|
|
Use of polymer prodrugs containing cucurbitacin D for the treatment of experimental tumors
Hrabánková, Klára ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Chemoterapie je stále nejběžněji používaný typ protinádorové terapie. Většina chemoterapeutik obecně inhibuje proliferující buňky a necílí selektivně na nádorové buňky. Chemoterapie je spojena s vedlejšími účinky, které lze částečně omezit využitím polymerních nosičů konjugovaných s nízkomolekulárními léčivy. Vazba léčiva na polymer zlepšuje jeho rozpustnost ve vodných roztocích, snižuje systémovou toxicitu a pasivně jej cílí přímo do nádoru prostřednictvím efektu zvýšené propustnosti a retence. Práce je zaměřena na testování polymerních konjugátů založených N-(2-hydroxypropyl)methacrylamidu (HPMA) nesoucího cucurbitacin D (CuD), přirozeně se vyskytující sloučeninu s potenciální protinádorovou aktivitou. Mechanismus účinku dosud není objasněn, ale několik studií popisuje inhibici fosforylace a dimerizace signal transducer and activator of transcription 3 (STAT3) transkripčního faktoru, který je overexprimován u řady nádorových linií a hraje roli v diferenciaci myeloidních supresorových buněk (MDSCs). V této diplomové práci jsme zkoumali terapeutický účinek HPMA kopolymerů na bázi CuD v kombinované terapii s jinými polymerními chemoterapeutiky. Cytotoxický účinek polymerních konjugátů s CuD byl patrný in vitro u několika modelových nádorových linií. In vivo léčebné experimenty ukázaly, že kopolymery...
|
|
|
Imunomodulační a regenerativní potenciál mezenchymálních kmenových buněk v léčbě degenerativního poškození sítnice u myší
Palacká, Kateřina ; Heřmánková, Barbora (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Degenerativní onemocnění představují sítnice hlavní příčinu ztráty zraku u dospělých pacientů. V rozvoji těchto onemocnění hraje důležitou roli postupné odumírání buněk sítnice a nežádoucí zánětlivá reakce, která vede k produkci celé řady cytokinů, tvorbě inflamazómu, zvýšené angiogenezi a vzniku jizev. Tyto patologické stavy mají za následek nevratnou degeneraci buněk sítnice. Poškozeny jsou především buňky epiteliální pigmentové vrstvy, fotoreceptory a gangliové buňky. Dostupné léčebné postupy jsou v současné době velmi omezené a účinné pouze v počátečním stádiu onemocnění. Perspektivní možností by proto mohlo být využití buněčné terapie založené na aplikaci kmenových buněk. Pro terapeutické účely je možné využít mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells), které mohou být izolovány například z kostní dřeně nebo tukové tkáně. MSC jsou schopné produkce celé řady neuroprotektivních faktorů, diferenciace, a zároveň mohou regulovat imunitní odpověď. V této práci byl testován terapeutický potenciál lokálně podaných MSC na buňky poškozené sítnice v experimentálním modelu degenerace sítnice. Zaměřili jsme se především na protektivní působení MSC na fotoreceptory, na regulaci lokální infiltrace buňkami imunitního systému a na expresi genů pro cytokiny účastnící se zánětu. V in vitro modelu...
|
|
|
Vliv sekretomu mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu na terapii poranění míchy u potkanů
Jančová, Pavlína ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
V experimentálních modelech míšních poranění bylo ukázáno, že transplantace mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu vede ke zlepšení motorických a senzorických funkcí léčených zvířat, stejně jako k podpoře neuroregenerace, angiogeneze a imunomodulace. Tyto buňky ale jen omezeně migrují do místa poranění, přežívají krátkou dobu a působí především svým sekretomem. Proto je studován alternativní přístup bezbuněčné terapie spočívající v aplikaci kondiciovaného média připraveného kultivací kmenových buněk. V této diplomové práci byl porovnán léčebný účinek lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu a jejich kondiciovaného média při opakované intratekální aplikaci potkanům s modelovým míšním poraněním: balónkovou ischemickou kompresní lézí. Po navození léze byly potkanům podány tři dávky kmenových buněk nebo kondiciovaného média s týdenními rozestupy. Následujících devět týdnů byly prováděny behaviorální testy, ve kterých došlo k signifikantnímu zlepšení obou léčených skupin oproti neléčené kontrole. Aplikace kondiciovaného média a kmenových buněk dále vedla ke zvýšení plochy nepoškozené míšní tkáně a ke zvýšení relativní exprese genů spojených s neuroregenerací, ačkoli nedošlo ke snížení plochy samotné gliové jizvy. Oproti aplikaci kmenových buněk...
