Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 80 záznamů.  začátekpředchozí66 - 75další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Veřejný prostor - místo, kde žijeme?
Janská, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem veřejného prostoru jako konstruktu, který je utvářen v čase a odpovídá dobovým společenským normám. První část práce mapuje historický vývoj tohoto konstruktu a popisuje, jak se proměňoval obsah pojmů, které byly v různých dobách používány v tom smyslu, kterému dnes rozumíme jako veřejný prostor. Představuje dobová teoretická východiska, jejich reflexe ve společnosti a zároveň jejich odraz v žité skutečnosti, a popisuje klíčové vlivy, které formovaly dnešní "modus vivendi" veřejného prostoru. Kromě antické agory se zaměřuje výhradně na české prostředí od 19. století do současnosti. Druhá, výzkumná část práce popisuje v rámci tří případových studií, jakým způsobem se aktuální diskurs veřejného prostoru, reprezentovaný Nadací Via a jejím programem Místo, kde žijeme, přepsal do společenské struktury tří českých obcí, jak se v těchto obcích proměnil veřejný prostor a které prvky z minulosti v této struktuře přetrvaly.
Polyamorní identity: Biografie praktikujících
Svobodová, Michaela ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novým společenským fenoménem polyamory, alternativní formou vztahového uspořádání, ve kterém jedinci udržují několik partnerských vztahů zároveň. Biografická studie je zaměřena na konstruování polyamorní identity v rámci biografického rozhovoru s participujícími jedinci v České republice. Cílem práce je objasnit, jak je polyamory praktikujícími inpterpetována ve společenském a kulturním prostředí, ve kterém monogamní vztah představuje společenskou normu. Na základě analýzy jsou v práci představeny společné rysy biografií polyamoriků (předešlé nemonogamní vztahové zkušenosti, motivy, pravidla). Polyamory je dále interpretována teoretickým konceptem čistého vztahu Anthonyho Giddense. Klíčová část práce se zaměřuje na aplikaci triangulární teorie lásky R.Sternberga na polyamory a podobu jednotlivých komponent intimity vášně a závazku v polyamorním vztahu respondentů. Práce zahrnuje návrh kompetenčního modelu pro praktikování vycházející z výsledné hypotézy, že polyamory představuje dovednost/schopnost.
Tanec čarodějnic: Analýza vybraných aspektů současného praktikování magie
Tesárek, Jan ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Fiala, Šimon (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem magie v současné české společnosti. Přestože se magie v současné společnosti praktikuje napříč různými náboženskými proudy, výzkum ukázal, že je možné ji analyticky uchopit prostřednictvím její epistemologické dimenze. V tomto smyslu je magie souborem specifických způsobů poznávání, které produkují zvláštní vědění o světě. Epistemické procesy jsou pak následující: jasnovidnost, rituální vize, výklad orákula a tělesné počitky. Tyto procesy mají ale symbolický charakter, jsou strukturovány prostřednictvím symbolických významů, které vycházejí ze spirituálního podkladu, v němž daný adept magii praktikuje. Získané "magické" vědění je pak vyjednáváno jako reálné a racionální prostřednictvím různých narativních strategií: prostřednictvím legitimizace vědou, legitimizace účinkem a skrze psychologický redukcionismus. Toto vědění dále ovlivňuje sociální svět a sebepojetí v životech informátorů výzkumu. Magie se v nich stává posláním, které je přijato nebo odmítnuto. Vytváří ale kolem informátora specifickou síť vztahů s lidskými i mimo-lidskými aktéry, která formuje jeho sebepojetí.
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
"Léčba není výzva, výzvou je pochopení." Etnografická studie Ájurvédy
Wolfová, Alžběta ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je sledovat, uchopit a popsat Ájurvédu tak, jak se vyjevuje ve specifických situacích a kontextech. Na základě teorie sítí aktérů a symetrické antropologie Ájurvédu nahlížím jako entitu, jež je konstruována v procesu vzájemného vztahování množství aktérů různých povah (sociální, materiální, diskursivní). Prostřednictvím identifikace významných prvků, které se na tomto procesu podílí, sleduji, zda a jakým způsobem jsou ustanovovány a redefinovány hranice Ájurvédy. Jako klíčové aktéry v procesu uskutečňování Ájurvédy jsem definovala Učitele, Nauku, Ájurvédskou Instituci, způsoby zacházení s tělem prostřednictvím stravy, jógy a dechových cvičení a Ájurvédská léčiva. V jednotlivých kapitolách diskutuji prvky a praktiky, které se podílí na tvorbě podoby těchto klíčových aktérů, stejně jako se zde zabývám různými způsoby, prostřednictvím kterých jsou praktikovány. Do konkrétní podoby jednotlivých rovin uskutečňování Ájurvédy zde zasahují jak členové komunity, kanonické Ájurvédské texty, biomedicína, státní legislativa a legislativa Evropské unie, klima, politika Instituce, ale také individuální každodennosti a kolektivně sdílené interpretační rámce. 1
Transnacionální identita vídeňských Čechů
Hájková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zabývá různými formami národní identity u první generace českých migrantů ve Vídni nahlíženými z perspektivy transnacionální teorie. Je založená na analýze tematicky orientovaných biografických interview s 15 migranty, data pochází z výzkumu provedeného na jaře roku 2015 ve Vídni. V první části práce je popsána historie české migrace do Rakouska. Následuje vysvětlení pojmů transnacionalismus, identita a transnacionální identita, které slouží jako teoretický základ výzkumu a následné analýzy. Její první část je pak věnována oblastem důležitým pro rozlišení, zda je možné účastníky výzkumu označit za transnacionály či nikoli. Jsou jimi jazyk, vztah k České republice, zájem o politiku a o kulturu, tradice, gastronomie, sociální kontakty, diskriminace, loajalita, pociťování hrdosti a studu a občanství. Ve druhé části analýzy jsou nejprve představeny jednotlivé formy identity založené na sebepojetí účastníků výzkumu. Poté je na příkladech konkrétních respondentů a organizací ukázáno, jaká je jejich žitá identita a zda je možné je na základě jimi popisovaných praktik označit za transnacionály.
