|
|
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
| |
|
|
Control of the morphology of biodegradable polymer blends
Ostafińska, Aleksandra ; Šlouf, Miroslav (vedoucí práce) ; Kosek, Juraj (oponent) ; Vohlídal, Jiří (oponent)
Tato disertační práce s názvem »Řízení morfologie směsí biodegradovatelných polymerů« vznikla v rámci grantového projektu »Multifázové biodegradovatelná polymerní systémy« a reprezentuje nový směr výzkumu v Oddělení morfologie a reologie polymerních materiálů na Ústavu makromolekulární chemie. Hlavní myšlenkou práce bylo využít naše rozsáhlé zkušenosti z oblasti zobrazování a řízení morfologie směsí syntetických polymerů, a to na analogickém poli morfologie biopolymerů. Pro výzkum jsme zvolili tři běžné, široce využívané a poměrně levné biopolymery: škrob, poly(mléčnou kyselinu) a poly(ϵ- kaprolakton). Cílem výzkumu bylo prověřit, jakým způsobem lze zlepšit užitné vlastnosti jejich směsí pomocí předem promyšlené, cílené a reprodukovatelné optimalizace jejich morfologie. Těsná souvislost mezi morfologií (fázovou strukturou, nadmolekulární strukturou) a vlastnostmi polymerních směsí (např. tahovými vlastnostmi, rychlostí biodegradace, propustností pro plyny aj.) je v polymerní vědě obecně přijímaným faktem. V našem případě ukázal průzkum literatury a předběžné experimenty, že existují dva systémy, u nichž by cílené řízení morfologie mohlo výrazně zlepšit užitné vlastnosti: (i) systémy PLA/PCL/TiX (kde PLA = poly(mléčná kyselina), PCL = poly(ϵ-kaprolakton), TiX = částice na bázi TiO2) a (ii) systémy...
|
|
|
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle; svobodná vůle a odpovědnost
Kasalová, Aneta ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Résumé Má diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a právní odpovědnosti. Toto téma jsem si vybrala, protože se jedná o otázku, kterou si často klademe, na kterou však neexistuje jednoznačná odpověď. Cílem práce je ukázat, že ať už svobodnou vůli ve skutečnosti máme či nikoli, právo tak, jak jej známe, musí její existenci vzít v potaz. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První dvě jsou úvodem do filozofického a psychologického diskursu týkajícího se svobodné vůle. Toto téma bylo diskutováno v průběhu celé historie, od antiky až dodnes, a názory na něj jsou velmi různé. Právě rozmanitost názorů nacházejících se na pomyslné ose mezi determinismem (člověk nedisponuje svobodnou vůlí) a libertarianismem (lidská vůle je absolutně svobodná) je to, co se v práci snažím vystihnout. Třetí část mé práce se koncentruje na souvislost mezi svobodnou vůlí a právní odpovědností. Zde jsem se zaměřila na trestněprávní odpovědnost a na ty části trestního zákoníku, které předpokládají existenci svobodné vůle - jako jsou paragrafy týkající se příčetnosti, a na části, které vylučují trestní odpovědnost z důvodu, že svobodná vůle v daném případě chyběla - jako paragrafy o nutné obraně apod. Další problematikou vztahující se k problematice svobodné vůle a odpovědnosti, je problematika trestu. Má práce analyzuje...
|
|
|
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci
Vejvodová, Kristýna ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci Diplomová práce Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci se zabývá lidským chováním v době nacismu. Již od skončení druhé světové války se snažíme nalézt vysvětlení našeho jednání v dané době. Jak je možné, že jsme se podíleli na mučení a vyvražďování tolika nevinných lidí? A můžeme se něčeho podobného dopustit znovu? Hrůzná povaha výše zmíněného lidského počínání je ilustrována v první kapitole této práce na příběhu obyčejných mužů 101. záložního policejního praporu. Tito zcela obyčejní němečtí občané na rozkaz svých nadřízených v roce 1942 popravili 1500 židovských obyvatel polské vesničky Józefów. V dalších kapitolách tato práce pojednává o třech významných sociálně psychologických experimentech druhé poloviny 20. století, které nám pomáhají objasnit přirozené tendence lidského chování, které jsou rozhodující pro schopnost člověka dopustit se takového jednání. Nejprve je v této práci rozebrán experiment Solomona E. Asche, který zkoumá konformismus a pomáhá nám tak pochopit, proč jsme schopni pod tlakem našeho okolí páchat zlo nebo proti zlu nezasáhnout. Následuje experiment Stanleyho Milgrama týkající se poslušnosti. Milgram nám ukazuje, jak je pro většinu lidí snadné uposlechnout autoritu a...
