|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Biochemické aspekty studia a restaurování starých výtvarných děl
Hradilová, Iveta ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Každá část uměleckého díla se postupem času mění. Dokonce i souběžně s jeho vytvářením, když tempera nebo olejová barva vysychá. Již tento děj je biochemickou změnou materiálu. Předmětem bakalářské práce je přehledné shrnutí dosavadních znalostí o pryskyřicích a proteinových pojivech používaných ve výtvarných dílech. A to nejen z hlediska jejich složení, ale především se zaměřením na jejich proměny v čase, které se s nimi mohou stát od nanesení na plátno, dřevo, kovový podklad či papír až po nenávratné zničení. Poslední část práce je věnována biologické degradaci (působení bakterií, kvasinek, plísní atd.) Klíčová slova: pryskyřice, terpenoidy, proteinová pojiva, degradace, oxidace, hydrolýza
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární charakterizace interakcí mezi estrogenními hormony a jejich receptory při kapacitaci spermií.
Bosáková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tato disertační práce byla zaměřena na multidisciplinární charakterizaci interakcí mezi hormony a jejich receptory při kapacitaci spermií, která je finálním krokem maturace spermií u savců a je k oplození vajíčka klíčová. Pro studium byly vybrány tři estrogenní hormony (17β- estradiol (E2), 17α-estradiol (αE2), 17α-ethynylestradiol (EE2)), které jsou součástí znečištění životního prostředí. Tyto hormony, jsou nazývané jako endokrinní disruptory, neboť mohou vyvolat u živočichů poruchy hormonálního systému, a tím negativně ovlivnit fyziologické procesy včetně reprodukce. Nově vyvinutou analytickou HPLC-MS/MS metodou byly sledovány koncentrační změny daných estrogenů (E2, αE2 a EE2) během časově závislé kapacitace myších, resp. potkaních, spermií in vitro. Pro jednotlivé estrogeny byly definovány závislosti koncentrace volného, na spermie nevázaného hormonu na čase kapacitace pro tři vsádkové koncentrace jednotlivých hormonů (200, 20 a 2 μg/L). Získané koncentrační hodnoty byly převedeny na hodnoty relativních koncentrací, které byly podrobeny kinetické analýze. Pro interakci jednotlivých hormonů se spermiemi byly navrženy kinetické modely, které byly popsány systémem diferenciálních rovnic s optimalizací rychlostních konstant a molárního poměru. Optimalizace probíhala na základě hledání minima...
|
|
|
Konjugáty cyklodextrin-léčivo vybavené targetujícími skupinami jako protinádorová agens
Lamačová, Lucie Josefa ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou konjugátů cyklodextrinu s kancerostatikem 5-fluoruracilem a kyselinou listovou, která funguje jako targetující skupina. 5-Fluoruracil je k cyklodextrinu připojován přes acidolabilní linker, jehož rozštěpení je očekáváno ve sníženém pH v okolí maligní tkáně nebo uvnitř endozomu. Maligní tkáně také vykazují zvýšenou expresi receptoru pro kyselinu listovou a tohoto jevu je využíváno pro doručování terapeutických agens k této tkáni. Cyklodextriny jsou cyklické oligosacharidy, které jsou známy svou schopností komplexovat látky do své hydrofobní kavity a zvyšovat tak jejich rozpustnost, stabilitu a biologickou dostupnost. Byl navržen postup pro přípravu konjugátu α-cyklodextrinu s 5-fluoruracilem a kyselinou listovou, který byl poté syntetizován. Klíčová slova: cyklodextrin, fluoruracil, targetující skupina, kyselina listová, cílené doručování léčiv
|
|
|
Vliv nanočástic na metabolismus rostlin
Cyrusová, Tereza ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tereza CYRUSOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Vliv nanočástic na metabolismus rostlin Spolu s expanzí nanotechnologií, které jsou využívány v mnoha odvětvích, se v poslední době rozvíjí i obor nanotoxikologie. Ta se zabývá negativními vlivy uměle vytvořených nanočástic na životní prostředí a biotu. Toxicitě nanočástic pro rostliny byla věnována již značná pozornost, nicméně mechanismy odpovědné za jejich účinky zatím dokonale známy nejsou. Zároveň je v posledních letech zkoumán i možný pozitivní vliv nanočástic na rostliny. Cílem naší práce bylo sledování a hodnocení vlivu nanočástic na růst vybraných druhů rostlin a hodnocení jejich fytotoxicity. Zaměřili jsme se na studium nanočástic ve formě oxidů kovů. Obsah nahromaděných kovů v klíčících rostlinách hořčice seté (Sinapis alba L.), v in vitro kulturách ostřice liščí (Carex vulpina L.) a koncentrace kovových iontů uvolněných do kultivačních médií byl měřen pomocí atomové absorpční spektrometrie (Cu, Fe, Mn, Zn) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (Al, Ti). Sledování vlivu oxidů kovů probíhalo pomocí standardizovaného testu klíčení semen hořčice...