|
|
|
Potenciální úloha kožní mikrobioty v patogenezi dermatologických chorob
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Povrch lidského těla je osídlen velkým množstvím mikroorganismů, jejichž složení je kromě vnějších a vnitřních faktorů významně ovlivněno také topografií pokožky. Komplexní kožní mikrobiota je nezbytnou složkou správné fyziologické a protektivní funkce pokožky. Změna v dynamice mikrobiálních společenstev na kůži nebo v gastrointestinálním traktu se v současné době považuje za součást spouštěcích mechanismů mnohých dermatologických onemocnění. Některá kožní onemocnění jsou se změnou složení kožní mikrobioty přímo asociovaná - například atopická dermatitida, akné či psoriáza. Získání a pochopení nových poznatků o mezidruhových interakcích mikrobioty a jejich působení na hostitele by mohlo vést k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů, díky kterým by mohla být prevence či léčba některých onemocnění účinnější. Klíčová slova: kůže, kožní nemoci, kožní mikrobiota, imunita, psoriáza, atopická dermatitida, vitiligo
|
|
|
Microbiota and inflammatory bowel diseases
Gajdárová, Zuzana ; Kostovčíková, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Idiopatické črevné zápaly (IBD) sú autoimunitné ochorenie postihujúce gastrointestinálny trakt. Medzi hlavné typy patria ulcerózna kolitída (UC) a Crohnova choroba (CD). V poslednom období sa s IBD spája aj primárna sklerotizujúca cholangitída (PSC), čo je chronické ochorenie pečene spojené so stenózou žlčovodov. Presná patogenéza a etiológia týchto ochorení nie je jasná, aj napriek veľkej snahe vedeckej spoločnosti. Jedná sa o multifaktoriálne ochorenia, ktoré sú spájané s dysbiózou črevnej mikrobioty. Diagnostika ochorení je založená na pre pacientov nepríjemných endoskopických vyšetreniach, a preto snaha hľadať nové sérové biomarkery je dobrý cieľ do budúcna. V diplomovej práci bola sledovaná reaktivita buniek periférnej krvi pacientov s IBD na 10 vybraných zástupcov typickej mikroflóry a to: Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium adolescentis, Blautia coccoides, Roseburia intestinalis, Eubacterium rectale, Faecalibacterium prausnitzii, Ruminococcus flavefaciens, Bacteroides thetaiotaomicron, Prevotella ruminicola a Escherichia coli. Reaktivita pacientov s CD, UC a PSC-IBD bola zvýšena po stimulácii Faecalibacterium, Lactobacillus a Prevotella. Išlo však o nízke percentá buniek produkujúcich cytokíny, preto nie je možné povedať, či by mohli byť zapojené do patogenézy. Ďalšou časťou práce bolo...
