a vybraných lipidických látek jakožto produktů s vyšší přidanou hodnotou. Bude ale nutné dále optimalizovat živné médium na daných substrátech pro větší produkci vybraných metabolitů. Fluorescenční mikroskopie a průtokový cytometrie se ukázaly jako vhodné varianty pro stanovení obsahu sledovaných metabolitů v buňkách, jejich množství a viability.
|
|
|
Charakterizace meziproduktů a odpadních produktů vybraných kvasných výrob
Kilian, David ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na charakterizaci meziproduktů a odpadních produktů vybraných kvasných výrob. Teoretická část práce se zaměřuje na použité suroviny a postup k přípravě kvasu, průběh destilace, získání odpadních produktů a představení hlavních aktivních složek všech produktů. V experimentální části práce byla nejprve provedena charakterizace meziproduktů a produktů z hlediska obsahu cukru, ethanolu a polyfenolu. Všechny extrakty obsahovaly množství polyfenolu a cukru charakteristické pro různé fáze zpracování a výroby ovocných destilátů. Extrakty z různých fází výroby byly porovnány z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy, ethanolu a následně byly popsány změny mezi jednotlivými fázemi. Na závěr bylo navrhnuto řešení dalšího využití odpadních produktů vznikajících při zpracování ovocného kvasu.
|
|
|
Bioaktivní látky růže šípkové
Ďubašáková, Mária ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cieľom tejto diplomovej práce bolo stanovenie koncentrácie bioaktívnych látok ako sú celkové polyfenoly a flavonoidy a tiež celkovú antioxidačnú kapacitu v čajových extraktoch z Ruže šípkovej. V druhej časti bolo predmetom experimentu zistenie antimikrobiálnej aktivity a účinnej koncentrácie etanolu voči vybraným baktériám. Teoretická časť je zameraná na popis prírodných antioxidačných látok a ich účinku proti voľným radikálom, popis čaju, popis Ruže šípkovej a možnosti spektrofotometrického stanovenia prírodných látok, a na záver základné rozdelenie baktérií. V experimentálnej časti boli pripravené etanolové a vodné extrakty v ktorých boli stanovované celkové polyfenoly, flavonoidy a antioxidačná aktivita Výsledky stanovovania polyfenolov a flavonoidov ukazujú, že pre lúhovanie kvetu je vhodnejšie rozpúšťadlo s etanolom, a pri lúhovaní oplodia šípku je vhodnejšie rozpúšťadlo voda. Pri porovnaní antioxidačnej aktivity macerátov nenastali žiadne významné rozdiely, mierne vyššiu antioxidačnú aktivitu vykazujú maceráty z kvetu šípku. Extrakty vykazovali antimikrobiálnu aktivitu najmä proti Micrococcus luteus a mierne proti Bacillus cereus. Najväčšia antimikrobiálna aktivita bola stanovená u etanolových macerátov kvetu proti Micrococcus luteus
|
|
|
Příprava a charakterizace potravinářských a kosmetických produktů s obsahem vybraných vitamínů
Kubošová, Jana ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací enkapsulovaných forem lipofilních vitaminů v modelových podmínkách se zaměřením na kosmetické a potravinářské aplikace. V teoretické čísti jsou popsány jednotlivé vitaminy, jejich fyziologické účinky, fyzikální a chemické vlastnosti, zdroje a důsledky hypo/hypervitaminóz. Dále je diskutován jejich přínos v medicíně, potravinářství a kosmetice, metody stanovení a v poslední části metody enkapsulace. Zvláštní pozornost je věnována technice zapouzdření částic pomocí liposomů, která byla využita v praktické části. Experimentální část je zaměřena na studium liposomů vybraných látek vitaminové povahy. Konkrétně byla řešena problematika cholekalciferolu, tokoferolu a karotenu, pro něž byla zavedena vhodná metoda stanovení. Následně probíhala enkapsulace těchto látek a charakterizace připravených liposomů. Byla stanovována jejich velikost, stabilita a enkapsulační účinnost, jež dosahovala vysokých procentuálních hodnot. Liposomy byly dále podrobeny testům stability v trávicích šťávách a v modelových prostředích simulujících kosmetické produkty. V měřeném časovém úseku bylo sledováno uvolňování enkapsulovaných látek do okolí a jejich postupná degradace. V závěru práce byly extrahovány analyty z reálných potravin a kosmetických výrobků a naměřené koncentrace byly porovnávány s deklarovanými hodnotami.
