|
|
Representing Courtship and Marriage in the English Novel, 1780-1860
Vomáčková, Lenka ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na motivy námluv a manželství, tak jak je vnímají a prožívají hrdinky románů publikovaných od konce osmnáctého století do druhé poloviny devatenáctého století. Mezi tyto romány se řadí Evelina (1778), Pride and Prejudice (1813), Jane Eyre (1847) a The Mill on the Floss (1860). Vzhledem k tomu, že jsou všechny tyto romány dílem žen a spisovatelek, nabízí tento výběr zajímavou, feministicky orientovanou perspektivu na dané téma. Zmíněné texty detailně popisují motivy námluv a manželství, tak jak byly tyto udalosti vnímány v daném období. Zároveň si však autorky pohrávají s koncepty tradičního dikurzu, odmítají některé konvenční myšlenky týkající se těchto témat a představují tak výzvu dobové představě o roli ženy v námluvách a manželství. Kromě analýzy těchto románů jsem se snažila prozkoumat i způsob, jakým byly námluvy a manželství zobrazeny a reprezentovány v původní literatuře osmnáctého a devatenáctého století. Za tímto účelem jsem se detailně zaobírala dobovou literaturou adresovanou mladým dívkám, kde je vyobrazen pomyslný ideál ženy a její role v námluvách a manželství. První kapitola této práce je úvodní a vysvětluje hlavní pojmy, myšlenky a cíle výzkumu. Druhá kapitola se zaměřuje na prostředí, ze kterého hrdinka pochází a na další faktory ovlivňující její...
|
|
|
The world of lost innocence in William Golding's novels
Vomáčková, Lenka ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
V této práci se zaměřím na prozkoumání tří románů spisovatele Williama Goldinga. Mezi tyto romány patří jeho první výtvor Pán much (Lord of the Flies), dále romány Pincher Martin (Ztroskotání Christophera Martina) a Volný pád (Free Fall). Cílem práce je interpretovat svět znázorněný v těchto románech Williama Goldinga jako prostor, kde se střetává nevinnost a zkušenost, touha po stabilním morálním kodexu a přirozená lidská slabost. Tento boj se odehrává na třech rovinách, a to rovině morální, sociální a níboženské či mystické. Tomuto rozdělení odpovídá i řazení kapiol. Nejprve budu tedy zkoumat rovinu morální. Sám William Golding označil za poslání spisovatele sdělit světu svůj pohled na vidění světa a jeho morální pravidla. V Pánu Much si klademe otázku, zda jsou morální pravidla, kterými se běžně řídíme ve společnosti, platná i v situaci, kdy jsme od společnosti odloučeni. Zde se poprvé střetáváme s Goldingovým konceptem zla, které je nedílnou součástí každého člověka. Podle Goldinga je jediná cesta, která nás může osvobodit od nás samotných a naší přirozenosti, cesta sebeuvědomění. V tomto duchu pokračuje další Goldingův román, Pincher Martin, který popisuje prázdnotu lidského bytí, pokud je zahleděno jen samo do sebe a z tohoto egocentrismu ho nedokáže vyvést ani žádná spirituální zkušenost. Tím se...
|
|
| |
host ::
RSS.