|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Vliv dostupné sociální opory na studijní úspěšnost středoškolských studentů
Svobodová, Kristýna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem získat a sepsat hlavní poznatky, týkající se problematiky sociální opory a jejího vlivu na školní úspěšnost studentů vybraných gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou poznatky rozděleny do tří kapitol, ve kterých jsou vymezeny základní poznatky, jež jsou opřeny o odbornou literaturu a zahraniční studie v daných oblastech. V těchto kapitolách jsou vymezeny pojmy jako sebepojetí, období dospívání, motivace, školní úspěšnost a neúspěšnost, sociální síť a tři základní složky lidského formování v podobě rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Výzkumná část se zaměřuje na zpracování dat, jež byla získána prostřednictvím normovaného dotazníku Dotazník sociální opory pro děti a mládež (CASSS-CZ), doplněného o demografické údaje. Do dotazníkového šetření se zapojilo 310 studentů. Získaná data byla zpracována statistickými metodami korelace, popisné statistiky a statistického nástroje jednofaktorová ANOVA. Po vyhodnocení dat jsme dospěli k závěrům, že sociální opora je pro jedince a jeho školní úspěšnost důležitá. Zároveň však není její míra rozdílná s ohledem na pohlavím jedince či typ školy, kterou jedinec navštěvuje. KLÍČOVÁ SLOVA sebepojetí, dospívání, sociální opora, školní úspěšnost, motivace,...
|
|
|
Rodiče v mateřské škole
MACHOVCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce má přispět k vyzkoušení méně tradičních způsobů spolupráce s rodiči v mateřské škole a k ulehčení adaptace nejmladších dětí v mateřské škole. Cílem práce je připravit v prostředí mateřské školy čtyři setkání třídních pedagogů, dětí a jejich rodičů. Primární cíl těchto setkání se týká upevnění vztahů mezi všemi zúčastněnými při společném aktivním prožití času, podpory adaptace dětí a možnosti rodičů blíže nahlédnout do způsobu vzdělávání v mateřské škole. Teoretická část je zaměřena na vývojovou charakteristiku dítěte v období staršího batolecího a mladšího předškolního věku (od 2 do 4 let), význam rodiny pro dítě a vstup do mateřské školy a adaptaci na její prostředí, význam osobnosti učitelky v procesu adaptace, význam mateřské školy v rozvoji dítěte, spolupráci s rodiči a vhodné metody a formy vzdělávání nejmladších dětí včetně využití knihy a prožitkového učení. V rámci praktické části je zpracován program společných setkání, který byl realizován v mateřské škole a evaluován. V evaluaci je využita metoda pozorování a rozhovor s dětmi a rodiči.
|
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Podpora LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště
Marková, Tereza ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem podpory LGBTQ studujících. Popisuje zkušenosti LGBTQ dospívajících ve školním prostředí a různé formy podpory, která jim v tomto prostředí může být poskytnuta. Práce se soustředí zejména na podporu LGBTQ studujících ze strany školního poradenského pracoviště a roli školních poradenských pracovníků/pracovnic jako advokátů LGBTQ studujících. Výzkum v této práci se věnuje zmapování zkušeností a porovnání pohledů školních poradenských pracovníků/pracovnic a LGBTQ studujících na LGBTQ tématiku v českém školství a roli školního poradenského pracoviště v podpoře LGBTQ studujících. Výzkum v této práci je kvalitativní a pracuje se dvěma výzkumnými soubory. Ke sběru dat byly použity individuální rozhovory a fokusní skupiny, k následné analýze dat byla zvolena tematická analýza. Výsledky výzkumu upozorňují především na absenci LGBTQ tématiky v českém vzdělávání a nedostatečnou podporu LGBTQ studujících ze strany dospělých osob ve školství. Školní poradenští pracovníci/pracovnice se ve své praxi začínají s LGBTQ studujícími, a především těmi transgender a nebinárními, setkávat až v posledních několika letech, což je pro některé popudem začít se v LGBTQ tématice více vzdělávat a zaujímat na jejich školách pozici hlavního obhájce jejich potřeb. KLÍČOVÁ SLOVA školní poradenské...
