|
|
Diferenciální diagnostika ADHD a její klíčové prvky pro odlišení od hraniční poruchy osobnosti
Spálenská, Alena ; Šmotek, Michal (vedoucí práce) ; Čechová, Alena (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapování problematiky diferenční diagnostiky ADHD v obecné rovině a následně se zaměřením na klíčové prvky pro odlišení ADHD a hraniční poruchy osobnosti. ADHD je v dospělé populaci značně poddiagnostikovanou poruchou. Jednou z hlavních příčin je symptomatický překryv s jinými diagnózami, které jsou zároveň s ADHD často komorbidní. Problematické je také aktuální znění diagnostických kritérií, protože neobsahují všechny příznaky ADHD, a navíc nedostatečně reflektují specifické projevy poruchy u dospělých. Zatím také neexistují objektivní měřítka, na jejichž základě by se ADHD mohlo diagnostikovat. Nesprávnou diagnózou je lidem s ADHD znepřístupněna správná léčba, která by mohla zmírnit výrazná psychosociální poškození spojená s touto poruchou. Teoretická část práce shrnuje diagnostické metody ADHD a také problematické oblasti, které správnou diagnostiku ztěžují. Práce dále uvádí souhrn diagnóz, které jsou s ADHD nejčastěji komorbidní nebo zaměňované společně s projevy, ve kterých se jednotlivé poruchy odlišují. Hlavním zaměřením práce je diferenciální diagnostika ADHD a hraniční poruchy osobnosti. V práci jsme identifikovali klíčové symptomatické překryvy a také projevy typické jen pro jednu z poruch. V závěru teoretické části stručně otevíráme téma ADHD jako rizikového faktoru pro...
|
|
|
Tolerance k práci na směny a copingové strategie řídících letového provozu
Sgallová, Rebeka ; Šmotek, Michal (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje toleranci k práci na směny a copingovým strategiím řídících letového provozu. Literárně přehledová část se zabývá směnnou prací a jejími dopady, tolerancí k práci na směny, proměnnými s ní spojenými a možnostmi jejího měření. Následuje shrnutí copingových strategií a nastínění jejich vztahu k toleranci k práci na směny. Dále práce představuje profesi řídícího letového provozu. Výzkumná část předkládá kvantitativní výzkum zjišťující rozložení míry tolerance k práci na směny mezi řídícími letového provozu, která je měřena skrze spánkové dotazníky a vnímaný stres. Studie také zjišťuje důležitost komponent tolerance k práci na směny. Výzkum se zaměřuje i na vztah tolerance k práci na směny a copingových strategií. Na základě dvoukrokové shlukové analýzy byli řídící letového provozu rozděleni do dvou skupin dle míry tolerance k práci na směny. Nejdůležitějšími komponentami pro toto rozdělení byl index kvality spánku a tíže únavy. Analýzy naznačují negativní vztah mezi mírou tolerance k práci na směny a využíváním negativních copingových strategií. S mírou tolerance k práci na směny naopak nesouvisí využívání pozitivních copingových strategií. Klíčová slova: práce na směny; tolerance k práci na směny; copingové strategie; řídící letového provozu
|
|
|
Kvalita spánku u dospělých pacientů s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)
Laipoldová, Jana ; Šmotek, Michal (vedoucí práce) ; Kolečková, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat kvalitu spánku u dospělých pacientů s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, z angl. Attention Deficit Hyperactivity Disorder) a současně uvést faktory, které spánek u pacientů s ADHD potenciálně ovlivňují. Literárně přehledová část uvede samotné rysy poruchy, rozlišení do podskupin a problematiku diagnostiky ADHD v dospělosti. Obsahem budou rovněž výsledky studií, které se zaměřují na chronotyp dospělého pacienta s ADHD, specifika jeho cirkadiánního rytmu a možnosti nefarmakologického ovlivnění spánku. Pozornost bude dále zaměřena na potenciální přítomnost komorbidit, které mohou ovlivňovat kvalitu spánku u pacientů s ADHD. Návrh výzkumu bude zaměřen na otázku, zda se liší kvalita spánku u dospělých pacientů s ADHD od zdravé populace. Převážná většina studií kvality spánku je zaměřena na problematiku ADHD u dětí. Ačkoli se v současnosti pozornost obrací na dospělou populaci s ADHD, oblast kvality spánku častokrát podléhá mispercepci subjektivního kritéria hodnocení nebo není obsažena vůbec. Přínos pro psychologickou teorii a praxi tkví ve spojení objektivního i subjektivního kritéria hodnocení spánku, které umožní komplexnější pohled na spánek dospělých pacientů s ADHD, vč. možných intervencí k jeho ovlivnění.
