|
|
Jak se mluví o odsunu
Čížek, Tomáš ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autor se v této práci zabýval problematikou diskuse o odsunu sudetských němců v české společnosti. Samotná diskuse je podle něho jednou z nejvýznamnějších debat o české minulosti, které se od pádu komunistického režimu vedou ve veřejném prostoru. Práce stručně shrnuje historický vývoj debaty o odsunu a přibližuje politický kontext ve kterém se diskuse vedla již ve svobodném režimu. V hlavní části práce jsou analyzovány názory na problém odsunu, které se objevovaly v průběhu jednoho roku před vstupem České republiky do Evropské unie v hlavních českých novinách. Analytická část práce nachází inspiraci v analýze diskursu. Nešlo však, jak je v této metodologické tradici nejběžnější, o analýzu používání jazyka, ale spíše o to, co je jazykem řečeno, tedy o obsahy samotného diskursu. Na základě studia literatury věnované tématu odsunu a samotné analýze diskuse se autor domnívá, že v debatě o odsunu můžeme najít dva základní soupeřící přístupy, které nazývá oficiálním a kritickým diskursem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do škol
Šmilauerová, Barbora ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vojtíšková, Kateřina (oponent)
Problém integrace dětí s tělesným nebo duševním handicapem do běžných škol a jejich začlenění do třídního kolektivu je velkým problémem moderního světa. Úspěch nebo neúspěch takové integrace je závislý na mnoha faktorech, mezi které patří především postoje lidí, kteří hrají v integraci největší roli: rodičů, učitelů a v neposlední řadě asistentů, kteří přímo s dítětem pracují a v integraci mu pomáhají. Bakalářská práce se pokouší zhodnotit vzájemnou spolupráci těchto tří hlavních činitelů integrace, a to na základě rozhovorů, které proběhly s několika vybranými asistentkami. Prostřednictvím těchto rozhovorů se zkoumá důležitost postavení učitelé jako zástupce školy, asistenta jako nejbližšího spolupracovníka hendikepovaného dítěte, rodičů jako nepominutelného činitele i nejlepšího znalce dítěte a jejich vzájemné vztahy. Osoba asistenta je v tomto případě klíčová, protože především spolupracuje s dítětem, ale zároveň je také nejbližším spolupracovníkem učitele i rodičů. Jako takový má k celému procesu integrace nejblíže a může ho nejlépe hodnotit. Názory asistentů na práci učitelů a rodičů a na spolupráci s nimi jsou rozčleněny zpracováním jednotlivých rozhovorů a pozornost se zde upírá na několik nejdůležitějších bodů integračních snah: spolupráci s rodiči, spolupráci s učiteli, spolupráci mezi asistentem a...
|
|
| |
|
|
Restituce identity a identita restituce. Restituční diskurs Rudého práva v roce nula.
Šmídová, Olga ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Pavelka, Jiří (oponent) ; Kusá, Zuzana (oponent)
Disertace představuje analýzu diskursu Rudého práva, konkrétně diskursu majetkových restitucí v průběhu prvního roku po revoluci 1989. Autorka se při studiu diskursivních praktik i mimo-diskursivní sociální praxe komunistického, resp. levicového, listu inspirovala přístupy a metodou kritické diskursivní analýzy. Analyzuje novinové texty i sociální kontexty, ve kterých byly texty-články produkovány z hlediska operací symbolické moci jako kontroly. Autorka rekonstruuje instituční a organizační transformaci či přerod deníku Rudé právo, jehož sociální pozice a identita se během roku 1990 radikálně měnila z tikového orgánu a vlastnictví Komunistické strany v soukromý levicově orientovaný zpravodajský deník. Autorka propojuje diskursivní, narativní a rekursivní rámcovou analyze tisku s teorií spravedlnostního rámcování Boltankiho a Thévenota a s teorií retrospektivní přechodové spravedlnosti jako součásti studia politiky paměti. Disertace rekonstruuje restituční diskurs od jeho zrodu, od nastolení restituční, resp. reprivatizační agendy, až do konce "roku nula" - 1990. Sleduje diskurs restitucí i v širším kontextu dalších relevantních diskursů jako je diskurs tržní reformy a ekonomické transformace. Privatizační ideologie se v roce 1990 ve veřejném diskursu stala jádrem "přerodových mýtů". Levicová komunistická...