|
|
| |
|
|
Organizační klima, soupeřící hodnoty a well-being v práci
Zábrodská, K. ; Mudrák, J. ; Machovcová, Kateřina ; Cidlinská, Kateřina
Organizační klima představuje koncept umožňující lépe porozumět vztahu mezi pracovním prostředím a „well-being“ zaměstnanců. V příspěvku prezentujeme výzkumný projekt, který se zaměřoval na organizační klima na akademických pracovištích a jeho vztah s pracovním „well-being.“ Ve výzkumu jsme vycházeli z „modelu soupeřících hodnot“ a použili smíšený výzkumný design zahrnující rozsáhlou dotazníkovou studii a hloubkové rozhovory. V kvantitativní části jsme na základě shlukové k-means analýzy identifikovali čtyři typy organizačního klimatu („sebe-aktualizující“, „kolegiální“, „výkonové“, „fraternitní“) lokalizované v dimenzích „modelu soupeřících hodnot“ (flexibilita-kontrola a externí-interní zaměření). Ty se signifikantně lišily v tom, jak odpovídající participanti vnímali své pracovní prostředí a „well-being“. Na základě hloubkových rozhovorů diskutujeme některé psychosociální procesy, prostřednictvím kterých se mohou odlišné typy klimatu podílet na utváření pracovního „well-being“.
|
|
| |
|
|
Problémy duševního zdraví související se suicidálním chováním u vybraných studentek gymnázií v Plzeňském kraji
Havránková, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce byla vytvořena s primárním cílem získat a sepsat hlavní a důležité informace týkající se problémů duševního zdraví související se sebevražedným jednáním z pohledu vybraných dívek, které studují gymnázia v Plzeňském kraji. V teoretické části jsou nejprve v prvních dvou kapitolách vymezeny obecné charakteristiky a hlavní informace související se zdravím, duševním zdravím, duševní nemocí a suicidálním chováním. Následně je teoretická část věnována přímé aplikaci získaných poznatků a doplnění důležitých údajů v návaznosti na věkovou kategorii studentů gymnázií v tematických oblastech duševního zdraví, duševní nemoci a sebevražedného jednání. V praktické části, pomocí kvalitativní metody polostrukturovaného rozhovoru, byl realizován výzkum se zapojením 9 vybraných studentek z 8 gymnázií v Plzeňském kraji ve věku 14-18 let, který se zaměřoval na zjištění dat z oblasti jejich vlastních zkušeností a postojů k duševnímu zdraví a suicidálnímu chování, jak ve školním prostředí, tak mimo něj. Podrobnou analýzou rozhovorů bylo zjištěno, že je pro studentky hodnota duševního zdraví v rámci kvality života nesmírně důležitá a na něhož má dle dat největší negativní vliv zejména tlak na výsledky ze strany rodiny, školní prostředí spojené se stresem a šikanou od spolužáků nebo i učitelů, včetně...
|
|
|
Problematika homofobie v žákovských kolektivech pohledem vyučujících
Golebiowská, Irena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Machovcová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice homofobie v žákovských kolektivech z pohledu vyučujících. Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat, jakým způsobem vyučující základních škol a víceletých gymnázií smýšlejí o problematice homofobie ve školním prostředí. Teoretická část práce je rozdělena do tří celků. V první části se zabývám především konceptem sexuality, v rámci něhož jsou popsány jednotlivé složky sexuality, základní informace o homosexualitě a zvláštní pozornost je věnována sociokulturnímu konceptu sexuality, který je dán do souvislosti s problematikou homofobie. Druhá kapitola pojednává o období dospívání z hlediska kognitivního, afektivního a sociálního vývoje. Poslední část práce se věnuje tématu sexuality a homofobie v rámci školního prostředí s akcentem na riziko homofobního obtěžování a šikany. V empirické části práce se zabývám výzkumem, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů s vyučujícími základních škol a víceletých gymnázií. Ve výzkumu jsem se zaměřila především na zkušenosti vyučujících s konkrétními projevy homofobie v žákovských kolektivech a na jejich představy a postoje k oblastem souvisejících s problematikou homofobie ve školním prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.