|
| |
|
|
Určení hloubky výparové fronty v pískovcích a dalších porézních materiálech: využití jehel obalených uraninem
Mareš, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Válek, Jan (oponent)
Výparová fronta v porézních materiálech odděluje kapilární zónu, což je oblast, kde se voda pohybuje v kapalném skupenství, od suché přípovrchové zóny, kde se voda pohybuje ve formě vodní páry. Hloubka výparové fronty a její geometrie je zásadní pro velké množství fyzikálních, chemických a biologických procesů v porézních materiálech, které např. způsobují degradaci materiálu a jeho rozpad. Výparová fronta se většinou neměří přímo, ale používá se měření vlhkosti nebo sacího tlaku, které ale pro její detekci nejsou dostatečně vhodné. Z tohoto důvodu bylo potřeba vytvořit metodu, která by byla schopna určit hloubku výparové fronty v otvoru o malém průměru. Toho jsem docílil pomocí jehly, na kterou jsem nanesl lepidlo a uranin. Po vložení dojde k rozpuštění uraninu v kapilární zóně a změně jeho barvy z červené na zelenou, zatímco v suché zóně zůstane barva uraninu nezměněná. Hranice mezi červenou a zelenou barvou uraninu tak přesně zobrazuje výparovou frontu. S touto nově vyvinutou metodou jsem následně měřil hloubku výparové fronty na přírodních výchozech i na kvádrovém zdivu, kde jsem se snažil popsat chování výparové fronty.
|
|
|
EU a terorismus - vývoj společné politiky 1999-2005. Aktivně nebo reaktivně?
Hulicius, Eduard ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato práce má ukázat na příkladu tvorby společné protiteroristické politiky Evropské unie způsob prorůstání nadnárodního prvku integrace do výsad mezinárodních smluv. Práce má pokrývat období od roku 1999. kdy na summitu Evropské rady v Tampere došlo к prvnímu impulsu vytvořeni společné politiky, do června roku 2004 kdy byl představen Akční plán pro obranu proti terorismu a dále do jara roku 2005 kdy má dojít к jeho zhodnocení. Zvláštní pozornost bude věnována dvojité akceleraci ve vývoji po 11. září 2001 a 11. březnu 2004. Boj proti terorismu se stává hlavní zahraničně-politickou doktrínou západního světa pro počátek 21. století. Je důležité vědět, jak se vývoj na východní straně severního Atlantiku odlišuje od vývoje v USA. Proto bude také součástí práce srovnání reaktivní politiky Evropských států a EU s proaktivni politikou USA a nastíněn možný budoucí vývoj. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Francouzské vojenské intervence v subsaharské Africe 2003 - 2012
Chlebounová, Tereza ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, jak a proč intervenuje v novém tisíciletí Francie v subsaharské Africe. Toto území představovalo klíčovou oblast francouzského koloniálního impéria, těsné vzájemné vztahy si s ním Francie udržela také po dekolonizaci, mimo jiné i pomocí četných vojenských zásahů. Bezpečnostní a obranná politika vůči subsaharské Africe prošla od 90. let 20. století postupnými změnami, Francie se začala zapojovat do multilaterálních mírových operací a mimo svou tradiční sféru vlivu. Od roku 2003, kdy Evropská unie podnikla první operaci na africkém kontinentu, se drtivá většina jejích zásahů odehrála v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ve zkoumaném období 2003- 2012 se jednalo o dvanáct započatých operací, ze kterých byly pro tento výzkum vybrány všechny čtyři vojenské mise: operace Artemis v Demokratické republice Kongo v roce 2003, EUFOR RD Congo tamtéž v roce 2006, EUFOR Tchad/RCA v Čadu a Středoafrické republice v letech 2008-2009 a námořní operace EU NAVFOR Atalanta u břehů Somálska zahájená v roce 2008. Práce zkoumá pomocí srovnání těchto případů motivy, které Francii vedou k zásahům v subsaharské Africe a k upřednostnění multilaterálního typu operace. Tyto motivy jsou posuzovány v kontextu historie francouzských intervencí na kontinentu, na Francii práce...
