|
| |
|
|
Motiv sportu v díle Roberta Musila (Estetický aspekt)
Šafrová, Kateřina ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předmětem práce je motiv sportu a tělesnosti v literárním díle Roberta Musila, především pak jeho filozofický a estetický aspekt. Cílem práce je nejprve v první části textu postihnout dosavadní poznatky týkající se tohoto tématu v sekundární literatuře. Na základě těchto poznatků je pak v druhé části textu rozvinuta hypotéza Hannse- Marcuse Müllera o souvislosti koncepce tělesnosti u Roberta Musila a Friedricha Nietzscheho. Bakalářskou práci uzavírá vlastní návrh ucelené koncepce sportu v uvažování Roberta Musila, který vyvrací stávající názor o vnitřní rozporuplnosti Musilových tvrzení, který u odborné veřejnosti převládá.
|
|
|
Bergsonova koncepce umění
Chalupa, Marek ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
- Marek Chalupa: Bergsonova koncepce umění Cílem studie je představit názory Henriho Bergsona na umění. Podle Bergsona je umění schopno "sugerovat" individuální moment "trvání" citů, emocí i "vnějších" věcí. Umělec vnímá věci v jejich "hluboké" kvalitě a formuje prvky svého díla tak, aby postavil vnímatele přímo "doprostřed" prožitku "ryzího vnímání". Umění se dokonce může stát poukazem na univerzální princip neustálé proměny světa vůbec. Tato studie shrnuje základní Bergsonovy teze ohledně umění, prezentované v jednotlivých pracích tohoto autora, a popisuje vývoj celé Bergsonovy koncepce umění (na základě stupně rozšíření pojmu "trvání"). Studie se také zabývá několika problematickými body této koncepce ("dokonalá" "sugesce", implicitní hierarchie umění, povaha "estetického prožitku"), včetně zvláštního Bergsonova zaměření na otázku "umělecké pravdivosti".
|
|
|
Pojem krásy v prvním, druhém a třetím vydání Jungmannovy Slovesnosti
Vinická, Lucie ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou krásy ve třech vydáních Jungmannovy Slovesnosti. Postupně zužuje téma na koncept druhů krásy v prvních dvou vydáních. První část práce je věnována nastínění okolností vzniku Slovesnosti a Jungmannovy doby. Také stručně představuje sekundární literaturu, metodu a cíl práce. Druhá a třetí část rozebírají koncept krásy v prvním a druhém vydání Slovesnosti a čtvrtá, stěžejní, tyto postřehy komparuje. Cílem této práce je poukázat na autorův přístup, postihnout změny, které nastaly ve druhém vydání ve srovnání s prvním a představit Jungmannovu práci s koncepty krásy.
|
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
|
Role empatie v recepci filmového díla
Csicsely, Lukáš ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem empatie v recepci filmového díla a odlišením empatie od termínů, které jsou s ní obecně zaměňovány (identifikace a sympatie), v reprezentativním výběru textů psychoanalýzy a filmového kognitivismu, kterým slouží jako pozadí práce Bely Budy "Čo vieme o empatii?". První dvě části se zabývají vymezením Budovy empatie a odlišením empatie od sympatie, identifikace a projekce v kontextu recepce filmového díla s důrazem na psychickou distanci. Další část se zabývá komparací jednotlivých konceptů autorů z oblasti psychoanalýzy (Mulvayová a Metz) a filmového kognitivismu (Carroll, Neill, Grodal, Smith) s ohledem na části předešlé.
|
|
|
Environmentální estetika Arnolda Berleanta
Lahovská, Kristýna ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Cílem práce bylo zaměřit se na environmentální estetiku amerického estetika Arnolda Berleanta. Zaměřili jsme se nejprve na jeho teoretické estetické názory a poté přecházíme k jejich uplatnění na poli environmentální estetiky. Pro srovnání Berleantových názorů jsme použili práci dalšího amerického estetika, Allena Carlsona. V oblasti teoretických estetických názorů nelze u Berleanta pominout pojmy estetická zkušenost, hodnota a sociální faktor. Tyto body se stávají ústředními pilíři Berleantovy estetiky účasti, kterou bychom rádi blíže představili. Jako velmi přínosné pro environmentální estetiku nám také přijde Berleantovo zhodnocení jednotlivých negativních a pozitivních estetických hodnot. U Allena Carlsona pracujeme na poli teoretické estetiky s několika modely. Autor zhodnocuje jejich větší či menší funkčnost pro environmentální estetiku. Posledním bodem této práce je zaměření se na určitý typ prostředí, konkrétněji na architekturu a zábavní park. Zde jsme chtěli ukázat, jak Berleant pracuje s estetickým hodnocením u konkrétního typu prostředí. Allen Carlson si vybral jako určitý typ prostředí americké farmy. Zaobírá se tím, jak se estetické hodnocení těchto objektů proměnilo během jednoho století. KLÍČOVÁ SLOVA: Arnold Berleant, Allen Carlson, environmentální estetika, estetická hodnota,...
