|
|
Interrupční zákony v Československu v období 1950 až 1986
Černý, David ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá legislativou upravující umělé přerušení těhotenství v Československu. Sleduje období v letech 1950-1986, kdy se tyto normy nejvíce proměňovaly. Zkoumány jsou dopady těchto zákonů, jaký měly vliv na populační situaci a jaké na ně existovaly názory. Zaměřujeme se taktéž na takzvané interrupční komise, což byla instituce, která v bývalém socialistickém Československu rozhodovala o osudu jednotlivých nechtěných těhotenství. Součástí práce je i vývoj dostupnosti antikoncepce v této zemi, jelikož legislativní úpravy s ní přímo souvisely.
|
|
| |
|
|
Rewriting Israeli History: New Historians and Critical Sociologists - Formation, Terminology, and Criticism
Coman, Adam ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Přepis izraelské historie: Noví historikové a kritičtí sociologové - vznik, terminologie a kritika V osmdesátých letech dvacátého století se v Izraeli objevily dva nové myšlenkové proudy: noví historikové a kritičtí sociologové. Tyto skupiny silně kritizovaly izraelské dějiny a izraelskou společnost a ve své kritice se zaměřovaly především na první arabsko- izraelskou válku v roce 1948 a na způsob, jakým v tomto období Izrael zacházel s arabským obyvatelstvem. Přestože pocházeli z odlišných prostředí a používali rozdílnou metodologii, sdíleli příslušníci obou myšlenkových směrů výrazně kritický postoj k historikům a sociologům hlavního proudu a především pak ke klíčovým momentům a tématům izraelských dějin. Noví historikové a kritičtí sociologové obviňovali sionistické vedení státu z ignorování utrpení evropských Židů během holocaustu, z páchání válečných zločinů proti arabskému obyvatelstvu během války v roce 1948 a ze špatného zacházení s přistěhovalci v letech následujících po získání nezávislosti. Cílem nových historiků a kritických sociologů bylo přepsat izraelskou historii a zároveň přeformovat izraelské kolektivní vědomí. Tvrzení těchto skupin a vášnivé debaty, ke kterým následně došlo mezi novými kritiky a zastánci hlavního myšlenkového proudu, poté významně ovlivnily izraelskou společnost. Tato...
|
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
|
Rusko v kontextu globalizace: specifika historického vývoje a alternativní modely rozvoje podle A.S. Panarina
Kargin, Evgeny ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Daná diplomová práce se zaměřuje na rozbor na základě Panarinovy tvorby postavení Ruska v podmínkách globalizačních procesů a intenzifikace mezikulturních, mezicivilizač- ních vztahů. Práce je rozdělená na tři časti. První část se věnuje Panarinove kritice globalizace. Mezi globálními problémy, které Panarin studuje, patří prohloubení světové nerovnosti (mezi rozvinutými zeměmi tzv. prvního světa (USA, státy západní Evropy, Japonsko a další) a zao- stalými zeměmi tzv. třetího světa), formování konzumní společnosti, ekologické problémy, westernizace/pozápadnění nezápadních společností, exteritorializace elit, oslabování států atd. V druhé části půjde o možnostech řešení globálních problémů v Panarinvě tvorbě. Panarin vidí tyto možnosti v bližším seznámení s kulturním dědictvím nezápadních civilizací. V dané části v této souvislosti půjde o Panarinově vizi vztahů mezi Západem a Východem v průběhu lidských dějin a o tom, jaký potenciálu k jejich vzájemnému dialogu existuje na začátku XXI. století. Třetí část bude pojednávat o Rusku nacházejícímu se v pohraničním postavení mezi Západem a Východem, ze kterého podle Panarina plyne zvláštní cyklický průběh ruských dě- jin. V této části se budeme také věnovat "atlantické" a "eurasijské" cestě rozvoje Ruska, jako dvou alternativ. První je spojená s...
|
|
|
Každodennost žen-matek za normalizace z hlediska výchovy dětí a péče o rodinu
Kotasová, Eva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem každodenností žen v období socialismu. Zaměřuje se na časový úsek let 1970 - 1975, tedy na tzv. ranou normalizaci v ČSSR. Cílem práce je zjistit, jak tuto každodennost v uvedeném období interpretoval dobový časopis Vlasta. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o do jisté míry idealistické prezentaci životního způsobu socialistických žen, o jejich každodenních starostech a problémech. V rámci analýzy budou zkoumány články, které pojednávají o péči o rodinu a domácnost, o výchově dětí v rodině a institucionálních zařízeních, o roli muže v rodině, psychickém a fyzickém zdraví, kosmetice, módě atd., tzn. o veškerých aspektech, které ke každodennosti patří a které ji formují. Prostřednictvím těchto témat, která ženy zajímají, časopis současně nenápadně formoval ideál socialistické ženy. Ve sděleních, která se týkají každodenního života, předával ženám hodnoty, stereotypy a dokonce ideologické principy tehdejší socialistické společnosti. Hlavním cílem analýzy je vytvořit komplexní obraz této každodenní praxe v časopise Vlasta. Klíčová slova Každodennost, žena, socialismus, normalizace, časopis Vlasta, péče o rodinu, domácnost, děti
|
|
|
Tuzex a jeho působení na socialistickou společnost
Tomková, Johana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je Tuzex podnik zahraničního obchodu jako fenomén doby v období socialismu v Československu. V této práci je popsána struktura, způsob fungování Podniku zahraničního obchodu pro tuzemský export - Tuzex, jeho vývoj do roku 1992, se zaměřením na významnou roli Tuzexu v obchodní sféře ČSSR a zahraničního obchodu a také existence jeho vlivu na socialistickou společnost. To vše v kontrastu v dobové společnosti, kdy komunistická strana ostře kritizovala západní způsob života a jeho produkty, ale na druhou stranu provozovala elitní obchod se zahraničním zbožím. 4
|
|
| |
|
|
Formování tržních institucí v Rusku na přelomu 19. a 20. století.
Zhereb, Alexandra ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Diplomová práce "Formováni tržních institucí v Rusku na přelomu 19. a 20. Století" pojednává o utváření moderní kapitalistické ekonomiky a tržního hospodářství v Rusku v 19. století. Zvolené období bezpochyby změnilo nejen sociální a ekonomický systém, ale celkový stav Ruska. V této studii má hlavní úlohu analýza tržních institucí, které jsou velmi důležité při formování moderního ekonomického systému a také analýza sociálního, ekonomického a komunitního rozvoje, geografických zvláštnosti, mezinárodních vztahů, úrovní industrializace předrevoluční společnosti. Cílem práce je zkoumání příčin, průběhu a výsledků formování tržních institucí v Rusku, jako jedno z kritérií přechodu od tradiční k moderní společnosti. Součástí práce je také porovnání ruské zkušenosti se zkušenostmi z jiných evropských zemí.
|
|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
host ::
RSS.