|
|
|
Changed Security Environment and Armaments Cooperation in the European Union
Shabu, Martin ; Pick, Otto (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se snaží o analýzu zbrojní spolupráce realizované jednak mezi členskými státy Evropské unie tak i na komunitami úrovni. Autor čerpal z anglicky psané literatury sestávající se z literatury primární (oficiální dokumenty, smlouvy, novinový archiv European Voice) a sekundární (zejména publikační řada Chillot Papers ISS EU) včetně množství článků z odborných periodik. V neposlední řadě měl autor možnost vstřebat množství praktických poznatků během stáže u Evropské komise v Bruselu. V teoretické rovině se práce opírá o aplikovanou mnoho-úrovňovou analýzu Evropské integrace dle B. Buzana a tématické dělení aktivit EU dle U.Mórth Převládající perspektivou na mezinárodně-politické dění je liberální mezivládní přístup. Časová linie je vztažena na období 90. let a první dekády 21. století. Jedině na základě geostratické proměny bezpečnostního prostředí v Evropě po skončení bipolámího konfliktu a důsledků globalizace světových trhů je možné pochopit proč se znovu obnovila diskuse o zbrojní spolupráci v Evropě. Společná bezpečnostní a obranná politika, odstraňování zbývajících bariér na vnitřním trhu EU a dramatická restrukturalizace zbrojního průmyslu spojená s novou úlohou státu ve zbrojním sektoru předznamenaly nutnost zvýšené kooperace na mezinárodním poli. Několik dřívějších pokusů o takovouto...
|
|
|
Proměna lucemburské zahraniční politiky
Jelínek, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Proměna lucemburské zahraniční politiky" se orientuje na soudobou zahraniční politiku Lucemburska. Od druhé poloviny 20. století lze pozorovat častou proměnlivost lucemburské zahraniční politiky, která se projevuje i v současné době. Veškeré minulé proměny lucemburských externích priorit se odehrály na pozadí dalekosáhlých změn ve světové sféře. Právě probíhající proměna lucemburské zahraniční politiky taktéž ilustruje přednesený vztah, kdy se priority lucemburské externí politiky přizpůsobují měnícímu se globálnímu prostředí. V době vzniku prvotních struktur Evropského společenství v poválečné Evropě se Lucembursko rozhodlo výrazně připojit do procesu evropské integrace, přinášející Lucembursku příležitost stát se důležitým evropským centrem. V současnosti je v lucemburské zahraniční politice viditelné soustředění i na vzdálenější světové oblasti Arabského poloostrova a jihovýchodní Asie. V bakalářské práci je nejprve věnován prostor pro ilustraci dosavadních změn v lucemburské zahraniční politice směřující k evropské integraci a také k zobrazení soudobé pozice Lucemburska v Evropě. Dále se práce soustředí na předestření proměňující se orientace lucemburských externích priorit i důvodů vedoucích k rozšiřování lucemburské sítě zahraničních ambasád. V závěru dochází ke shrnutí...
|
|
| |
|
|
Selective adjustment to EU regulatory provisions in new member states : the case of electricity market liberalization in Bulgaria and Czech Republic
Neofitov, Alexander ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se pokouší nabídnout komplexní analýzu vývoje politiky, jejímž prostřednictvím byly evropské předpisy, týkající se liberalizace národních trhů s elektřinou, přizpůsobeny domácímu politickému kontextu Bulharska a České republiky jako dvou nových členských států Evropské unie. Přesto, že byla vystavena jednotným požadavkům, adaptace na unijní regulační opatření v obou zemích byla odlišná co do vývoje příslušných politik s tím, že zatímco Česká republika byla schopná unijním požadavkům vyhovět, Bulharsko neuspělo. Výzkum, jehož cílem je vysvětlit tento nesoulad, identifikuje příčinnou souvislost mezi výsledky dodržování regulačních opatření a vlivem regulační politiky jako sektorově specifického způsobu uplatnění evropského modelu vládnutí na dynamiku přerozdělování zdrojů na domácí úrovni. Pozornost se soustřeďuje na kontextuální faktory, např. na to, jak rovnováha stávajících mocenských struktur v relevantních populacích daných oblastí podmiňuje dopad evropských rozhodnutí na domácího rozhodování. V tomto ohledu je vyslovena hypotéza, že s ohledem na tranzitivní "sedimenty" v nových členských státech EU mohou být vnější pravidla odchylována selektivním způsobem tak, aby vyhovovala místním poměrům, což vyvolává výsledky neodpovídající původnímu regulačnímu záměru.
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex ( Aplikace teorie regionálního bezpečnostního komplexu na geopolitický region Arktida v rámci širší diskuse regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti)
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce se zabývá případem Arktidy, která v rámci mezinárodního systému představuje svébytný geopolitický region, jehož geostrategický význam se v důsledku klimatických změn, technologického pokroku a nových poznatků o enormím ekonomickém potenciálu oblasti co do nerostných surovin (v první řadě ropy a zemního plynu), bohatých rybolovných lokalit a perspektivních koridorů pro transoceánské plavby v posledních letech dramaticky zvyšuje. Region je analyzován z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na Arktidu smysluplně nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Rigorózní práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými...
|
host ::
RSS.