|
|
Dějiny dominikánského kláštera v Nymburce
Bartošová, Jana ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce s názvem Dějiny dominikánského kláštera v Nymburce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se týká publikací, které byly k danému tématu napsány. Některá tato díla jsou kvalitní a odborně zpracovaná, ale některá pracují s mylnými údaji. Některé tyto omyly se, bohužel, opakují i u dalších autorů, kteří tyto chyby převzali. Druhá kapitola popisuje nejstarší dějiny dominikánského kláštera v Nymburce. Jedná se o období od 70. let 13. století, kdy byl klášter založen společně s městem, do roku 1421, kdy byl klášter zničen husitskými vojsky. Třetí kapitola se věnuje procesu obnovení kláštera a jeho dalšímu fungování v letech 1667-1789. Klášter byl obnoven díky velikému úsilí patera Theofila z Ostropole. Důkazem rozkvětu kláštera v této době je sepsání Historie nymburského konventu kazatelského řádu Panny Marie Růžencové z roku 1752. Čtvrtá kapitola se zabývá osudy budov zrušeného kláštera. Východní část bývalého kláštera začala být využívána jako škola a v západní části byl zřízen lihovar. Kostel sloužil jako sklad. V letech 1857 až 1897 sloužil presbytář bývalého klášterního kostela jako školní kaple sv. Jana Nepomuckého. Velikou zásluhu na zřízení této kaple měl Jan Nepomuk Zedrich. Loď zrušeného kostela byla přestavěna na radnici a divadlo. Radnice zde sídlila do roku 1929 a divadlo...
|
|
|
Vývoj obce Zubrnice od roku 1945 a založení zubrnického skanzenu
Dlasková, Michaela ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o historii obce Zubrnice po druhé světové válce. Zaznamenává odchod německého obyvatelstva a příchod českého. Tato změna obyvatelstva měla na vývoj vesnice zásadní dopad. Po roce 1945 upadá zemědělství, ze kterého vesnice před válkou nejvíce prosperovala. S příchodem českého obyvatelstva jsou spojeny velké demolice domů po původních obyvatelích. Tím byla vesnice ochuzena o velkou část lidové architektury s historickou hodnotou. V práci je zdokumentován vývoj vesnice v různých oblastech, kterými jsou například zemědělství, školství atd.. Druhá část bakalářské práce se věnuje založení zubrnického skanzenu, který ve vesnici začal vznikat v sedmdesátých letech pod vedením doktora historie, Františka Ledvinky. Popisuje jednotlivé objekty, které pod skanzen spadají. Věnuje se především kostelu svaté Máří Magdalény a mlýnům na Lučním potoce.
|
|
|
Vlastivědná procházka v okolí Prahy zaměřená na učivo geologie
Budský, Pavel ; Stará, Jana (oponent) ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala sledováním dětských představ (prekonceptů) pojmu "zlato" a výzkum směřoval nejprve k zjištění popisných kategorií dětského chápání tohoto pojmu. Poté jsme se pokusili posunout úroveň těchto popisných kategorií formou vlastivědné vycházky do Muzea těžby zlata v Jílovém u Prahy. Následné testování pak naznačilo nárůst v těchto kategoriích - především výrazně v kognitivní dimenzi a do značné míry také v zastrukturování. Jednalo se výzkum explorativní - jeho účelem bylo prozkoumat a popsat popisné kategorie dětského chápání pojmu "zlato" a jejich změny. V tomto smyslu byl vybrán vzorek probandů jen o velikosti jedné školní třídy. Aby měl výzkum i řádné kvantitativní vypovídací hodnoty (včetně stanovení a potvrzování hypotéz), pak by bylo nutné zvolit mnohem větší statistický soubor a provést statistickou analýzu. Cílem této práce bylo prozkoumat, jakým způsobem změní vlastivědná vycházka dětské chápání vybraného geologického pojmu. (viz úvod) Výzkum provedený na jedné třídě naznačil, že i nedlouhá vlastivědná vycházka posouvá dětská pojetí žádoucím směrem. Rozsáhlejší výzkum na větším statistickém souboru by jistě ukázal více.
