|
|
Využití školní zahrady pro praktické aktivity s rostlinami na 2. stupni ZŠ
Grygová, Petra ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
V této diplomové práce je zpracováno využití školní zahrady k praktickým činnostem při exkurzních činnostech. Konkrétní vybranou lokalitou je školní zahrada Obchodní akademie a Střední odborné školy zemědělské a ekologické v Žatci. Hlavní cílem byla příprava praktických aktivit v rámci exkurzních činností realizovatelných ve školní zahradě a jejich ověření ve výuce u žáků nižších ročníků 2. stupně ZŠ. Navržený výzkum proběhl prostřednictvím didaktických testů, u kterých byly brány na zřetel vstupní znalosti před uskutečněním praktických aktivit (pretest) a znalosti získané v nich pak byly ověřovány v posttestu. Celkové didaktické pojetí botanicky zaměřených aktivit bylo zpracováno v souladu s oborovou didaktikou biologie. Následně proběhlo i další šetření v podobě postojového dotazníku, který cílil na zjišťování oblíbenosti praktických aktivit ve školní zahradě ze strany samotných žáků. Dosažené výsledky výzkumu ukazují, že praktické aktivity s rostlinami ve školní zahradě jsou účinnou i oblíbenou formou výuky. KLÍČOVÁ SLOVA žák, výukové formy a metody, školní zahrada, praktické aktivity, exkurzní činnosti, didaktický test, postojový dotazník
|
|
|
Krásnoočka (Excavata: Euglenophyta): významné druhy
Bryxová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá detailním popisem třídy krásnooček (Excavata: Euglenozoa) a jednotlivými zástupci, kteří jsou významní právě pro třídu Euglenophyta. Krásnoočka jsou jednobuněční, většinou volně žijící bičíkovci. Nejvíce příbuzní jsou jim prvoci ze skupiny Kinetoplastida. Krásnoočka jsou výjimečná především stavbou buňky. Specifická organela, stigma (oční skvrna), tvořena velkým množstvím pigmentových granulí, pomáhá krásnoočku zachytit směr, odkud přichází světlo. Významnou součástí buňky jsou dále plastidy, které způsobují různé zbarvení krásnooček, a tím i (hladiny) vod. U pohyblivých stádií krásnooček nacházíme dva bičíky (někdy pouze jeden - rod Euglena), které jsou upevněné ve vchlípené dutince nazývané ampula. Povrch bičíku je opatřen jemnými vlásky, mastigonemami. Práce se dále věnuje třem druhům krásnooček zblízka. Euglena viridis, krásnoočko zelené, je typickým druhem, který je charakteristický pro svou zelenou barvu a vytváří zelené shluky, které můžeme pozorovat na povrchu vod. Euglena gracilis, krásnoočko štíhlé, má velký význam coby potenciální zdroj v biotechnologickém využití. Je považováno za jeden z budoucích zdrojů biopaliv či zdravých bioproduktů. Posledním podrobněji popsaným zástupcem v bakalářské práci je Euglena sanquinea, krásnoočko rudé či krvavé....
|
|
|
Obrněnky a jejich význam pro mořské ekosystémy
Suldovská, Eva ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Soldán, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá jednobuněčnými organismy obrněnkami (Dinoflagellata) řazenými do superskupiny SAR, konkrétně do infraříše Alveolata. Obrněnky se vyskytují ve slaných i sladkých vodách po celém světě. Obrněnky jsou silně heterogenní skupinou organismů plnící důležitou roli primárních producentů ve vodních ekosystémech. Bakalářská práce věnuje pozornost především mořským obrněnkám a jejich ekologickému významu pro mořské ekosystémy. Někteří zástupci obrněnek vykazují schopnost bioluminiscence, kterou využívají ve své životní strategii. Obrněnky vstupují do důležitých symbiotických interakcí, např. s korály. Pokud je symbióza mezi korálem a obrněnkami narušena, nastává globálně řešený fenomén bělení korálů. S obrněnkami jsou dále spojeny nebezpečné globálně se vyskytující jevy, mezi které patří červené vodní květy vznikající v důsledku přemnožení obrněnek či závažné intoxikace organismů způsobené vyloučenými toxiny od obrněnek. Bakalářská práce se zaměřuje na metody, prostřednictvím kterých lze zmírnit dopady globálních problémů, jež s obrněnkami souvisí. Hlavním cílem předkládané bakalářské práce bylo provést literární rešerši zabývající se charakteristikou obrněnek a jejich ekologickým významem pro ostatní organismy. Dílčími cíli bylo zjistit aktuální globální problémy, na...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Synantropní živočichové a jejich využití ve středoškolské výuce
Hušková, Kateřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje synantropním živočichům vyskytujícím se v domácím a školním prostředí v letních a podzimních měsících, a jejich využití ve výuce. Je rozdělena na dvě hlavní části. V první polovině práce jsou podrobně popsány objevené synantropní druhy živočichů během letního (červen, červenec 2021) a podzimního (říjen, listopad 2021) sběru v budovách Gymnázia Teplice v centru města Teplice a v rodinném domě a jeho nejbližším okolí na okraji města Teplice. Celkové výsledky průzkumu obou míst ukázaly množství shodných živočichů (např. Tegenaria domestica, Steatoda grossa nebo Musca domestica). Překvapením se stalo objevení Scutigera coleoptrata a velké množství Cheiracanthium mildei v rodinném domě. Naopak výskyt Columba livia na půdách školy a Pholcus phalangioides přímo ve škole se dalo očekávat. Ve druhé části diplomové práce jsou rozepsány a zhodnoceny výsledky testování žáků Gymnázia Teplice. Testování sloužilo ke zjištění znalostí žáků o tématu synantropních živočichů. Výsledky prokázaly pouze částečné znalosti tématu, které jsou u žáků zapotřebí dále rozvinout. Na základě výsledků testování byl vytvořen šestihodinový seminář (rozdělený do tří týdnů) určený pro žáky středních škol s cílem rozšířit jejich znalosti tématu synantropie nejen v České republice, ale i ve světě. Součástí...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.