|
|
Sportovní areál v Brně za Lužánkami
Kristek, Jan ; Foretníková, Ladislava (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
NOVÝ FOTBALOVÝ STADION PRO BRNO LUŽÁNKY Musí být stadion inertní, do sebe uzavřená aréna, která obrací záda ke svému kontextu? První idea konceptu vznikla z dojmů výstavy holandského fotografa Hanse van Meera. Společné pro všechny jeho fotbalové fotografie jsou scenérie krajiny nebo měst, na jejichž pozadí se odehrávají amatérské fotbalové zápasy. Fotbal hraný na čerstvém vzduchu pouze z radosti ze hry a zároveň v přítomnosti úžasných kulis otevřené krajiny působí téměř poeticky. Lze alespoň částečně tuto poetiku přenést i do fotbalového stadionu? Lokalita u Lužánek je výjimečná právě svým kontextem. Nachází se v blízkosti centra Brna a s možností výhledu na panorama Petrova a hradu Veveří. Myšlenka propojit divákův dojem ze hry s geniem loci města, kde se zápas odehrává, se silně promítla do konstrukčního řešení stadionu. To umožňuje sledovat fotbal nejen v atmosféře vřícího stadionu, ale i s nádechem poetiky dalekého výhledu. Základem konceptu jsou čtyři minimalizované desky tribun vetknuté do podesty přilehlých funkcí stadionu. Tribuny jsou provázané lanovou konstrukcí, která tribuny zastřešuje a zároveň s nimi staticky spolupůsobí jako jeden konstrukční celek. Tento koncept vyústil ke komplexnímu řešení konstrukce z betonových, ocelových - tlačených a tažených prvků, které by v praxi umožnili tuto představu realizovat.
|
|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vítková, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh přestupního terminálu pro Dvůr Králové nad Labem, který umožní přestup mezi vlakovou a autobusovou regionální i městskou hromadnou dopravou a zapojí tak město do celkové infrastruktury ČR. Pro jeho realizaci je zamýšleno využít stávající železniční vlečky vedoucí od železniční stanice do areálu Teplárny Dvůr Králové nad Labem. Mimo vlastní dopravní funkce se předpokládá i návrh občanské vybavenosti. Nový terminál bude sloužit i jako vstupní brána do města. Při návrhu koncepčního řešení byl rozhodující záměr, který se snaží pojmout terminál jako místo, kde dopravní řešení jde ruku v ruce s veřejným prostorem. Terminál je zde chápán jako impuls pro rozvoj území. Nejenže musí dokonale splňovat svoji dopravní funkci, ale také by měl sloužit jako veřejný prostor a propojovat sousedící nestejnorodé celky. Vymezení (promenáda), vyplnění/propojení (stromy), otevření (volná plocha - měkká hranice). Kontrast zastřešené subtilní promenády a do ní vložených masivních hmot. Dvě strany trojúhelníkové parcely jsou jasně definovány krytou promenádou. Do takto vzniklé uliční fronty jsou vloženy jednotlivé funkce v podobě jednotek 6x6 m. Ze západního směru je do promenády zaústěna vlaková dráha s ostrovním nástupištěm sloužícím i pro tramvaj, která promenádu míjí z vnitřní strany. Vzniklé nádvoří je formováno pravidelným rastrem stromů, který vytváří v nesourodé zástavbě jasně vymezený komponovaný prostor. Tento "sad" opticky sjednocuje dané prostranství a působí jako jádro celého terminálu. V perspektivní hříčce se les při průchodu terminálem mění, někdy vytváří linie, jindy plochy. Nedefinuje jasně východ, ani vchod, je otevřen do všech směrů. Do rastru stromů jsou začleněna autobusová nástupiště. Při čekání na autobus je člověk chráněn klenbou stromů. Autobusy vyjíždí ze sadu a projíždí skrz promenádu ven z terminálu na ulici 28. října. Směrem k centru, Tescu a Vánočním ozdobám je prostranství otevřeno, vytváří měkkou hranici, umožňuje volný pohyb lidí všemi směry. Vize do budoucna počítá i s protažením tramvajové linky dále do centra. Tramvaj by dále projížděla rastrem stromů ven z terminálu kolem vánočních ozdob. Sousední Tesco je zde chápáno jako příležitost, je zakomponováno do prostoru terminálu, jeho funkce je u nádraží více než vítaná. Celý provoz terminálu je jednosměrný. Veškerá doprava do něj vjíždí ze západní strany. Autobusy vyjíždí na ulici 28. října. Tramvaj na Benešovo nábřeží. Vlak zde končí.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bauer, Karel ; Kristek, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Objekt vinařství vzniká na rozhraní vytvořeném již zaniklou cihelnou, umístěn mezi zlom po těžbě a sklepní uličku je průchodem do vinic. Svým tvarem doplňuje ráz krajiny, nechává vinice proniknout skrz a vytváří místo pro odpočinek a degustaci v jejich těsném kontaktu. Podzemní část objektu účelně slouží k výrobě vína, degustační prostory v patře nabízejí výhled v centru dění. Stranou od hlavní budovy v klidnější části parcely se nachází ubytovací prostory pro všechny návštěvníky. Centrálnost pracovních prostor a dostupnost nových vinic významně zjednoduššuje pracovní proces. Nový objekt se tak stává součástí okolní osobité přírody.