|
|
|
Hrad Kokořín
Polívková, Markéta ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje kromě přehledného podání historie hradu Kokořína také na stavební vývoj hradu od jeho původní středověké podoby, přes renovaci provedenou v letech 1911-1918 pod vedením Václava a Jana Špačkových ze Starburgu, až k stavebním opravám uskutečněným během 20. století. Práce směřuje k objektivnímu zhodnocení historizující restaurace hradu na počátku 20. století. Záměrem bylo zmapovat dostupné materiály a literaturu týkající se hradu, a doplnit tak určité nejasnosti vyplývající z dosavadní literatury. Během pátrání po nejrůznějších archivech a institucích bylo zjištěno, že dokumenty týkající se přestavby nejsou v archivech uschovány. O rodině Špačků se dochovalo jen minimum materiálů; žádný rodinný archiv, vzhledem k mládí tohoto rodu, neexistuje. O rodinné dokumenty přišli na začátku padesátých let při zatčení tehdejšího majitele hradu, Jarmila Špačka, kdy většinu dokumentů spálila Státní bezpečnost. Je možné, že mezi těmito dokumenty byly i plány týkající se přestavby hradu na počátku 20. století. Z tohoto důvodu bylo vycházeno ze základních děl literatury, ať už kastelologické či topografické: Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království Českého, Böhm - Královské věnné město Mělník a okres mělnický, Menclová - České hrady, dále pak Durdík, Bolina - Středověké hrady v Čechách a na Moravě a...
|
|
|
Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie
Borlová, Simona ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie se snaží čtenáři přiblížit kulturní hodnotu městské části Řepy. Nezaměřuje se na historii obce, ale jejím hlavním cílem je představit méně známé, přesto umělecky hodnotné stavby nacházející se na území obce. Při svém vzniku byly tyto historické památky určeny k službě bohu, ale velké historické události českých dějin byly příčinou častých společenských změn, které zasáhly i řepské sakrální budovy. V některých historických etapách nebyly tyto stavby využívány je svému původnímu účelu. Práce je rozčleněna do pěti částí. První z nich uvádí čtenáře do historického a společenského kontextu. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé památky z historického, architektonického a ikonografického pohledu. První zmíněnou památkou je kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, jehož historie je úzce spojena s významnou bitvou, která se na tomto místě odehrála.V třetí kapitole se čtenář seznámí s historickou stavbou Velké hospody na Bílé Hoře, která měla původně sloužit jako řeholní dům servitů. V následující kapitole je popsán Domov sv. Karla Boromejského, jenž je místem neobvyklého spojení světa seniorů, vězeňkyň a řeholnic. Pátá kapitola zavádí čtenáře do samotného srdce obce, kde se nachází původně románský kostel sv. Martina. Tato...
|
|
|
Fáze lidského života v představách dětí a školním vyučování
Bergmanová, Veronika ; Stará, Jana (oponent) ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce)
Diplomová práce Fáze lidského života v predstavách detí a školním vyucování se zabývá detskými prekoncepty o etapách lidského života, a také jejich zpracováním v podkladech pro školní vyucování. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické cásti. Teoretická cást je rozclenena do peti kapitol. První z nich se je zamerena na klícové pojmy, druhá popisuje vývoj poznávacích procesu, tretí a ctvrtá kapitola nahlíží do RVP ZŠ a ucebnic prvouky a poslední kapitola se venuje samotným detským predstavám. Empirická cást se skládá rovnež z peti kapitol. Jejím cílem je zjistit co nejvíce o predstavách detí v rámci fází lidského života. Výzkum je proveden kvalitativním zpusobem za použití hloubkových polostrukturovaných rozhovoru s šestnácti detmi. Získaná data jsou analyzována prostrednictvím metody otevreného kódování a následné techniky vyložení karet. Predposlední kapitola obsahuje praktická doporucení ke školnímu vyucování tohoto tématu. Záver této práce shrnuje poznatky získané výzkumným šetrením.
