|
|
Immobilised palladium catalysts
Demel, Jan ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Vohlídal, Jiří (oponent) ; Jirátová, Květa (oponent)
Shrnutí V rámci této diplomové práce byl připraven nový komplex [RuCl2(46-1-iso- propvl-4-nrethvlbenzen) { 1'- (dífenvlfosfi no) ferrocenkarboxvlová kvselina-rc P}] a byla stanovena jcho struktura rcntgcnovou difrakcí na monokrystalu. Na tttesoporézltírnolekulové Síto MCM-41 byl zakotvelr kornplex rutltelria dvěuta způsoby.V prvním případě, kdy byla na MCM-41 nejprve zakotvena Hdpf a poté ruthenatý komplex' došlo pravděpodobně k nezávislému zakotvení obou látek. V druhém případě byl ruthenatý konrplex zakotven přímo bez fosfinového linkeru. Tyto molekulový i oba lreterogenni katalyzátory byly použity ke stu- dirt reakce propargylalkoholu s kyselinou benzoovou , za vznikt 2_oxopropvl_ bcnzoátu. oba hctcrogcnní katalyzátory mčlypodobnou aktivitu, cožuka- zuje,že v tottrto případě nezáleželo Ita přítolttttosti fosfinovélro ligandu. Velrrri nízká aktivita heterogenních katalyzátorů v porovnání s homogenním byla způsobena paralelní reakcí propargylalkoholu s křemičitanovým molekulo- vým sítem MCM-41 na neidentifikovaný, pravděpodobně polymerní produkt. Bylo zjištěno, žekatalytická centra se z heterogenních kata|yzátorů vymý- vají, ale v tak malém množství,žerrmožtiu.jíminimálně ještě jedno porržití kataIyzátoru bez výrazné ztráty aktivity'
|
|
|
Novel conjugated polymers of the metallo-supramolecular and polyelectrolyte class
Hladysh, Sviatoslav ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Strachota, Adam (oponent) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Tato disertace se zabývá vývojem nových iontových konjugovaných polymerů se zlepšenou zpracovatelností z roztoků, konkrétně: (i) metalo-supramolekulárních polymerů (MSP) vzniklých samoseskupením konjugovaných unimerů (U, stavebních bloků) s ionty kovů Mtz+ do lineárních řetězců s alternačním uspořádáním stavebních jednotek [-Mtz+ -U-]na (ii) polythiofenových polyelektrolytů s triethyl- a trifenyl- fosfoniovými bočními skupinami. Předností polyelektrolytů je jejich rozpustnost v ekologicky akceptovatelných rozpouštědlech, zejména alkoholech, optimálně ve vodě. Oproti tomu výhody MSP spočívají v termodynamické kontrole polymerizačního stupně jejich molekul díky reverzibilitě samoseskupovací reakce (polymerizace), kterou lze ovlivnit zejména výběrem rozpouštědla a teplotou. MSP tak obecně tvoří podstatně méně viskózní a tím i lépe zpracovatelné roztoky než kovalentní polymery. Klíčovým krokem přípravy MSP je syntéza odpovídajícího(ch) unimeru(ů). V rámci této studie byla připravena serie nových unimerů s lineárními centrálními bloky oligothiofenového typu (mono-, bi-, ter- a thieno- thiofene -diyl bloky) a koncovými skupinami 6-bis(2-oxazolinyl)pyridine (pybox) a 2,6-bis(2- imidazolyl)pyridine (bzimpy). Unimery byly...
|
|
|
Synthesis and properties of supramolecular polymers
Vitvarová, Tereza ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent) ; Royal, Guy (oponent)
V rámci této disertační práce byly připraveny stavební bloky (nazývající se unimery) pro tvorbu konjugovaných metalo-supramolekulárních polymerů (MSPs), které ve své struktuře obsahují: (i) substituovaný fosfolový kruh obklopený dvěma thiofenovými cykly jako centrální blok, (ii) 2,2':6',2''-terpyridin-4'-yl (tpy) jako koncovou skupinu pro navázání iontů, a (iii) různé spojky mezi uvedeným centrálním blokem a tpy skupinou. Chemické a fyzikální vlastnosti těchto unimerů byly prostudovány s důrazem na korelaci mezi vlastnostmi a strukturou unimeru. Například unimer bez přídavných spojek vykazuje posun UV/vis absorpčního maxima do červené oblasti o 60 až 100 nm v porovnání s bis(tpy)terthiofenem, což značí, že nahrazením thiofenu fosfolem se značně zvyšuje delokalizace elektronů v molekule unimeru a může být pokryta značná část spektra. Začlenění spojek (ethynediyl, ethynediyl-thiofen-2,5-diyl, ethynediyl-1,4-fenylen) do struktury unimeru má jen malý vliv na šířku zakázaného pásu, a tedy pozici absorpčního maxima. Všechny připravené unimery byly podrobeny procesu samo-seskupování s různými kovovými ionty (Co2+ , Cu2+ , Fe2+ , Ni2+ a Zn2+ ) za vzniku organokovových polymerů. Tři stadia provázející proces samo-seskupování byla pozorována pomocí absorpční a fluorescenční spektroskopie a gelové permeační...