|
|
|
Kapitola o dramatickém básnictví v prvním a druhém vydání Jungmannovy Slovesnosti
Fleyberková, Klára ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Josef Jungmann (1773 - 1847), vůdčí osobnost mladší obrozenecké generace, je pro naši kulturu zásadní a uznávanou autoritou1 především v oblasti jazykovědné. Jeho teorie však mají dopady i na další vědní obory, včetně estetiky. Prací, kterou lze nahlížet prizmatem více vědních disciplín, je bezpochyby Slovesnost. Slovesnost vyšla za Jungmannova života třikrát. Poprvé to bylo v roce 1820, kdy se objevila jako učebnice pro gymnázia pod titulem Slowesnost aneb zbjrka přjkladů s krátkým pogednánjm o slohu. Její úvodní část, nazvaná Počátkowé slohu (stylu), byla první česky psanou souhrnnou poetikou a teorií literatury. Druhá část, Přjklady, uváděla obsáhlou chrestomatii, jež ilustrovala teoretické poznatky z prvního dílu knihy ukázkami textů poetických, prozaických i dramatických žánrů.2 Jungmann později cítil potřebu své dílo přepracovat (tak tomu ostatně bylo i u jiných jeho knih). Slovesnost se tak roku 1845 dočkala svého druhého vydání, tentokrát s podtitulem Náuka o wýmluwnosti prosaické, básnické i řečnické se sbírkau příkladů w newázané i wázané řeči. Změna podtitulu ukazuje, že první vydání obsahovalo teoretické pojednání o jednotlivých žánrech jen jako doplněk ke sbírce příkladů konkrétních děl. U druhého je naproti tomu důraz kladen právě na teoretickou část, kterou příklady doplňují.3 Nešlo pouze o...
|
|
|
Pragmatické momenty v disertační práci Karla Čapka
Váchová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Karel Čapek je označován za pragmatika české filozofie. Pragmatismus měl ovšem v 1. polovině 20. století v českém filozofickém prostředí hned několik obhájců z idealistického tábora (Emanuel Rádl, Karel Vorovka, …). Většina z nich však americký pragmatismus méně či více desinterpretovala a tento směr se pro ně stal pouze úsekem cesty k jiné filozofii. Jelikož Karel Čapek ukončil svá studia disertační prací na téma Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění, položila jsem si otázku, zda se u něj pragmatické vlivy promítly rovněž do oblasti estetiky. Prostřednictvím komparace s textem Umění jako zkušenost Johna Deweyho je zřejmé, že inspirace pragmatismem se u Čapka projevila i v této oblasti. Je ovšem možné hovořit pouze o momentech, v nichž se pragmatismus odráží, nikoliv o konceptu pragmatické estetiky.
|
|
|
Multiplicita a jedinečnost: impulsy Whiteheadovy filosofie pro estetiku
Kaplický, Martin ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce má dva základní cíle. Prvním je představení mnohovrstevnaté filosofie Alfreda North Whiteheada novým způsobem. Klíčem k tomu je analýza Whiteheadovy kategorie ultimátního jako kreativity odvíjející se v rámci dvou neodlučitelných limit, multiplicity a jedinečnosti. Druhým cílem je využití Whiteheadova filosofického schématu pro estetickou teorii. Práce je proto rozdělena na dvě části. První filosofická část je členěna do tří kapitol. Každá z nich se snaží postihnout určité patro Whiteheadova filosofického díla. První se zabývá Whiteheadovou definicí spekulativní filosofie a snaží se ukázat, jakou roli v ní hrají multiplicita jedinečnost. Druhá kapitola je věnována analýze aktuální události v jejím procesu konkrescence. Třetí kapitola se zabývá Whiteheadovým pojetím společenství. Druhá estetická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola druhé části představuje rozvinutí whiteheadovské estetiky Donalda W. Sherburna, založené na Whiteheadově pojetí propozice. Upozorňuje na Sherburnovo statické pojetí přírodní krásy a snaží se navrhnout interpretaci, která bude více dynamická. V druhé kapitole druhé části je představena environmentální estetika Allena Carlsona, která se snaží ukázat, že estetická zkušenost přírodní krásy statická není. Je ukázáno, že Carlsonovy argumenty jsou...
|
host ::
RSS.