|
|
Příprava a charakterizace magnetoreologických suspenzí s vysokou sedimentační stabilitou
Oharek, Lukáš ; Krouská, Jitka (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zaměřuje na přípravu magnetoreologických suspenzí s vysokou sedimentační stabilitou. Teoretická část obecně popisuje tyto suspenze a jejich vlastnosti, zaměřuje se také na možnosti zlepšení sedimentační stability například modifikací povrchu částic či přídavkem aditiv. Rovněž byla vypracována rešerše na téma přípravy sedimentačně stabilních magnetoreologických suspenzí. V experimentální části byly připraveny dva druhy magnetoreologických suspenzí. První druh suspenze byl složen z emulze typu „voda v oleji“ a částicemi karbonylového železa, které byly modifikovány chemisorpcí tenzidu Tween 80. Další typ suspenze obsahoval tixotropní organojíl spolu s neupravenými železnými částicemi. U obou těchto typů magnetoreologických suspenzí byl optimalizován postup jejich přípravy, spolu se složením nosných kapalin pro přípravu sedimentačně nejstabilnější magnetoreologické suspenze. Z měření sedimentační stability disperzním analyzátorem byl potvrzen pozitivní vliv modifikace částic i přídavku tixotropního činidla na sedimentační stabilitu suspenzí.
|
|
|
Charakterizace medicínských biopolymerů ultrazvukovou spektroskopií
Jugl, Adam ; Krouská, Jitka (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Pomocí ultrazvukové spektroskopie s vysokým rozlišením byly zkoumány vlastnosti roztoků hyaluronanu o různé molekulové hmotnosti v závislosti na koncentraci a teplotě roztoku. Dále byl zkoumán vliv iontové síly na vlastnosti roztoků pomocí rozpouštění hyaluronanu v 0,15 M vodném roztoku chloridu sodného. Pro vyhodnocení vlastností roztoků byly výsledky porovnávány s vodnými roztoky karagenanu. Bylo zjištěno, že hyaluronan se v roztocích chová stále stejně a nedochází u něho k žádným změnám, nezávisle na hmotnosti, teplotě či koncentraci.
|
|
|
Hyaluronanové hydrogely pro medicínské aplikace
Janča, David ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností hydrogelů připravených pomocí interakce polyelektrolytu hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB) v modelu fyziologického roztoku 0,15 M NaCl. Byly studovány vlivy různých pH a výsledné pH různých vzorků hydrogelů. Dále byla sledována stabilita hydrogelů pomocí fluorescenční spektroskopie, kde byl použit pyren jako fluorescenční sonda, a izotermní mikrokalorimetrie. Bylo zjištěno, že nízké teploty narušují integritu gelů a nedoporučuje se vystavení hydrogelů jinému, než neutrálnímu pH.
|
|
|
Studium interakce huminových látek s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami (HK), coby hlavní komponentou půdní organické hmoty, a modelovými polutanty v podobě povrchově aktivních látek (tenzidů) prostřednictvím nekonvenčního a originálního spojení dialyzačních a difúzních technik. Protože dialyzační techniky jsou z hlediska studia interakce huminových látek s tenzidy zřídka používány, bylo nutné před vlastními experimenty optimalizovat metody stanovení ionických tenzidů (jako zástupci vybráni kationický Septonex a anionický Dodecylsíran sodný), k čemuž byla použita metoda založená na principu vytvoření barevného iontového páru mezi tenzidem a opačně nabitým barvivem a následná extrakce tohoto páru do organického rozpouštědla. Dialyzační experimenty v difúzních celách byly prováděny s kationaktivním tenzidem Septonexem, u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji. Jako zástupci huminových kyselin byly vybrány standardy těchto látek poskytnuté od Mezinárodní společnosti pro huminové látky (IHSS), konkrétně se jednalo o huminové kyseliny (IHSS HK) izolované z Leonarditu (1S104H). Jedním z dílčích cílů předložené bakalářské práce bylo ověření vlivu karboxylových funkčních kyselin na reaktivitu a bariérové schopnosti huminových kyselin. Z tohoto důvodu byly zmíněné standardy modifikovány selektivní methylací karboxylových skupin, které se již nadále nemohou podílet na interakci s tenzidy. Již z prvních experimentů byl patrný pokles koncentrace Septonexu v čase – tedy jeho přechod přes dialyzační membránu za huminovými kyselinami, což svědčí o pozitivní afinitě huminových kyselin vůči Septonexu. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivý parametr interakcí app, jehož prostřednictvím byl ověřen předpoklad, že IHSS HK reagují se Septonexem více než jejich methylovaná forma MIHSS HK.
