|
|
Případ Budínka - Obsahová analýza obrazu odsunu Němců v tištěných médiích
Komasová, Sarah ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem odsunu Němců po 2. světové válce. Jedná se o případovou studii, zaměřenou na analýzu novinových článků, které se týkají objevu hromadného hrobu Němců u obce Dobronín. Pro zpracování velkého množství českých zdrojů byla zvolena metoda frekvenční analýzy, objemově menší vzorek německých článků byl zpracován s využitím kvalitativního přístupu. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem média zobrazují odsun a přiklánějí-li se k argumentům blízkým jeho "zastáncům," nebo "kritikům." Toto dělení práce přebírá z článku Michala Kopečka a Miroslava Kunštáta. Na základě výsledků frekvenční analýzy práce dochází k závěru, že oběti jsou nejčastěji identifikovány jako Němci, negativně bývá jejich identita propojována s členstvím v nacistických organizacích, v pozitivním smyslu jsou vnímáni jako členové vesnické komunity. Podávaný obraz se však liší dle jednotlivých periodik. Periodika bližší kritickému náhledu často využívají spojování identity vrahů s komunistickou stranou. Významné jsou i rozdíly v míře využití expresivních výrazů. Průběh mediální kauzy je naopak dobře viditelný na diskuzi okolo vztyčení pietního kříže. Rozbor německých článků naopak poukazuje na zvýšený zájem německých čtenářů o problematikou Benešových dekretů a o přístup obyvatel obce k nálezu.
|
|
|
Bavorská CSU a rakouská ÖVP : postmateriální společnost, kartelizované politické strany?
Bobek, Pavel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Jak bavorská, tak rakouská společnost prochází od roku 1945 značnou proměnou: obě zažívají dlouhé období ekonomického růstu spojené s etablováním sociálního státu a explozí vzdělanosti - a v souvislosti s tím i dochází i k proměně hodnot společnosti a přechodu od materiální k (přinejmenším částečně) postmateriální společnosti. Tyto procesy však doprovází také sílící veřejný nesouhlas se směřováním politiky a pokles zájmu obyvatel o volby a o aktivní angažmá v politických stranách. Obzvláště velké, dominantní strany typu catch-all, jako například bavorská CSU (Křesťansko-sociální unie v Bavorsku) a rakouská ÖVP (Rakouská lidová strana), v souvislosti s těmito změnami postupně ztrácejí jak své voliče, tak i členy. Jak ukazuje tato diplomová práce, vývoj v obou sledovaných oblastech - Bavorsku a Rakousku - je v mnoha ohledech obdobný, což souvisí s místní politickou kulturou, jež se i přes jisté lokálně významné rozdíly vyznačuje řadou společných charakteristik. Stejně tak se i oběma sledovaným stranám - CSU a ÖVP - daří se novým společenským podmínkám přizpůsobovat, zejména co se stranického financování týče. Práce však odhaluje, že tato adaptace vykazuje mnoho odlišných znaků, nežli předpokládá teorie zabývající se touto změnou - teorie kartelizace. Souvislost mezi teorií postmaterialismu a...
|
|
|
Německý politický aktivismus v ČSR a jeho reflexe v dobovém tisku
Dressler, Martin ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je věnovaná německému aktivismu, tj. politickému směru sudetoněmeckých stran v meziválečném Československu, který vyznávaly strany hodlajících svých cílů dosáhnout v rámci státotvorné politiky, a jeho reflexi ve vybraném dobovém českém tisku na pozadí významných událostí dějin první republiky. Deníky byly autorem vybrány na základě jejich společenského významu, a také reprezentace tehdejších nejdůležitějších společensko-politických názorů. Práce je soustředěna na tři klíčové mezníky ve vývoji tohoto politického směru a celkové situace v Československé republice a zodpoví nejen otázky týkající se rozdílů mezi obrazem německého aktivismu v jednotlivých denících, ale také pomůže přiblížit podrobnosti soužití Čechů a Němců, které, ač skončilo neúspěchem, zažilo i mnohé světlé okamžiky.
|
|
|
Politický liberalismus Richarda Rortyho, jeho filosofické základy a relevantní odborná polemika
Munzar, Tomáš ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Tato práce popisuje pohled Richarda Rortyho na postmetafyzický politický liberalismus. Po krátkém představení autora se text věnuje jeho základním tezím v pohledu na podstatu pravdy a roli filosofie představeným ve Filosofii a zrcadle přírody, které jsou východisky pro jeho další názory. Posléze se zabývá zejména Rortyho dílem Nahodilost, ironie, solidarita a snaží se prezentovat její části, které jsou pro téma práce relevantní. V poslední části text blíže rozebírá vybraná témata, rozvádí je do širších souvislostí a snaží se Rortyho texty srovnávat s jinou odbornou literaturou. Těmito vybranými tématy jsou problém Rortyho dělení na soukromou a veřejnou sféru, téma postmetafyzického liberalismu, relativismus a etnocentrismus.
