|
| |
|
| |
|
|
Vztah oblačnosti, meteorologických podmínek a orografie na Krušnohorsku
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem orografie na oblačnost s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám, přičemž zkoumá důsledky proudění a radiace v horském terénu. Vliv proudění přes horskou překážku ovlivňuje oblačnost v závislosti na teplotním zvrstvení atmosféry, přičemž důležitou roli hraje i tvar a velikost překážky a rychlost větru. Další vliv orografie je v zesílení radiačních vlivů, a to jak ve dne při vzniku konvektivní oblačnosti, tak i v noci při vzniku mlhy a nízké oblačnosti. K hodnocení oblačnosti Krušnohorska práce využívá data z meteorologických stanic o různé nadmořské výšce a lokaci vůči hřebenu Krušných hor: Gera-Leumnitz, Fichtelberg, Kopisty a Milešovka. Roční chod oblačnosti se na všech stanicích vyznačuje dvěma minimy s vrcholy v druhé polovině dubna a v první polovině září. Nejrovnoměrnější rozdělení oblačnosti během roku přitom vykazuje nejvýše položená stanice Fichtelberg. Popisované orografické vlivy se projevily na oblačnosti zkoumaného území především v propojení radiačních vlastností, geomorfologie a lidské činnosti v Mostecké pánvi, kdy stanice Kopisty měla od listopadu do ledna největší pokrytí oblohy oblačností ze studovaných stanic, od března do září pak nejnižší. klíčová slova: oblačnost, orografie, Krušné hory, stabilita zvrstvení, proudění, radiace
|
|
|
Vliv jevu El Niño / Jižní oscilace na klima Nového Zélandu
Brambus, Ondřej ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Nino, Jižní Oscilací (Southern Oscillation), jejich interakcí (ENSO) a dopadem ENSO procesů na klima Nového Zélandu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První z nich (kapitola 3) se zabývá vysvětlením terminologie, obecných zákonitostí a podmínek, za kterých El Nino vzniká. Druhá část (kapitola 4) pak shrnuje nejdůležitější výzkumy týkající se dopadů ENSO procesů na klima Nového Zélandu. V této části jsou popsány jak čistě meteorologické a klimatologické výzkumy, tak zároveň výzkumy hydrologické či dendrochronologické. Poslední část (kapitola 5) je věnována mému výzkumu, který se zabývá dopady změn SOI (Southern Oscillation Index) na teploty a srážky Nového Zélandu. Při událostech El Nino se zdá být roční amplituda teploty v severní části severního ostrova Nového Zélandu vyšší než při událostech La Nina. K tomuto závěru jsem dospěl pomocí korelace SOI s daty teplot. Dopady kolísání SOI na proměnlivost srážek můj výzkum nepotvrdil.
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
Místní větry a cirkulační systémy
Kořanová, Michaela ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá prouděním terciární cirkulace. Tu dělíme na místní cirkulační systémy a místní větry, podle míry vlivu lokálních podmínek. Místní cirkulační systémy vznikají díky rozdílnému radiačnímu oteplování či ochlazování sousedících oblastí a řadí se mezi ně brízové cirkulace, horské cirkulace, městský, ledovcový a lesní vítr. Místní větry vznikají lokálním ovlivněním proudění sekundární cirkulace. Do této kategorie zařazujeme fénové proudění, proudění bóry, pouštní vítr a vítr dýzového efektu. V další části práce se zabýváme konkrétními projevy jednotlivých větrů a jejich názvy. Názvy větrů jsou často dovozeny od názvu oblasti nebo světové strany, ze které vanou, od místa výskytu, nebo jméno získaly díky konkrétním projevům větru. Zorientovat se v názvech místních větrů je složité. V jižní Africe například nazývají fén jako horský vítr, protože vane z hor. Nakonec jsme z velkého souboru událostí vybrali významné případy výskytu místního větru a zpracovali je jako případové studie. Provedli jsme tedy případovou studii Föhnu ve švýcarském městě Altdorf (duben, 2012), Bury v chorvatském městě Senj (listopad, 2004), brízové cirkulace ve španělském Vigu (červenec, 2012) a horské cirkulace u italského jezera Lago di Garda (květen, 2013).
|
|
|
Charakteristiky konvekčního prostředí a jejich porovnání
Marek, Lukáš ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kašpar, Marek (oponent)
V této práci jsem vytvořil přehled indexů instability a dalších charakteristik konvekčního prostředí, které se nejčastěji vyskytují v odborné literatuře. Na základě veličin, z nichž jsou charakteristiky konvekčního prostředí odvozovány, jsem navrhnul jejich kategorizaci. Vzniklo tak celkem pět skupin indexů instability: (i) indexy rozdílů izobarických hladin, (ii) indexy stoupající vzduchové částice, (iii) indexy potenciálních teplot, (iv) indexy energetického potenciálu konvekce a (v) indexy započítávající střih větru. K těmto pěti kategoriím byla přiřazena šestá kategorie zahrnující další termodynamické charakteristiky. V poslední části práce jsem použil data a hodnoty indexů instability z databáze aerologických sondáží University of Wyoming pro jeden bouřkový den v Praze a indexy instability jsem vzájemně porovnal. V předpovědi této bouře a její intenzity byly nejúspěšnější indexy potenciálních teplot, s výjimkou Rackliffova indexu. Index bulk Richardsonovo číslo, ze skupiny indexů započítávajících střih větru, dokonce správně předpověděl bouři supercelární. Práce by mohla být použita jako základ k dalšímu zpracování, v němž by, na základě vybraných indexů instability, mohla být vytvořena klimatologie stabilitních podmínek pro Českou republiku. Klíčová slova: index instability, konvekce,...
