|
|
Porovnání měření pozemních sítí detekujících blesky nad územím Česka
Pacovská, Lucie ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce se zaměřuje na pozemní detekci bleskových výbojů, jež stále mají každoročně na svědomí ztrátu na lidských životech. Po představení několika pozemních detekčních sítí blesků, jsou analyzována data ze tří pozemních detekčních sítí nad územím Česka v období 2015 - 2021. Konkrétně se jedná o celosvětovou síť World Wide Lightning Location Network (WWLLN), amatérskou síť Blitzortung a evropskou síť EUropean Cooperation for LIghtning Detection (EUCLID). V práci jsou zkoumány a porovnávány časoprostorové charakteristiky bleskových výbojů ze tří uvedených detekčních sítí, dále vztah mezi bleskovými výboji a krajinným pokryvem z dat CORINE Land Cover a bleskovými výboji a typy povětrnostních situací z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z výsledků vyplývá, že v časových a prostorových charakteristikách bleskových výbojů se sledované detekční sítě příliš neliší. Vztah mezi bleskovou aktivitou a krajinným pokryvem se ukázal u sledovaných sítí stejný. U vztahu bleskové aktivity s povětrnostní situací se sledované detekční sítě shodnou pouze na největším zastoupení typů B (brázda nízkého tlaku nad střední Evropou) a Bp (brázda postupující přes střední Evropu). Klíčová slova blesk, výboj, EUCLID, BLIDS, WWLLN, Blitzortung, Česko
|
|
|
Dosavadní poznatky o bleskové aktivitě vznikající v návaznosti na sopečnou činnost
Tesař, Matouš ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce představuje rešerši dosavadních poznatků a zjištění, která se týkají problematiky blesků vznikajících v návaznosti na vulkanickou činnost. Jedná se o práci rešeršního charakteru. Práce nejdříve stručně charakterizuje blesky vznikající při konvektivních bouřích, uvádí jejich klasifikaci, mechanismy vzniku a metody detekce. Hlavní část práce obsahuje rešerši literatury týkající se charakteristiky blesků vznikající v návaznosti na vulkanickou činnost, jejich klasifikaci a mechanismy vzniku. Dále práce představuje využívané metody pro detekci vulkanických blesků, metody zkoumání těchto blesků a laboratorní experimenty snažící se tento jev více poznat. Také obsahuje stručný nástin vývoje výzkumu vulkanických blesků, který se v budoucnu očekává. Práce se zabývá i některými vlivy, jimiž vulkanické blesky ovlivňují zemskou atmosféru, zemský povrch a částice sopečného popela, které jsou blesky zasaženy. V závěru práce jsou na základě zjištěných poznatků z literatury diskutovány a srovnávány atmosférické blesky vznikající při konvektivních bouřích s blesky vulkanickými. Klíčová slova: blesk, vulkanismus, rešerše, detekce
|
|
|
Změny srážko-odtokového režimu ve vybraných horských oblastech ČR s ohledem na jejich polohu a stranovou expozici Příprava datasetů srážkových úhrnů
Kalista, Tomáš ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Popová, Jana (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zhodnocení srážkových úhrnů ve vybraných pohořích Česka. Srážkové režimy v horských oblastech jsou velmi proměnlivé a závisí na mnoha faktorech, které jsou v rešeršní části práce důkladně popsány - synoptické situace, nadmořská výška, orientace pohoří. Vlivem těchto faktorů může docházet k nerovnoměrnému rozložení srážek, čímž může vznikat efekt návětří a závětří, případně srážkový stín. Mezi hlavní cíl práce patří analýza četností synoptických situací, které mohou objasnit srážkově bohaté a chudé horské oblasti. Práce dále obsahuje analýzy průměrných ročních úhrnů za desetiletá až dvacetiletá období ve vybraných horských oblastech pomocí kartogramů a grafů srážkových úhrnů ve spojitosti s nadmořskými výškami stanic. Druhotným cílem práce je příprava a kompletace datasetových souborů pro práce navazující. Pomocí výše uvedených metod byla objasněna síla návětrného a závětrného efektu ve většině zkoumaných pohořích, s čímž souvisí i zjištění o převládajícím vlivu cyklonálních synoptických situací přicházejících ze západu. Klíčová slova: srážkové úhrny, synoptické situace, návětrný a závětrný efekt, srážkový stín, hlavní pohoří Česka
|
|
|
Predikce bleskové aktivity numerickým modelem předpovědi počasí
Uhlířová, Iva ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
Blesková aktivita je jedním z velice nebezpečných meteorologických jevů, který je důležité zkoumat, monitorovat i predikovat. Tato práce se zabývá predikcí bleskové aktivity pomocí Lightning Potential Index (LPI) v numerickém modelu předpovědi počasí (NWP) COSMO pro nastavení jedno- (1M) a dvoumomentové (2M) oblačné mikrofyziky a podává analýzu vztahu predikce k bleskům reálně detekovaným evropskou sítí EUCLID. Práce zkoumá vybrané události z let 2018 a 2019, pro něž byla v Česku zaznamenána výrazná blesková aktivita. Cílem práce je pro tyto události verifikovat prognostická pole LPI, respektive tato pole hodnotit z hlediska časoprostorového rozložení předpovídané vs. pozorované bleskové aktivity, a to poprvé nad územím Česka. Charakterizace dat detekovaných blesků v pros- toru a jejich denní chod ukazují shodu s teoretickými poznatky a vhodnost prostorového (horizontálního) i časového aspektu bleskové aktivity pro využití při verifikaci predikova- ných polí. Výsledky této práce úspěšně verifikují pole LPI jejich vztahem s detekovanými blesky v prostoru pomocí vztahu velikosti LPI a vzdálenosti nejbližšího blesku a také v čase podle shody časových průběhů předpovídané a pozorované události. Prognostická pole LPI se při nastavení 2M oblačné mikrofyziky prokázala být spolehlivější než při 1M oblačné...
