|
|
A child on the treshold of the 21th century. The role of the safety line in the socialization of the Czech children
Horáková, Jitka ; Buriánek, Jiří (referee) ; Duffková, Jana (advisor)
Při sledování vlivu společnosti na jedince si většinou všímáme dvoustranných vztahů (dítě - rodina, dítě - škola), jež proces socializace provází. Vliv těchto institucí, skupin a dalších jedinců však není izolovaný, působí souběžně. Osobnost a její sociální pole (Sak, 2000) tvoří dialektickou jednotu. Změna sociálního pole má dopad na proces sociálního zrání a na sociální osobnost jedince. Změna v osobnosti má zase tendenci promítnout se do změny pole. Elementární sociální akty jedinců jsou nejen výpovědi o subj~ktech těchto sociálních aktll, ale též výpovědí o prvcích sociálního pole a o jeho celku. Rozborem procesu socializace jedinců tak můžeme usuzovat na stav celé společnosti. Tato práce ve své teoretické části podává výčet důležitých prvků, jež sociální zrání provázejí a ovlivňují jeho kvalitu. Zároveň si všímá historického vývoje, kterým prošlo dětství a analyzuje ho na pozadí problémll, které socializaci mohou doprovázet. V neposlední řadě se zmiňuje o jednom ze specifických typů pomoci v náročných situacích doprovázejících sociální zrání, která je dětem a mladým lidem k dispozici. Zabývá se tudíž i úlohou a postavením nestátního neziskového sektoru, který v procesu socializace zaujímá. Stejně tak z ní lze alespoň z části získat představu o soudobém českém dětství v kontextu dat z telefonické linky...
|
|
|
Continuing education in the context of lifelong learning. Analyses of the system of continuing, education and the participation of the Czech population in its particular kinds
Kamínková, Jana ; Růžička, Richard (referee) ; Duffková, Jana (advisor)
Rostoucí význam informací a inovací v dnešním světě spustil proces vzájemně provázaných změn s dopady do individuálních životů i orgamzace celé společnosti. Vyžaduje nové schopnosti, mění pracovní životní podmínky, dynamizuje konkurenční boj, ovlivňuje nerovnost mezi skupinami obyvatelstva. Rychlý rozvoj odborných poznatků a šíření informačních a komunikačních technologií zcela přebudovaly trh práce. Zanikají nekvalifikovaná pracovní místa a vyvíjejí se nová s vysokými kvalifikačními nároky. Zvyšuje se tlak na flexibilitu. Mění se způsob organizace práce a roste nestabilita pracovního prostředí. Pracovní síla Je soustavně konfrontována s novými úkoly a problémy a Je mnohem častěji nucena rozvíjet nové kvalifikace a dovednosti. Nemění se však Jen výkon práce, inovacemi procházejí celé orgamzace. Řízení procesů i struktury podniků se přizpůsobují jednak nejnovějším poznatkům managementu, jednak proměnám trhů a vnějšího prostředí. Klíčovou roli pro přežití a rozvoJ hrají inovace, tedy aplikované nové znalosti jako klíčový zdroj pokroku. V globalizovaném ekonomickém prostoru soutěží nejen podniky, ale i celé země a jejich konkurenceschopnost už nezávisí jen na materiálních zdrojích, ale převážně na znalostech, jejich vytváření, akumulaci a použití. Těmi, kdo vytvářejí nové znalosti i s nimi dále nakládají, jsou...
|
|
|
An introduction to sociology of theatre
Hlavicová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (referee) ; Duffková, Jana (advisor)
Sociologie divadla je sociologickou disciplínou, která se začíná samostatně vyvíjet od poloviny 50. let především ve Francii, kdy Georges Gurvitch a Jean Duvignaud píší první sociologické práce o divadle, zejména z oblasti typologie výzkumu v divadle. V dnešní době se systematicky sociologickým výzkumem divadla a v divadle zabývá několik institucí v celé Evropě. Za všechny uveďme mezinárodní organizaci FIRT/IFTR (Fédération Internationale pour la Recherche Théatral/International Federation for Theatre Research) nebo mezinárodní asociaci SIBMAS (Société Internacionale des Bibliotheques et Musees des Arts du Spectacle, International Association of Librairies and Museums of the Performing Arts). Obě instituce sdružují výzkumníky mnoha oborů, jejichž průsečíkem zkoumání je divadlo se všemi svými aspekty. Divadlo je nazíráno z mnoha úhlů pohledu, teatrologického, psychologického, filozofického, antropologického, ale také sociologického. V rámci obou institucí se konají přednášky a workshopy, ve kterých má sociologie divadla své legitimní místo. V českém vědeckém diskursu je však od počátku sociologie divadla opomíjena a marginalizována, ačkoli lze nalézt články a statě českých teatrologů a filozofů, ojediněle i vědců sociálních věd, které se sociologie divadla dotýkají. Takové studie publikuje zejména...
