|
|
Důvěra v politické instituce České republiky
Čermák, Daniel ; Kostelecký, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent) ; Müller, Karel (oponent)
Předmětem dizertační práce je zkoumání politické důvěry, konkrétně popis trendů vývoje politické důvěry a identifikace faktorů, které s uvedenou důvěrou souvisejí. Politickou důvěrou je míněna důvěra vertikální, orientovaná na vybrané politické instituce zakotvené v Ústavě České republiky. V práci jsou analyzovány následující politické instituce v České republice: vláda, Poslanecká sněmovna, Senát, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva. Jako teoretický rámec pro toto zkoumání je využit model celoživotního učení amerických sociologů Mishlera a Rose, který spojuje kulturní a institucionální přístupy při vysvětlování důvěry v instituce. Při všech provedených analýzách jsou využita data z již dříve provedených výzkumů CVVM a dalších oddělení Sociologického ústavu AV ČR. Za nejvýznamnější zjištění práce lze pokládat skutečnost, že míra důvěry v politické instituce je převážně determinována faktory souvisejícími s institucionální performancí, které se týkají politické situace a percepce vlastní ekonomické situace či celého státu, a také se stranickými preferencemi (existence tzv. efektu vítěze). Ovlivnění měr důvěry na úrovni národní, regionální i lokální rozložením sil mezi stranami ve vládě, potažmo v Poslanecké sněmovně, ukazuje také na potvrzení teze o volbách druhého řádu. U důvěry v obecní...
|
|
|
Životní hodnoty české společnosti optikou Schwartzovy metody
Podsedníková, Klára ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem měření celospolečenských hodnot podle teorie a metody Shaloma Schwartze. Je představen pojem hodnot a jeho místo v sociologii, dále je nastíněn vývoj Schwartzovy teorie a metody, jsou představeny její druhy. Pomocí metody Portrait Value Survey na základě dat z výzkumu European Social Survey jsou měřeny hodnoty české společnosti a to pomocí korelačních a regresních analýz základních deseti hodnot s vybranými popisnými proměnnými - věkem, pohlavím, vzděláním a politickou orientací. Výsledky nevykazují výraznější odchylky od očekávaného uspořádání, zejména v souvislosti s genderovým a věkovým rozdělením jsou hodnoty spíše tradiční. Hodnoty jednotlivců se mění v čase a v závislosti na uvedených faktorech.
|
|
| |
|
|
English translation counterparts of Czech relative clauses
Sedláčková, Markéta ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Práce zkoumá autentické překladové ekvivalenty českých vztažných vět s relativem v nominativu s cílem popsat realizační formy tohoto typu modifikátoru v angličtině, která na rozdíl od češtiny využívá ve větší míře věty nefinitní. Navíc pro signalizaci funkce modifikátorů využívá interpunkce jako rozlišovacího prostředku, čeština nikoliv. Teoretická část nejdříve pojednává o syntaktických vztazích, modifikaci a svousejících tématech zvlášť pro každý jazyk. Shrnuje hlavní rozdíly a podobnosti vnímané jako důsledek odlišnosti flektivně verbálního charakteru češtiny oproti analyticky nominálnímu charakteru angličtiny. Postupuje se od obecného k podrobnějšímu, tedy od syntaktických vztahů, přes neobligatorní proces rozvíjení substantiva. Dále jsou popisovány vlastnosti jednotlivých konstituentů jmenné fráze s důrazem na vztažnou větu. Naproti tomu v anglické části, předpokládajíc, že v excerptech budou nalezeny i další formy modifikace, je pozornost věnována nefinitním konstrukcím jako je participium přítomné i minulé, infinitiv, adjektivní modifikace, předložková fráze (jejímž konstituentem může být i gerundium), a apozice. V excerptovaných datech se potom ukazuje, že vztažná věta je překládána i do adjektiv a dalších typů finitních vět. Jako další teoretické téma jsou zpracovávány vztahy mezi konstituenty...