Čajová kultura a její podoby napříč českými čajovnami
Schröderová, Karolína ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji české čajové kultuře napříč čajovnami. Popisuji zde, čím jsou české čajovny a čajová kultura specifické. Mimoto se zabývám způsoby, kterými se čajová kultura po České republice šíří a jaký je proces zakládání čajoven. Užívám pojem subkultury v souvislosti s čajovou kulturou, jejím významem a umístěním v české kultuře. Hlavním zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s majiteli čajoven, doplněné o zúčastněné pozorování.
Burn it and that's it? "Funeral without a ceremony" from the survivors' perspective
Gajdoš, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Česká tlač v posledných rokoch opakovane informovala o stúpajúcom počte pohrebov bez obradu. Medzi interpretáciami zhruba tridsaťpercentného podielu pohrebov bez akéhokoľvek verejného obradu sa objavovali úvahy, ktoré tento jav vysvetľovali stratou vysokou mierou sekularizácie, dezintegráciou sociálnych väzieb, či tabuizáciou smrti v modernej spoločnosti. Predkladaná práca si kladie za cieľ preklopiť interpretačnú perspektívu a analyzovať jav "pohrebu bez obradu" z perspektívy zmysluplne konajúceho aktéra. Na základe analýzy desiatich pološtrukturovaných rozhovorov autor 1) identifikuje východiská rozhodovania (motivácie, postoje, situačné faktory), ktorými respondenti legitimizujú voľbu formy pohrebu; a 2) systematicky rozoberá a interpretuje rituálne praktiky a symbolickú činnosť (ritualizácie), ktoré na smrť zosnulého pochovaného bez obradu nadväzovali. Podrobná analýza príbehov respondentov ukazuje, že pohreb bez verejného obradu organizovaného pohrebnou službou zďaleka neznamená, že smrť je prostá rituálu, ktorý by skúsenosť straty pomáhal zmysluplne rámcovať. V záverečnej úvahe nad Walterovými ideálnymi typmi prístupu k smrti (Walter 1996) dospieva autor k záveru, že popri prevažne modernom kontexte umierania a pochovávania v súčasnom Česku predstavuje odmietnutie profesionálnych služieb...
Husitská oikonomie
Šenovský, Jakub ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o tom, jakým způsobem se spravují sbory Církve československé husitské. A také o tom, z jakých "kořenů" tato správa "vyvěrá". Práce je založena na vlastním výzkumu ve dvou sborech této církve, který probíhal po dobu jednoho roku. Církve československá husitská (CČSH) je jednou z tzv. "lidových" církví, avšak v poslední době se potýká s velkým úbytkem členské základny a také se stářím církve. Toto všechno jsou věci, na které musí husitští správci odpovědně reagovat. Ovšem v práci se ukáže, že odpověď správců je do značné míry ovlivněna vírou, tedy specificky pojatou věroukou, která je biblicky založená. A tato věrouka zasahuje obdobně do všech oblastí správy. Hlavním cílem práce je tak poukázat, že jednotlivé sféry husitského správního rozhodování nejsou oddělené, ale všechny jsou odvozeny z jednoho zdroje. Tímto zdrojem je tedy ideologie, tj. specifická věrouka CČSH. Toto platí i o ekonomickém chování sborů, kde lze pozorovat stejné principy či postoje, které byly uplatňovány i v oblastech jako každodenní fungování sborů či při kázání. A tak ekonomické chování nelze brát odděleně od ostatních oblastí husitského spravování. Klíčová slova: Církev československá husitská, CČSH, správa církve, hospodaření církve, oikonomie
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 80 záznamů.   začátekpředchozí66 - 75další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.