|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Podávání léčivých přípravků na základě telefonické ordinace
Ptáčková, Eva ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá podáváním léčivých přípravků na základě přímé verbální a telefonické ordinace v nemocnicích. Teoretická část práce proběhla metodou rozhovoru se zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a metodou analýzy dokumentů. Na základě popisu a rozboru úprav verbálních ordinací v akreditačních standardech čtyř společností pro akreditaci ve zdravotnictví a vnitřních předpisech pěti nemocnic definuji rizikové prvky verbálních ordinací a nastiňuji návrhy úprav těchto oblastí pro zvýšení bezpečnosti těchto ordinací. To, zda jsou verbální ordinace v nemocnicích postupem lege artis, se odvíjí především ze situace, při níž k této formě pokynu dochází, kompetencí zdravotnických pracovníků, kteří se ordinace účastní a od dodržení správného postupu při vlastní komunikaci včetně záznamu do zdravotnické dokumentace. Přestože jsou verbální ordinace z komunikačního, forenzního, a především odborného hlediska rizikové, nebyla u nás jejich úpravě donedávna věnována větší pozornost. Existuje pouze jediný dokument, který představuje národní standard pro postup při verbálních ordinacích. České akreditační společnosti se stanovování postupů při verbálních ordinacích podle mého průzkumu samostatně nevěnují, a ani samotné nemocnice tento proces neupravují příliš detailně. Vzhledem ke vzrůstajícímu povědomí o...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení
Havlínová, Petra ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u pacientů po resekci jazyka na stomatochirurgickém oddělení. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na základy péče o pacienty po resekci jazyka a nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými se mohou sestry setkat při péči o tyto pacienty. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část popisuje obor stomatologii a stomatochirurgii, anatomii a fyziologii dutiny ústní. Dále se zabývá orofaciální chirurgií a samotným výkonem resekce jazyka se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty po tomto výkonu. V dalších kapitolách teoretické části se můžeme dočíst o nejčastějších ošetřovatelských problémech u pacientů po resekci jazyka a je zde také popsán ošetřovatelský model Marjory Gordonové, který popisuje dvanáct vzorců zdraví a ze kterého bude vycházeno v části empirické. Empirická část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika a organizace výzkumného šetření. Jednalo se o kvalitativní výzkum, kdy metodou sběru dat bylo vytvoření tří kazuistik neboli případových studií s následnou diskuzí. Klíčová slova Karcinom jazyka, Resekce jazyka, Stomatochirurgie, Péče o dutinu ústní, Ošetřovatelská péče
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Problematika komunikace sester s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami na resuscitačním oddělení
Cvrkalová, Lenka ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Úvod: Komunikace je jednou z nejvýznamnějších lidských schopností a potřeb v životě člověka. Ovšem pokud vznikne komunikační omezení z důvodu zavedení endotracheální roury či tracheostomické kanyly, postižený, který původně verbálně komunikoval, se ocitá v situaci, kdy není schopen sdělit své pocity, potřeby a přání. Obecným záměrem této práce je napomoci rozvíjení a zlepšování komunikačních dovedností sester v oblasti komunikace s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami při vědomí, v bezvědomí či analgosedaci. Metoda: Výzkumné šetření má charakter kvantitativního výzkumu, v němž byla použita metoda dotazníku. Výzkumná data byla celkově získána od 144 zdravotních sester pracujících na resuscitačních odděleních čtyř pražských nemocnic. Výsledky: Řešením dané problematiky bylo zjištěno, že sestrám činí problém komunikovat s pacienty se zajištěnými dýchacími cestami. Přičemž nejobtížnější je komunikovat s pacienty při vědomí zajištěnými endotracheální rourkou. Palčivou oblastí je taktéž komunikace s pacienty s poruchou vědomí. Závěr: Navzdory obtížnosti komunikace s pacienty, kteří mají zajištěné dýchací cesty, více jak polovina respondentů nikdy nezískala informace o možnostech komunikace s těmito pacienty. Nejen proto je výstupem tohoto šetření informační brožura a doporučení, jak s těmito...
|
|
|
Vývoj vzdělávání v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči.
