|
| |
|
|
Motivický vývoj v poezii Jana Skácela
Dvořáková, Kateřina ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci je jako hlavní její cíl stanoveno vymezení a porovnání motivů, které se v celé básníkově tvorbě opakují. Práce si klade za cíl zhodnotit jednak dominanci motivů nad motivy ostatními a následně určit, ve které ze sbírek jejich vliv převažuje a jak se převaha motivů mění od nejstarší po nejmladší sbírku. Zároveň se tyto motivy bude tato práce snažit porovnat i s klíčovými motivy ve Skácelových básních pro děti, a pokud se v ní stejné motivy vyskytovat budou, pak i to, zda se v nich jejich funkce nebo význam liší. Pozornost ve zkoumání motivů bude také věnována sbírkám, které vyšly paralelně ve stejných letech, neboť je předpokladem, že se u nich bude dát porovnat mnohem více společných rysů, a protože jsou pravděpodobně tvořeny současně, bude jednodušší konkretizovat rozdíly v autorově tvorbě adresované oběma skupinám čtenářů. V této práci je také stanoven cíl shrnout ty nejdůležitější milníky autorova života. Pečlivou analýzou jednotlivých sbírek byly určeny skupiny dominantních motivů a porovnány mezi sbírkami pro dospělé čtenáře a následně i se sbírkami pro čtenáře dětského. Dále bylo zjištěno, že paralelně vydané sbírky ale bohužel nebyly tvořeny současně a společné rysy nenesou. Z informací dostupných o autorově životě z odborné literatury i osobní korespondence byl...
|
|
|
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
|
|
|
Žánr pohádkové hry v tvorbě J. K. Tyla a J. Drdy
Bernasová, Natálie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou žánru pohádkové hry v tvorbě Josefa Kajetána Tyla a Jana Drdy. Cílem práce je zaznamenat shodné a rozdílné přístupy autorů, ty budou odvozovány na základě stanovených klíčových motivů (motiv lásky, motiv erotiky, motiv práce a peněz, motiv lidovosti), pohádkového rázu, typologie postav, otisku doby, role hudby a dalších faktorů. Práce staví na analýze a vzájemném srovnání sedmi pretextů - na Tylově Strakonickém dudákovi (1847), Tvrdohlavé ženě (1849), Jiříkově vidění (1849), Čertovi na zemi (1850) a Lesní panně (1850) a na Drdových Hrátkách s čertem (1945) a Dalskabátech (1959). Dalším cílem práce je potvrzení, či vyvrácení hypotézy, že Jan Drda koncipoval své dvě pohádkové hry po vzoru Tylových dramatických báchorek. Vzhledem k charakteru práce jsou vedle odborné literatury hojně využívány divadelní programy, kritiky a recenze z 2. poloviny 20. století. KLÍČOVÁ SLOVA Josef Kajetán Tyl, Jan Drda, pohádkové drama, dramatická báchorka, tylovská tradice
|
|
|
Reflexe společnosti 30. let v dramatech E. Konráda, V. Wernera a F. Tetauera
Kaprálková, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vzorek dramat 30. let 20. století, a to tří "zapomínaných" autorů - Edmonda Konráda, Viléma Wernera a Franka Tetauera, a následně zhodnotit, zda jejich díla splňují požadavky na to, být sociálně reflexivními texty tehdejší společnosti. Důležitým výchozím bodem práce je literárně-historická kapitola věnující se literatuře 30. let se zaměřením na sociálně reflektivní tvorbu. Moje prvotní hypotéza předpokládá, že drama, potažmo literatura, se ve 30. letech začíná angažovat. Na dramata je tedy nahlíženo zejména perspektivou angažovanosti. Pro práci jsem si stanovila badatelské otázky, zda jsou hry Konráda, Wernera a Tetauera napsané v druhé polovině 30. let silně sociálně angažované a v čem tato jejich angažovanost spočívá. Zvolenou metodou zkoumání je analýza jednotlivých dramat z několika shodných hledisek. Rozbor odhalil v dramatech opakující se tematické a motivické prvky. Závěrem diplomové práce zjišťuji, že se jedná o dramata silně angažovaná. Tato angažovanost tkví zejména v reflexi problémů společnosti a ve funkci dramatu jako nástroje dodání odvahy a vyburcování národa ke společnému boji proti zlu. Autoři se soustředí především na myšlenku textu a její aktuálnost, ne na formální zajímavost. Dramata Konráda, Wernera a Tetauera, ač ve své době...