|
|
|
Charakterizace a využití vybraných rostlinných antibakteriálních látek
Bendová, Agáta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Zaměřením a cílem této bakalářské práce bylo studium antioxidačních a především antibakteriálních účinků rostlinných extraktů a liposomů s jejich obsahem. V teoretické části je shrnuta problematika studia přírodních antimikrobiálních látek, rezistence bakterií, dále je zde uvedena stručná charakteristika vybraných bylin a koření, antimikrobiálních a antioxidačních látek a metod použitých při testování. V experimentální části byly charakterizovány připravené extrakty z 12 druhů bylin a koření (olejové, alkoholové a vodné) z hlediska obsahu polyfenolů a flavonoidů a taktéž z hlediska jejich antioxidační aktivity. Dále byly extrakty enkapsulovány do liposomů, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita. Průměrné velikost liposomů se pohybovaly v intervalu od 100 do 200 nm. Stabilita částic byla testována z hlediska zeta potenciálu a všechny připravené částice byly stabilní. Z hlediska dlouhodobé stability však nebyly liposomové částice dostatečně stabilní. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus a gramnegativní bakterii Serratia marcescens. Enkapsulace extraktů do liposomových částic velmi výrazně navýšila jejich antimikrobiální účinek. Z celkového hlediska pak byly vůči oběma kmenům nejúčinnější liposomy s obsahem olejových extraktů z kozince, muškátového oříšku a pepře a liposomy s obsahem alkoholových extraktů z badyánu a hřebíčku. Tyto liposomové částice by tak mohly být možnou alternativou antibiotik a mohou nalézt uplatnění například při aplikaci ve formě různých antimikrobiálných gelů pro kosmetický či farmaceutický průmysl.
|
|
|
Využití aktivních látek medu v kosmetice
Balášová, Patricie ; Langová, Denisa (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci extraktů a liposomů s obsahem aktivních látek z vybraných typů medu s cílem aplikovat tyto extrakty v kosmetických přípravcích. Extrakce aktivních látek z vybraného materiálu byla v průběhu práce optimalizována, přičemž za nejvhodnější organické rozpouštědlo pro extrakci byl zvolen diethylether. U všech extraktů byl sledován obsah celkových polyfenolů, cukrů a antioxidační aktivita. U finálních vzorků pak byl sledován i obsah flavonoidů. Extrakty byly dále enkapsulovány do liposomů, u nichž byla především sledována antioxidační aktivita, velikost a stabilita. Extrakty a liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických přípravků. Byly připraveny krémy a gely, u kterých byl sledován jejich antimikrobiální účinek vůči kmenům Serattia marcescens a Micrococcus luteus. U gelů byl prokázán antimikrobiální účinek, a to především na kmen grampozitivní bakterie – Micrococcus Luteus. Z tohoto důvodu byl zvolen ještě jeden testovací kmen – Propionibacterium acnes. Na závěr byly vybrané liposomy testovány z hlediska jejich bezpečnosti při kontaktu s humánními buňkami, imortalizovanými keratinocyty HaCat. Nebyl prokázán žádný cytotoxický účinek připravených liposomů a testované materiály je tím pádem možné využít v aplikacích do kosmetiky proti akné.
|
|
|
Příprava antimikrobiálních gelů s obsahem rostlinných extraktů a olejů
Benešová, Markéta ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na studium antimikrobiálních vlastností přírodních extraktů a jejich následnou aplikací. Výzkum byl soustředěn na především na antioxidační a antimikrobiální aktivitu rostlinných extraktů a liposomových částic s jejich obsahem. Teoretická část práce byla zaměřena na tématiku přírodních antimikrobiálních a antioxidačních látek, problematika rezistence bakterií, a taktéž seznámení s použitými bylinami, charakteristika gelů a liposomů. V experimentální části práce byly charakterizovány tři typy extraktů (vodné, ethanolové a olejové), které byly připraveny z 10 různých rostlin. Stanoven byl obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační i antimikrobiální aktivity. Následně byly ze všech extraktů připraveny liposomy, u nichž byla stanovena velikost, stabilita, enkapsulační účinnost, antioxidační a antimikrobiální aktivita. Distribuce velikostí byla široká, avšak z hlediska měřeného zeta potenciálu byla většina částic stabilních. Všechny připravené extrakty a liposomy s jejich obsahem byly testovány na jejich antimikrobiální aktivitu. Testy byly provedeny na grampozitivním kmeni Micrococcus luteus a gramnegativním kmeni bakterií Serratia marcescens. Proti oběma kmenům byly nejúčinnější olejové extrakty eukalyptu a jedle, také olejový extrakt hřebíčku, spolu s vodnými extrakty hořčičného semínka, hřebíčku a jalovce, nebo ethanolového extraktu anýzu vykazovaly vysokou antimikrobiální aktivitu. Na závěr byly extrakty a liposomové částice aplikovány do gelů, které mohou nalézt své využití ve farmaceutickém průmyslu, jako alternativa zevně využívaných antibiotik, nebo v průmyslu kosmetickém.
