|
| |
|
|
What explains different duration of the Great Recession across countries?
Petrů, Vojtěch ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Výzkum týkající se rozdílů v délce Velké recese je omezený a nejednoznačný. V této práci definujeme délku trvání krize jako počet let, které jsou v jejím důsledku ztraceny. To jest dobu, za kterou se HDP dostane zpět na předkrizovou úroveň. Na datech pokrývajících 54 zemí tato práce odhaduje faktory, které stály za odlišnou délkou trvání mezi různými zeměmi. Oproti ostatním studiím zaměřeným na toto téma je v této práci využita metoda Bayesiánského průměrování modelů, které dovoluje větší množství vysvětlujících proměnných a bere v úvahu nejistotu ohledně zvoleného modelu. V textu je také využita nová metoda měření konkurenceschopnosti vývozu, která bere v potaz necenové faktory, jako je například kvalita. Výsledky dokládají pozitivní dopad silněji rozvinutých finančních trhů, vysokém podílu soukromé spotřeby a zlepšeních v konkurenceschopnosti vývozu. Dále je zdokumentován pozitivní účinek fiskální expanze ve chvíli, kdy je do modelu zahrnuta proměnná zachytávající efekt silně zadlužených zemí, jež fiskální expanzi provádějí pomocí vydávání nového dluhu. Výsledky nejsou robustní vůči specifikaci alternativních předpokladů v rámci Bayesovského průměrování a to...
|
|
| |
|
|
Working in Prague but living in Central Bohemian Region, is it financially worth it?
Bíro, Lukáš ; Macháček, Vít (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Práce analyzuje náklady na pronájem v Praze vs. čtyři okresy v Středočeském kraji (SK): Kladno, Příbram, Kolín a Mladá Boleslav. Údaje z realitní kanceláře používáme pro výpočet čisté současné hodnoty nákladů na každý byt a jejich porovnání mezi hlavním městem a okresy v Středočeském kraji. Za tímto účelem se vytvářejí páry bytů (jeden z Prahy a jeden z okresů SK) na základě odpovídajících charakteristik. Předpokládáme, že jednotlivci dojíždějí do Prahy každý pracovní den a odhadujeme náklady na dopravu a čas. Vyhodnocujeme 6 různých scénářů a provádíme analýzu citlivosti pěti různých proměnných, abychom viděli jejich vliv na pravděpodobnost, že Praha je dražší než jeden ze čtyř výše uvedených okresů. Výsledky naznačují, že Mladá Boleslav je nerentabilní, zatímco ostatní tři oblasti jsou pro Prahu srovnatelně drahé, pokud jednotlivec používá tranzitní dojíždění, vydělává nízký plat nebo dojíždí autem při zachování nákladů 2 Kč na 1 km. Podobně by roční růst cen nájemného mezi 6 a 8 procenty ve všech okresech vedl ke srovnatelné ziskovosti Kladna, Příbrami, Kolína i Prahy.
|
|
|
Determinants of residential real estate prices in the Baltic States
Rákosníková, Andrea ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Hanzlík, Petr (oponent)
Splasknutí nemovitostní bubliny na americkém trhu, jež přispělo k začátku Velké recese, bylo varovným znamením pro mnoho ekonomů. V důsledku toho bylo v minulém desetiletí napsáno nespočet studií zabývajících se identifikací determinantů cen nemovitostí ve snaze najít důvod pro jejich fluktuaci. Tato práce na zmíněný výzkum navazuje a pokouší se jej rozšířit pomocí analýzy časových řad za účelem identifikace determinantů cen rezidenčních nemovitostí v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. VECM analýza prokázala rozdílný vliv determinantů na jednotlivé země. Z krátkodobého hlediska jsou ceny nemovitostí v Baltských státech určeny především svými zpožděnými hodnotami, tento vztah byl ale v dlouhodobém horizontu potvrzen pouze v Estonsku a Litvě. Lotyšský nemovitostní cenový index je na druhou stranu signifikantně ovlivněný vývojem indexu cen výstavby, a tedy nabídkovou stranou trhu. Model také indikuje nečekaný negativní vliv nájmů na ceny nemovitostí, poukazující na možnou nutnost transformace nájemního trhu v Baltských státech. Je nutné poznamenat, že analýza byla provedena na relativně krátkých časových řadách, což může také vysvětlit drobné nesrovnalosti ve výsledcích. Dodatečně byla provedena P/I a P/R analýza a na data o nemovitostním cenovém indexu byl aplikován Hodrick-Prescott filtr. Žádná z těchto...
|
|
|
Do markets believe in austerity? Did they ever believe?