|
|
| |
|
|
Krajina 3.0
Přikrylová, Monika ; Kekel, Roman (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh navazuje na předdiplomní semestrální práci, ve které jsem se zabývala tématem data center - životním stylem postaveným na oběhu dat. Rostoucí potřeby obyvatel měst, spojené s neustálou konektivitou, se odrážejí v transformaci krajiny obsazované gigantickými datovými centry. Ty ve zpětné smyčce rekonfigurují prostředí měst, které využívají jejich instantní a “neomezený” výpočetní výkon. Krajina se stává strojovnou digitálního městského života. Diplomová práce rozvíjí sociální a environmentální otázky “kontinuity mezi městem a vesnicí”, jako problém soběstačnosti a vědomí energetické náročnosti současného městského životního stylu. V práci se zaměřuji na jeden z vedlejších produktů data center. Tím je odpadní teplo, které má negativní vliv na kvalitu a životnost elektronických komponentů - je nežádoucí. Provozovatelé data center našli cestu, jak odvrátit pozornost od debaty o energetické náročnosti velkých dat. Přetvořili odpad, na žádanou komoditu. Nahrazují konvenční formy vytápění a vytvářejí systém, nově založený na dodávkách odpadního tepla. Stávají se důležitými dodavateli tepelné energie. Fenomén recyklace tepla neutralizuje vnější kritiku velkých dat tím, že na nich dělá městský život doslova závislým. Udržitelná budoucnost provozování datových center, se odehrává převážně bez kritické debaty. Naopak potvrzuje produkci dat jako proces, který doslova pohání každodenní život. Tato nová vlna zeleného technooptimismu a s ním spojených realizací, je zahalena v diskurzu inovací, šetrnosti k životnímu prostředí a chytrého zpracování dat. Diplomová práce se zabývá fenoménem komodifikace odpadního tepla konkrétního data centra, a jeho potenciálem pro symbolickou i materiální transformaci městského prostředí. Kritický rozměr této transformace, umožňuje návštěvníkům Zábrdovic zažít doslova na vlastní kůži manipulaci klimatu konkrétní lokace - nové městské tržnice v Brně. V souvislosti s recyklací odpadního tepla vyvstávají další otázky. Co se bude dít, když se velké datové toky stanou surovinou, která nahradí starší formy dodávek energie v urbanizovaném světě? Jaký to bude mít dopad na městské vytápění, ekonomický a symbolický význam provozovatelů data center?
|
|
|
Lázně +
Kekel, Roman ; Zaicek, Martin (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
"Představte si, že hledáte záchytný bod, který objevujete a vzápětí ztrácíte." Objekty funkcionalistické architektury jsou dekonstruovány prostřednictvím nové vrstvy a proměňují jejich „funkční“ prostory. To co vidíme a očekáváme, už není to, co ve výsledku dostáváme: Přebudování zažitých sekvencí, narušení jejich uspořádání, vytváření prostorových zkratek, nebo naopak dlouhých perspektivních sekvencí, které je nutné projít k dosažení cíle znamenají nové objevovaní (psychologického) prostoru. V návrhu nejde pouze o prostor samotný ale o pohyb pozorovatele, který v něm nalézá celou plejádu zkušeností jako je vlnění, naklánění, pocit rozpaků, izolace, dezorientace... nikdy nevíte co přijde dále. Stejný úsek lze procházet pět, nebo padesát minut, opuštěný, nebo sdílený s množstvím lidí. Může poskytovat pocity absolutního štěstí, ale může přinést i klaustrofobické chvíle. Jedná se o způsob jak zakoušet rozdílné vnímání prostoru a času. Cílem je ztratit z obzoru stereotyp každodennosti a nabýt intenzivního vědomí svého fyzického i psychického „bytí“ ve světě.