|
|
|
The new fathers phenomenon
Křížková, Zuzana ; Duffková, Jana (referee) ; Maříková, Hana (advisor)
Klíčovou sociální institucí je rodina. I přes množství svých současných podob je stále nezpochybnitelně místem primárních sociálních vztahů, tvořících oporu identity sociálního jedince. Každý jedinec je, po různě velkou část svého života, členem alespoň jedné rodiny, jejíž konstelace1 se s postupem času mění. Probíhá v ní socializace, proces v němž se reprodukují základní hodnoty společnosti. S tím se v rodině ale reprodukuj í l stereotypy, očekávání a interpretační schémata vztahů v rodině. Stejně jako všechny ostatní sociální instituce se l rodina pod vlivem různých sociálních změn mění, nebo je ovlivňuje. S tím se mění i ustálené vztahy, očekávání a tradice spj até s rodinným životem. Mění se také sociální postavení jednotlivých členů rodiny - muže, ženy a dítěte. V souvislosti s feministickou vlnou zájmu o problémy žen v soudobých společnostech se poslední dobou objevuje čím dál častěji požadavek rovnoměrné pozornosti problematice proměn mužství a otcovství.
|
|
|
Love as a sociological problem (Investment theory of love)
Zandl Eckhardtová, Dita ; Duffková, Jana (referee) ; Šubrt, Jiří (advisor)
The investment theory of love considers love ( or intimacy relationship in general) as being a social exchange phenomenon. The theory uses several already verified theories (ABX-C theory of family adaptation to crisis, scenarios in Berne' s approach and love types defined by Lasswel and Lobsenz. The initial investment depends on level of matching of scenarios and love types. Additional deposits or withdrawals are factors of conversations dealing with crisis or stresses. If the process of reaching an agreement is considered to be positive (by both partners) the investment grows. If the process is negatively percieved, the total sum diminishes. This procesus happens on severals levels: biological (sexual satisfaction), emotional (including sense of fulfillment), social (family, children ... ) and practical. The conversations could be analysed by neurolinguistical programming methods.
|
|
|
Sociological aspects of divorce and its predictors
Poláchová, Hana ; Duffková, Jana (referee) ; Čermáková, Marie (advisor)
Slovenský sociolog P. Guráň výstižně klasifikuje čtyři procesy změn instituce rodiny, které JSOU charakteristické zvláště pro několik posledních desetiletí [Guráň 1997]. Podle něj se rodinné vztahy stávají demokratičtějšími a individualizovanějšími, rodina je otevřenější vůči vnějšímu světu a vedle sebe existuje několik různorodých forem rodinného uspořádání. Procesem demokratizace rozumí úsilí o rovnoprávnost mezi muži a ženami a postupnou změnu genderových rolí. Individualizace rodinných vztahů zase odkazuje k možnosti svobodného výběru partnera podle vlastního uvážení. Rodina dále už netvoří izolovaný svět, jakousi komunitu nezávislou na vnějším dění a určující si vlastní pravidla. Je úzce spjata s ostatními společenskými institucemi a všechny vnější změny se dotýkají i jí samotné. Kromě klasického modelu nukleární rodiny, který je založen na přítomnosti dvou rodičů a jejich dětí, se dnes běžně setkáváme i s jinými formami rodinného soužití, například neúplnými rodinami, nesezdaným soužitím s dětmi, rodinou tvořenou manželi, jejich společnými dětmi a dětmi z minulých manželství či soužití a to zdaleka ještě není podán vyčerpávající výčet.
|
|
|
Religion and spirituality in contemporary society
Zelenka, Martin ; Duffková, Jana (advisor) ; Sedláčková, Markéta (referee)
Tato práce se bude zabývat stavem náboženské sféry v dnešní době. Cílem bude prozkoumat, popsat a zanalyzovat náboženství a duchovnost v kontextu s některými nejvýraznějšími charakteristikami současné společnosti. Sociologie náboženství, vědní disciplína, která ještě před několika málo desítkami let byla na okraji odborného zájmu, je na vzestupu. Zatímco v 60. a 70. letech dvacátého století si jen málokdo troufal předpovídat náboženstvím světlou budoucnost, řada událostí či úkazů, které se vyskytly na konci 20. nebo začátku 21. století, nás nutí tyto předpovědi přehodnotit. Mezi fenomény, jež výrazně ovlivnily tvář dnešního světa, patří zejména návrat náboženství do veřejné sféry, přičemž nejrazantněji a pro mnohé nejneočekávaněji tak činí fundamentalistická hnutí. Výrazně se také zvětšuje obliba tzv. individuální duchovnosti a všude na světě vznikají nová a nová náboženská hnutí, z nichž některá navazují na staré velké náboženské tradice, zatímco jiná jsou více inovativní. Některá tradiční náboženství sice ztrácí svůj vliv ve svých původních baštách (např. křesťanství v Evropě), nabývají však neobvyklého globálního rozsahu.
