|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
|
Rose Tremain:Historical Novels
Koucká, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Rose Tremainová, současná britská autorka, narozená v roce 1943, patří mezi nejtalentovanější spisovatele své generace. Přesto její díla nejsou tak úspěšná jak by zasluhovala. Dva její historické romány - Hudba a ticho (1999) a především Navrácená milost (1989) - jí přinesly značnou popularitu, jež ale neměla dlouhého trvání. Účelem této práce je lépe čtenáře obeznámit s těmito dvěma texty a prozkoumat jejich literární vlivy. Tato práce se zaměřuje především na historiografickou metafikci, termín zásadní pro porozumění historickým románům Tremainové. Historiografická metafikce je postmoderní umělecká forma, vztahující se k myšlenkám hnutí nového historicismu, který zpochybňuje náš pohled na historii. Toto hnutí ukazuje dějiny jako pouhý lidský konstrukt, tak, že zdůrazňuje fiktivnost jakéhokoli historického popisu. Upozorňuje na skutečnost, že dějiny - mnohočetné interpretace minulosti - mohou být stejně fiktivní jako próza sama. Decentralizace a chaos, které jsou charakteristické pro historiografickou metafikci, mohou být vyjádřeny různými literárními prostředky. Tato práce se soustředí na čtyři z nich, které jsou typické pro prózu Tremainové: míšení historie a fantastična, střídající se diskurzy, specifické vypravěčské postupy a kreativní anachronismy. Z těchto dvou románů je více experimentální Navrácená...
|
|
|
The world of lost innocence in William Golding's novels
Vomáčková, Lenka ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
V této práci se zaměřím na prozkoumání tří románů spisovatele Williama Goldinga. Mezi tyto romány patří jeho první výtvor Pán much (Lord of the Flies), dále romány Pincher Martin (Ztroskotání Christophera Martina) a Volný pád (Free Fall). Cílem práce je interpretovat svět znázorněný v těchto románech Williama Goldinga jako prostor, kde se střetává nevinnost a zkušenost, touha po stabilním morálním kodexu a přirozená lidská slabost. Tento boj se odehrává na třech rovinách, a to rovině morální, sociální a níboženské či mystické. Tomuto rozdělení odpovídá i řazení kapiol. Nejprve budu tedy zkoumat rovinu morální. Sám William Golding označil za poslání spisovatele sdělit světu svůj pohled na vidění světa a jeho morální pravidla. V Pánu Much si klademe otázku, zda jsou morální pravidla, kterými se běžně řídíme ve společnosti, platná i v situaci, kdy jsme od společnosti odloučeni. Zde se poprvé střetáváme s Goldingovým konceptem zla, které je nedílnou součástí každého člověka. Podle Goldinga je jediná cesta, která nás může osvobodit od nás samotných a naší přirozenosti, cesta sebeuvědomění. V tomto duchu pokračuje další Goldingův román, Pincher Martin, který popisuje prázdnotu lidského bytí, pokud je zahleděno jen samo do sebe a z tohoto egocentrismu ho nedokáže vyvést ani žádná spirituální zkušenost. Tím se...
|
|
|
Depiction of media in British dystopian fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Na příkladu čtyř uznávaných románů se práce zabývá zachycením médií v britských antiutopických románech dvacátého století a vývojem, kterým toto zachycení prošlo. Zaměření na menší počet primárních textů, stejně jako zeměpisné a časové ohraničení, je zčásti dáno omezeným rozsahem práce, zčásti zdůvodněno častým vnímáním Anglie jako "hrdého Albionu", bašty občanských svobod, a dvacátého století jako věku totalitních režimů, umožněných či alespoň podpořených překotným rozvojem dorozumívacích prostředků a masových médií. Interpretovaná díla zahrnují Báječný nový svět Aldouse Huxleyho (česky i jako Konec civilizace) a 1984 George Orwella, romány které v obecném povědomí definují žánr antiutopie jako takový a které jsou spolu často porovnávány, například v knize Neila Postmana Ubavit se k smrti. Tuto dvojici doplňuje kniha H. G. Wellse Až spáč procitne, vzniklá na samotném přelomu devatenáctého a dvacátého století a vybraná pro Wellsovu zakladatelskou pozici v moderní utopické i antiutopické tvorbě, a grafický román Alana Moora a Davida Lloyda V jako vendeta, postmoderně a sebereflexivně se vyrovnávající jak s tématem, tak se svými předchůdci, se kterými tvůrci vstupují do debaty již zvolenou formou. Volba čtyř výrazných, velmi odlišných děl si vyžádala, aby k nim bylo v práci i přes zřetel ke společným prvkům...
|
|
| |
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Clark, Colin Steele (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
|
|
Moral, social and psychological issues in the works of Robert Louis Stevenson
Macura, Michal ; Clark, Colin Steele (oponent) ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mravních, společenských a psychologických otázek v díle skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona, který je známý především svou novelou Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda a literaturou pro děti, například Ostrovem pokladů nebo Černým šípem. Tato studie se však zaměřuje pouze na díla nějakým způsobem zajímavá z morálního hlediska, jmenovitě na novely Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (The Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde) a Odliv (The Ebb-Tide) a povídky "Markheim" a "The Beach of Falesá". Robert Louis Stevenson se narodil roku 1850 do rodiny se silnými presbyteriánskými kořeny. Zároveň však z otcovy strany pocházel ze známé linie stavitelů pobřežních majáků a v jeho zázemí se tak mísily hluboké duchovní tradice s pokrokovým technickým smýšlením. Na přání svého otce Stevenson nastoupil na vysokou školu s úmyslem získat inženýrský diplom, ale studií po roce zanechal a přestoupil na práva. Svá studia sice úspěšně dokončil, ale právnickou profesí se nikdy neživil. Již za svých univerzitních let totiž každé prázdniny odjížděl do Francie, kde vyhledával společnost mladých umělců. Toto bohémského prostředí bylo v přímém rozporu s jeho, téměř bigotním, zázemím a kontrast těchto dvou protichůdných tendencí Stevensona poznamenal i do budoucna. Ve...
|
host ::
RSS.