|
|
|
Dva tisíce osmdesát čtyři
Truncová, Eva ; Sotelo, MArch Verónica Gallego (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt navazuje na předdiplomní práci tematizující otázku kontroly a dohledu ve veřejném prostoru. Tendence absolutní transparence, přehlednosti a kontroly nad prostorem, domněle implikující bezpečí jsou přítomny ve většině nově vznikajících souborů staveb a budov a strategiích územního plánování. Ať už se to děje vědomě, nebo to vyplývá ze současných trendů a požadavků na veřejný prostor a město, které málokdo zpochybňuje, prostor je vystavěn tak, aby tyto nároky na přehlednost a jednoduchou kontrolovatelnost splňoval. Druhým způsobem kontroly, který taktéž přinesla moderna, je kontrola vnitřního klimatu prostřednictvím “mechanického managementu prostředí” respektive prostřednictvím využitím energie fosilních paliv k vytápění, chlazení a větrání. Současné požadavky na komfort vnitřního prostředí předpokládají konstantně, plně a homogenně temperované prostředí bez ohledu na vnější klima nebo roční dobu. Oba režimy kontroly prostupují všemi měřítky městského prostředí a mají přímý vliv na jeho organizaci, formu a především na režimy jeho užívání. Developerské firmy a jimi pověření architekti opakují prověřené obchodní modely a formy bez většího ohledu na kontext místa a začleňují tuto “logiku kontroly” do svých staveb a jejich okolí. Bytové soubory jsou plánovány a vystavovány jako jeden celek s rigidní strukturou a jen minimální možností jejich pozdější alterace. Doména kontroly prostřednictvím transparence prostupuje z veřejného prostoru až ke dveřím jednotky bytu. V interiéru se sociální kontrola mění na totální kontrolu vnitřního klimatu bytu, kde se stírají hranice mezi jednotlivými ročními obdobími a dnem a nocí. Návrh hledá alternativní způsoby plánování území a samotného navrhování budov. Projekt se zabývá otázkou vztahu mezi budovou, jejím okolím a platnými regulacemi, normami a energetické efektivnosti společně s myšlenkou adaptivního bydlení.
|
|
|
Lázně +
Svoboda, Marek ; Foretník, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Lázně jsou koncipovány na principu jeviště a hlediště, kde se návštěvník stává buď aktérem, nebo pozorovatelem; hercem, nebo divákem. Fragmentováním jednotlivých „dějství“ aktivních činností prostřednictvím pečlivě naprogramovaných míst pozorování a průhledů dochází k potřebnému vytvoření napětí mezi aktérem a pozorovatelem. „Příběh“ je odkrýván postupně a k jeho pochopení je nutný pohyb navrženým prostorem a střídání jednotlivých „hledišť“. Dosažení komplexního vjemu diváka je spojeno s nutností procházení prostorem lázní. Dějství se opakuje. Z diváka se stává herec a z herce divák. Tělo je v pohybu a duševní pochody jsou odrazem pozorování pohybových akcí.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Peklanský, Matúš ; Vojtíšek, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Ako už samotný názov projektu kto chce málo, má moc napovedá, že sa jedná o návrh ktorý preferuje minimum so získaním maxima. Konkrétne sa jedná o bývanie pre mladých ľudí ktorí majú záujem žiť vo vlastnom, no preferujú bývať v rodinnom dome viac ako v byte. Bývanie pre ľudí momentálne neprechovávajúcich dostatočné financie na výstavbu typického rodinného domu - absolventi hľadajúci alternatívu pred zadlžovaním sa hypotékami na bývanie. Zároveň ľudia nie schopní výstavby vlastného rodinného domu, ako riešenia dočasného ekonomického nedostatku. Ľudia mysliaci do budúcnosťi svojho bývania nie len čo sa týka finančných investícii ale hlavne investécii Návrh je inšpirovaný a vychádza z lokality Komína, vníma, rešpektuje a posúva ďalej charakter oblasti. Ponúka start-up mikro bývanie ktoré je budované vlastnou stavebnou činnosťou budúcich rezidentov, a zároveň je schopné rastu, so zlepšujúcou sa ekonomickou situáciou jeho majiteľov. Samotný proces budovania je založený na participácií architekta s rezidentmi.
|
|
|
KNIHOVNA plus - Multifunkční objekt s knihovnou
Marečková, Kateřina ; Foretník, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Tématem návrhu je nové centrum architektury pro Brno s integrovanou oborovou knihovnou, kde je však místo knížky hledán prostor. Knihy jsou uloženy v robotickém zakladači, pomocí kterého jsou doručovány do všech pater bez ohledu na konkrétní provoz. To umožňuje uživateli zcela svobodný pohyb po budově, bez jakékoliv závislosti na lokaci knihy. Prostory jsou záměrně koncipovány iracionálně. Vznikají tak nečekané souvislosti, průhledy, fragmentace. Stěny slouží jako dělící linie a zároveň jako hranice různých vizuálních dojmů v rámci jednoho materiálu, který je na nich použit. V kombinaci s odlišnými texturami podlah se mění atmosféra prostorů, který stěna vytyčuje. Materiály jsou vystaveny různým kontextům, které mění jejich charakter.
|
host ::
RSS.