|
|
|
Vliv spánku na depresivní symptomy u žen v časném poporodním období
Sochůrková, Anna ; Šebela, Antonín (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem spánku a depresivní symptomatiky u žen po porodu. Literárně přehledová část začíná obecným přehledem o poporodní depresi a jejím rozlišením od ostatních poruch nálad po porodu, zaměřuje se na diagnostická kritéria, její léčbu a vliv na dítě. Následuje popis bio-psycho-sociálních změn u žen po porodu. Těžištěm práce je rozbor spánku a jeho narušení v poporodním období, který v práci zprvu popisuji obecně a poté detailněji ve spojitosti s regulacemi emocí a rozvojem poporodní deprese. Na konci práce se zaměřuji na intervence pro ženy po porodu, kde je zvláštní pozornost věnovaná světelné terapii. Ve výzkumné části je uveden realizovaný kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit účinnost filtračních brýlí (BLB) u žen po období šestinedělí na kvalitu spánku a depresivní symptomy. Do hlavního výzkumu bylo zapojeno 12 respondentek, které absolvovaly intervence po dobu 4 týdnů. Účinnost brýlí byla hodnocena na základě porovnání výsledků z dotazníků před a po intervenci. K hodnocení příznaků poporodní deprese byla použita Edinburská škála poporodní deprese (EPDS) a k měření kvality spánku Pittsburský index kvality spánku (PSQI). Ačkoli průběžná studie nepotvrdila významnost naší intervence, byl nalezen patrný statistický trend, a tedy předpokládáme statistickou...
|
|
|
Blue light spectrum and its effects on selected aspects of human sleep and cognition
Šmotek, Michal ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Maierová, Lenka (oponent)
Úvod: Od objevu ipRGC buněk sítnice se rozšířily možnosti vědeckého zkoumání vlivu světla na regulaci širokého spektra behaviorálních a fyziologických funkcí nezávislých na tvorbě obrazu. Vzhledem k tomu, že jsou ipRGC nejvíce citlivé na světlo krátkých vlnových délek (460-480nm) se tato dizertace zaměří primárně na vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek, kognitivní funkce, a možné využití v klinické i neklinické oblasti. Cíle: Cílem první studie bylo prozkoumat vliv 20-minutové expozice monochromatickému světlu různých vlnových délek na vybrané neuropsychologické a neurofyziologické parametry vigility u zdravých dobrovolníků. Druhá studie zkoumala efekt kombinace KBT-I a večerního nošení brýlí blokujících modré světlo na subjektivní a objektivní parametry spánku a denní symptomy (úzkost, deprese, hyperarousal). Cílem třetí studie bylo prozkoumat subjektivní kvalitu spánku u zdravé populace a její spojitost s večerním a nočním vystavováním se umělému světlu z obrazovek elektronických zařízení. Metodika: V první studii bylo 12 zdravých dobrovolníků vystaveno celkem třem 20-minutovým expozicím světlu různých vlnových délek (455, 508, and 629 nm, zářivost 14 μW/cm2), při nichž podstoupili měření EEG (vč. EP P300 a spektrálních charakteristik) a behaviorálních proměnných (subjektivní...
|
|
|
Spánek a snění pacientů v intenzivní péči
Černá, Kristýna ; Woleská, Jana (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
S pokrokem intenzivní medicíny je za posledních deset let zaznamenáno stále více pacientů/klientů, kteří přežili kritické onemocnění. Hospitalizace v intenzivní péči je velkou zátěží pro pacienta/klienta na somatopsychické rovině. Jedním z hlavních aspektů jeho negativního prožívání je kvalita spánku, která je subjektivně vnímána jako nízká. Práce shrnuje poznatky současného výzkumu, který se zabývá hledáním příčin špatné kvality spánku na odděleních intenzivní péče. Poskytuje podrobný přehled environmentálních a fyziologických faktorů, které se špatnou kvalitou spánku souvisejí. Obsahuje souhrnné informace o popisu a vybavování snů. Výzkum diplomové práce se zabývá hledáním faktorů, které predikují špatnou kvalitu spánku a také faktorů, které predikují, zda si pacient/klient vybaví sen, který se mu zdál. V rámci našeho výzkumu byla provedena explorativní pilotní studie. Závěrem analýzy byl nález zhoršené kvality spánku při vnímaném tepelném diskomfortu. Pozorovali jsme také trend zhoršené kvality spánku při připojení na umělou plicní ventilaci, avšak pouze za předpokladu, že pacient nedostal sedaci. Výsledkem výzkumu jsou návazné výzkumné hypotézy, které budou zkoumány v budoucím výzkumu. Práce přispívá k široké výzkumné oblasti, která si v dlouhodobém rámci klade za cíl nalézt intervence, jež...
|
|
|
Cirkadiánní podstata lidského chronotypu
Ševčíková, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šmotek, Michal (oponent)
Cirkadiánní systém je oscilující systém s přibližně 24 hodinovou periodou. U člověka je složen ze suprachiasmatického jádra a periferních oscilátorů. Suprachismatické jádro pomocí vnějších podnětů synchronizuje svou endogenní periodu vzhledem k denní době. Je regulován pomocí hodinových genů. Cirkadiánní systém ovlivňuje hladiny hormonů a společně s homeostatickým systémem je hlavní regulátor spánku. V těchto cyklických systémech se u člověka vyskytují určité rozdíly, které definují jeho tzv. chronotyp. Tato práce se zabývá změnami cirkadiánního systému ve vztahu k formování lidského chronotypu. Věnuje se polymorfizmům hodinových genů, periodě rytmů v produkci hormonů jakou jsou melatonin a kortisol a jejich rozdíly u různých chronotypů. U cirkadiánních chronotypů byly nalezeny také rozdíly ve spánkových cyklech NREM a REM a jejich amplitudách. Cirkadiánní systém a chronotyp jsou závislé na věku a pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.