|
|
|
Právní aspekty nových náboženských hnutí v České republice
Kadlecová, Marcela ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
1 Název diplomové práce v českém jazyce, abstrakt v českém jazyce a tři klíčová slova v českém jazyce Právní aspekty nových náboženských hnutí v České republice Abstrakt Cílem diplomové práce je kritická analýza právní úpravy nových náboženských hnutí. Diplomová práce usiluje o zmapování vztahu mezi novými náboženskými hnutími a právním řádem České republiky. Práce se věnuje tématu z pohledu veřejného i soukromého práva, včetně zachycení fenoménu nových náboženských hnutí prostřednictvím sociologických dat. Nová náboženská hnutí jsou nezbytnou součástí náboženského života společnosti. Jedná se však o oblast velmi rozmanitou a širokou, proto je její právní regulace výzvou. Zákonodárce by měl mít na paměti, že zasahuje do soukromé sféry jednotlivce. Zákon č. 3/2002 Sb., jenž je základní právní úpravou pro nová náboženská hnutí, terminologicky nerozlišuje nová náboženská hnutí od tradičních církví a náboženských společností. V České republice mají z nových náboženských hnutí dlouhou tradici a významný počet členů např. Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů a Církev adventistů sedmého dne. Členství v novém náboženském hnutí může mít zásadní vliv na život člověka. Střet mezi hnutími a většinovou společností může nastat zejména v oblasti výchovy a vzdělávání dětí...
|
|
|
Pravicový extremismus a jeho důsledky v rovině právní za nacismu a dnes.
Šimonek, Patrik ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem pravicového extremismu na právní řád a komparací důsledků, které měly a mají aktivity pravicových extremistů na právo. V práci jsou popsány základní principy pravicového extremismu, jakož i základní teze, na nichž pravicově extremistické ideologie staví. Diplomová práce "Pravicový extremismus a jeho důsledky v rovině právní za nacismu a dnes" je rozčleněna na deset kapitol a závěr a pojednává o projevech kmenového nacionalismu v právním řádu nacistického Německa a popisuje zavádění nacistické legislativy na území Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost je v rámci vývoje kmenového nacionalismu věnována i vývoji myšlenek národního partikularismu a představám o národní výjimečnosti. Představa o národní výjimečnosti ale staví na protichůdný pól téže osy nevýjimečné "jiné" a následně vede k jejich diskriminaci a pronásledování. Právo je pak dokonalým nástrojem k diskriminaci a pronásledování těchto "jiných". Ústřední pozornost je tak věnována rasovému zákonodárství, jehož základními kameny se staly eugenické závěry tehdejších "vědců". V diplomové práci jsou proto podrobně rozebrány Norimberské zákony, ale i další zákonné a podzákonné právní předpisy, jejichž cílem bylo vytvořit dokonalý homogenní národ po rasové stránce a vyloučit ze společnosti ty osoby, které nejsou...
|
|
|
Identita, čas a právo
Mucala, Václav ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Otázka, času je otázkou epistemologickou. Jako taková má svůj vztah k právu, jeho založení a způsobu poznávání. Poznávajícím subjektem může být člověk. Spolu s Georgem Herbertem Meadem pak lze hovořit o křížení časových perspektiv a zaujímání postoje tzv. generalizovaných druhých v procesu tvorby institucí a k nim vztažených identit. O jednu úroveň abstrakce výš můžeme za poznávající subjekt pokládat samotný proces funkcionálně diferencované komunikace. Spolu s Niklasem Luhmannem je pak nutno pojímat právo jako epistemický subjekt a identity jakožto psychické systémy vnímat s relevancí k právu jako jím tvořené sémantické artefakty. Hovořit lze nově spíše o identitě práva založené na operacionální uzavřenosti, tj. nepřekročitelností systémově zakládající diference systém/prostředí, která má svůj vlastní systémově relevantní čas a dynamiku. Diplomová práce se ve druhé části věnuje v současnosti populárnímu konceptu zrychlování společnosti. Ve vztahu k první, teoretické části, pak následuje logiku rušení latencí a prostorů intersubjektivit jako ohrožení demokracie. Důvěra a silná občanská společnost přispívá jednak ke snižování transakčních nákladů tržní společnosti, jednak k demokracii, která zpětně tvoří prostředí důvěry. Je-li demokracie pojímána jako dialog, při němž dochází k defuturizaci...
|
|
|
Právo a umění (symbolika, estetika, architektura)
Ševečka, Daniel ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Právo a umění - symbolika, estetika, architektura Abstrakt Právo a umění se dá považovat za obor právní vědy či za část teorie práva, která se začíná těšit zájmu právníků i právních vědců a teoretiků. Nejedná se však o oblast práva zabývající se právem umění, tzv. art právem. Art právo se více zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na aplikaci práva ve světě umění a umělců. Tato práce rozebírá spíše teoretickou otázku, zdali se dá právo chápat jako svébytná umělecká disciplína. Tedy tzv. krásné umění. Tato otázka je hlavní hypotézou této diplomové práce. Práce sestává z pěti páteřních kapitol, ve kterých se autor snaží za pomocí dílčích hypotéz a předkládání co možná nejvalidnějších informací nalézt obhajobu či vyvrácení hypotézy hlavní. Jako vedlejší produkt provedeného bádání autor také zavádí nový pojem "umění práva". Umění práva má představovat možné způsoby a cesty propojování jednotlivých krásných i užitých umění s právem jako oborem lidské činnosti. Jediným cílem práce není stanovit vyčerpávající a definitivní odpovědi na hlavní hypotézu, ale ani na komplexní vysvětlení pojmu umění práva, ale rovněž snaha pomoci nastavit podnětné prostředí pro zájem právníků i veřejnosti o umělecko-právní a další kulturní souvislosti. Práce se dá pojímat jako tzv. crossover mezi jednotlivými vědními a uměnovědnými...
|
host ::
RSS.