|
|
|
Začínat znovu je mým osudem
Hroudová, Anna ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Ve své diplomové práci jsem si vytyčila cíl zjistit, jak je formována identita jedince, který se rozhodl k návratu z emigrace zpět domů. K uchopení samotného problému používám analýzu vyprávění samotnými respondenty - navrátilci. Nejprve se zaměřuji na navrátilcovu rodinu, která prochází celý životem, je důsledkem i předpokladem rozhodování jedince, ale je také nositelem rodinného původu, kořenů, hodnotových orientací a norem, zvyklostí, zásad a tradice. Rodina je navíc vždy nějak propojena s domovem, který se snažím také tematizovat a popsat jako důležitou identifikační kategorii reemigranta. V další fázi se zaměřuji na řeč, znalost jazyka, jako nutného předpokladu pro adaptaci jedince v "cizině". Posléze se zabývám problematikou dvojího začínání, v emigraci a poté opět v Čechách. Celý tento proces sleduji nejen z perspektivy přerušení životní kontinuity, ale také jako šanci jedince využít nabytích zkušeností, poučit se z předchozí známé situace a aplikovat svoji znalost na opětovný pobyt doma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Identita romských dětí v "bílých" českých rodinách
Mrázková, Marie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Balcar, Petr (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak si vytvářejí identitu tři konkrétní romské děti, které byly hned po narození odloženy v dětském domově a kterých se v jejich čtyřech letech věku ujaly dvě české "bílé" rodiny, které je dále vychovávají a starají se o ně. Základní výzkumnou otázkou tedy bylo, jakou identitu si děti konstruují v interakci se světem a zejména s významnými druhými. Můj přístup je konstruktivistický, snažila jsem se objevit strategie tvoření identity. Pracovala jsem s biografickými vyprávěními. Zároveň lze mluvit i o zúčastněném pozorování, neboť sama pocházím z jedné z těchto rodin. Mezi nejdůležitější zjištění patří fakt, že na tvorbu identity dětí mají zásadní vliv jejich náhradní rodiče a jejich postoje a názory. V jedné rodině převládá postoj o stigmatu být Romem v české rasistické společnosti. V druhé se zas mluví o tom, že lidé se mají hodnotit podle činů a ne podle "barvy pleti" a že romské dítě v české rodině to má a bude mít těžké, protože nepatří pořádně ani do jedné společnosti. Děti z první rodiny si tedy uvědomují svou příslušnost k Romům a snaží se toto své stigma strategicky zvládat. Dítě z druhé rodiny si vybírá z obou společností tak, aby mu to co nejvíce přinášelo užitek Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Co to je "cosmosvět" a jak vzniká
Horáková, Klára ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce na téma "Co to je "cosmosvět" a jak vzniká" zkoumá vznik a obsah časopisu pro mladé ženy Cosmopolitan. Cílem práce je zjistit, zda časopis konstruuje ženu emancipovanou, jak sám sebe definuje, nebo spíše pomáhá udržovat tradiční stereotypy ženství. V úvodní části práce se autorka zabývá vymezením elementární teoretické základny a metodologických postupů vhodných pro analýzu média typu Cosmopolitan. Samotný výzkum procesu "výroby časopisu" a také jeho obsahové stránky jsou tématem druhé části práce. Autorka se pomocí diskursivní analýzy snaží rozklíčovat, jaké ženství časopis rekonstruuje, a jakým způsobem a do jakých kulis či rámců ho zasazuje. Dále zkoumá samotný vznik časopisu (etnometodologické pozorování v redakci) a identifikuje pravidla psaní do Cosmopolitanu. Na základě analýzy obsahové stránky Cosmopolitanu a procesu jeho výroby došla k závěru, že Cosmopolitan re/konstruuje ženu, která své osvobození a emancipaci spatřuje v sexuální svobodě a zaměření na kariéru a peníze, ale jako otrokyně vlastního vzhledu a touhy "líbit se mužům" vlastně pomáhá udržovat tradiční patriarchální obraz ženství. Pokud Cosmopolitan nějaký feminismus přeci jen "dělá", pak se jedná o agresivní feminismus v rámcích tradičního patriarchálního diskurzu, kdy žena zůstává tradiční ženou, ale v některých...
|
|
|
Diskurzivní analýza globálních změn klimatu. Případ emisí - argumentační strategie aktérů
Cholt, Jan ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Cílem práce je porozumění chodu veřejného mediálního diskurzu o globálních změnách klimatu. K tématu přistupuji pomocí diskursivní analýzy, kterou v kapitole Teoretická východiska zasazuji do kontextu vztahu příroda-společnost. Vycházím z předpokladu, že riziko globálního oteplování či změn klimatu je jednotlivcem nepostihnutelné, tudíž nutně odkázané na expertní vědění a zprostředkování těchto tématických okruhů směrem k veřejnosti především prostřednictvím masových médií. Výše uvedené téma, respektive jeho vybranou část, jsem zkoumal metodou diskurzivní analýzy a používal ji jako nástroj k identifikaci a rozboru vzorců myšlení, argumentačních prvků a strategií aktérů. Ty jsou součástí, ne-li přímo základem mediální diskuse o ústředním tématu, objektech, subjektech a časo-prostorových a jiných kontextech. Jednotlivé prvky diskurzu jsou systematicky kódovány podle diskursivních pravidel v opakujících se kategoriích, které pak v souhrnu a jako konfigurace vytvářejí jisté podkladové koncepty pro chápaní tématu. Data pro analýzu představuje soubor výpovědí v českých masových médiích v období 12/2004 až 6/2005. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Pobyt jinde" aneb mezinárodní mobilita očima zkušených aktérů
Voldánová, Iva ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Vodáková, Alena (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem vnímají a jaký smysl připisují aktéři (mladí Evropané) cestování a konkrétně pobytu v zahraničí, který je institučně orámován. Proto používám analýzu výpovědí samotných aktérů. Napřed jsem se zaměřila na vlivy a aspekty, kterým samy aktéři připisují význam při svém odjezdu do zahraničí. Domnívám se, že zkušenost u mých aktérů je podmíněna určitou schopností / sklonem k mobilitě, která je biograficky podmíněna především rodinou a "podobnými referenčními s k u p in a m i Další "faktory", které zasahují do odjezdu jsou privilegovaný evropský původ, jazyk a instituce. Posléze popisuji specifika pobytu jinde, který se výrazně zapisuje v jejich životních trajektoriích aktérů. V rámci těchto zkušeností bilancují cestování a hlavní smysl a hodnota aktérství , jež jim umožňuje. Na konci své analytické části proto dospívám k závěru, že tento způsob je v souladu s určitým hledáním sama sebe v postmoderní době typické absencí identity. Motivem pro cestu se pak stává samotná cesta, motivem je usilování. Na základě předchozích poznatků a analýzy konceptualizuji pobyt v zahraničí (jako určité formy mezinárodní mobility), která se těší společenskému uznání na straně jedné a zároveň je pro jedince i zdrojem osobního kapitálu, který je valorizovatelný. Powered by...
|
host ::
RSS.