|
|
Vývojové změny vybraných podjednotek NMDA a AMPA receptorů a účinky jejich antagonistů ve fyziologických a epileptických dějích
Szczurowska, Ewa Katarzyna ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Souhrn Glutamátové receptory NMDA a AMPA typu procházejí během časných stadií postnatálního vývoje intenzivními funkčními změnami danými modifikací jejich podjednotkového složení (Pachernegg et al., 2012: Paoletti et al., 2013). Velké zastoupení NMDA receptorů obsahujících NR2B podjednotku a AMPA receptorů neobsahujících GluA2 podjednotku (prostupných pro Ca 2+ ) v nezralém mozku se podílejí na vysoké excitabilitě, vzniku záchvatů, excitotoxicitě a zániku neuronů (Vizi et al., 2013). IEM1460 jako specifický antagonista AMPA receptorů prostupných pro Ca 2+ vykazuje antikonvulsivní působení v časných stadiích vývoje, přičemž účinek IEM1460 závisí na místu vzniku záchvatů, stadiu vývoje a expresi GluA2 podjednotky. Ro 25-6981 maleát (selektivní antagonista NMDA receptorů obsahujících podjednotku NR2B) vykazuje antikonvulsivní aktivitu v časném postnatálním období. Antikonvulsivní efekt u 12-denních potkanů trval minimálně 110 minut, to znamená, že tato látka by mohla být použitelná i klinicky. Vývojový profil exprese NR2B, NR2A a GluA2 podjednotek (tedy těch, které jsme ovlivňovali v elektrofyziologických pokusech) v různých částech mozku může přinést informace o potenciálních cílech věkově specifické antiepileptické a neuroprotektivni léčby. Stanovovali jsme změny v genech GRIN2A, GRIN2B a GRIA2A a proteinu...
|
|
|
Charakteristika nervového systému myší s mutací Lurcher
Boubín, Josef ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tůma, Jan (oponent)
Glutamátový receptor δ 2 (GluRδ2) je exprimován v dendritech Purkyňových buněk lokalizovaných v kůře mozečku. Správná funkce GluRδ2 je nezbytná pro zdravý vývoj mozečku, formování synapsí mezi paralelními vlákny granulárních buněk a Purkyňovými buňkami a také pro vznik dlouhodobé deprese důležité pro utváření paměti. Lurcher mutace, lokalizovaná na 6. autozomálním chromosomu, mění tento receptor substitucí aminokyseliny ve třetí transmembránové doméně v konstitutivně otevřený iontový kanál. Následkem této změny dochází k úplnému vymření populace Purkyňových buněk a silné degeneraci granulárních buněk a buněk oliverních neuronů. Myši postižené Lurcher mutací mají sníženou hmotnost a samice rodí menší počty mláďat. Fertilita samců není mutací ovlivněna. Po behaviorální stránce vykazují Lurcher mutanti značné deficity. Trpí ataxií, typickou pro všechny cerebelární neurodegenerace, mají sníženou schopnost ve fyzických výkonech, zhoršenou schopnost orientace a nejsou téměř schopni učení. Tato práce shrnuje současné poznatky o Lurcher mutaci od její molekulární podstaty po behaviorální projevy. Specifické znaky této degenerace nám dovolují zkoumat vliv neurodegenerativních poruch mozečku na celkové kognitivní funkce mozku, objevovat jejich příčiny a nalézat možnosti léčby. Lurcher mutanti jsou vhodnými...
|
|
|
Poruchy cirkadiánních rytmů u bipolárních depresí a jejich spojení s polymorfismem ve vápníkovém kanálu L-typu
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Novosadová, Zuzana (oponent)
Bipolární afektivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění postihující přibližně 1% populace. Vyznačuje se výraznými změnami nálad, období mánie střídá období deprese, mezi nimi může být variabilně dlouhé období bez příznaků. Zasahuje do pacientova každodenního života, často vede k sebevražedným sklonům. U tohoto onemocnění se objevují poruchy cirkadiánních rytmů, řízených suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Na narušené cirkadiánní rytmy poukazují projevy choroby, jako jsou abnormality ve spánku i v denní aktivitě pacienta či v cirkadiánním řízení rytmické syntézy hormonů. Jedním z mnohých faktorů, které spojují bipolární poruchu s cirkadiánním systémem na molekulární úrovni, jsou napěťově závislé vápníkové kanály, konkrétně kanály L-typu. U mnoha pacientů trpících bipolární poruchou byl nalezen polymorfismus v genu pro 1 podjednotku kanálu Cav1.2. Exprese těchto kanálů je řízena hodinovými geny a jejich správná funkce je důležitá pro udržování endogenních oscilací cirkadiánního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech. Je tedy možné, že abnormální funkce těchto vápníkových kanálů v důsledku polymorfismu u pacientů s bipolární poruchou může být jednou z příčin cirkadiánních abnormalit, které provázejí toto psychiatrické onemocnění. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická...