|
|
|
Role neutrofilů u preeklampsie
Miková, Eliška ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Preeklampsie je v současné době jednou z hlavních příčin maternální těhotenské morbidity a mortality. Na rozvoji onemocnění se podílí velké množství faktorů, ale hlavní zdroj zůstává neznámý. Placenty žen s preeklampsií jsou definované zvýšenou zánětlivou odpovědí. Prvními buňkami migrujícími do místa zánětu jsou neutrofily. Současné studie poukazují na značnou heterogenitu neutrofilů, dříve považovaných za terminálně diferencovanou populaci s velmi omezenou plasticitou. Dysbalance mezi proporčními a funkčními vlastnostmi prozánětlivých a imunoregulačních subpopulací neutrofilů, včetně myeloidních supresorových buněk, může vést k těžkým komplikacím v průběhu těhotenství, jako je například preeklampsie. Lepší pochopení příčin vzniku abnormálních subpopulací neutrofilů a jejich role při patogenezi preeklampsie by mohlo pomoci odhalit možné terapeutické cíle. Klíčová slova: subpopulace neutrofilů, preeklampsie, NETóza, myeloidní supresorové buňky, myeloperoxidáza, elastáza, PD-L1, zánět
|
|
|
Rozdíl v T regulačních buňkách pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek
Macholdová, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění a jejich incidence celosvětově stále stoupá zejména mezi dětmi a dospívajícími. K rozvoji alergického onemocnění dochází již v časném postnatálním období a bylo popsáno několik faktorů, které mohou novorozence predisponovat ke vzniku alergických onemocnění. Dosud však stále není zcela objasněn mechanismus vzniku alergie. Důležitými imunitními buňkami, které se na tomto mechanismu podílejí, jsou regulační T buňky (Treg, angl. regulatory T cells). Jejich funkcí je vytváření centrální tolerance vůči autoantigenům a periferní tolerance vůči neškodným antigenům vyskytujícím se ve vnějším prostředí, mezi něž patří i alergeny. Cílem této práce bylo porovnání proporčních a funkčních vlastností Treg u dětí zdravých matek (děti s nízkým rizikem rozvoje alergického onemocnění) a dětí alergických matek (děti s vysokým rizikem rozvojem alergického onemocnění). Byla sledována jak celková populace Treg tak i jednotlivé subpopulace (přirozené (n)Treg a indukované (i)Treg) v plné pupečníkové krvi obou skupin dětí. Pro posouzení funkčních vlastností byly Treg izolovány z pupečníkové krve pomocí magnetické separace a následně ko-kultivovány s CD4+CD25- T buňkami nebo mononukleární frakcí buněk pupečníkové krve (CBMC, angl. cord blood mononuclear cells),...
|
|
|
Dietary factors in the development of type 1 diabetes
Fiala, Marek ; Funda, David (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, které se vyvíjí u geneticky náchylných jedinců a jehož výskyt se zejména ve vyspělých zemích rychle zvyšuje. Rozvoj tohoto onemocnění je často spojován s faktory prostředí: viry, stresující životní události nebo absence expozice antigenům v raném životě zvyšují jeho výskyt v populaci. Antigeny, kterým jsme nepřetržitě vystavováni, jsou obsaženy v potravě. Lepek, mléčné bílkoviny nebo příjem prekurzorů vitaminu D jednoznačně ovlivňují patogenní proces diabetu mellitu 1. typu. Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat naše současné znalosti o úloze výživových faktorů u diabetu 1. typu, jejich možných imunitních mechanismech a interakcích s dalšími vnějšími faktory. Klíčová slova: diabetes 1. typu, faktory výživy, bezlepková dieta, imunitní mechanismy, prevence, NOD myš, slizniční imunita
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedna z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. U geneticky predisponovaných jedincov sú dendritické bunky schopné po kontakte s alergénom polarizovať imunitnú odpoveď Th2 smerom. Jedným z možných preventívnych opatrení zamedzujúcich rozvoj či vznik alergických ochorení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek (DC; Dendritic Cell) a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo sledovať schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií DC (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendritických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie) a meraná metódou prietokovej cytometrie. Bolo testované...
|
|
|
Regulatory CD8+ T lymphocytes
Chadimová, Tereza ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Regulační T-buňky jsou nezbytné pro udržování periferní imunitní tolerance, zabraňování aloimunity a prevenci imunopatologie způsobené patogeny. Zatímco regulační CD4+ T lymfocyty jsou studovány po více než dvě desetiletí, existence regulačních T lymfocytů mezi CD8+ buňkami zůstává nadále kontroverzní. V průběhu let byla možná regulační aktivita zpozorována u několika subpopulací CD8+ T lymfocytů, nicméně žádná z nich nebyla dosud kanonicky uznána. Cílem této práce je přezkoumat současné znalosti týkajících se těchto předpokládaných CD8+ regulačních lymfocytů a zhodnotit, zda tyto podskupiny mohou být zavedeny jako regulační T buňky. Důraz bude kladen na fenotypovou charakteristiku, regulační aktivitu a inhibiční mechanismy těchto buněk. Klíčová slova: CD8+ regulační T lymfocyty, imunologická autotolerance, imunosuprese
|
host ::
RSS.