|
|
|
Typologizace vizuálních textů české experimentální poezie
Hrdinová, Tereza ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vizuální texty české experimentální poezie šedesátých let. Hlavním cílem práce je vytvoření typologie možností vizualizace básnických textů. Záměrem typologizace je zpřehlednění materiálu i související terminologie. První kapitola práce shrnuje vývoj aktualizace vizuální složky básnického textu v kontextu historie vztahu obrazu a slova a stručně charakterizuje experimentální poezii v českém prostředí ve světovém kontextu. Druhá kapitola shrnuje již existující typologie experimentálních textů a vysvětluje, podle jakých kritérií lze vizuální básně třídit. Došli jsme k závěru, že pro zpřehlednění materiálu je nutné texty třídit podle více než jednoho již existujícího kritéria. My texty třídíme z hlediska způsobu tvoření a autorského záměru. Druhá kapitola dále obsahuje samotnou typologii - vizuální básně třídíme do sedmi typů: Statistický text, Strukturální text, Topologický text, Narativní báseň, Barevná báseň, Znečitelňování čitelného a Překrývání. Práce se snaží o popsání rozličných technik tvoření vizuálních básní. Soustředí se tedy především na popis způsobu tvoření textů. Typologizace má sloužit jako nástroj pro proniknutí do problematiky aktualizace vizuální složky básnického textu, popř. i pro čtenářovo vlastní experimentování se slovem a obrazem, což lze využít zejména...
|
|
|
Poetika vybraných dramat Krejčovy éry Národního divadla
Fuksová, Johana ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivem všedního dne, který se dostal v druhé polovině padesátých let minulého století do popředí zájmu běžných lidí, ale také spisovatelů, básníků a dramatiků. Konkrétně zkoumá míru důležitosti motivu všedního dne v dramatech, jež byla napsána pro Národní divadlo v období, kdy zde působil Otomar Krejča a jeho "dramaturgická dílna". Pro typologickou analýzu bylo vybráno pět her, jejichž premiéra se uskutečnila na půdě Tylova divadla v letech 1958-1963, a to Srpnová neděle a Křišťálová noc Františka Hrubína, Jejich den Josefa Topola, Zápas s andělem Františka Pavlíčka a Majitelé klíčů Milana Kundery. Cílem práce je pomocí této analýzy určit, zda je motiv všedního dne právě tím, co vymezuje poetiku původních dramat, která byla napsána pro Národní divadlo. KLÍČOVÁ SLOVA motiv všedního dne, Otomar Krejča, František Hrubín, Milan Kundera, Josef Topol, František Pavlíček, drama, Národní divadlo
|
|
| |
|
|
Charakteristika potenciálního výherce ceny Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež
Hronková, Barbora ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnou českou literaturu pro děti a mládež v propojení s literárním oceněním. Teoretická část práce předkládá základní poznatky z těchto oblastí, které jsou obohaceny o charakteristiku současných literárních cen oceňujících literaturu pro děti a mládež. Druhá část této práce poskytuje analýzu oceněných literárních děl cenou Magnesia Litera v kategorii Litera za knihu pro děti a mládež. Analýza se zabývá mapováním a charakteristikou fenoménů společných pro vybraný vzorek textů sestávající z deseti děl, jež byly oceněny v letech 2011-2020. Práce si klade za cíl vytvořit charakteristiku potenciálního výherce literární ceny Magnesie Litery. Podstatným zjištěním práce je příklon odborné poroty Magnesie Litery pro kategorii Litera za knihu pro děti a mládež k oceňování bohatě ilustrovaných prozaických textů s chlapeckým či pohlavně nespecifikovaným hrdinou, jenž v reálném časoprostoru poznává a buduje svou osobnost. KLÍČOVÁ SLOVA literatura pro děti a mládež, literární ceny, Magnesia Litera
|
|
|
Česká dramatická tvorba dvacátých let dvacátého století
Nezvalová, Barbora ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na českou dramatickou tvorbu dvacátých let dvacátého století. Konkrétně na repertoár Národního divadla tohoto období. V prvních kapitolách práce je stručně nastíněna situace dramatu ve dvacátých letech 20. století. V následujících kapitolách jsou z repertoáru Národního divadla vyexcerpována pouze dramata českých autorů, která ve dvacátých letech rovněž vznikla, s vynecháním dramat bratří Čapků. Z takto zúženého výčtu her jsou vytvořeny tři tematické dvojice her pro následnou analýzu a komparaci. Jádro práce tvoří analýza a komparace zvolených dvojic úspěšných a neúspěšných her. Přičemž se jedná o hry z domácí produkce uvedené v repertoáru Národního divadla. Konkrétně jde o produkci, která byla v porovnání s dramaty bratří Čápků vnímána jak průměrná. Každá z dvojic je doplněna kritikami a recenzemi dobového tisku. Na základě této komparace dvou tematicky podobných her, a to vždy hry úspěšné a neúspěšné, nastiňuje práce, co bylo pravděpodobným důvodem úspěchu, či neúspěchu jednotlivých her a co bylo populární mezi diváky dramatu této doby, jaké byly dobové trendy a vkus tehdejšího průměrného návštěvníka Národního divadla. KLÍČOVÁ SLOVA drama, divadlo, dvacátá léta 20. století, Národní divadlo, komparace, Plukovník Švec, Revoluce, Velbloud uchem jehly, Širočina, Je veliká láska na...
|
host ::
RSS.