|
|
|
Cirkadiánní regulace miRNA a hodinami řízených genů v procesu tumorigeneze
Balounová, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Cirkadiánní hodiny generují cirkadiánní rytmus, jenž se podílí na regulaci většiny signalizačních drah organismu, včetně buněčného cyklu a apoptózy. Narušení mechanismu cirkadiánních hodin vede ke zvýšenému riziku vzniku a progrese tumoru. Při neoplastické transformaci kolonu byla prokázaná změněná regulace klíčových procesů souvisejících s proliferací, diferenciací a apoptózou. Dalším regulačním mechanismem zasahujícím do regulace klíčových drah souvisejících s tumorigenezí jsou miRNA. Cílem této diplomové práci bylo metodou kvantitativní RT-PCR zjistit existenci cirkadiánního rytmu exprese hodinami přímo kontrolovaných genů (Tef, Dbp), miRNA (miR-1-3p, miR-16-5p, miR-34a-5p, miR-155-5p, miR-192-3p) a genů buněčného cyklu (Ccnd1, Ccne1, Ccna1, Ccnb1) a apoptózy (Casp3, Bcl2, Bad) v kolonu myší a následně porovnat změny cirkadiánní rytmicity během stárnutí a při neoplastické transformaci kolonu. Naší analýzou byla detekována cirkadiánní rytmicita exprese Tef, Dbp, Ccne1, Ccna1, Ccnb1, Casp3 a Bcl2 v kolonu mladé myši, Tef, Dbp, miR-1-3p, Ccne1 a Ccna1 v kolonu staré myši a Tef a Dbp v kolorektálním tumoru. Zjistili jsme, že cirkadiánní rytmus exprese hodinami přímo kontrolovaných genů je utlumen, ale zachován během neoplastické transformace kolonu. Naproti tomu cirkadiánní rytmicita miRNA a genů...
|
|
|
Vztah cirkadiánního systému a buněčného cyklu
Vrtílková, Andrea ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fárková, Eva (oponent)
Cirkadiánní systém je schopný samostatné oscilace díky translačně-transkripční smyčce. Komponenty této smyčky neovlivňují jen svůj vlastní chod, ale mají vliv i na další funkce buňky jako například buněčný cyklus. Tato interakce je zajištěna jak hodinovými proteiny (PER, CRY aj.), tak hodinami-kontrolovanými proteiny (WEE1, TIM, XPA aj.). Ty ovlivňují průchod fázemi buněčného cyklu a mají vliv na kontrolní body. Pokud jsou cirkadiánní rytmy narušeny, může to mít za následek nepřesnost kontrolních bodů buněčného cyklu, hromadění chyb vlákna DNA a zvýšenou apoptózu buněk či tvorbu nádorů. Klíčová slova: cirkadiánní systém, buněčný cyklus, WEE1, XPA, P21, C-Myc, TIM, PER
|
|
|
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
|
|
|
Cirkadiánní systém a paměť
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Houdek, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je součástí všech živých organismů, řídí správné načasování jejich fyziologických funkcí a chování. Podstatu tvoří molekulární mechanismus propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící strukturou tohoto systému jsou u savců suprachiasmatická jádra hypotalamu. Paměť, jedna z nejdůležitějších schopností organismu, vytvářet a uchovávat poznatky, je s cirkadiánním systémem také spjata. Paměť i cirkadiánní systém umožňují přizpůsobení měnícím se podmínkám okolí. Ve strukturách mozku, podílejících se na zprostředkování paměti, jako hipokampus, amygdala a bazální ganglia, byla detekována exprese hodinových genů. Oscilace těchto hodinových genů ovlivňují utváření i vyvolávání paměťových stop. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vzájemném vztahu mezi pamětí a cirkadiánním systémem. Klíčová slova: cirkadiánní systém, paměť, hodinové geny, suprachiasmatické jádro, hipokampus
|
|
|
Fotoperiodismus a hibernace
Pařezová, Lucie ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Weissová, Kamila (oponent)