|
|
|
Příprava a charakterizace tvorby polyelektrolytových komplexů v systému dextran-tenzid
Klímová, Eliška ; Krouská, Jitka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem přípravy a charakterizace tvorby polyelektrolytového komplexu v systému dextran-tenzid. V rámci této práce byly studovány interakce s přihlédnutím na vliv iontové síly ve zkoumaném systému. K těmto účelům byly zvoleny komponenty nesoucí opačný náboj, a to DEAE-dextran hydrochlorid a anionaktivní dodecylsulfát sodný. Pro jednotlivá měření byly využity hlavně metody rozptylu světla, zejména dynamický a elektroforetický rozptyl světla. Taktéž byly studovány interakce a agregační koncentrace jednotlivých komponent, při kterých výše uvedené polyelektrolytové komplexy vznikají. Měřením intenzity rozptýleného světla a Z-průměru velikosti částic byl u všech vzorků ověřen a pozorován značný nárůst ve velikostech částic způsobený vznikem těchto komplexů. V práci byl rovněž studován vliv tvorby polyelektrolytového komplexu na hodnotu pH a konduktivity systému. Tyto charakteristiky jsou důležité pro poskytnutí uceleného pohledu na tvorbu polyelektrolytového komplexu, což je podstatné zejména pro účely dalšího využití těchto systémů např. v medicínských aplikacích.
|
|
|
Studium tepelných vlastností materiálů akumulujících teplo na bázi fázové přeměny
Křivánková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem tepelných vlastností materiálů akumulující teplo na bázi fázové přeměny. Cílem této práce bylo proměřit tepelné vlastnosti materiálů využívající k akumulaci tepla fázovou přeměnu, a to především komerčního materiálu od firmy Phase Change Material Products Ltd pod názvem PlusICE A118. Takové materiály se označují jako PCM (z angl. Phase Change Material) a využívají se například jako tepelné akumulátory (izolanty) ve stavebnictví. Nejprve byly popsány fázové přeměny látek obecně, poté byla definována akumulace tepelné energie. Dále byly popsány metody určování teploty (termická analýza, stacionární a transietní metody). V neposlední řadě byly definovány termofyzikální veličiny (tepelná kapacita, tepelná vodivost, teplotní vodivost), které byly stanovovány transientní skokovou metodou.
|
|
|
Interakce trimethylchitosanu s tenzidem Niaproof
Zbořilová, Hana ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakce polykationtu N,N,N-trimethylchitosanu (TMC) s aniontovou povrchově aktivní látkou Niaproof® 4 ve vodě a fyziologickém roztoku. Z důvodu komerční nedostupnosti N,N,N-trimethylchitosanu byl tento polymer nejprve syntetizován z chitosanu, následovala jeho charakterizace pomocí nukleární magnetické rezonance a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Před samotným studiem systému polykation–anionaktivní tenzid bylo prozkoumáno chování aniontové povrchově aktivní látky Niaproof® 4 ve vodném a fyziologickém prostředí. Micelizace tenzidu Niaproof® 4 i agregace systému TMC–Niaproof® 4 bylo pozorováno pomocí fluorescenční spektroskopie s fluorescenční sondou pyren. Na základě měření byly získány hodnoty kritické micelární a kritické agregační koncentrace. Bylo potvrzeno, že přítomnost chloridu sodného podporuje micelizaci tím, že zvyšuje iontovou sílu roztoku, dochází tedy k poklesu CMC ve fyziologickém prostředí. Interakce TMC–Niaproof® 4 probíhá při nižší koncentraci než CMC jak ve vodném, tak fyziologickém prostředí. Při vyšších koncentracích tenzidu dochází k fázové separaci, která vede ke stabilizaci systému.