Švéda, Josef ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
V rámci této práce posuzujeme dopady oznámení úsporných opatření na vnímání solventnosti vlády ze strany investorů v průběhu finančního cyklu. Za tímto účelem vytváříme jedinečný datový soubor zpráv využívající zpravodajskou databázi, který se skládá z vládních a parlamentních schválení úsporných opatření pro 11 evropských zemí. Dále sledujeme pravidelnější prohlášení vládních představitelů o úsporných opatřeních. Dopady úsporných opatření jsou studovány na 10letých spreadech výnosů státních dluhopisů vůči Německu v období 01:2000-12:2019. Použitím panelového pooled-OLS přístupu jsme zjistili signifikantní snižující dopady na spready dluhopisů v předkrizovém období zejména pro skupinu GIIPSH (Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Maďarsko) a snižující, i když nesignifikantní účinky v období po krizi. Krizové období se projevuje zvýšenými efekty oznámení. Trhy přijaly oznámení skupiny GIIPSH jako signály zhoršující se solventnosti, které vedly k dalšímu nárůstu výnosových spreadů. Oproti tomu obezřetné země (Česko, Francie, Nizozemsko, Polsko a Slovensko) se těšily nízké citlivosti na jejich úsporná oznámení napříč finančním cyklem. Na závěr zjišťujeme, že trhy reagují spíše na finální oznámení úsporných opatření než na připomínky vyjádřené zástupci jednotlivých států. JEL Classification...
|
|
|
Fiscal policy in real-time: Role of growth surprises
Kulichová, Vendula ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá ex-post revizemi cyklicky upraveného primárního salda rozpočtu a jejich determinanty. S použitím modelů s fixními efekty a metody vážených nejmenších čtverců jsme ukázali, že odhady cyklicky upraveného primárního salda rozpočtu prováděné v reálném čase jsou zkreslené, a ex-post upravované směrem dolů. Ukázali jsme také, že nejvýznamnějšími determinanty těchto revizí jsou ekonomické podmínky a že existuje pozitivní korelace mezi těmito revizemi a revizemi růstu hrubého domácího produktu. Nebyli jsme nicméně schopni potvrdit závěry předchozích analýz, týkající se signifikantního vlivu institucionálního a politického prostředí na revize. Klasifikace C23, E62, H68, H87 Klíčová slova Data sbíraná v reálném čase, fiskální dohled, Pakt stability a růstu, cyklicky upravené primární saldo rozpočtu E-mail autora 15883947@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce jaromir.baxa@fsv.cuni.cz
|
|
|
What drives the distributional dynamics of client interest rates on consumer loans in the Czech Republic?: a bank-level analysis
Hlaváček, Michal ; Brož, Václav
V tomto článku se zabýváme distribuční dynamikou na úrovni bank a faktory ovlivňujícími klientské úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů v České republice. Bereme v úvahu, že klientské úrokové sazby mohou mít rozdílně dlouhá období fixace, zaměřujeme se na spotřebitelské úvěry, které vykazují vícemodální rozdělení úrokových sazeb, a kromě průměrné úrokové sazby využíváme také alternativní ukazatel – modus. Ukazujeme, že v posledních letech většina bank v České republice začala poskytovat nové spotřebitelské úvěry za nebývale nízké klientské úrokové sazby. Z analýzy na úrovni jednotlivých bank vyplývá, že za tímto vývojem stojí snížená koncentrace trhu (vyšší konkurence na trhu) a do určité míry také uvolněná měnová politika spolu se změnami na trhu úvěrů na bydlení a hypoték. Výsledky článku jsou v souladu s mezinárodní odbornou literaturou, ale v českém kontextu jsou nové.
Plný text:  PDF
|
|
|
House Prices and Household Consumption: the case of the Czech Republic
Brůha, Jan ; Hlaváček, Michal ; Komárek, Luboš
V tomto článku zkoumáme, zda mají změny cen nemovitostí znatelný dopad na rozhodování českých domácností o spotřebě a úsporách. Zaměřujeme se na tři období pohybů cen domů a bytů a klademe si otázku, zda vlastníci nemovitostí činí významně odlišná rozhodnutí ohledně spotřeby a úspor než domácnosti bydlící v nájmu. Zjišťujeme, že vlastníci nemovitostí mají v průměru vyšší míru úspor a nižší míru spotřeby bez ohledu na směr změny cen nemovitostí. Intenzita kolaterálního kanálu mezi cenami nemovitostí a makroekonomikou je tedy v případě České republiky zpochybněna.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.