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
|
|
Dvě cesty Machiavelliho z italské krize ( Vladař a Rozpravy )
Liška, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Dvě cesty Machiavelliho z italské krize (Vladař a Rozpravy) se zabývá dvěma hlavními díly Niccola Machiavelliho Vladařem a Rozpravami o prvních deseti knihách Tita Livia jako reakcí na soudobou politickou krizi v Itálii přelomu 15. a 16. století. Itálie, kde právě vrcholila renesance, byla v té době ekonomicky a kulturně nejvyspělejší oblastí Evropy, přesto se velká část poloostrova ocitla pod nadvládou cizích panovníků, což velice trápilo florentského a italského patriota Niccola Machiavelliho. Spisy Vladař a Rozpravy nabízí každý zcela jiný způsob jak se s italskou krizí vypořádat. Zatímco ve Vladaři hledá Machiavelli cestu z krize pomocí vlády jediného vladaře jedinečných schopností, v Rozpravách dává přednost republikánskému zřízení, ve kterém osobnost výjimečného vladaře de facto nahrazují pevné republikánské instituce a zákony. Cílem této práce je za pomocí komparace obou spisů zasazené do historicko-politického kontextu představit obě Machiavelliho cesty z italské krize a posoudit, které on sám nakonec dával přednost.
|
|
| |
|
|
Integrace vysídlenců do sovětské okupační zóny Německa/NDR
Ordeltová, Susan Michelle ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací vysídlených Němců z poválečného Polska a Československa, kteří byli poválečnou situací donuceni přesídlit do sovětské okupační zóny Německa, resp. NDR. Přestože se integrace jeví jako zdařilá, doprovázely ji mnohé dílčí problémy. Počáteční chaos způsobený většinou spontánním a neorganizovaným vyháněním zkomplikoval vysídleným Němcům jejich výchozí situaci, kdy se jim podařilo zachránit jen skromný majetek a neměli příliš mnoho možností, jak začít nový život v nové vlasti. První krok k integraci byl zahájen registrací v táborech. Poté bylo zapotřebí zajistit vysídlencům bydlení, práci a také je zaopatřit materiálně. Tento několikaletý integrační proces byl Sovětskou vojenskou správou Německa oficiálně ukončen v roce 1948. Byl to však pouze oficiální konec politické integrace. Rozdíly mezi starousedlíky a nově usazenými vysídlenci byly stále markantní.
|
|
| |
|
|
Syntéza monokvarterních pyridiniových reaktivátorů acetylcholinesterasy
Kučera, Jiří ; Doležal, Martin (oponent) ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce)
Kučera, J.: Syntéza monokvarterních pyridiniových reaktivátorů acetylcholinesterasy . Diplomová práce. Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Hradec Králové 2008 Souhrn Organofosforové sloučeniny jsou látky běžně používané v zemědělství jako pesticidy (metathion, malathion, Actellic, In-stop), v průmyslu jako hydraulické kapaliny, změkčovadla, zpomalovače hoření. Využívají se i v humánní a veterinární medicíně jako léčiva nebo při zkoumání nervových funkcí. Stejnou základní strukturu mají i nervově paralytické chemické látky. Tyto sloučeniny se relativně snadno a levně produkují a jsou snadno vojensky použitelné nebo zneužitelné teroristickými skupinami. Časté jsou intoxikace pracovníků v zemědělství nebo průmyslu. Současná terapie otravy OFI zahrnuje podání reaktivátoru AChE, atropinu a diazepamu. Žádný z dostupných reaktivátorů AChE není schopen uspokojivě reaktivovat AChE inhibovanou různými typy OF. Cílem práce byla syntéza a in vitro testování nových sloučenin s předpokládanou reaktivační schopností.
|
host ::
RSS.