Mnoho organismů žijících v sezónním prostředí dokáže využívat roční změny délky dne k načasování jejich sezónních reakcí, jako je reprodukce, migrace či hibernace. Hibernace živočichům umožňuje přežívat náročná období spojená zejména s nízkou okolní teplotou a nedostatkem potravních zdrojů. Tato adaptace vyžaduje značné množství fyziologických, morfologických i behaviorálních změn, z nichž některé trvají delší dobu, proto je jejich správné načasování zcela zásadní. Pro většinu hibernantů v temperátních oblastech je nejspolehlivějším signálem pro zahájení těchto změn zkracující se fotoperioda. Tato práce popisuje převod fotoperiodické informace do melatoninového signálu, jeho působení v pars tuberalis a význam této struktury v sezónní fyziologii. Detailněji je zde popsána hibernace a v poslední kapitole je krátce zmíněn fotoperiodismus i nehibernujících organismů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cirkadiánní podstata lidského chronotypu
Ševčíková, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
Cirkadiánní systém je oscilující systém s přibližně 24 hodinovou periodou. U člověka je složen ze suprachiasmatického jádra a periferních oscilátorů. Suprachismatické jádro pomocí vnějších podnětů synchronizuje svou endogenní periodu vzhledem k denní době. Je regulován pomocí hodinových genů. Cirkadiánní systém ovlivňuje hladiny hormonů a společně s homeostatickým systémem je hlavní regulátor spánku. V těchto cyklických systémech se u člověka vyskytují určité rozdíly, které definují jeho tzv. chronotyp. Tato práce se zabývá změnami cirkadiánního systému ve vztahu k formování lidského chronotypu. Věnuje se polymorfizmům hodinových genů, periodě rytmů v produkci hormonů jakou jsou melatonin a kortisol a jejich rozdíly u různých chronotypů. U cirkadiánních chronotypů byly nalezeny také rozdíly ve spánkových cyklech NREM a REM a jejich amplitudách. Cirkadiánní systém a chronotyp jsou závislé na věku a pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cirkadiánní regulace proteinu STAT3 v SCN a vliv leptinu na jeho aktivaci v SCN, v jiných částech hypotalamu a epifýze
Moníková, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Signální dráha JAK/STAT je jedna z nejlépe prostudovaných intracelulárních kaskád přenášejících signály z extracelulárního prostředí do buněčného jádra s cílem ovlivnit expresi cílových genů. Cirkadiánní hodiny lokalizované v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu jsou citlivé zejména ke světlu, mohou však reagovat na nesvětelné signály jako jsou růstové faktory, opioidy, cytokiny a leptin, u kterých bylo prokázáno, že vykonávají svoji funkci prostřednictvím JAK/STAT signální dráhy. Nedávné výsledky naší laboratoře ukázaly, že protein STAT3 je silně produkován SCN potkana. Naše experimenty měly primárně za cíl otestovat cirkadiánní regulaci produkce STAT3 v SCN a popsat vliv exogenně podaného leptinu na fosforylaci STAT3 v SCN, epifýze a strukturách hypotalamu zodpovědných za regulaci potravního chování a energetický metabolismus. Protože aktivace leptinových receptorů může stimulovat i řadu jiných signálních kaskád, zvolili jsme fosforylované formy kináz ERK1/2 a GSK-3β jako další markery intracelulárních změn po aplikaci leptinu ve studovaných strukturách. Naše výsledky prokázaly rytmickou produkci proteinu STAT3 v SCN potkana a naznačily cirkadiánní regulaci citlivosti hypotalamických struktur k leptinu. Získaná data také naznačila, že aktivita buněk SCN a epifýzy měřená zvolenými markery...
|
host ::
RSS.