|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj)
Kučerová, Silvie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj) Od druhé poloviny 20. století jsme v mnoha hospodářsky vyspělých zemích, Česko nevyjímaje, svědky procesu výrazné polarizace prostoru v souvislosti se změnami v rozmístění elementárních škol. Masové uzavírání škol, zejména na venkově, a koncentrace vzdělávací funkce do center regionů vychází z obecných procesů, jakými jsou změny geografické organizace společnosti, stejně jako ze specifických historických podmínek v každé zemi. V této práci se na příkladu Česka pokusíme představit pomocí metod, jež jsou geografům vlastní, změny, které proběhly v síti elementárních škol. Dále budeme specifikovat vybrané důsledky tohoto procesu na stabilitu a fungování lokálních komunit a jeho vliv na marginalizaci obcí. ABSTRACT Territorial Differentiation of Elementary Education in Czechia during the Second Half of the Twentieth Century (Its Influence on Local and Regional Development) We are all witnesses to a process of extensive spatial polarization in the distribution of elementary schools in many economically developed countries, including Czechia, during the second half of the 20th and in the 21st century. Processes of mass school closures, especially in rural areas, and the concentration of...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Mentální mapy jako prostředek percepce Čechů žijících v Americe
Pánová, Pavla ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vnímání americké a české reality komunitou Čechů žijících dlouhodobě v USA se pomocí dotazníkového šetření pokusí přiblížit tato diplomová práce. Práce se zaměří na možnosti využití mentálních map při studiu prostorových preferencí dvou skupin migrantů. Rok 1989 se řadí mezi jeden z nejdůležitějších mezníků československé a české historie, proto byl i v této práci určujícím datem, které rozdělilo respondenty na dvě skupiny - migranty příchozí do USA před rokem 1989 (včetně) a příchozí po roce 1989. Rozdělení respondentů na dvě skupiny pak umožnilo porovnávání jejich preferencí jak pomocí kvalitativních metod - hodnocení mentálních map, tak pomocí metod kvantitativních - statistického testování hypotéz. Důležitou součástí práce se tedy stalo také představení možných způsobů propojení kvalitativního a kvantitativního výzkumu k docílení hlubšího pochopení problematiky. Klíčová slova: mentální mapa, percepce, preference, migrace, Česko, USA
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
|
|
Vzdělávací aspekty percepce prostoru
Novotná, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Disertační práce je zacílena na výzkum v oblasti percepce prostoru, která je v této práci vnímána v nejširším možném pojetí, jako proces při kterém si jedinec utváří představy o okolním světě (Siwek 2011). Tento proces je v zájmu širokého spektra vědních oborů, což způsobuje poměrně nejasné terminologické a metodologické ukotvení výzkumu. Tato práce tak nejprve terminologicky a metodologicky ukotvuje přístupy k výzkumu v geografickém vzdělávání, jakožto oboru na pomezí geografie a pedagogických disciplín. V rámci práce je tak definován rozdíl mezi klíčovými termíny mentální, kognitivní mapa a náčrtová mapa. Mentální a kognitivní mapa jsou v této práci chápány jako synonyma pro představy o okolním světě v paměti člověka a náčrtová mapa jako jedna z metod sběru dat o těchto představách. Dále jsou v této práci definovány metody sběru dat subjektivních charakteristik obsažených v mentálních mapách, které je možné následně vizualizovat prostřednictvím tematických mentálních map. V další části disertační práce je věnován prostor náčrtovým a tematickým mentálním mapám jakožto nástroji a předmětu v geografickém výzkumu a výzkumu geografického vzdělávání. Další důležitý aspekt percepce prostoru řešeným v této práci je kvalita mentální mapy žáka, protože jedním z cílů geografického vzdělávání je vybavit žáka...
