|
|
Targeted differentiation and transdifferentiation of stem cells and their therapeutic application
Chudíčková, Milada ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernášková, Klára (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) přirozeně vytváří a regenerují mezodermální tkáně, jako je chrupavka, kost nebo tuková tkáň. Vlivem specifických podnětů z okolního prostředí jsou však do určité míry schopny transdiferencovat do endodermálních či ektodemálních typů buněk. Kromě toho mají schopnost regulovat zánětlivé procesy a přispívat k hojení a regeneraci. Jsou tedy vhodným nástrojem pro buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastnosti MSC se liší v závislosti na tom, z jaké tkáně pocházejí, zejména pak jejich diferenciační a proliferační potenciál a spektrum sekretovaných cytokinů. Tyto odlišnosti mohou být dále zvýrazněny specifickými nároky prostředí, v němž mají MSC působit. Proto je vhodné optimalizovat v závislosti na prostředí výběr MSC tak, aby byl maximalizován jejich přínos. Hlavním úkolem této práce bylo vyvinout in vitro protokol pro transdiferenciaci MSC do buněk podobných neuronům. V tomto případě se nejlépe osvědčily MSC získané z tukové tkáně, což může být zdůvodněno jejich vyšší schopností produkce bazického fibroblastového růstového faktoru, klíčového činitele ve vývoji nervového systému. Výsledné buňky podobné neuronům vykazovaly typickou neuronální morfologii, exprimovaly geny pro neuronální markery a produkovaly proteiny kódované těmito geny. Zároveň vykazovaly...
|
|
|
Role extracelulární matrix v biologii mesenchymálních kmenových buněk
Šimková, Zuzana ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vzájemné vztahy mesenchymálních kmenových buněk a extracelulární matrix, jejich komunikaci a poukázat na jejich důležitost v živém těle. V první části se tato práce zaměřuje na popis extracelulární matrix, jejích komponent a vlastností. Rozebírá se její komunikace s okolními buňkami, jak pomocí receptorů, tak i enzymů. V další části jsou popsány mesenchymální kmenové buňky, jakožto významní producenti složek extracelulární matrix, která je zároveň rozhodující složkou niky kmenových buněk, prostoru, který obklopuje a chrání kmenové buňky a ovlivňuje jejich další osud. Poslední část formou příkladů popisuje možnosti využití diferenciačního potenciálu a parakrinní sekrece MSC v terapii a rovněž popisuje možná rizika, která jejich použití přináší.
|
|
|
Vliv sekretomu mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu na terapii poranění míchy u potkanů
Jančová, Pavlína ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
V experimentálních modelech míšních poranění bylo ukázáno, že transplantace mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu vede ke zlepšení motorických a senzorických funkcí léčených zvířat, stejně jako k podpoře neuroregenerace, angiogeneze a imunomodulace. Tyto buňky ale jen omezeně migrují do místa poranění, přežívají krátkou dobu a působí především svým sekretomem. Proto je studován alternativní přístup bezbuněčné terapie spočívající v aplikaci kondiciovaného média připraveného kultivací kmenových buněk. V této diplomové práci byl porovnán léčebný účinek lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných z Whartonova rosolu a jejich kondiciovaného média při opakované intratekální aplikaci potkanům s modelovým míšním poraněním: balónkovou ischemickou kompresní lézí. Po navození léze byly potkanům podány tři dávky kmenových buněk nebo kondiciovaného média s týdenními rozestupy. Následujících devět týdnů byly prováděny behaviorální testy, ve kterých došlo k signifikantnímu zlepšení obou léčených skupin oproti neléčené kontrole. Aplikace kondiciovaného média a kmenových buněk dále vedla ke zvýšení plochy nepoškozené míšní tkáně a ke zvýšení relativní exprese genů spojených s neuroregenerací, ačkoli nedošlo ke snížení plochy samotné gliové jizvy. Oproti aplikaci kmenových buněk...
|
|
|
Targeted differentiation and transdifferentiation of stem cells and their therapeutic application
Chudíčková, Milada ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernášková, Klára (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) přirozeně vytváří a regenerují mezodermální tkáně, jako je chrupavka, kost nebo tuková tkáň. Vlivem specifických podnětů z okolního prostředí jsou však do určité míry schopny transdiferencovat do endodermálních či ektodemálních typů buněk. Kromě toho mají schopnost regulovat zánětlivé procesy a přispívat k hojení a regeneraci. Jsou tedy vhodným nástrojem pro buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastnosti MSC se liší v závislosti na tom, z jaké tkáně pocházejí, zejména pak jejich diferenciační a proliferační potenciál a spektrum sekretovaných cytokinů. Tyto odlišnosti mohou být dále zvýrazněny specifickými nároky prostředí, v němž mají MSC působit. Proto je vhodné optimalizovat v závislosti na prostředí výběr MSC tak, aby byl maximalizován jejich přínos. Hlavním úkolem této práce bylo vyvinout in vitro protokol pro transdiferenciaci MSC do buněk podobných neuronům. V tomto případě se nejlépe osvědčily MSC získané z tukové tkáně, což může být zdůvodněno jejich vyšší schopností produkce bazického fibroblastového růstového faktoru, klíčového činitele ve vývoji nervového systému. Výsledné buňky podobné neuronům vykazovaly typickou neuronální morfologii, exprimovaly geny pro neuronální markery a produkovaly proteiny kódované těmito geny. Zároveň vykazovaly...
|
|
|
Změna exprese imunitních genů při vzniku zánětu u ptáků
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Chudíčková, Milada (oponent)
Zánět je jedním z nejdůležitějších imunologických mechanismů chránících živočichy před chorobami. Ačkoliv jsou mechanismy zánětu dobře popsány u savců, o regulaci zánětu u ptáků je toho známo relativně velmi málo. Ve své bakalářské práci jsem proto shrnula informace o změnách genové exprese ve tkáních po vzniku zánětlivé imunitní odpovědi u ptáků. Snažila jsem se uspořádat hlavní rysy této imunitní reakce u ptáků a upozornit na odlišnosti oproti situaci u jiných skupin obratlovců, především u savců. Soustředila jsem se především na molekuly vázané na povrchu jednotlivých typů imunitních buněk, dále i na signalizaci prostřednictvím rozpustných faktorů, cytokinů. Ačkoliv jsou si v obecných rysech imunologické mechanismy zánětu u ptáků a savců podobné, ve své práci jsem ukázala, že především velká část signálních molekul funguje u těchto dvou skupin obratlovců rozdílně (např. prozánětlivá signalizace přes členy TNF SF) a že určité potenciálně významné odlišnosti lze najít i mezi jednotlivými druhy ptáků (např. rozdílné rozpoznávání virových RNA kachnou domácí a kurem domácím). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.