|
|
Antonín Jan Kelský - kněz a kazatel
Žáková, Markéta ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Tato práce se věnuje Antonínu Janu Kelskému - kazateli, jenž působil ve Smečně a v Kněževsi u Rakovníka a sbírce jeho svátečních kázání, která vyšla ve dvou svazcích v letech 1732 a 1734. Předmětem práce budou zejména texty kázání ve vztahu k legendistice. Okrajově se práce dotkne poukázat na památky výtvarného umění, které vznikly na teritoriu farnosti Kněževes u Rakovníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Etické aspekty v díle Karla Čapka, zejména v dramatech Bílá nemoc a Matka
Jíchová, Jana ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Karla Čapka v soudobém historickém, politickém a společenském kontextu se zaměřením na dramata Bílá nemoc a Matka. Práce má za cíl v dílech Karla Čapka dešifrovat etické aspekty a odkazy na morální hodnoty společnosti v návaznosti na neustále se zhoršující situaci demokratické Evropy v období mezi světovými válkami. Klíčová slova Karel Čapek, Matka, Bílá nemoc, apokryfy, povídky, pragmatismus, relativismus, etika, filosofie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dvě tváře jedné zahrady: Betonová zahrada a její zpracování
Nováková, Lucie ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Má práce si klade za cíl podrobit bližší analýze prvotinu britského autora Iana McEwana, Betonovou zahradu, a zmapovat vliv, který má na současnou kulturu. K tomu jsem zvolila její první zámořskou adaptaci na prknech Švandova divadla, jednoduše nazvanou Betonová zahrada. Analýzu jsem postavila na klíčových momentech, jejichž interpretace má zásadní vliv při adaptačním procesu. Jmenovitě se jedná o smrt otce, matky, její následné pohřbení, a vyvrcholení celého příběhu. Každý moment jsem podrobila detailnímu zkoumání a snažila se ukázat, jak jsou zobrazeny právě na divadelních prknech. K tomu jsem se zabývala problematikou dramatizace prozaického textu. V první části se zaměřuji na osobnost a život autora, Betonovou zahradu zasazuji do kontextu jeho díla a také do historického kontextu literatury, která se zabývá dětmi. Tento exkurz do minulosti je důležitý pro pochopení pozice, kterou román zastává na současné literární scéně, a také pro jeho bližší pochopení. Povrchově jsem zkoumala arcimotivy McEwanovy tvorby a naznačila, z jakých impulzů jeho prvotina vznikla. Samotnou interpretaci klíčových momentů jsem se snažila podložit citacemi postav a odborné literatury. Druhá část je věnovaná samotnému románu a již několikrát zmíněné analýze zásadních momentů. Mimoto jsem se zaměřila i na charakteristiku...
|
|
| |
|
|
Pojetí vztahů mezi mužem a ženou v mravněvýchovném prozaickém cyklu Šimona Lomnického z Budče
Bednaříková, Petra ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Havelka, Tomáš (oponent)
V této diplomové práci je pojednáno o životě a díle předbělohorského básníka, prozaika a dramatika Šimona Lomnického z Budče s přihlédnutím k dobové kritice. Blíže je představen jeho mravněvýchovný cyklus, zejména spis Kupidova střela, jehož ústředním motivem je právě vztah mezi mužem a ženou. S ohledem na Lomnického časté užívání exempel, je pojem vymezen, následně je podán stručný historický vývoj exempla. Dále se práce věnuje exemplům v kontextu právě mravněvýchovného cyklu. Klíčová kapitola Pojetí vztahů mezi mužem a ženou zobrazuje Lomnického koncepci manželství, incestu, sodomského hříchu a také pomsty. V rámci této kapitoly podáváme typologii mužských a ženských postav, které se v Kupidově střele vyskytují.
|
|
|
Motiv snu ve vybraných dílech české beletrie 19. století (Zeyer - Mácha - Erben)
Drechslerová, Katharina ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tématem snu v krásné literatuře se zaměřením na vybrané české autory 19. století. Ve zvolených titulech českých spisovatelů (Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Julius Zeyer) je věnována pozornost především motivu snu. Je kladen důraz především na význam snů u konkrétních děl (Mácha - Pouť krkonošská; Erben - Kytice; Zeyer - Dům U tonoucí hvězdy, Blaho v zahradě kvetoucích broskví, Stratonika, Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena) a možnosti jeho využití v příběhu. Dále jsou hodnoceny rozmanité podoby a pojetí tohoto literárního motivu. Sny mají v konkrétních dílech různé funkce, práce proto volí komparativní postup a snaží se sledovat jak společné, tak odlišné prvky snu u vybraných děl. V průběhu textu je hlavní pozornost zaměřena na analýzu snů, snění i použitou symboliku. V závěru jsou shrnuty hlavní poznatky týkající se významu citovaných snů, a to především v kontextu s obsahem konkrétního díla. Celá práce se opírá o tradiční koncepty snu v psychologii a psychoanalýze (Carl Gustav Jung, Sigmund Freud). Jejich pojetí snu a práce se snovým materiálem se proto věnuje úvod práce, který se vztahuje k celému textu. Základem však zůstává oblast krásné literatury. Největší prostor má práce se sny v díle Julia Zeyera, neboť právě Julius Zeyer je s ohledem na množství svých děl autorem...
|
|
| |
host ::
RSS.