|
|
|
Příprava a aplikace fyzikálních hyaluronových gelů
Kovářová, Lenka ; Krouská, Jitka (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem v oblasti fyzikálních hyaluronových gelů. Zaměřuje se na jejich přípravu a to především interakcí roztoku hyaluronanu (HyA) s opačně nabitými tenzidy ve fyziologickém roztoku (0,15 M NaCl). V první části práce byl zjišťován vliv molekulové hmotnosti, koncentrace původního roztoku hyaluronanu a poměru vazných míst na řetězci hyaluronanu a tenzidu na množství sušiny v gelu vyjádřené v procentech. Souhrnně lze říci, že tato hodnota není ovlivněna molekulovou hmotností HyA ani poměrem vazných míst. Na druhou stranu koncentrace výchozího roztoku HyA má znatelný vliv na množství sušiny v gelu. Také byl zkoumán proces botnání gelů, kde bylo určováno množství vody (v procentech), jež je schopen vysušený gel pojmout zpět. Bylo dospěno k analogickým závěrům jako u procentuálního obsahu sušiny v gelu. V další části byl pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumán vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a poměru vazných míst HyA a tenzidu na tvorbu excimerů a změnu spektra. Jako fluorescenční sondy byly použity pyren, 1,3-bis(pyren-1-yl)propan (P3P) a prodan. Emise excimeru se projevila u P3P, kdežto u pyrenu nebyl zaznamenán nárůst intenzity při 470 nm. Bylo zjištěno, že molekulová hmotnost nemá vliv na hodnotu poměru excimeru a monomeru pro sondu P3P či na poměr prvního a třetího píku u pyrenu. Poměr vazných míst HyA a tenzidu ovlivňuje pouze poměr excimeru k monomeru (sonda P3P), kdežto vliv na poměr 1:3 u pyrenu nebyl zaznamenán. U sondy prodanu jsem porovnávala spektrum vzniklého gelu, příslušné sušiny a zpětně nabotnaného gelu, což sloužilo také k vizualizaci procesu sušení a botnání.
|
|
| |
|
|
Fluorescenční sondy ve výzkumu domén asociativních koloidů
Mischingerová, Monika ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem samotná koncentrace fluorescenční sondy (pyrenu) ovlivňuje kritickou micelární koncentraci příslušného tenzidu. V této práci byly použity všechny druhy tenzidů (anionaktivní, kationaktivní a neionogenní). Zástupcem anionaktivního tenzidu byl dodecylsulfát sodný (SDS) a dodecylbenzensulfát sodný (SDBS). Jako kationakivní tenzid byl zvolen cetyltrimetylamonium bromid (CTAB) a jako neionogenní polyoxyethylen(9,5)oktylfenol (TRITON X–100). Kritická micelární koncentrace těchto tenzidů byla proměřena s pyrenem o třech koncentračních řádech. Veškerá data získaná fluorescenční spektroskopií byla prokládána klesající Boltzmannovou sigmoidní křivkou, ze které byla určena hodnota kritické micelární koncentrace. Bylo zjištěno, že v případě anionaktivních tenzidů existuje jistá závislost mezi kritickou micelární koncentrací tenzidu a koncentrací fluorescenční sondy. Se zvyšující se koncentrací sondy se zvyšovala také hodnota kritické micelární koncentrace, a to v obou případech (SDS, SDBS). U ostatních tenzidů (kationaktivní a neionogenní) nebyla pozorována žádná změna hodnoty kritické micelární koncentrace v závislosti na koncentraci pyrenu.
|
host ::
RSS.