|
|
|
Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku
Stupka, Radomír ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
STUPKA, Radomír. Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku. Diplomová práce. Praha 2009. Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filozofie. Práce je zaměřena na historii rodu Gallasů v Čechách v průběhu 17. a 18. století s přihlédnutím historii Clam-Gallasů. Zároveň se práce zabývá vývojem a stavem gallasovských panství v době, kdy byla jejich majetkem. V neposlední řadě je práce zaměřena na sídla gallasovských panství, tedy hrady a zámky Frýdlant, Liberec, Lemberk a Grabštejn. Tyto historické památky jsou pak zpracovány z hlediska stručného historicko-stavebního vývoje zaměřeného na gallasovské období s přesahy do období předcházejících či následujících. Krom toho je část práce věnována stručnému popisu nej zajímavějších částí těchto památek, ať už to jsou interiéry či exteriéry. Součástí práce je také její praktické využití ve výuce na základní či střední škole. Klíčová slova: Gallas, Clam-Gallas, gallasovská panství, třicetiletá válka, konfese, povstání 1680, Kristián Karel z Platz a Ehrenthalu, Frýdlant, Liberec, Grabštejn, Lemberk, exkurze
|
|
|
Folklór na Jihlavsku - Horácký soubor písní a tanců Vysočan
Váca, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo přiblížit folklor na Jihlavsku tak, jak není znám. Na základě archivních záznamů v kronikách folklorního souboru Vysočan popsat nelehkou cestu vzniku souboru, jeho vývoj a prosazení se na poli folklorních zpěvů a tanců v ČR, ale i v zahraničí. Snahou bylo objevit i věci, které v běžných reklamních brožurách zájemce o jihlavský folklor nenajde. S tím souvisí i další pasáže, které popisují různé aktivity souboru. Nikde zatím nebyl popsaný Horácký bál, který se práce snaží přiblížit i z netradičního pohledu a ze kterého přináší i řadu informací ze zákulisí. Podobně tomu tak je i u Jihlavského folklorního léta. Co by to ovšem bylo za folklor, když by nebyly zmíněny kroje. Existuje sice celá řada publikací, které jsou však mnohdy těžko dostupné, či dokonce přinášejí řadu zkreslených informací. Pasáž věnovaná krojům má přinést záznam, který by měl odpovídat realitě a vybírá i velmi zajímavé pasáže z různých vědeckých publikací. Právě tato část patřila k jedněm z nejtěžších v celé práci. Co mohou někteří folkloristé ocenit, je část zabývající se choreografií. O choreografii, a především typickou pro region Horácka, přináší záznamy pouze sešitové vydání od pana Brtníka, které se běžnému člověku velice těžko dostává do ruky. Snahou, kromě některých teoretických věcí, bylo ukázat...
|
|
|
Proměny textilního průmyslu na Broumovsku
Vítková, Veronika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
10. Resumé Diplomová práce se zabývá vznikem a rozvoJem textilního průmyslu na Broumovsku. Soustřeďuje se na vývoj soukenictví, plátenictví a bavlnářství a zachycuje tyto tři obory textilní výroby tak, jak na sebe navzájem navazují. Součástí práce je také krátký nástin životní dráhy nejvýznamnějších osobností tohoto průmyslu na Broumovsku. Pozornost je věnována jejich snaze o rozvoj textilu a o neustálé zlepšování sociální politiky pro jejich zaměstnance. V neposlední řadě práce přibližuje i současný vývoj textilního průmyslu, jeho úskalí, ale i úspěšné překonávání obtížných období. Cílem této práce je vymezit stěžejní období a rozhodující události, které měly vliv na průběh textilního podnikání. Práce zachycuje tradici, kteráje po staletí nedílnou součástí Broumovska. 81
|
|
|
Muzeum a škola - limity a možnosti jejich vzájemné spolupráce
Křístková, Markéta ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce MUZEUM A ŠKOLA - LIMITY A MOŽNOSTI JEJICH VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE se věnuje problematice nastavení kooperace mezi školou a muzeem. Text je členěn do dvou základních částí. První, teoretická část, je věnována definici muzea jako vzdělávací instituce a vztahu ke školnímu vzdělávacímu systému. Je analyzován prostor ve školních vzdělávacích předpisech věnovaný muzeu jako zprostředkovateli vzdělávacích aktivit, jako předmětu vzdělávání i jako centru informálního vzdělávání. Ve druhé, empirické, části je zkoumán rozsah nabídky muzeí působících v hlavním městě Praze školám, zejména s ohledem na pokrytí cílů rámcových vzdělávacích programů.
|
host ::
RSS.