|
|
Rozvoj motoriky a percepčních schopností u dětí s vývojovou dysfázií
Novotná, Kateřina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj motoriky a percepčních schopností u dětí s vývojovou dysfázií. Teoretická část stručně vymezuje pojmy komunikace a narušená komunikační schopnost. Nabízí popis základní problematiky týkající se vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, vymezuje typy vývojové dysfázie a její diagnostiku a terapii. Dále stručně popisuje motoriku a percepční schopnosti. Praktická část práce je zpracována jako případová studie chlapce s vývojovou dysfázií. Výzkumné šetření je kvalitativní a je zde využito pozorování, polostrukturovaný rozhovor s matkou a analýza lékařských zpráv. Cílem práce bylo ověřit autorem vypracovaný soubor cvičení a zjistit, zda jsou tato cvičení přínosná pro děti s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA vývojová dysfázie, percepční schopnosti, motorika, komunikace, narušená komunikační schopnost
|
|
| |
|
|
Tematický atlas Církve adventistů sedmého dne
Valchářová, Daniela ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Hlavním cílem práce je tvorba tematického atlasu Církve adventistů sedmého dne, který prostřednictvím map zobrazuje základní informace o církvi a je doplněn texty, obrázky a grafy. Dílčími cíli je získat vhodná prostorová data týkající se CASD a zpracovat je vhodnými metodami tematické kartografie do podoby map. Teoretická část práce je zaměřena na představení CASD a shrnutí odborné literatury zabývající se tematickou kartografií. Tyto poznatky jsou v praktické části uvedeny do praxe a výstupem práce je samotný tematický atlas Církve adventistů sedmého dne vytvořený v softwaru ArcMap a InDesign. Klíčová slova: tematický atlas, kartografie, náboženství, Církev adventistů sedmého dne, ArcGIS
|
|
| |
|
|
Plasty v pitné vodě
Čermáková, Lenka ; Novotná, Kateřina ; Peer, Petra ; Janda, V. ; Pivokonský, Martin
Výzkum byl zaměřen na výskyt mikroplastů ve zdrojích vody a v samotné pitné vodě. V poslední době je téma výskytu plastů ve vodě velice aktuální. Většina prací je včak zaměřena na kvantifikaci mikroplastů ve vodě mořské, sedimentech či povrchových vodách, které nejsou zdrojem surové vody pro úpravu na vodu pitnou, a zároveň se téměř vždy zabývají analýzou částic ve velikostním rozmezí 0,3-5 mm. Předmětem předkládané studie bylo kvantifikovat mikroplasty již od velikosti 0,2 μm, a to v surové a upravené vodě ze třech nejmenovaných úpraven vody v České republice, určit jejich velikostní distribuci, tvar a materiálové složení. Bylo zjištěno, že v závislosti na zdroji vody a technologii dané úpravny se počet mikroplastů pohyboval v rozmezí 1414-7006 částic I-1 v surové vodě a 305-921 částic I-1 ve vodě upravené. Velikostně dominovaly částice menší než 10 μm a tvarově ve dvou zdrojích fragmenty a v jednom zdroji vlákna. Z hlediska materiálového složení analyzovaných mikroplastů převládal poyethylentereftalát a polypropylén.
