|
| |
|
|
Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené léčby jako prevence relapsu a komplikací léčby
Prausová, Jana ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kocáková, Ilona (oponent) ; Aschermannová, Alexandra (oponent) ; Jelínková, Alena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou zcela nepochybně jedním z nejzávažnějších problémů i v 21. století. Svědčí o tom především neustálý nárůst počtu nemocných, kteří jsou postiženi tímto onemocněním. Tento problém je celosvětový a je velmi aktuální i v České republice, kde na některý z druhů maligních nádorů v průběhu života onemocní každý třetí a zemře každý čtvrtý z nás. Nádorová onemocnění postihují jedince v každém věku, od útlého novorozeneckého až po vysoké stáří. Maligní nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v dospělosti po kardiovaskulárních onemocněních. V České republice dle posledních údajů z roku 2004 onemocnělo zhoubným nádorem 68 641 jedinců za 1 rok a zemřelo 29 168. V roce 1994 onemocnělo 52 770. Tento rozdíl v incidenci potvrzuje jednoznačnou tendenci k růstu počtu nových onemocnění v čase. Častěji onemocní nádory muži, incidence standardizovaná podle světového standardu představuje 447,1 mužů na 100 000 obyvatel v České republice a 354,8 žen na 100 00 obyvatel. Incidence malignit stoupá s věkem, 80% vzniká nad 50 let věku. Ve srovnání se světem má Česká republika nepříliš dobrou pozici. U mužů jsme v incidenci maligních nádorů na druhém místě v Evropě a u žen na třetím místě. Karcinom prsu představuje v České republice 16,6% všech nádorů a je u žen nejčetnější malignitou. Incidence karcinomu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Poruchy hybného systému pacientů v dlouhodobé remisi nádorových onemocnění vzniklých v dětském věku /NEFROBLASTOM/
Šafářová, Marcela ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
SOUHRN Cílem práce bylo popsat a strukturovat pozdní následky na pohybovém aparátu u pacientů, kteří byli v dětství léčeni pro nefroblastom (NFB). Pacienti podstoupili terapii, skloženou ze tří typů léčby: chemoterapie, radioterapie a chirurgická léčba. Dílčí cíle: Na relativně homogenní skupině pacientů (s jediným typem základního onemocnění léčených v akutní fázi) popsat typické posturální poruchy hybného systému rozvinuté během pěti a více let odstupu od ukončení kombinované léčby (chirurgické, chemo- a radioterapie). V návaznosti na tato zjištění navrhnout pro pacienty bezprostředně po léčbě i po delší časové prodlevě systém prevence poruch hybného systému vznikajících jako sekundární následky léčby primární diagnózy. Porovnat funkční poruchy hybného systému a funkční poruchy plicních funkcí u pacientů s/bez radioterapie. Posoudit dopad poruch hybného systému na tělesnou zdatnost jedince. Práce je klinickou průřezovou studií s retrospektivním dohledáním dat pacientů léčených pro NFB v letech v době od 1.1.1980 do 31.12.2004 na Klinice dětské onkologie (dnes Klinice dětské hematologie a onkologie UK-2.LF a FN Motol). Studie probíhala po dobu tří let 2005-2008 ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Soubor a metody: Celkem bylo vyšetřeno 151 pacientů. Pacienti byli v době studie občané ČR, nejméně 5 let...
|
|
|
Detekce a ex vivo eliminace reziduálních nádorových buněk Ewingova sarkomu perzistujících v autologních štěpech hematopoetických kmenových buněk
Sumerauer, David ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Štěrba, Jaroslav (oponent) ; Bláha, Milan (oponent) ; Trněný, Marek (oponent)
Nádory u dětí a adolescentů jsou relativně vzácná onemocnění. Představují méně než 1% nádorů dospělých, standardizovaná incidence se pohybuje v rozmezí 80-140 nemocných na milion dětí (Lewis, I.J., 2003). Uvádí se, že v rozvinutých zemích onemocnění přibližně jedno z 650 dětí mladších 15 let věku zhoubným nádorovým onemocněním. Nejčastějším typem nádorového onemocnění dětského věku jsou leukémie (30%), následují nádory centrálního nervového systému (20%), maligní lymfomy (13%), neuroblastom (8%), nádory ledvin (6%), nádory měkkých tkání (6%), nádory kostí (5%) a další (retinoblastom, germinální nádory, nádory jater atd.). Epiteliální nádory, které jsou nejčastějšími nádory dospělých pacientů, představují pouze 1-2% z nádorů u dětí (Koutecký, J., 2002, Lewis, I.J., 2003). Odlišný histogenetický původ se u dětských nádorů projevuje na jedné straně agresivním růstem a časným metastazováním většiny nádorů, na druhé straně vyšší citlivostí k protinádorové léčbě (Koutecký, J., 2002, Helman, L.J., Malkin, D., 2005). Řada dříve fatálních onemocnění je zařazením moderní multimodální léčby léčitelná a plně vyléčitelná. V současné době se na specializovaných pracovištích dětské hematoonkologie, při použití všech dostupných léčebných modalit, daří vyléčit 60-80% pacientů bez ohledu na typ a rozsah nádorového onemocnění...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.