|
|
Stanovení mastných kyselin v sýrech
Rajnochová, Veronika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
ABSTRAKT Tato práce se zabývá stanovením mastných kyselin v přírodních sýrech eidamského typu. V teoretické části práce jsou stručně charakterizovány přírodní sýry eidamského typu, hlavní pozornost je věnována lipidům, mastným kyselinám a možnostem jejich stanovení plynovou chromatografií. V experimentální části byl stanoven obsah mastných kyselin v modelových vzorcích přírodních sýrů eidamského typu vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro extrakci lipidů ze vzorků byla zvolena metoda podle ČSN EN ISO 1735, pro esterifikaci mastných kyselin metoda podle ČSN EN ISO 5509 s použitím methanolového roztoku hydroxidu draselného. Vzniklé methylestery byly stanoveny pomocí plynové chromatografie s FID detekcí.
|
|
|
Analýza vybraných nutričních parametrů v nových odrůdách angreštů
Nováková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá novými odrůdami angreštu. V teoretické části je angrešt charakterizován z biologického hlediska, co do obsahu zdraví prospěšných látek a z hlediska potravinářské technologie. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným nutričním parametrům: vitamínu C, anthokyanům a antioxidační aktivitě. V experimentální části byl změřen obsah hmotnostní sušiny a refraktometrické sušiny. Vitamín C byl měřen pomocí HPLC, anthokyany pomocí pH diferenciální metody a pro stanovení antioxidační aktivity byla zvolena metoda podle Kanedy neboli DPPH.
|
|
|
Charakterizace plodů bezu černého
Christovová, Silvia ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) se zaměřením na aromaticky aktivní látky (AAL) a vitamin C (kyselinu askorbovou (AA) a dehydroaskorbovou (DHA)) . Teoretická část podává stručný přehled o jeho chemickém složení, vlastnostech, léčivých účincích a možnostech zpracování. Následující kapitoly se zaměřují na AAL a vitamin C. Zmíněny jsou i metody vhodné pro jejich stanovení. Cílem první části experimentální práce bylo stanovení aromatického profilu plodů bezu černého pomocí HS-SPME-GC-FID. Zkoumáno bylo 18 vzorků (planý bez a 17 šlechtěných odrůd). Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 24 různých těkavých aromaticky aktivních látek, z nich 12 alkoholů, 5 aldehydů, 4 estery, 1 kyselina a 2 „jiné“ sloučeniny (linalool a -damascenon). Složení jednotlivých vzorků se výrazně lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky. Druhá část experimentální práce byla věnována stanovení celkového obsahu vitaminu C (součet DHA a AA) pomocí HPLC. Pro redukci DHA na AA byla zkoumána tři redukční činidla (DTT, TCEP a L-cystein) při dvou hodnotách pH (7 a 4). Nejlepší účinnost redukce byla stanovena pro TCEP při pH 4. Zvolené reakční podmínky byly aplikovány na vzorky plodů 5 vybraných odrůd. Obsah vitaminu C se pohyboval v rozmezí 5,1 – 13,0 mg na 100 g plodů.
|
|
|
Výběr a optimalizace metody stanovení volných mastných kyselin
Koval, Dominik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací a validací metody pro stanovení volných mastných kyselin. Teoretická část je zaměřená na možnosti extrakce, rozdělení extraktu, esterifikaci, stanovení na plynovém chromatografu a stručný popis nejdůležitějších validačních parametrů. Vše s hlavním důrazem kladeným na aplikaci na volné mastné kyseliny. V experimentální části je uveden výběr a postup optimalizace jednotlivých kroků metody. Pro extrakci lipidů byla zvolena extrakce směsí rozpouštědel (diethylether/petrolether) vycházející z normy ČSN EN ISO 1735, pro zisk frakce volných mastných kyselin byla testována extrakce na pevnou fázi. Pro derivatizaci byla vybrána kysele katalyzovaná esterifikace vycházející z normy ČSN EN ISO 5509 za použití methanolového roztoku BF3 a pro stanovení methylesterů mastných kyselin byl použit plynový chromatograf s plamenově-ionizačním detektorem. Následně byly ověřeny vybrané validační parametry metody: opakovatelnost, reprodukovatelnost, linearita, meze detekce a meze stanovitelnosti. Jako modelové vzorky pro výběr a optimalizaci metody byly použity slunečnicový olej a sýr ementálského typu zakoupené v běžné tržní síti.
|
|
|
Růstové charakteristiky termofilních mikroorganismů
Kuchtová, Ludmila ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cíl této diplomové práce byl zaměřen na studium vlivu podmínek kultivace na růst populace termofilních bakterií Thermus aquaticus, Thermus scotoductus, Geobacillus thermodenitrificans a Geobacillus thermocatenulatus v médiu doporučeném Českou sbírkou mikroorganismů (CCM). Byla sledována změna koncentrace biomasy při kultivaci za různého pH média, kultivační teploty, intenzity míchání a za přídavku glukózy do média v průběhu kultivace v Erlenmayerových baňkách. Výsledky sloužily ke stanovení optimálních podmínek růstu jednotlivých mikroorganismů. Po zjištění optimálních podmínek byly provedeny kultivace ve fermentoru. Z naměřených hodnot absorbance a hmotnosti sušiny odebíraných vzorků byly sestrojeny růstové křivky.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraných typech ovoce
Rodzíková, Martina ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v méně známém bobulovém ovoci, angreštu – srstce obecné. V teoretické části je popsána hlavně obecná charakteristika, biologické znaky a vlastnosti vybraných odrůd, chemické složení a struktura jednotlivých složek, léčivé účinky, možnosti zpracování a využití angreštu. Cílem praktické části bylo stanovit pomocí metody SPME-GC aromaticky aktivní látky obsažené v plodech angreštu vybraných odrůd. Aromaticky aktivní látky byly nejprve extrahovány metodou solid-phase microextraction a následně stanoveny plynovou chromatografií.
