|
|
Vztah oblačnosti, meteorologických podmínek a orografie na Krušnohorsku
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem orografie na oblačnost s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám, přičemž zkoumá důsledky proudění a radiace v horském terénu. Vliv proudění přes horskou překážku ovlivňuje oblačnost v závislosti na teplotním zvrstvení atmosféry, přičemž důležitou roli hraje i tvar a velikost překážky a rychlost větru. Další vliv orografie je v zesílení radiačních vlivů, a to jak ve dne při vzniku konvektivní oblačnosti, tak i v noci při vzniku mlhy a nízké oblačnosti. K hodnocení oblačnosti Krušnohorska práce využívá data z meteorologických stanic o různé nadmořské výšce a lokaci vůči hřebenu Krušných hor: Gera-Leumnitz, Fichtelberg, Kopisty a Milešovka. Roční chod oblačnosti se na všech stanicích vyznačuje dvěma minimy s vrcholy v druhé polovině dubna a v první polovině září. Nejrovnoměrnější rozdělení oblačnosti během roku přitom vykazuje nejvýše položená stanice Fichtelberg. Popisované orografické vlivy se projevily na oblačnosti zkoumaného území především v propojení radiačních vlastností, geomorfologie a lidské činnosti v Mostecké pánvi, kdy stanice Kopisty měla od listopadu do ledna největší pokrytí oblohy oblačností ze studovaných stanic, od března do září pak nejnižší. klíčová slova: oblačnost, orografie, Krušné hory, stabilita zvrstvení, proudění, radiace
|
|
|
Hydrometeorologická analýza povodní v červenci 1954
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kakos, Vilibald (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením povodní v červenci 1954 v celkovém středoevropském kontextu. Předkládá komplexní analýzu události z hydrometeorologického pohledu v povodí Labe po Magdeburg, Dunaje po Vídeň a Mohanu po Würzburg. Meteorologickou situaci hodnotí na základě synoptického vývoje a rozboru anomálií meteorologických prvků. Nejkrajnějších denních hodnot vzhledem k období 1951 - 2010 dosahuje vertikální rychlost a meridionální tok vlhkosti. Předběžné podmínky v povodí jsou vyhodnoceny na základě indexu API30, který nabývá v den D nejvyšších hodnot v oblasti Alp a Novohradských hor. Srovnáním s povodněmi z let 2002 a 2013 je zjištěno, že nasycenost nedosahovala mimořádného stavu. Příčinné srážky dosahují nezvykle vysokých úhrnů, v rámci Německa dosud nepřekonaných vícedenních extrémů. Na území ČR je jejich extremita vyhodnocena na základě indexu WEI, jenž je ztotožněn s třídenním srážkovým úhrnem. WEI z července 1954 zaostává za třídenní hodnotou WEI ze srpna 2002, avšak přesahuje WEI pro pětidenní srážkové úhrny v červnu 2013. Kombinací relativně menší nasycenosti a enormních srážkových úhrnů jsou vysoké vodní stavy a průtoky se značnou dobou opakování. Na většině území však lehce zaostávají za roky 2002 a 2013. klíčová slova: povodeň, střední Evropa, červenec 1954, API30, WEI,...
|
|
|
Vztah oblačnosti, meteorologických podmínek a orografie na Krušnohorsku
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem orografie na oblačnost s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám, přičemž zkoumá důsledky proudění a radiace v horském terénu. Vliv proudění přes horskou překážku ovlivňuje oblačnost v závislosti na teplotním zvrstvení atmosféry, přičemž důležitou roli hraje i tvar a velikost překážky a rychlost větru. Další vliv orografie je v zesílení radiačních vlivů, a to jak ve dne při vzniku konvektivní oblačnosti, tak i v noci při vzniku mlhy a nízké oblačnosti. K hodnocení oblačnosti Krušnohorska práce využívá data z meteorologických stanic o různé nadmořské výšce a lokaci vůči hřebenu Krušných hor: Gera-Leumnitz, Fichtelberg, Kopisty a Milešovka. Roční chod oblačnosti se na všech stanicích vyznačuje dvěma minimy s vrcholy v druhé polovině dubna a v první polovině září. Nejrovnoměrnější rozdělení oblačnosti během roku přitom vykazuje nejvýše položená stanice Fichtelberg. Popisované orografické vlivy se projevily na oblačnosti zkoumaného území především v propojení radiačních vlastností, geomorfologie a lidské činnosti v Mostecké pánvi, kdy stanice Kopisty měla od listopadu do ledna největší pokrytí oblohy oblačností ze studovaných stanic, od března do září pak nejnižší. klíčová slova: oblačnost, orografie, Krušné hory, stabilita zvrstvení, proudění, radiace
|
host ::
RSS.