Faflová, Petra ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem vzdělávání v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči v České republice. Dílčím cílem této historicko-teoretické diplomové práce je zmapovat specializační vzdělávání v oboru Intenzivní péče od jeho kořenů až do současnosti. V úvodu diplomové práce je popsán vývoj oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, taktéž jsou zde uvedeny informace o práci sester, včetně jejich kompetencí v tomto oboru před oficiálním zavedením specializačního studia. Následující kapitoly jsou věnovány popisu specializačního vzdělávání od roku 1971 do roku 2013. Každá z těchto kapitol je zakončena výčtem kompetencí sester, které jsou následně porovnány. Součástí diplomové práce je komparace specializačního studia od roku 1971 do roku 2013. Diplomová práce se taktéž zabývá vývojem oboru zdravotnický záchranář a informuje o dnešních možnostech specializace v intenzivní péči včetně vysokoškolských specializačních oborů a jejich porovnání.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci chlopenních vad
Beranová, Veronika ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci chlopenních vad. Záměrem závěrečné práce bylo zjistit zásady specializované ošetřovatelské péče o pacienta po operaci chlopenních vad, analyzovat stav psaných standardů při poskytování péče o pacienta po operaci chlopenních vad či stavy ošetřovatelských protokolů při specializované ošetřovatelské péči. Záměrem kvalitativního - pozorovacího průzkumu při poskytování specializované ošetřovatelské péče bylo nalezení odpovědi na otázku, zda se v pražských kardiochirurgických centrech výrazně liší specifika ošetřovatelské péče. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly charakterizující kardiochirurgická centra, historii chirurgického řešení srdečních chlopní, nejčastější chlopenní vady srdce v dospělosti. Podrobně se v teoretické části věnuji ošetřovatelské péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu, kde nelze opomenout monitoraci fyziologických funkcí, umělou plicní ventilaci, bezprostřední polohu po elektivním kardiochirurgickém výkonu. Dále se věnuji mobilizaci nemocného, dechové rehabilitaci, farmakoterapii, péči o chirurgickou ránu, komunikaci, výživě, bolesti, psychoterapii a možným komplikacím. Také nesmím opomenout kapitolu zahraničních studií, které se věnují problematice pooperačních komplikací a rizikovým faktorům. Empirická...
|
|
|
Ošetřování pacienta s tracheotomickou kanylou z pohledu sestry
Kritznerová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s tracheostomickou kanylou z pohledu sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče. Skládá se z části teoretické a části empirické. V teoretické části je popsána základní terminologie, anatomie a fyziologie dýchacích cest, historie tracheostomie a druhy tracheostomických kanyl. Dále se zde pojednává o samotných tracheostomiích, o technice provedení, indikacích a komplikacích. Další kapitola teoretické části se věnuje ošetřovatelské péči. Poslední kapitola se zabývá způsoby komunikace tracheostomovaného pacienta. Empirická část je zpracována kvantitativní výzkumnou metodou pomocí dotazníkového šetření. Cílem diplomové práce je zjistit teoretické znalosti sester v oblasti péče o nemocné s tracheostomickou kanylou a způsoby komunikace s těmito nemocnými. V této části jsou uvedeny a diskutovány statisticky významné rozdíly v odpovědích různých skupin respondentů. V závěru jsou uvedena doporučení pro praxi. klíčová slova tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, ošetřovatelská péče
|
|
|
Permanentní cévní přístupy pro hemodialýzu s ohledem na diagnozu diabetes mellitus
Sajdlová, Zuzana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou permanentních cévních přístupů pro hemodialýzu s ohledem na diagnózu Diabetes mellitus (dále DM). Zaměřuje se na periferní hemodialyzační cévní přístupy (dál HCP), mezi které řadíme arteriovenózní fistuli (dále AVF) a arteriovenózní fistuli vytvořenou pomoci syntetického materiálu, například graftu (dále AVG). Hlavním cílem práce je poukázat na skutečnost, že cévní systém diabetiků je často postižen aterosklerózou a vytvoření kvalitního HCP je nezřídka komplikovanou záležitostí a že jejich pravidelným monitorováním můžeme včas odhalit jejich hrozící komplikace a tím oddálit jejich zánik. Empirická část práce je zaměřená na periferní HCP (AVF, AVG), a to na zjištění rozdílů v jejich jednotlivém zastoupení a v jejich funkčních charakteristikách u 40 pacientů Interního oddělení Strahov VFN Praha s věkovým průměrem 70 let. První skupinu respondentů tvořilo 21 pacientů s DM a druhou skupinu respondentů tvořilo 19 pacientů bez diagnózy DM. AVF se upřednostňuje před AVG i u respondentů s DM. Z hodnot recirkulací, které se zjistily pravidelným měřením HCP v obou skupinách respondentů příslušnou technikou v průběhu šesti měsíců, se vypočítaly prostřednictvím vzorce uvedeného v teoretické části práce hodnoty jejich skutečných průtoků (QVA), které se zaznamenávaly do...
|
host ::
RSS.