|
|
| |
|
|
Vliv nanočástic na metabolismus rostlin
Cyrusová, Tereza ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tereza CYRUSOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka PODLIPNÁ, Ph.D. Název disertační práce: Vliv nanočástic na metabolismus rostlin Spolu s expanzí nanotechnologií, které jsou využívány v mnoha odvětvích, se v poslední době rozvíjí i obor nanotoxikologie. Ta se zabývá negativními vlivy uměle vytvořených nanočástic na životní prostředí a biotu. Toxicitě nanočástic pro rostliny byla věnována již značná pozornost, nicméně mechanismy odpovědné za jejich účinky zatím dokonale známy nejsou. Zároveň je v posledních letech zkoumán i možný pozitivní vliv nanočástic na rostliny. Cílem naší práce bylo sledování a hodnocení vlivu nanočástic na růst vybraných druhů rostlin a hodnocení jejich fytotoxicity. Zaměřili jsme se na studium nanočástic ve formě oxidů kovů. Obsah nahromaděných kovů v klíčících rostlinách hořčice seté (Sinapis alba L.), v in vitro kulturách ostřice liščí (Carex vulpina L.) a koncentrace kovových iontů uvolněných do kultivačních médií byl měřen pomocí atomové absorpční spektrometrie (Cu, Fe, Mn, Zn) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (Al, Ti). Sledování vlivu oxidů kovů probíhalo pomocí standardizovaného testu klíčení semen hořčice...
|
|
|
Syntéza analogů nukleosidů založených na derivátech 2-deoxy-2-fluor- a 3-deoxy-3-fluor-D-ribosy a pyrazinu
Smolka, Ondřej ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá syntézou proléčiv analogů nukleosidfosfonátů odvozených od 6-fluor-3-hydroxypyrazin-2-karboxamidu (T-705) a 3-hydroxypyrazin-2- karboxamidu (T-1105). Látky T-705 a T-1105 vystupují jako inhibitory RNA polymerázy chřipkového viru. Obě látky mimikují přirozené nukleobáze, takže jejich fluorované nukleosid fosfonáty mohou být také biologicky aktivní. V rámci práce byly připraveny deriváty 2-deoxy-2-fluor-D-ribosy (2-FdR). Kvůli komplikacím během syntézy derivátů 3-deoxy-3-fluor-D-ribosy (3-FdR) byly připraveny deriváty 5-deoxy-5-fluor-D-xylosy (5-FdX). Syntéza vycházela z D-arabinosy (2-FdR) a D- xylosy (3-FdR a 5-FdX). Po zavedení vhodných chránících skupin byla provedena deoxyfluorace. Následovalo selektivní odchránění a vazba fosfonátu. Poté byly připraveny nukleosidy silyl-Hilbert-Johnsonovou metodou a jejich bis-POM deriváty. Klíčová slova: favipiravir (T-705), T-1105, proléčiva, fosfonáty, fluorované nukleosidy
|
|
|
Vliv vybraných kosmetických přípravků na produkci estrogenů
Drejslarová, Iva ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Cytochromy P450 hrají klíčovou roli při metabolismu endogenních a exogenních sloučenin. Účastní se jak biotransformace, tak biosyntézy steroidních hormonů. Významným zástupcem těchto hemových enzymů je cytochrom P450 19, aromatasa, která katalyzuje finální krok biosyntézy estrogenních hormonů, aromatizaci androgenů na estrogeny. K fyziologickým funkcím estrogenů se řadí vývoj sekundárních pohlavních znaků, podpora tvorby kostní hmoty nebo regulace sekrece gonadotropinu. Narušení hormonální rovnováhy vlivem endokrinních disruptorů však může vést mimo jiné k rozvoji nádorových onemocnění nebo reprodukčním problémům. Mezi sloučeniny s těmito účinky patří kromě kontaminant životního prostředí také některá léčiva a kosmetická aditiva, kterým jsou lidé vystaveni každodenně. V této bakalářské práci byl zkoumán vliv vybraných parfémů a antiperspirantů na metabolickou konverzi testosteronu na estradiol, katalyzovanou enzymem aromatasa. Aktivita tohoto enzymu byla orientačně detekována s využitím TLC chromatografie. Experimentálně bylo zjištěno, že vybrané antiperspiranty nemají na aktivitu aromatasy vliv. U většiny testovaných parfémů byla zaznamenána jen velmi nízká míra inhibice aromatasy. Pouze jeden vzorek tento efekt vykazoval ve vyšší míře. Na základě porovnání složení parfémů by potenciálními...
|
host ::
RSS.