|
|
|
Vztah mezi povětrnostními typy a daty bleskových výbojů ve střední Evropě
Pacovská, Lucie ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce představuje úvod do studia bleskových výbojů a detekce bleskové aktivity s důrazem na celosvětovou síť WWLLN (World Wide Lightning Location Network). Dále zkoumá možné souvislosti mezi daty bleskových výbojů z celosvětově sítě WWLLN a Typizací povětrnostních situací ve střední Evropě vydávanou Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). V rešeršní části práce je představena problematika oblačné elektřiny a bleskových výbojů a současné možnosti jejich detekce s důrazem na detekci síťovou. Dále je představena celosvětová síť WWLLN, ukázky výstupů, které tato síť veřejně poskytuje, a některé vědecké studie, které zpracovávaly data WWLLN jak na území celého světa, tak na území Evropy, s důrazem na účinnost této sítě. Tato práce využívá získaná data ze sítě WWLLN mezi lety 2017- 2019 a zároveň data Typizace povětrnostních situací ČHMÚ. V práci je představeno časové a prostorové rozložení dat WWLLN s hlavním důrazem v praktické části na testování hypotéz týkajících se souvislostí mezi bleskovými výboji a povětrnostními typy pomocí oboustranného binomického testu. Z výsledků se dá vyčíst, že při výskytu povětrnostních typů B (brázda nízkého tlaku nad střední Evropou), NWa (severozápadní anticyklonální situace) a Wal (západní anticyklonální situace letního typu) je pravděpodobnost výskytu alespoň...
|
|
|
Středomořské cyklony a jejich vliv na počasí v Evropě
Ashby, Patrik ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Popová, Jana (oponent)
Práce má rešeršní charakter a zabývá se středomořskými cyklonami v Evropě, jejich vznikem a trajektoriemi pohybu v kontextu mimotropických cyklon. Důraz je dále kladen na představení středomořských cyklon, jejich prostorového rozmístění a vlivu na počasí v Evropě. Cyklony ze Středomoří putují Evropou po dráhách, z nichž nejvýznamnější je ta s označením Vb, která míří z oblasti Janovského zálivu na severovýchod a cyklony na ní ovlivňují počasí především ve střední a východní Evropě. Průměrný počet Vb cyklon v Evropě je v rozmezí dvou až čtyř událostí za rok s průměrnou dobou existence 3,1 dne. Cyklony ze Středomoří musí často překonávat horský hřeben Alp procesem segmentace. Extrémní a dlouhotrvající srážky vypadávající z chladného týlu Vb cyklon jsou dále orograficky zesilovány v nižších pohořích střední Evropy. Cyklony Vb jsou zodpovědné za některé významné povodňové události v Evropě a silné sněžení v Apeninách, východních Alpách a dalších pohořích. Klíčová slova: mimotropická cyklona, Středozemí, dráha Vb, retrográdnost, extrémní srážky, povodně
|
|
| |
|
|
Predikce bleskové aktivity numerickým modelem předpovědi počasí
Uhlířová, Iva ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
Blesková aktivita je jedním z velice nebezpečných meteorologických jevů, který je důležité zkoumat, monitorovat i predikovat. Tato práce se zabývá predikcí bleskové aktivity pomocí Lightning Potential Index (LPI) v numerickém modelu předpovědi počasí (NWP) COSMO pro nastavení jedno- (1M) a dvoumomentové (2M) oblačné mikrofyziky a podává analýzu vztahu predikce k bleskům reálně detekovaným evropskou sítí EUCLID. Práce zkoumá vybrané události z let 2018 a 2019, pro něž byla v Česku zaznamenána výrazná blesková aktivita. Cílem práce je pro tyto události verifikovat prognostická pole LPI, respektive tato pole hodnotit z hlediska časoprostorového rozložení předpovídané vs. pozorované bleskové aktivity, a to poprvé nad územím Česka. Charakterizace dat detekovaných blesků v pros- toru a jejich denní chod ukazují shodu s teoretickými poznatky a vhodnost prostorového (horizontálního) i časového aspektu bleskové aktivity pro využití při verifikaci predikova- ných polí. Výsledky této práce úspěšně verifikují pole LPI jejich vztahem s detekovanými blesky v prostoru pomocí vztahu velikosti LPI a vzdálenosti nejbližšího blesku a také v čase podle shody časových průběhů předpovídané a pozorované události. Prognostická pole LPI se při nastavení 2M oblačné mikrofyziky prokázala být spolehlivější než při 1M oblačné...
|
host ::
RSS.