|
|
The Effect of the Introduction of Fee-For-Service on the Demand for Outpatient Care
Žílová, Pavlína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Pavloková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce hodnotí efekt zavedení regulačních poplatků na návštěvnost u lékaře s použitím reformy zdravotnictví 2009, zrušení poplatků pro děti, jako přirozeného experimentu. K odhadu tohoto efektu používáme mikro-data z šetření EU-SILC a dva různé ekonometrické modely - Multinomial logit (MNL) a Zero-inflated negative binomial (ZINB). Jelikož poplatky za vyšetření u lékaře byly zrušeny pouze pro děti, použijeme děti jako treatment skupinu a dospělou část populace jako control skupinu v metodě difference-in-differences. Zjistili jsme nevýznamný efekt, tj. zavedení poplatků v České republice nebylo účinné při snižování počtu návštěv u lékaře. Dalším důležitým závěrem z naší analýzy je významná role některých charakteristik jednotlivce, spojených s tendencí využívání zdravotních služeb.
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Sociální stát v době krize - srovnání Norska, Švédska a Islandu
Miesslerová, Zuzana ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce srovnává dopady globální ekonomické krize na ekonomiku, sociální stát a společnost tří severských zemí, Islandu, Norska a Švédska. Přestože všechny tři země charakterizují vysoké výdaje na sociální zabezpečení, které mají tendenci v období krize dále narůstat za současného poklesu státních příjmů, navzdory k ekonomickým potížím k významné erozi sociálního státu ani v jedné ze tří zemí nedošlo. Průběh krize byl však ve všech třech zemí odlišný kvůli jejich odlišné ekonomické struktuře: Island byl těžce poškozen kolapsem svého hypertrofovaného finančního sektoru, Švédsko bylo postiženo významně, ale díky flexibilnímu průmyslu se rychle vzpamatovalo, a Norsko díky exportu ropy krizi téměř nepocítilo. Navzdory zachovanému robustnímu sociálnímu státu se zejména na Islandu nepodařilo kompenzovat všechny negativní společenské jevy, způsobené krizí, přesto právě sociální stát zůstal ve všech třech zemích klíčovým nástrojem, prostřednictvím kterého se vlády s následky ekonomické krize potýkaly.
|
|
|
Medical Tourism within the Czech Republic
Němečková, Eva ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Břízová, Pavla (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, které ovlivňují turismus za zdravotnictvím v České republice, přičemž okresy a kraje jsou považovány za jednotky, kam může pacient cestovat za zdravotní péčí. Data poskytla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Výzkum pokrývá období 2011-2014 a odhaluje rozdíly v ana- lyzovaných krajích ČR mezi turismem za zdravotnictvím v rámci hospitalizací a zdravotních ošetření a také mezi cestováním do jiných okresů a do jiných krajů za zdravotní péčí. Výsledky statisticky prokázaly, jak určité typy nemocí, je- jich závažnost, věk, pohlaví, dostupnost péče v regionu a další faktory ovlivňují pravděpodobnost cestování za zdravotní péčí v České republice. Klasifikace A12, C22, C55, I11, I12, I19 Klíčová slova turismus za zdravotnictvím, Česká repub- lika, zdravotní péče E-mail autora eva7.nemeckova@seznam.cz E-mail vedoucího práce jana.votapkova@fsv.cuni.cz
|
|
|
The impact of grandchildren on retirement timing: evidence from SHARE data
Srna, Jan ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o efektu, který může mít existence vnoučat na plánování odchodu do důchodu jeho prarodičů. Předchozí literatura tento dopad na načasování převážně ignorovala a soustředila se spíše na tradičně uznávané důvody. Tento efekt je odhadován pomocí regrese s dvoustupňovým odhadováním nejmenších čtverců (2SLS) na datech SHARE, ve kterých je reprezentováno 17 evropských států a Izrael. Jako instrument používáme rezidenční blízkost dětí k respondentům. Model je postupně užíván na různých setech dat, které jsou omezovány podle věku, pohlaví a existence dětí. Výsledek ukazuje, že člověk s alespoň jedním vnoučetem bude průměrně o 19 % pravděpodobněji v penzi než člověk bez vnoučat (když držíme ostatní faktory stabilní). Dále můžeme z výsledku vyčíst, že každé přidané dítě znamená pro respondenta oddálení odchodu do důchodu. Klasifikace C36, C51, J26 Klíčová slova vnouče, důchod, instrumentální proměnná, SHARE, IV, vícerozměrná data, 2SLS Název práce Závislost načasování odchodu do důchodu na existenci vnoučat: evidence s využitím dat SHARE
|
|
|
Payoff of having children - Do elderly parents of more children live in a nursing home less often?
Gömöryová, Katarína ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Landovská, Petra (oponent)
Táto práca skúma vplyv detí na pravdepodobnosť umiestnenia starnúcich rodičov do domovadôchodcov pomocou logitových modelov. Testujú sa tri alternatívne závislé premenné - prijatie do domova dôchodcov bez ohľadu na dĺžku pobytu, dlhodobý a krátkodobý pobyt. Medzi ďalšie použité nezávislé premenné patria tie, ktoré reprezentujú demografické údaje, usporiadaniedomácnosti, zdravotný stav, sociálne kontakty, pracovný stav, funkčné a kognitívne obmedzenia respondentov. Výsledky ukazujú, že rezidenčná dostupnosť detí ovplyvňuje každý typ inštitutionalizácie. Počet detí ovplyvňoval prijatie ako také bez ohľadu na dĺžku do domova a krátkodobé pobyty pri zohľadnení veľkosti domácnosti, ale nikdy neovplyvnil dlhodobý pobyt osôb v domove. Keď sa v modeloch zo- hľadnilo spoločné zdieľanie domácnosti s partnerom, počet detí nikdy nehral významnú úlohu pri žiadnom type inštitutionalizácie Potom sme skúmali efekt vnúčat na pobyt starších obyvateľov v domove dôchodcov. Ich počet bol signifikantný v prípade prijatia a krátkodobého pobytu, aj keď partneri zdieľali jednu domácnosť. Naše výsledky preto naznačujú, že sociálna politika by sa mala zamerať na udržanie mladších skupín v oblastiach husto obývaných staršími ľuďmi. Klíčová slova seniori, domov dôchodcov, počet detí Název práce Výhoda mať deti - Žijú rodičia...