|
|
|
Vztah mezi povětrnostními typy a daty bleskových výbojů ve střední Evropě
Pacovská, Lucie ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce představuje úvod do studia bleskových výbojů a detekce bleskové aktivity s důrazem na celosvětovou síť WWLLN (World Wide Lightning Location Network). Dále zkoumá možné souvislosti mezi daty bleskových výbojů z celosvětově sítě WWLLN a Typizací povětrnostních situací ve střední Evropě vydávanou Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). V rešeršní části práce je představena problematika oblačné elektřiny a bleskových výbojů a současné možnosti jejich detekce s důrazem na detekci síťovou. Dále je představena celosvětová síť WWLLN, ukázky výstupů, které tato síť veřejně poskytuje, a některé vědecké studie, které zpracovávaly data WWLLN jak na území celého světa, tak na území Evropy, s důrazem na účinnost této sítě. Tato práce využívá získaná data ze sítě WWLLN mezi lety 2017- 2019 a zároveň data Typizace povětrnostních situací ČHMÚ. V práci je představeno časové a prostorové rozložení dat WWLLN s hlavním důrazem v praktické části na testování hypotéz týkajících se souvislostí mezi bleskovými výboji a povětrnostními typy pomocí oboustranného binomického testu. Z výsledků se dá vyčíst, že při výskytu povětrnostních typů B (brázda nízkého tlaku nad střední Evropou), NWa (severozápadní anticyklonální situace) a Wal (západní anticyklonální situace letního typu) je pravděpodobnost výskytu alespoň...
|
|
|
Středomořské cyklony a jejich vliv na počasí v Evropě
Ashby, Patrik ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Popová, Jana (oponent)
Práce má rešeršní charakter a zabývá se středomořskými cyklonami v Evropě, jejich vznikem a trajektoriemi pohybu v kontextu mimotropických cyklon. Důraz je dále kladen na představení středomořských cyklon, jejich prostorového rozmístění a vlivu na počasí v Evropě. Cyklony ze Středomoří putují Evropou po dráhách, z nichž nejvýznamnější je ta s označením Vb, která míří z oblasti Janovského zálivu na severovýchod a cyklony na ní ovlivňují počasí především ve střední a východní Evropě. Průměrný počet Vb cyklon v Evropě je v rozmezí dvou až čtyř událostí za rok s průměrnou dobou existence 3,1 dne. Cyklony ze Středomoří musí často překonávat horský hřeben Alp procesem segmentace. Extrémní a dlouhotrvající srážky vypadávající z chladného týlu Vb cyklon jsou dále orograficky zesilovány v nižších pohořích střední Evropy. Cyklony Vb jsou zodpovědné za některé významné povodňové události v Evropě a silné sněžení v Apeninách, východních Alpách a dalších pohořích. Klíčová slova: mimotropická cyklona, Středozemí, dráha Vb, retrográdnost, extrémní srážky, povodně
|
|
|
Hydrometeorologické podmínky vzniku významných dešťových povodní na území ČR
Müller, Miloslav
Uvod r.i.r.,y věnované výzkumu katastrof,ílníchvelkoprostorových dešt'ových povodní ve střední Evropě v červenci 1997 av srpnu 2002 přinesly řadu poznatků o hydrometeorologických podmínkách dešťovýchpovodní na uzemí Čn.auy bylo možnézachytit jejich variabilitu, je třeba zohlednit poznatky o většímpočtu takových událostí. Nejnovějšíudálosti jsou proto častoporovnávány s historickými případy, jejichž příčinyvšak podle našeho nánoru nejsou dostatečně známy. Podstatná částtétodizertačnípráce je proto věnována podrobnému studiu hydrometeorologických podmínek při vzniku nejvýznamnějšíchdešťovýchpovodní od druhé poloviny 19. století' a to velkoprostorových i přívalových. Hlavnípozornost je věnována vybraným problémům,jimiž jsou o časoprostorovérozdělení srážek ajejich vliv na průběh povodně; o vztah předchozích a příčinnýchsrážek a jejich vliv na vývoj nasycenosti povodí; . synoptické příčinytohoto vývoje. Historické události byly porovnány mezi sebou i s nejnovějšími událostmi. Na základě tohoto srovnání byly formulovány některé závěry o podmínkách vzniku dešťovýchpovodní na územíČR. Použitá synoptická metoda neumožňuje podrobné kvantitativní porovnání synoptických podmínek při studovaných událostech. Druhá část dizertačnípráce je proto věnována rozvinutí statistické metody, která umoŽňuje ohodnotit míru...
|
host ::
RSS.