|
|
|
Enkapsulace aktivních látek a možnosti jejich aplikace v anti-aging kosmetice
Horváthová, Iveta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na enkapsulaci vybraných aktivních látek a možnosti jejich aplikace v kosmetických produktech s anti-aging účinky. Bylo vybráno 6 aktivních látek odlišného charakteru – lipofilní vitamín E a vitamín A, hydrofilní vitamín B1 a vitamín B2, a fenolické látky kyselina ferulová a kyselina chlorogenová. Teoretická část byla zaměřena na obecnou charakteristiku vybraných aktivních látek, jejich využití a popis používaných metod. V rámci praktické části byly charakterizovány aktivní látky z hlediska jejich antioxidační aktivity a následně enkapsulovány do liposomů ze sójového a slunečnicového lecitinu. U připravených liposomů byla stanovována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po 4 týdnech skladování. Následně byly vybrány nejvhodnější liposomy s obsahem aktivních látek, u kterých byla rovněž analyzována jejich bezpečnost pro lidské kožní buňky pomocí MTT testu cytotoxicity na keratinocytech HaCaT. Dále byly připraveny 3 typy kosmetických výrobků – denní krém, noční krém a pleťové sérum. Každý druh kosmetického výrobku byl dále rozdělen na 4 typy – výrobek neobsahující žádné aktivní látky, výrobek obsahující aktivní látky v neenkapsulované formě, výrobek obsahující aktivní látky v enkapsulované formě a výrobek obsahující prázdné liposomy. Jako účinné látky byly přidány všechny naše testované látky. Finální produkty byly testovány 14 dní na 15 dobrovolnicích. Před a po používání produktů byly změřeny parametry pokožky a tím byl analyzován vliv přípravků na omlazení pokožky. Dále dobrovolnice hodnotily senzorickou analýzu kosmetických produktů. Součástí této práce bylo také zpracování online dotazníku ohledně anti-aging kosmetiky pro veřejnost, abychom zjistili, do jaké míry je tento druh kosmetiky mezi lidmi populární.
|
|
|
Produkce a charakterizace extracelulárních hydroláz z vybraných druhů plísní
Skoumalová, Petra ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů plísněmi. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných hydrolytických enzymů, jejich katalytické vlastnosti, možnosti produkce extracelulárních hydroláz plísněmi a jejich aplikace. V experimentální části byly enzymy produkovány pomocí plísní Aureobasidium pullulans, Fusarium solani a Phanerochaete chrysosporium při submerzní kultivaci v minerálním médiu obsahujícím navíc složitý odpadní substrát. Jako odpadní substráty byly použity pšeničné, kukuřičné, ovesné a žitné otruby, dřevní piliny, rýže, jablečná vláknina, vaječné a bezvaječné těstoviny. V průběhu kultivace byla sledována produkce celuláz, amyláz, xylanáz, lipáz, proteáz a ligninolytických enzymů (lakáza, Mn-dependentní peroxidáza, lignin peroxidáza). Produkce enzymů se lišila v závislosti na použitém substrátu i čase kultivace U celuláz, xylanáz a amyláz byla nejvyšší produkce naměřena na začátku kultivace (3. až 7. den). Proteázy a ligninolytické enzymy byly produkovány hlavně v závěru kultivace (7. až 10. den). Lipolytická aktivita byla detekována pouze u A.pullulans, přičemž její hodnota rostla s délkou kultivace a nejvyšší hodnota byla stanovena při kultivaci na pšeničných otrubách (3,6 nmol/ml.min). Nejvyšší xylanázová a celulázová aktivita (170,3 nmol/ml.min, 248,0 nmol/ml.min) byla stanovena při kultivaci plísně F. solani na kukuřičných otrubách. Nejvyšší amylázou aktivitu (111,8 nmol/ml.min) vykazovala plíseň P. chrysosporium při kultivaci na rýži. Nejvyšší aktivita proteázy (68,0 nmol/ml.min) byla naměřena při kultivaci plísně F. solani na pšeničných otrubách. Nejlepším producentem lakázy byl kmen A.pullulans, nejvyšší produkce byla zaznamenána na bezvaječných těstovinách (27,0 nmol/ml.min). Nejvyšší aktivita ligninperoxidázy (12,5 nmol/ml.min) byla naměřena u F.solani na vaječných těstovinách, nejvyšší produkce Mn-dependentní peroxidázy (7,7 nmol/ml.min) bylo dosaženo při kultivaci A.pullulans na pšeničných otrubách. Ligninolytické enzymy se chovaly jako induktivní. U ostatních enzymů byla jejich produkce zaznamenána i na minerálním mediu, u A. pullulans byla aktivita celuláz na minerálním médiu dokonce vyšší než u ostatních použitých substrátů. U preparátu získaného z média A. pullulans byla také provedena purifikace produkovaných enzymů pomocí ultrafiltrace, ionexové chromatografie a gelové filtrace.
|
host ::
RSS.