|
|
Biologická variabilita člověka ve světle vybraných morfologických a molekulárně biologických znaků.
Kujanová, Martina ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Sládek, Vladimír (oponent) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Tato dizertační práce je předkládána ve formě svazku odborných článků publiko- vaných v zahraničních časopisech s impakt faktorem a prezentuje dva pohledy na biologickou variabilitu člověka. Jedním z nich je studium fenotypové variability zaměřené na hodnocení bila- terální asymetrie u rozměrů kostí horní a dolní končetiny. Variabilita tohoto znaku je vedle genetických a hormonálních faktorů podmíněna i biomechanickými vlivy a prostředím, ve kterém jedinec/populace žil/a a je proto mimo jiné považována za ukazatele zdravotního stavu, optimálnosti životních podmínek, environmentál- ního stresu různého původu či může zároveň indikovat druh zátěže či specific- kých aktivit souvisejících se způsoby obživy, s ekonomickými či sociálními rozdíly u sledovaných populací a/nebo pohlaví. Předkládaná studie (Kujanová et al., 2008) vychází z metrického zpracování koster pocházejících ze vzorku historické (9. - 12. století) a recentní populace na českém území, u kterých se předpokládá, že byly vy- staveny různému stupni environmentálního stresu. Studie je zaměřena především na tyto aspekty vycházející z nutričního stresu či dalších blíže nespecifikovaných faktorů ovlivňujících zdravotní stav jedinců ve sledovaných populacích. Hodno- cením bilaterální asymetrie byly prokázány...
|
|
|
Recentně aktivní L1 a B1 retrotransposony v myším genomu
Janoušek, Václav ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na studium dvou recentně aktivních rodin retrotransposonů v genomu myši domácí. Jsou to L1 a B1 retrotransposony. Cílem práce bylo najít polymorfní inserce vzniklé recentní aktivitou retrotransposonů. Byly srovnány genomy dvou inbredních kmenů odvozené od dvou odlišných poddruhů myši domácí. Částečně osekvenovaný genom kmene MSM/Ms odvozený od M. m. molossinus byl srovnán s referenčním genomem C57BL/6J odvozeným převážně od M. m. domesticus. Nalezené inserce byly zařazeny do několika podrodin B1 a L1 retrotransposonů. Následně byla pomocí PCR testována přítomnost/absence těchto insercí u všech tří poddruhů myši domácí a u dvou sesterských druhů (M. spretus a M. macedonicus). Jednotlivé rodiny se lišily na základě zastoupení u dvou sesterských druhů. Zástupci podrodin F2 a F3 patřící k L1 retrotransposonům přetrvávali v polymorfním stavu v populaci myši domácí i přes předpokládaný konec aktivity. Na rozdíl od nich se však podrodiny B1 retrotransposonů přes svoji aktivitu již dávno v minulosti zdají být aktivní i v současnosti. Na základě srovnání L1 a B1 se také ukázalo, že rodina L1 je v současnosti více aktivní než rodina B1.
|
|
| |
|
| |
|
|
Konflikty genů a speciace
Kropáčková, Lucie ; Munclinger, Pavel (oponent) ; Reifová, Radka (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se budu zabývat genovými konflikty a jejich uplatněním při vzniku nových druhů. Genové konflikty mohou vést především k vytvoření postzygotické reprodukční bariéry mezi nově vznikajícími druhy. Příkladem takového konfliktu může být meiotický tah na pohlavních chromozomech, který vychyluje poměr pohlaví a zdá se, že hraje roli při vzniku hybridní sterility samců. Dalším příkladem může být genomový imprinting způsobující abnormální placenty a embryonální vývoj u mezidruhových hybridů. Koevoluční zápas mezi cytoplazmatickými a jadernými geny může být příčinou sterility pylu u hybridů rostlin. Podobně navozuje vnitrobuněčná bakterie Wolbachia cytoplazmatické nekompatibility u živočichů. Také mobilizace transpozonů může vést k poruchám ve vývoji hybridů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetická struktura izolovaných populací hýla rudého (Caprodacus erythrinus)
Šašková, Lucie ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá původem a demografickými charakteristikami geograficky izolovaných, nedávno vzniklých populací hýla rudého (Carpodacus erythrinus) na západním okraji areálu druhu. Práce je zalo.ena na nově získaných sekvencích dvou úseků mitochondriální DNA (410 páru bazí dlouhá sekvence kontrolní oblasti a 1029 dlouhá sekvence genu ND2) zji.těných u 82 jedinců ze 13 lokalit a jejich srovnáním s publikovanými sekvencemi z kontinuálního areálu. Zjistila jsem, .e geograficky izolované populace ze střední a severní Evropy nejsou významně geneticky izolované od populací kontinuálního areálu. Nově vzniklé populace také vykazují překvapivě vysokou diverzitu srovnatelnou s asijskými populacemi. Tato zji.tění nasvědčují intenzivnímu toku genů mezi populacemi zprostředkovanému pravděpodobně převá.ně disperzí mladých ptáků před prvním zahnízděním. Navzdory intenzivnímu toku genů mezi kontinuálním areálem a středo- a severoevropskými izolovanými populacemi hýli z Kavkazu, Bulharska a Turecka utvořili jasně oddělenou skupinu, která byla podpořena na základě několika typů analýz. Zdá se tedy, .e jedinci z těchto oblastí mohou mít vlastní oddělené zimovi.tě, komunikují jen minimálně se zbytkem areálu a díky tomu jsme zde zřejmě svědky počínající speciace. Klíčová slova: Hýl rudý (Carpodacus...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.