|
|
| |
|
|
Synthesis and characterization of conjugated polymers containing fluorene and thiophene units
Bondarev, Dmitrij ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Štěpánek, Petr (oponent) ; Kmínek, Ivan (oponent)
Tato disertační práce je věnována syntéze a charakterizaci konjugovaných polymerů tří typů: (i) kopolymerů fluorenu a komonomerních jednotek odvozených od fenylenu, antracenu a difenyloxadiazolu; (ii) kopolymerů kombinujících nové thiofenové jednotky s oxadiazolovými a triazolovými bočními skupinami s různými komonomery. Tyto kopolymery byly navrženy s ohledem na zlepšení elektronově-transportních vlastností spolu s laděním absorpčních a emisních charakteristik. I tyto kopolymery představují materiály potenciálně využitelné v PLED; (iii) aniontových i kationtových polyelektrolytů s thiofenickými hlavními řetězci. U těchto materiálů se studovaly základní spektroskopické vlastnosti a také interakce s kovovými nanočásticemi. Zavedení oxadaizolové skupiny do kopolymerů fluorenu zvýšilo stabilitu fluorescence (emise). Dalšího zvýšení stability emise bylo dosaženo záměnou alkylových substituentů fluorenu substituenty arylovými. To vedlo téměř k potlačení nežádoucí zelené emise. Dalším zvoleným přístupem bylo zavedení antracenové jednotky do hlavního řetězce. To vedlo k nejlepším výsledkům ve stabilizaci fluorescence. Byl také proveden experiment poskytující možné vysvětlení mechanismu, jakým antracenová jednotka fluorescenci stabilizuje. Byla připravena série kopolymerů kombinujících nové thiofenové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Control of the morphology of biodegradable polymer blends
Ostafińska, Aleksandra ; Šlouf, Miroslav (vedoucí práce) ; Kosek, Juraj (oponent) ; Vohlídal, Jiří (oponent)
Tato disertační práce s názvem »Řízení morfologie směsí biodegradovatelných polymerů« vznikla v rámci grantového projektu »Multifázové biodegradovatelná polymerní systémy« a reprezentuje nový směr výzkumu v Oddělení morfologie a reologie polymerních materiálů na Ústavu makromolekulární chemie. Hlavní myšlenkou práce bylo využít naše rozsáhlé zkušenosti z oblasti zobrazování a řízení morfologie směsí syntetických polymerů, a to na analogickém poli morfologie biopolymerů. Pro výzkum jsme zvolili tři běžné, široce využívané a poměrně levné biopolymery: škrob, poly(mléčnou kyselinu) a poly(ϵ- kaprolakton). Cílem výzkumu bylo prověřit, jakým způsobem lze zlepšit užitné vlastnosti jejich směsí pomocí předem promyšlené, cílené a reprodukovatelné optimalizace jejich morfologie. Těsná souvislost mezi morfologií (fázovou strukturou, nadmolekulární strukturou) a vlastnostmi polymerních směsí (např. tahovými vlastnostmi, rychlostí biodegradace, propustností pro plyny aj.) je v polymerní vědě obecně přijímaným faktem. V našem případě ukázal průzkum literatury a předběžné experimenty, že existují dva systémy, u nichž by cílené řízení morfologie mohlo výrazně zlepšit užitné vlastnosti: (i) systémy PLA/PCL/TiX (kde PLA = poly(mléčná kyselina), PCL = poly(ϵ-kaprolakton), TiX = částice na bázi TiO2) a (ii) systémy...
|
|
|
Katalytická příprava polyanilinů
Bláha, Michal ; Vohlídal, Jiří (vedoucí práce) ; Omastová, Mária (oponent) ; Trchová, Miroslava (oponent)
V rámci disertační práce byla věnována pozornost katalytické polymerizaci anilinu a částečně i substituovaných anilinů katalytickým systémem FeCl3/H2O2. Do mechanismu polymerizace se, na základě získaných experimentálních dat, zapojují jak Fe3+ ionty, tak HO radikály, které společně tvoří synergický systém. Katalytický systém Fe3+ /H2O2, často označovaný jako Fentonův systém, dokáže značně snížit kontaminaci vznikajících polyanilinů vedlejšími reakčními produkty, ke které ve značné míře dochází při stechiometrické oxidační polymerizaci. Katalyticky připravované polyaniliny však vykazují sníženou vodivost, což je patrně způsobeno vedlejšími reakcemi radikálů, které jsou nedílnou součástí Fentonova systému. Katalytická polymerizace anilinu systémem FeCl3/H2O2 probíhá kinetikou cca druhého řádu vzhledem k anilinu a poskytuje polymer dobrých vlastností pouze tehdy, když je [H2O2] v reakční směsi nízká, tj. poměr [H2O2]/[anilin] je menší než stechiometrický. Při vyšších než stechiometrických poměrech [H2O2]/[anilin] vnikají polyaniliny s nižší vodivostí a odlišnými spektroskopickými vlastnostmi. Morfologii takto připravených polyanilinů dominují větší částice. Překvapivě není příčinou odlišných vlastností přílišná oxidaci polymeru, tj. jeho přeměna na pernigranilinový oxidační stav. Závislost...
|
host ::
RSS.