|
| |
|
|
Sémiotika hanských hrobů
Laštovková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Sémiotika hanských hrobů se nezabývá pouze pohledem sémiotiky na prostory hrobů z období dynastie Han, kdy při zkoumání množství struktur, kterými jsou hanské hroby prostoupeny, nalézáme struktury světa tehdejšího člověka žijícího v Číně, avšak zároveň tímto procesem poukazuje na problémy interpretace kultur, které kulturní sémiotika napomáhá odstranit. Problematika spojená se znakem se významně podílí právě na utváření kulturní i sociální identity. Problém s chápáním a interpretací kultur nastává v momentě, kdy ze struktury nějaké kultury vybereme určité rysy nebo znaky a z nich volně vytvoříme systém, aniž bychom analyzovali skutečnou kulturu, vždy všechny tyto jednotlivé prvky musíme uvažovat v kontextu celkového systému či struktury, jinak pojednáváme pouze o prázdných pojmech či definicích. Jinými slovy nevidíme celý obraz. Hanský hrob jako text je mnohovýznamový a tak i v mnoha ohledech nesrozumitelný. Avšak odehrává se v něm tvorba, četba a semióza a jde tedy o vyjádření chápání tohoto světa. Odhalení světového názoru mluvčího tak závisí na procesu interpretace, neboť vyjádření může zahrnovat určitou míru ideologické konotace, která determinovala interpretaci nezávisle na předchozím kódování. Klíčová slova Sémiotika - kultura - světový názor mluvčího- analýza a...
|
|
|
Enverismus - Víra v jednoho Boha, náboženská situace v socialistické Albánii
Vinš, Přemysl ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je náboženská situace v Albánii v letech 1946 až 1990, kdy byla v Albánii u moci komunistická strana, v jejímž čele až do roku 1985 stál Enver Hoxha. Práce podrobně mapuje legální vývoj náboženství v Albánii po druhé světové válce a po roce 1967, kdy byly veškeré náboženské instituce postaveny mimo zákon a kdy bylo znemožněno svobodné vyznání víry. Diplomová práce se však především zabývá analýzou albánských pramenů (tisk a literatura) a představuje protináboženské argumenty albánského komunistického státu a roli, kterou náboženská tématika sehrála v propagandě albánského státu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, v legitimizaci politických kroků učiněnými nejvyššími albánskými představiteli a v konstrukci historického příběhu albánského státu a národa. Na albánský případ je rovněž uplatněna teorie politického náboženství (Voegelin, Aron, Maier).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jonáš klub jako intelektuálně-kulturní platforma v dobách (ne)svobody
Praibišová, Eva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií, vývojem a působením kulturního spolku spřízněných duší: Jonáš klubem. Hlubší pozornost je věnována otázce mechanismů, jimiž šlo v 70. a 80. letech konstituovat tzv. ostrůvky svobody. Zdá se, že Jonáš klub jako taková platforma svobody fungoval, proto je cílem této práce sledovat jevy, které vedly či přispěly k formaci takového ostrůvku. Z metodologického hlediska se jedná o práci kvalitativní, která užívá metody sběru dat orální historie. Diplomová práce je časově zasazená do let 1967-1989, tedy od období vzniku samotného klubu po Sametovou revoluci. Vybraní pamětníci tak zpravidla zažili většinu tzv. normalizační doby a skrze snahu o proniknutí do jejich subjektivní emické perspektivy, jsou pak sledovaná apriori stanovená témata. Pramenně práce vychází z časopisů, které klub po celou dobu svého působení vydával a dodnes vydává. Co se struktury práce týká, je text členěn mimo úvod a závěr do třech větších celků. V první teoretické části, je čtenáři představen teoreticko-historický kontext, následuje část metodologická, kde je rozebrána nejen metodologie, ale také výzkumná témata, a posledně část analyticko-interpretační, kde jsou analyzovaná jednotlivá témata v komparaci s vybranou odbornou literaturou. Klíčová slova Jonáš klub, intelektuálně-kulturní...
|
|
|
Neobvyklé spirituální prožitky v kontextu okultury
Horská, Kateřina ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pokorný, Vít (oponent) ; Václavík, David (oponent)
Tato práce se zabývá prostředím současné alternativní spirituality v České republice, konkrétně pak neobvyklými spirituálními prožitky a technikami jejich navozování. Je založena na dlouhodobém terénním výzkumu metodou zúčastněného pozorování prováděného zejména v prostředí neo-šamanismu, ale také v prostředí užívání psychedelik, terapie tmou a dalších hnutí a praxí. Tyto praktiky vnímám a analyzuji jako psychotechnologie - tedy techniky, jimiž aktéři usilují o změnu svého myšlení - a zároveň jako spirituální techniky, jejichž cílem je navazovat a kultivovat vztah s duchovním světem. Těžištěm práce je komparace neo- šamanismu a dalších praxí ve třech hlavních aspektech: navození prožitku a prožívání samotné, dále propojení spirituálních prožitků s celkem života aktéra, a nakonec změny náhledu na realitu, které přináší dlouhodobé praktikování. Poukazuji na to, že ve všech těchto oblastech vykazují techniky, které jsou tradičně vnímány jako blízce příbuzné, významné odlišnosti. Nezanedbatelnou součástí tohoto textu jsou i metodologické a teoretické úvahy. Ukazuji, že oblast alternativní spirituality má oproti jiným religiózním prostředím mnohá specifika a že pro její poznání nemusí být mainstreamový metodologický agnosticismus nejvhodnějším nástrojem. Zabývám se také dvěma typy protikladných...
|
|
| |
|
|
Náboženská identita mladých Afghánců v Česku v historické perspektivě
Rahimi, Fatema ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce bude zkoumat roli náboženství mezi mladými Afghánci v Česku. Afghánský "exodus" začal svržením Záhir Šáha v roce 1973 a v průběhu 80. a 90. let byl následován masivními emigračními vlnami. I v posledním desetiletí zůstávají Afghánci jednou z nejpočetnějších skupin uprchlíků v Evropě. Cílovou destinací pro většinu Afghánců v Evropě jsou Velká Británie, Německo, Nizozemsko nebo Skandinávie. Nicméně také v Česku žije nezanedbatelné množství afghánských uprchlíků. Diplomová práce nejprve zmapuje složitou historii migrace z Afghánistánu do Evropy obecně a do Česka zvláště. Vzhledem k tomu, že Afghánci bývají chápáni jako muslimové, bude rovněž v práci analyzována historie muslimů v Česku. Poté se práce zaměří na roli náboženství ve formování identity mladých Afghánců v Česku. Analýza sekundárních zdrojů bude doplněna vlastním kvalitativním výzkumem formou hloubkových rozhovorů s mladými Afghánci. Klíčová slova: identita, náboženství, etnicita, migrace, Afghánci, muslimové
|
host ::
RSS.