|
|
|
Politické aspirace identitárních hnutí
Jarolím, Lukáš ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Politické aspirace identitárních hnutí Abstrakt: Cílem této práce je, za využití explorativního přístupu, definovat a analyzovat identitární hnutí. Jedná se o proud myšlenek a autorů, které pojí společný nepřítel a společné body programu. Tato hnutí mají politické ambice, ale zatím nebyla schopna dosáhnout významnějších změn. S pomocí kontextuálních teorií a analýzy vnitřní strategie hnutí bude zkoumána možnost úspěchu těchto hnutí a jejich obtíží.
|
|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
|
|
Role důvěry v demokratickém systému
Sedláčková, Markéta ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Marada, Radim (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
Potřeba porozumět probíhajícím demokratizačním procesům vedla ve společenských vědách k znovuotevření témat legitimity demokratického režimu, utváření politické kultury a s tím v neposledku i k otázce role důvěry v těchto procesech, kterou se zabývá tato práce. V teoretické části je nejprve představen vývoj konceptu důvěry, její možné definice a kategorizace, jakož i s důvěrou provázaný koncept sociálního kapitálu. Vyloženo je blíže zejména paradigma tzv. kolektivního sociálního kapitálu (Putnam, Halpern, Fukuyama), které se zabývá vztahem důvěry a demokracie. Druhá část práce mapuje teorie zabývající se vztahem důvěry a demokracie, přičemž se věnuje zejména střetu argumentů kulturalistů a institucionalistů. Pro uvažování o roli důvěry v demokratickém systému definujeme tři základní kanály jejich vztahu: legitimitu, sociální důvěru a důvěru v instituce. Legitimitu, tedy jakousi systémovou důvěru v oprávněnost režimu, považujeme za základní podmínku existence demokratického systému. Na základě teorií vedeme diskuzi do jaké míry, a zda vůbec, je legitimita ovlivněna sociální důvěrou a důvěrou v instituce. Zaměřujeme se zejména na pozici kulturalistů, podle nichž jak institucionální, tak sociální důvěra zvyšuje podporu legitimity režimu. Kulturní proud dále tvrdí, že sociální důvěra je významně spojena s...
|
|
| |
|
|
Náboženství a duchovnost v současné společnosti
Zelenka, Martin ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Tato práce se bude zabývat stavem náboženské sféry v dnešní době. Cílem bude prozkoumat, popsat a zanalyzovat náboženství a duchovnost v kontextu s některými nejvýraznějšími charakteristikami současné společnosti. Sociologie náboženství, vědní disciplína, která ještě před několika málo desítkami let byla na okraji odborného zájmu, je na vzestupu. Zatímco v 60. a 70. letech dvacátého století si jen málokdo troufal předpovídat náboženstvím světlou budoucnost, řada událostí či úkazů, které se vyskytly na konci 20. nebo začátku 21. století, nás nutí tyto předpovědi přehodnotit. Mezi fenomény, jež výrazně ovlivnily tvář dnešního světa, patří zejména návrat náboženství do veřejné sféry, přičemž nejrazantněji a pro mnohé nejneočekávaněji tak činí fundamentalistická hnutí. Výrazně se také zvětšuje obliba tzv. individuální duchovnosti a všude na světě vznikají nová a nová náboženská hnutí, z nichž některá navazují na staré velké náboženské tradice, zatímco jiná jsou více inovativní. Některá tradiční náboženství sice ztrácí svůj vliv ve svých původních baštách (např. křesťanství v Evropě), nabývají však neobvyklého globálního rozsahu.
|
|
|
Luigi Pirandello: humor in his novel Il Fu Mattia Pascal
SEDLÁČKOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá italským autorem Luigim Pirandellem a jedním z jeho nejznámějších románů: Il fu Mattia Pascal. Hlavním cílem bude najít v románu příklady Pirandellova humoru a dokázat tak, že román je právem označován za jedno z prvních humoristických děl autora. Na začátku práce představím autora a jeho dílo obecně. Poté se zaměřím na jeho esej LUmorismo, která je důležitá pro analýzu románu. V této eseji Pirandello shnrul koncept svého pojetí humoru. Na základě této eseje pak provedu rozbor románu.
|
host ::
RSS.