|
|
|
The phenomen of social exclusion. Theoretical framework and aspects of the subject
Víznerová, Hana ; Růžička, Richard (advisor) ; Duffková, Jana (referee)
V diplomové práci se budu zabývat vybranými aspekty fenoménu sociální exkluze a rovněž základními teoretickými přístupy, které si kladou za cíl objasnit příčiny vzniku sociálních problémů vyskytujících se v současných společnostech a hledat řešení, jak je odstranit, nebo alespoň eliminovat. Témata sociální exkluze, chudoby, sociálních nerovností a v širším významu sociálního znevýhodnění některých jedinců a sociálních skupin představují podle mne velice aktuální společenské problémy, na které je stále nutné zaměřovat pozornost jak ve společenských vědách, tak v praxi. Tato práce by měla přispět zejména k seznámení s pojmem sociální exkluze, k vysvětlení tohoto sociálního problému a v neposlední řadě, na základě srovnání rozdílných teoretických přístupů, k objasnění příčin jeho výskytu v současných společnostech a možných způsobů, jak se s ním vypořádat. Dotknu se rovněž empirické roviny problematiky, protože koncept sociální exkluze je zároveň analytickým modelem využívaným v sociologickém výzkumu a také v sociální politice jako nástroj k popisu aktuálních společenských problémů, jenž vede k tvorbě strategií a politik sociální inkluze.
|
|
|
Maternity and childlessness in women's magazines
Pomahačová, Jana ; Duffková, Jana (advisor) ; Buriánek, Jiří (referee)
V úvodu i dále v textu zmiňuji, že východiskem mé práce, jedním ze základních kritérií pro vytvoření výběrového souboru je kontext hodnotových orientací, a právě z tohoto důvodu uvádím teoretickou část své práce krátkým představením pojmů, jež mají zásadní postavení v sociologické teorii i empirickém výzkumu. Pojem hodnoty má svůj původ v oblasti ekonomie resp. filosofie; jakožto k základní sociologické kategorii se k hodnotě již od jejího vzniku váže mnoho různých významů a interpretací. "Podle Clyda K. M. Kluckhohna ( 1951) je hodnota explicitní nebo implicitní pojetí o tom, co je žádoucí, pojetí příznačné pro jednotlivce i pro skupinu, ovlivňující výběr přístupných prostředků a cílů jednání." (Velký sociologický slovník 1996: 375) Také T. Parsons, jehož koncepce významně ovlivňovaly sociologii hodnot zejména v padesátých a šedesátých letech, zdůrazňuje normativní aspekty hodnocení a chápe hodnoty jako obecné pojetí o žádoucím nikoli jako předměty chtění. 1 Na tomto místě je však třeba hodnoty odlišit od sociálních norem- verbalizovaných, závazných pravidel, které vyžadují respekt bez ohledu na to, co si o nich člověk myslí; hodnoty nemůžou být založeny na cizí vůli. Jsou základem kultury, představují vazbu sociálního systému se systémem osobnosti. Prostřednictvím hodnot je jedinci umožněno ztotožnit se s...
|
|
|
Urban utopias
Kolman, Daniel ; Duffková, Jana (advisor) ; Suša, Oleg (referee)
Město je fascinující a mnohoznačný fenomén provázející lidstvo již pět a půl tisíce let. První civilizace vznikaly právě ve městech a v období vzniku prvních měst došlo k nevídanému urychlení lidského poznání. Ve městech se koncentruje majetek, moc (ať už duchovní nebo světská) i symbolické významy vysvětlující kulturu a osvětlující její hodnoty a normy. Právě proto utopické představy, které chtěly změnit společnost k lepšímu, často buď popisují ideální uspořádání města, nebo ho naopak chtějí úplně zrušit. Tato práce je věnována urbánním utopiím, tedy vizím alternativního uspořádání města a organizace jeho života. Zvláštní místo mezi nimi zaujímají urbanistické utopické projekty, vytvořené uznávanými architekty a urbanisty, které vešly do oficiálního urbanismu dvacátého století a ovlivnily tak skutečnou podobu některých současných měst nebo jejich čtvrtí. První kapitola shrnuje obecný význam města pro lidskou kulturu. Všimneme si, že městské prostředí je důležité pro specifický typ lidské společnosti - pro otevřenou společnost. Zmíníme se o myšlenkových proudech a aktivitách, které chtějí město zničit a proč. Ukážeme, že urbanistické utopie, které plánují radikální přestavbu města, jsou jednou z forem nenávisti vůči němu. V podkapitole nazvané Životní prostředí a společnost se pokusíme ukázat, proč má...
|
guest ::
