|
|
Portrét publicistky Aleny Wagnerové
Máchová, Natalie ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce shrnuje život a dílo Aleny Wagnerové, a to s důrazem na témata, kterým se autorka dlouhodobě věnuje ve svých knižních publikacích a článcích. Publikovat začala v šedesátých letech v časopisu Plamen. Už tehdy se začala zajímat o společenské problémy a o příběhy opomíjených členů společnosti. Po emigraci do Německa se začala naplno věnovat problematice rovnoprávnosti žen a mužů, v roce 1974 vydala publikaci Žena za socialismu: Československo 1945-1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. Později napsala například také monografii o baronce Sidonii Nádherné, novinářce Mileně Jesenské nebo rodině Franze Kafky. Alena Wagnerová je významnou představitelkou metody orální historie, proto je této metodě věnována jedna podkapitola diplomové práce. Mezi nejzásadnější orálně-historické projekty Wagnerové se řadí publikace Odsunuté vzpomínky a Neodsunuté vzpomínky, ve kterých mapuje poválečné česko-německé vztahy v Sudetech. Přestože se zaměřuje především na literaturu faktu, píše také díla prozaická, kterými se zabývá kapitola v závěru diplomové práce.
|
|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
|
| |
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
|
Mediální ohlas tvorby Michela Houellebecqa v českých kulturních periodikách
Brys, Martin ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce přináší analýzu kritického ohlasu knih Michela Houellebecqa Elementární částice (1998), Platforma (2001), Podvolení (2015). V teoretické části dochází k definici pojmů literární kritika a recenze a k popisu vývoje české literární kritiky. Další kapitola mapuje život Michela Houellebecqa, z hlediska osobních i profesních zkušeností, které formují jeho autorskou pózu. V praktické části dochází ke kvantitativní analýze publikovaných zmínek o zkoumaných knihách. Ty zmínky, které jsou recenzemi či kritikami jsou poté kvalitativně analyzovány. Okruh sledovaných médií zahrnuje mainstreamová média, která o literatuře běžně píšou ve svých literárních rubrikách, i konkrétně zaměřené časopisy. Škála zkoumaných médií zahrnuje různou periodicitu i formát média. Časové období je stanoveno vždy od první zmínky o každé zkoumané knize a končí srpnem 2021.
|
|
| |
|
|
Historie a současnost pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren (Romové hovoří) - rozhlasová montáž
Hojný, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
O Roma vakeren (v překladu z romštiny "Romové hovoří") je pořad Českého rozhlasu, který posluchače informuje o životě Romů v České republice i ve světě. Připravuje ho romská redakce, která vznikla nedlouho po vzniku samostatného Českého rozhlasu před necelými třiceti lety a rozhlas jeho vysíláním usiluje o naplňování své role média veřejné služby. Tato bakalářská práce se ve své praktické části formou rozhlasové montáže zabývá jak historií, tak současností tohoto pořadu. Výsledná montáž stojí na autorsky natočených výpovědích tvůrců pořadu i archivních zvukových záznamech z historie Českého rozhlasu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s romskou národnostní menšinou v České republice a představuje tuzemská romská média, která začala téměř bez výjimky vznikat až po změně režimu v Československu na konci osmdesátých let 20. století.
|
|
|
Hranice: Série rozhlasových rozhovorů mapujících osudy válečných uprchlíků z Ukrajiny
Sedláčková, Berta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce přibližuje prostřednictvím série rozhlasových rozhovorů některé aspekty života a fungování válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku a částečně i na Slovensku. Rozhovory se dotýkají vzájemného vztahu válečných běženců a společnosti, státu nebo institucí v něm existujících. V teoretické části práce je nejprve představen rozhovor jako žánr, následně je pozornost věnována rozhovoru rozhlasovému, jenž tvoří ústřední část praktické části této bakalářské práce. Autorka dále popisuje specifika a podoby rozhlasového rozhovoru. V dalších kapitolách je stručně nastíněna motivace k výběru tématu a téma je zasazeno do aktuálního kontextu. Značná část teoretické části práce dále přibližuje konkrétní postupy a metodologii při tvorbě praktické části práce, kapitola mapuje i přípravu a postprodukci. Praktická část této bakalářské práce sestává z kompaktní série rozhlasových rozhovorů s názvem Hranice se spojovacími texty, doplněná o autentické ruchy a hudební vsuvky. První rozhovor autorka vedla s ředitelem slovenského migračního úřadu Jánem Orlovským. Druhým respondentem je Šárka Třísková, ředitelka Základní školy Pelhřimov, Osvobození 1881, na níž nyní studuje několik desítek ukrajinských dětí. Poslední rozhovor autorka vytvořila s Natálií Bas, která pochází z Ukrajiny a je majitelkou...
|
|
|
Básnická tvorba Josefa Hanzlíka v 60. letech a její dobový kritický ohlas
Michálková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza a srovnání kritických ohlasů básnické tvorby Josefa Hanzlíka z období let 1961 až 1967, které vyšly v dobovém, převážně kulturně či přímo literárně zaměřeném tisku. Analýze pak předchází dobový a literárněvědný kontext. V první kapitole přibližuje autorka ve stručnosti básníkův život, dále pak literárněhistorický kontext jeho díla (charakteristiku doby a jejího literárního prostředí) a v poslední řadě krátce i tématiku a nejčastější motivy Hanzlíkovy poezie. Druhá kapitola se zabývá definicí literární kritiky, jejím vývojem v českém prostředí 60. let a třetí přiblížením vybraných dobových periodik použitých v práci. Poslední kapitola tvořící hlavní část práce je věnována samotné analýze kritických ohlasů. Autorka nejprve krátce představuje dobové prameny a jejich zdroje. V kapitole dále pokračuje rozborem básnických sbírek s důrazem na názory jednotlivých kritiků. Kritické postoje pak vzájemně srovnává a zároveň sleduje změny v jejich přístupu k vývoji básníkovy tvorbě v průběhu let.
|
|
| |
host ::
RSS.