|
|
|
Vztah transnacionálního chování a integrace: Případ mongolských migrantů v Praze
Šlauerová, Veronika ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Mongolská migrace do Česka má již dlouholetou tradici, od dob bývalého politického režimu. Dnes žije na území České republiky přes šest tisíc mongolských imigrantů, a přesto akademická půda postrádá více výzkumů na téma integrace této menšiny. Zároveň ani česká společnost si není vědoma přítomnosti tolika Mongolů, kteří jsou častěji označováni za Vietnamce anebo Číňany. Od devadesátých let minulého století zároveň probíhá studium transnacionalismu jako potenciálního faktoru brzdící proces integrace. Na výzkumu mongolské integrace, který byl pojat jako případové studie, tato práce analyzuje transnacionální chování cizinců (posílání remitencí, mobilita a kontakt s rodinou a přáteli v zemi původu) a pomocí výsledků rozhovorů se snaží zjistit, zdali mají transnacionální praktiky vliv na proces integrace včetně snahy nalézt další faktory. Výsledky výzkumu ukazují velkou míru transnacionality, která se ale nezdá být jediným determinantem úspěšného či neúspěšného začlenění cizince. Klíčová slova: Mongolové, Česká republika, migrace, integrace, transnacionalismus
|
|
| |
|
|
Dopady změny klimatu na obyvatelstvo Srí Lanky a adaptační strategie
Molnárová, Bára ; Stojanov, Robert (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Ostrovní státy, a to především ty, které jsou malé svojí rozlohou a patří mezi státy rozvojové, jsou vůči dopadům a rizikům změny klimatu zranitelnější než jiné oblasti světa. Hlavním cílem této studie je zjistit, jak obyvatelé ostrova Srí Lanky vnímají dopady změny klimatu, co považují za příčiny klimatické změny, jaké jsou podle nich dopady a jaké následky má klimatická změna na ně samotné. Cílem studie je rovněž analyzovat adaptační strategie místních obyvatel na dopady změny klimatu na Srí Lance, kterými jsou zejména růst teploty a změny srážkových režimů, se kterými souvisí sucha, povodně a sesuvy půdy. Případová studie vychází z mého výzkumu, který byl proveden v období od července do září roku 2016 na Srí Lance. Zaměřila jsem se na dva sousedící, avšak klimaticky odlišné distrikty: jedním z nich je distrikt Anuradhapura, který se nachází na severozápadě ostrova v suché klimatické zóně. Druhým je distrikt Matale, který se nachází ve vyšší nadmořské výšce a je zde více vlhkosti. Vzorek respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, tvoří celkem 280 osob (mužů a žen) ve věku nad 18 let s trvalým bydlištěm v jednom ze dvou zmíněných distriktů. Na základě výsledků analýzy zjištěných dat lze konstatovat, že obyvatelé obou distriktů vnímají nárůst teploty. Zároveň je ale nutné zmínit, že...
|
|
|
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective
Gibas, Petr ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Szaló, Csaba (oponent)
Representation, process, experience: (post)industrial landscape in anthropological-geographical perspective Abstrakt Hlavním tématem dizertační práce je (post)industriální krajina dnešní České republiky. Konkrétně jsou v dizertační práci představeny tři případové studie tří (post)industriálních krajin: Ostravy, Kladna a Mostu. Práce s krajinou pracuje na dvou úrovních: tematické a teoretické. Co se týče tematického zaměření dizertační práce, autor využívá konceptu krajiny jako nástroje, jehož prostřednictvím je možné zkoumat hlubší společenské posuny a změny, protože ty se v krajině obrážejí. Otázkou je, co se stalo s industriální krajinou po pádu socialismu a jak se z industriální krajiny stala krajina současná, (post)industriální. Na teoretické rovině je (post)industriální krajina současného Česka využita jako prostředek k prozkoumání složitosti konceptu krajiny a k formulaci takové konceptualizace krajiny, jež se vyrovnává s její komplexitou, nejednoznačností a neuchopitelností. Z hlediska teorie se dizertační práce detailně věnuje třem způsobům uchopování krajiny, které převládají v současné antropologii a (nové kulturní) geografii: krajina jako reprezentace, proces a zkušenost. Za účelem jejich důkladného prozkoumání a odhalení možných propojení a vztahů mezi nimi se autor věnuje třem...
|
host ::
RSS.