|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava střetu zájmů v České republice de lege lata a de lege ferenda
Řehoř, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Závěr Z výše uvedeného je více než patrné, že střet zájmů je vysoce důležitým právním institutem v každém státě, a to zejména z pohledu náležité ochrany veřejného zájmu a veřejných financí. Každý stát disponuje určitým výkonem státní moci, který je definován v jednotlivých ústavách či právních dokumentech obdobného významu (ať se již nazývají jak chtějí), přičemž tato pravidla mohou být i nepsaná. Jejich smyslem však vždy je upravit a patřičným způsobem nastavit obecně platná pravidla pro základní fungování toho kterého státu, včetně nastavení míry svobody občanů a celkového způsobu výkonu státní moci. Vzhledem k tomu, že takový dokument nutně obsahuje pravidla pro obsazování mocenských pozic, které mají následně rozhodující vliv na nakládání s veřejnými zdroji, je vysoce důležité právně zakotvit ochranu veřejných zájmů, a to zejména s ohledem na veřejné finance. Právě z těchto důvodů vzniká potřeba právně upravit případné střety zájmů, a to jak ve formě inkompatibility jednotlivých funkcí ve státě (zde zpravidla v demokratických státech), která tak zamezuje případné ingerenci jedné ze tří základních mocí do druhé, či třetí a naopak, tak v případě střetu mezi zájmem veřejným a soukromým (resp. osobním). Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi citlivou oblast právní úpravy, je toto téma poměrně obsáhle veřejně...
|
|
| |
|
| |
|
|
Právní postavení soudce v České republice a Spolkové republice Německo
Hanzal, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
125 Záv r Cílem této diplomové práce je provést analýzu právního postavení soudce ve dvou st edoevropských zemích - eské republice a Spolkové republice N mecko a posoudit, které instituty n meckého práva by bylo vhodné a možné p ejmout do našeho právního ádu v rámci nezbytné reformy eského soudnictví. Oba právní ády náleží ke kontinentální právní kultu e a oba státy jsou spjaty dlouhou spole nou historií. V obou státech je moc soudní jednou ze t í složek státní moci. Zatímco u nás ji vykonávají soudy, v SRN je soudní moc sv ena soudc m, kterými jsou obsazeny soudy. Bylo by dobré naši soudní moc takto personifikovat, ba dokonce z ní ud lat moc soudcovskou, tak jako tomu bylo za první republiky podle Ústavní listiny z roku 1920, a soudci by mohli sv j ú ad vykonávat jako státní službu. V SRN upravuje postavení (spolkových) soudc DRiG, na soudce v zemské služb se vztahuje právní úprava té které zem . Spolkový zákon o soudním z ízení (GVG) má sílu ústavního zákona. Náš ZSS je b žným zákonem, de constitutione ferenda by mohl ZSS být alespo tzv. " ty icítkovým" zákonem, protože jde o základní zákon pro samostatnou složku státní moci. Co se tý e nezávislosti soudc , v obou zemích je chápána rozdíln - posuzováno podle toho, co je vnímáno soudci jako atak na jejich nezávislost (v N mecku nap . rozvržení pracovní...
|
host ::
RSS.