|
|
|
Improvement of risk adjustment for health insurance companies in the Czech Republic - compensation of costs of patients with renal failure
Škodová, Magdalena ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
Model pro rizikovou úpravu predikuje náklady na zdravotní péči pojištěnců a představuje jednu z nejdůležitějších součástí mechanismu přerozdělení financí mezi zdravotními pojišťovnami. V roce 2018 byl v České republice zaveden tzv. PCG model, který kromě věku a pohlaví bere v potaz také náklady na chronická onemocnění. Tato diplomová práce ověřuje uvedený model z pohledu nejdražší chronické nemoci - renálního selhání. Za použití vzorku pojištěnců VZP, kteří měli vykázanou spotřebu zdravotní péče typickou pro onemocnění ledvin v letech 2015-2018, jsme testovali současnou verzi modelu a dodatečně stanovili další klasifikační kritéria pro zařazení pojištěnců do PCG "renální selhání". Klasifikace, která používá pro zařazení výkony dialýzy, se ukázala jako lepší indikátor budoucích nákladů oproti doposud používané spotřebě typických léčiv. Použití přístupu založeného na výkonech dialýzy zlepšilo koeficient determinace z 26 % na 49 % a schopnost predikce nákladů se rovněž významně zlepšila. Předkládaná studie tak může napomoci ke zlepšení rizikové úpravy nákladů v ČR a přispět ke spravedlivějšímu přerozdělení financí mezi zdravotními pojišťovnami, přičemž veškerá potřebná data jsou k dispozici.
|
|
|
Depression in aging population: Social and economic determinants
Šafářová, Kristýna ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Šlegerová, Lenka (oponent)
Deprese mezi stárnoucí populací je častým jevem. Tato práce zkoumá so- cioekonomické a zdravotní faktory jako potenciální determinanty deprese. An- alyzujeme data pro evropskou populaci ve věku 50+, poskytnutá projektem SHARE. Hypotézy ohledně jednotlivých faktorů jsou formulovány na základě existující literatury. Používáme logistickou regresi, a dále prověřujeme robust- nost na několika vzorcích. Signifikantně pozitivní vztah je nalezen zejména mezi výskytem deprese a faktory spojenými se špatným fyzickým zdravím a finančními obtížemi. V Evropě i v České republice jsou šance na výskyt deprese značně vyšší pro ženy. Analýza stratifikovaných dat poukazuje, že zaměstnání snižuje šance na rozvinutí deprese u Evropanů ve věku 50-64, zatímco tyto šance podstatně zvyšuje u Čechů ve věku 65+. 1
|
|
|
Determinants of divorce: Evidence from the Czech Republic
Kolářová, Natálie ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá́ determinanty rozvodovosti v C:eské republice. Na základě regionálnı́ch statistik, které jsou zveřejňovány C:eským statistickým úřadem, je jejı́m cı́lem vysvětlit rozdı́ly v hrubé mı́ře rozvodovosti mezi českými okresy a identifikovat nejvýznamnějšı́ determinanty. Hlavnı́m přı́nosem této práce je ekonometrická analýza nejnovějšı́ch panelových dat. Panelová data uvažujı́cı́ 77 průřezových jednotek (okresů) pozorovaných v letech 2004-2018 jsou analyzována s použitı́m modelu fixnı́ch efektů pro panelová data. Výsledky makroekonomické analýzy ukazujı́, že hrubá mı́ra rozvodovosti je vyššı́ v okresech s relativně vı́ce sňatky, potraty a vyššı́m počtem uchazečů o zaměstnánı́. Vyššı́ přirozený přı́růstek populace a kriminalita rozvodovost rovněž zvyšujı́. Naopak relativně vyššı́ počet lékařů a nižšı́ úroveň vzdělanosti rozvodovost snižujı́. Většina modelem vysvětlené variace má však kořeny v nepozorovaných faktorech - individuálnı́ch a časových efektech. Praha překvapivě nevystupuje jako odlehlá hodnota, jelikož se výsledky zdajı́ být srovnatelné jak při jejı́m zahrnutı́, tak při vyloučenı́. Klasifikace JEL C33, J12 Klíčová slova rozvod, svatba, C:eská republika, regionálnı́...
|
|
|
Impact of socio-demographic aspects on training and contest intensity among runners
Klásek, Jan ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Zeynalova, Olesia (oponent)
Běh se stal v posledních letech populární volnočasovou aktivitou. Hlavní poslání této práce je odhalit efekt socio-demografických faktorů na objem tréninku amatérských bežců a následnou pravděpodobnost jejich účasti na závodech. Data pro tuto analýzu byla získána pomocí vlastního on-line dotazníku. Objem tréninku byl odhadnut pomocí metody nejmenších čtverců, pravděpodobnost účasti na závodech poté logistickou regresí. Individuální motivační faktory a zdravotní indikátory mají největší efekt. Stupeň vzdělání, ani demografické faktory nejsou statisticky signifikantní, příjem domácnosti má vliv pouze na účast na závodech. 1
|
host ::
RSS.