|
| |
|
|
Charakter původní dramatiky ústeckého Činoherního studia do konce 90. let
Majorová, Nikola ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Činoherní studio v Ústí nad Labem je scéna, která vznikla v 70. letech 20. století a od počátku svého fungování se vyznačovala specifickou dramaturgií. V roce 1993 se stal uměleckým vedoucím souboru český dramatik a režisér Jiří Pokorný, jehož uměleckým záměrem bylo uvádět texty současné, neprověřené a především české. Tomuto rozhodnutí podřizuje v 90. letech dramaturgický plán. Uvádí také vlastní hry, které jsou vnímány jako první česká cool dramata, a podílí se tak na vniknutí této specifické poetiky na česká jeviště. Práce charakterizuje i interpretuje dramata uváděná do konce 90. let a reflektuje tak svébytné dramaturgické směřování, které svého času nemělo v Čechách obdoby.
|
|
|
Dvojí poetika autorského divadla: Semafor a Studio Ypsilon
Baloušová, Lucie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem divadel malých forem, která představovala generační proud, jenž se začal v českém kulturním prostředí rozvíjet v 50. letech minulého století. Práce si klade za cíl nastínit svébytnou poetiku dvou českých divadel malých scén - Semaforu a Studia Ypsilon, a to na základě analýzy vybraných stěžejních původních dramatických textů jejich čelních představitelů, Jiřího Suchého a Jana Schmida. V úvodu práce se věnujeme proudu divadel malých forem, jejich vymezení a charakteristice. Pro ucelený pohled na problematiku je práce doplněna o pojednání o autorském divadle a jeho specifických rysech. V hlavní části práce se zaměřujeme na počátky obou divadel, dále pak na 60. až 90. léta a na jejich současnou tvář. I přes odlišné existenční podmínky obou divadel, kulturně-historický a politický kontext, se v závěru práce pokoušíme porovnat jejich poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA divadla malých forem, autorské divadlo, divadlo Semafor, Studio Ypsilon, Jiří Suchý, Jan Schmid, dramatický text, poetika
|
|
| |
|
|
Česká dramatická tvorba dvacátých let dvacátého století
Nezvalová, Barbora ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na českou dramatickou tvorbu dvacátých let dvacátého století. Konkrétně na repertoár Národního divadla tohoto období. V prvních kapitolách práce je stručně nastíněna situace dramatu ve dvacátých letech 20. století. V následujících kapitolách jsou z repertoáru Národního divadla vyexcerpována pouze dramata českých autorů, která ve dvacátých letech rovněž vznikla, s vynecháním dramat bratří Čapků. Z takto zúženého výčtu her jsou vytvořeny tři tematické dvojice her pro následnou analýzu a komparaci. Jádro práce tvoří analýza a komparace zvolených dvojic úspěšných a neúspěšných her. Přičemž se jedná o hry z domácí produkce uvedené v repertoáru Národního divadla. Konkrétně jde o produkci, která byla v porovnání s dramaty bratří Čápků vnímána jak průměrná. Každá z dvojic je doplněna kritikami a recenzemi dobového tisku. Na základě této komparace dvou tematicky podobných her, a to vždy hry úspěšné a neúspěšné, nastiňuje práce, co bylo pravděpodobným důvodem úspěchu, či neúspěchu jednotlivých her a co bylo populární mezi diváky dramatu této doby, jaké byly dobové trendy a vkus tehdejšího průměrného návštěvníka Národního divadla. KLÍČOVÁ SLOVA drama, divadlo, dvacátá léta 20. století, Národní divadlo, komparace, Plukovník Švec, Revoluce, Velbloud uchem jehly, Širočina, Je veliká láska na...
|
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tématem rigorózní práce s názvem Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhajeloupežníka je zaměřena na sekundární život Olbrachtovy prózy na českých jevištích, ve filmu i v jiných médiích. Výklad směřuje od rekapitulace okolností vzniku a prvotní recepce románu a od jeho rozboru po stránce žánrové, jazykové, stylové a kompoziční k analýzám jeho jednotlivých dramatizací, především z pera Petra Ulrycha (LP Nikola Šuhaj loupežník, 1974; Nikola Šuhaj loupežník, Ateliér 1975; Koločava, Městské divadlo Brno 2011) nebo Milana Uhdeho (Balada pro banditu, Divadlo na provázku 1975 a 2005; film 1978). Zvláštní pozornost je věnována skutečnosti, že klíčové dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka při úpravách pro divadlo pracovaly s hudbou a písněmi a využívaly je jako výrazový prostředek umocňující lyrické pasáže a umožňující transportovat poetiku literární předlohy do soudobé, jevištně působivé divadelní podoby. Cílem je ukázat, jakými cestami dramatizátoři a inscenátoři přesouvali příběh Olbrachtova románu do odlišných společenských situací (i jiných kultur), přičemž jej usilovali využít k vyslovení aktuálních problémů své doby a vyjádření životního pocitu vlastní generace.
|
|
|
Vyhodnocení optických vlastností materiálů
Smrčka, Jiří ; Richter, Miloslav (oponent) ; Petyovský, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout vhodnou automatickou metodu detekce počtu makročástic na tenké povlakové vrstvě. První část se zabývá teorií snímaní a zpracování obrazových dat. Druhá část této práce se zabývá principy vzniku makročástic na tenké povlakové vrstvě a jejich optickými vlastnostmi. V poslední části je navržena metoda automatické detekce počtu makročástic na tenké povlakové vrstvě.
|
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku s využitím benchmarkingu
Součková, Markéta ; Smrčka, Jiří (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá finanční analýzou a benchmarkingem u stavební společnosti Pozemní stavby Jihlava, spol. s r.o. V první části práce jsou shrnuty teoretická východiska benchmarkingu. V další části – praktické je provedena analýza současné situace dané firmy a jiné stavební firmy, a to pomocí finanční analýzy, Porterova hodnotového řetězce a matice SWOT. Na základě zjištěných údajů jsou navrženy možné oblasti zlepšování a konkrétní doporučení pro vyhodnocovaný podnik.
|
|
|
Řízení pohybu modelu průmyslového robota
Smrčka, Jiří ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je realizovat řídicí jednotku modelu průmyslového robota ROB 2-6. Řídicí jednotka je realizována s použitím procesoru z rodiny ARM STM32F100. Spolu s řídicí jednotkou má být realizováno HMI, které umožní nahrávání programu a obsluhu řídicí jednotky. V rámci této práce je realizován vizualizační model a algoritmus plánování dráhy v programu Matlab.
|
|
|
Zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání v EU a ČR
Babický, Vojtěch ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Práce pojednává o současném vývoji vysokoškolského vzdělávání a o zajišťování jeho kvality v České republice a v Evropě. Cílem práce je analyzovat jakým způsobem v současnosti funguje zajišťování kvality a akreditační proces v evropském prostoru a v České republice, a jak dalece navrhované změny zákona budou odpovídat evropským kritériím Evropské asociace pro zajišťování kvality (ENQA).
|
host ::
RSS.