|
|
| |
|
|
Syntéza proléčiv glutaminového antimetabolitu 6-diazo-5-oxo-L-norleucinu
Novotná, Kateřina ; Majer, Pavel (vedoucí práce) ; Machara, Aleš (oponent)
Známý glutaminový antimetabolit 6-diazo-5-oxo-L-norleucin (DON) vykázal slibnou protinádorovou aktivitu v řadě preklinických i klinických testů. Problémem však byla jeho toxicita a od ní se odvíjející nežádoucí vedlejší účinky. Cílem této bakalářské práce bylo připravit nová proléčiva odvozená od struktury této látky, která by mohla mít podobné protirakovinné účinky a zároveň menší negativní dopad na lidský organismus. Navazující biochemické a biologické testy byly provedeny ve spolupráci s kolegy z Johns Hopkins University v Baltimore (USA). Klíčová slova: 6-diazo-5-oxo-L-norleucin (DON), proléčiva, antimetabolit, ProTide
|
|
|
Vliv předoxidace manganistanem draselným na koagulaci neproteinových látek produkovaných řasou Chlorella vulgaris
Přech, Jiří ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
5 Abstrakt: Jedním z aktuálních problémů při úpravě pitné vody je přítomnost buněk fytoplanktonu a jím produkovaných organických látek (AOM) v surové vodě. Populace fytoplanktonu a produkce AOM neustále narůstá se zvyšující se antropogenní eutrofizací vodních ekosystémů. Zejména AOM zhoršují účinnost technologických procesů úpravy vody a při hygienickém zabezpečení vody z nich mohou vznikat zdravotně závadné vedlejší produkty dezinfekce. Tradičním procesem úpravy vody je koagulace, která je účinná pro odstraňování buněk řas a sinic z pitné vody, ale je již méně účinná pro některé složky AOM. Obzvláště špatně odstranitelná je pak nízkomolekulární neproteinová složka AOM, která může představovat většinu organického zatížení surové vody. Ke zvýšení účinnosti koagulace buněk řas a sinic a i AOM lze využít oxidaci zařazenou před koagulaci. Cílem této práce je posouzení vlivu předoxidace manganistanem draselným na koagulaci neproteinové složky AOM řasy Chlorella vulgaris síranem hlinitým a polyaluminiumchloridem. Vliv předoxidace manganistanem byl zhodnocen porovnáním výsledků koagulačních experimentů s neproteinovými látkami bez předoxidace a s předoxidací pěti různými dávkami manganistanu draselného (0,025; 0,05; 0,1; 0,15 a 0,2 mg KMnO4 mg-1 DOC). Dávky manganistanu a čas potřebný k předoxidaci (30 minut) byly...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Novotná, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je rozbor aktuální právní úpravy spolupracujícího obviněného. Je rozdělena do 5 kapitol. V první kapitole jsou vymezeny pojmy korunního svědka a spolupracujícího obviněného, doplněné úvahami de lege ferenda. Ve druhé kapitole autorka uvádí jednotlivé základní zásady trestního řízení a popisuje, jakým způsobem je institut spolupracujícího obviněného ovlivňuje. Třetí kapitola je věnována organizovanému zločinu a prostředkům, které se aplikují k jeho potírání. Ve čtvrté kapitole je podrobněji popsána úprava institutu spolupracujícího obviněného. V této kapitole se autorka zaměřuje na přiznání statusu spolupracujícího obviněného, motivaci, výpověď a ochranu spolupracujícího obviněného. Dále autorka posuzuje možnou aplikaci institutu utajeného svědka na spolupracujícího obviněného. V poslední kapitole jsou uvedeny případy, kde došlo k aplikaci institutu spolupracujícího obviněného. V případových studiích se autorka zaměřuje zejména na výpověď spolupracujícího obviněného, přiznání statusu spolupracujícího obviněného a udělení trestu spolupracujícímu obžalovanému v porovnání s ostatními obžalovaným. V závěru jsou shrnuty nedostatky, které byly na právní úpravě institutu spolupracujícího obviněného nalezeny.
|
|
|
Korektivní zpětná vazba v písemném projevu ve výuce anglického jazyka
Novotná, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Chalupský, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpětné vazby v písemném projevu při výuce anglického jazyka. Práce popisuje charakter zpětné vazby a její srozumitelnost z pohledu žáka. Teoretická část definuje zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, který informuje žáka o možnostech zlepšení a pokroku, čímž formuje nejen jeho vývoj v rámci učebního procesu, ale i vývoj osobnostní. Téma zpětné vazby je zasazeno do kontextu školního hodnocení a výuky slohu s přihlédnutím k problematice chyby, jako základu pro korektivní zpětnou vazbu a hybného motoru učení. Práce se dále věnuje písemnému projevu a specifikům jeho hodnocení. Empirická část s využitím kvalitativního designu vícepřípadové studie staví na datech získaných rozhovory a obsahovou analýzou dokumentů, především analýzou opravených slohových prací. Případy čtyř učitelů a jejich žáků osvětlují, jak v prostředí víceletého gymnázia a střední odborné školy učitelé a žáci vnímají (korektivní) zpětnou vazbu jako nástroj pedagogické komunikace, poskytující informaci o možnostech zlepšení a pokroku. Zpětná vazba ke slohové práci má formu klasifikace (analytického kriteriálního hodnocení), korektivní zpětné vazby v podobě jednotlivých označení chyb a problematických míst v práci, psaných ucelených komentářů a ústního komentáře při rozdávání práce v...
|
host ::
RSS.