|
|
|
Mikrobiologie syrového mléka a mléka po ošetření
Pláničková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce byla mikrobiologická kvalita syrového mléka a mléka tepelně ošetřeného pasterací a UHT záhřevem. V teoretické části byly popsány nejdůležitější a nejběžnější mikroorganismy, které kontaminují mléko, saprofytické a patogenní. Praktická část byla provedena v laboratoři mlékárenského závodu. Mikrobiologickou analýzou byly stanoveny počty mikroorganismů syrového, pasterovaného a UHT mléka.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v sýrech
Ryglová, Hana ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Aromaticky aktivní látky se podílejí na celkovém aroma sýrů. Jedná se o těkavé látky patřící do skupin alkoholů, aldehydů, ketonů, nižších mastných kyselin, esterů, laktonů, terpenů a dalších. Pomocí metody SPME/GC/FID byly tyto látky identifikovány a kvantifikovány v modelových vzorcích přírodních sýrů eidamského typu, vyrobených na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 18 těkavých sloučenin, z toho 3 aldehydy, 4 ketony, 7 alkoholů, 1 ester a 3 kyseliny. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly jak v počtu identifikovaných sloučenin, tak v jejich celkovém obsahu i v obsahu jednotlivých chemických skupin. Nízký počet identifikovaných sloučenin, stejně tak jako jejich celkový obsah, odpovídá počáteční fázi zrání sýrů.
|
|
|
Charakterizace jedlých obalů pro potenciální použití při balení potravin
Jančíková, Simona ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Jedlé obaly jsou v posledních letech velmi rozvijící se skupinou a možnou potenciální náhradou syntetických materiálů pro balení potravin. Také mohou potravinu pozitivně ovlivňovat pomocí svých aktivních vlastností, popřípadě může pomáhat spotřebitelům díky svým inteligentním vlastnostem, které mohou monitorovat změny v potravině. V teoretické části byla zpracována legislativa týkající se obecně balení potravin, ale i se zaměřením na jedlé obaly. Dále byly popsány látky, ze kterých se jedlé obaly vyrábí a také přídatné látky, které mohou zlepšit vlastnosti jedlých obalů. V této části byly také shrnuty nežádoucí druhy mikroorganismů vyskytující se v potravinách a také kapitoly týkající se aktivních a inteligentních vlastností jedlých obalů. Předmětem práce byla především praktická výroba jedlých obalů/filmů z furcellaranu a hydrolyzované želatiny s přídavkem vodného extraktu z čerstvého a sušeného rozmarýnu v koncentraci 5 %, 10 % a 20 %. V praktické části byla u obalů provedena fyzikální charakteristika – texturální vlastnosti jako je pružnost a pevnost v tahu, také obsah vody a tloušťka filmů. V rámci chemických charakteristik byla provedena analýza celkového počtu polyfenolů i analýza polyfenolů na HPLC, antioxidační aktivita, optické vlastnosti filmů a antimikrobiální aktivita filmů. Bylo zjištěno, že celkový počet polyfenolů a antioxidační aktivita byla nejvyšší u 20%DR (TPC: 6,79 ± 0,06 mg kys.galové/g; DPPH: 87,84 ± 0,07 %). Také u vzorků 20%DR a 20%FR byla zaznamenána změna barvy v prostředí o různém pH (3 a 12). Antimikrobiální aktivita byla negativní. Práce ukázala, že je vhodné do jedlých obalů přidávat rostlinné extrakty, díky kterým obsahují jedlé obaly více polyfenolů a mohou dokonce fungovat i jako bariéra proti UV záření.
|
|
|
Možnosti zvýraznění chuti čerstvých sýrů přídavkem koření
Bandarenka, Andrei ; Vítová, Eva (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a senzorickým hodnocením čerstvých sýrů s přídavkem různých druhů koření. Teoretická část práce je zaměřená na charakteristiku použitých koření a popisu nejdůležitějších složek mléka. Byla uvedena charakteristika sýrů, jejich rozdělení, složení a základní postupy výroby. Také byla popsána problematika senzorického hodnocení a způsoby stanovení antimikrobiální aktivity látek. Experimentální část práce je zaměřená na výrobu čerstvých sýrů s přídavkem různých koření (červená paprika, kurkuma, kmín a pískavice) a na následné senzorické hodnocení těchto sýrů. Vzorky čerstvých sýrů byly vyrobeny na fakultě chemické VUT v Brně, kde proběhla i jejich senzorická analýza. Cílem senzorického hodnocení bylo najít nejlepší koření k sýrům. Další část experimentální práce byla věnována stanovení antimikrobiální aktivity vybraných koření diluční metodou. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivním bakteriím Micrococcus luteus a gramnegativním bakteriím Serratia marcescens ve vodě a ve vodném roztoku dimethylsulfoxidu. Na základě získaných údajů ze senzorické analýzy a antimikrobiální zkoušky bylo zjištěno, že nejlepším z použitých koření k čerstvým sýrům je kurkuma, která nejen zlepšuje senzorické vlastnosti sýrů, ale zároveň má silný antimikrobiální účinek.
|
host ::
RSS.