|
|
Procesy integrace Latinské Ameriky po 2. světové válce
Urban, Radek ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Kořeny latinskoamerické integrace sahají až do první poloviny devatenáctého století, přesto největší integrační boom zažila Latinská Amerika v uplynulých šedesáti letech. Krátce po 2. světové válce byla založena Organizace amerických států následována Organizací středoamerických států, Latinskoamerickou asociací volného obchodu a řadou dalších. Tato práce analyzuje vývoj a s ním spjaté problémy šesti hlavních integračních procesů: OAS; ALALC/ALADI; Andské společenství; integrační procesy Střední Ameriky a Karibiku; a MERCOSUR. Práce je mimo to doplněna o základní teorie integrace a shrnutí ostatních latinskoamerických integračních snah od konce 2. světové války až po současnost.
|
|
|
The attempts of Spain at Power Recuperation int the sixties of the 19 th Century
Hertel, Petr ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Pokusy Španělska o znavunabytí svých mocenských pozic v šedesátých letech 19. století analyzuje pět akcí vojenského a námořního charakteru podniknutých španělskou monarchií mimo svá území zhruba mezi lety 1858 a 1866, s jejich předpoklady, okolnostmi, průběhem, výsledky. Ve srovnání se dvěma akcemi uskutečněnými nebo zahájenými Španělskem již na sklonku padesátých let 19. století (účast na francouzské intervenci ve Vietnamu v letech 1858-1863, válka proti Maroku v letech 1859- 1860), hlubší pozornost je věnována třem intervencím realizovaným od roku 1861 v amerických zemích, které ještě zhruba čtyři desetiletí předtím tvořily součást jeho velkého zámořského impéria (reanexe Santo Dominga v letech 1861-1865; účast v tzv. Třístranné intervenci v Mexiku v letech 1861-1862; námořní expedice k pacifickému pobřeží Jižní Ameriky, která vyvrcholila ve španělsko- peruánskou kontroverzi roku 1864 a následně v tzv. první pacifickou válku, svedenou v letech 1865- 1866 Španělskem proti jihoamerickým pacifickým republikám, v první řadě proti Chile a Peru). Ostatně, právě hispanoamerická emancipace, dovršená ve dvacátých letech 19. století (a tudíž, rozklad velkého španělského impéria v kontinentální Americe po třech stoletích jeho existence), představuje výchozí myšlenku pro téma této práce - přestože,...
|
|
|
Lima: Problémy latinskoamerické metropole v souvislostech a vzájemné interakci
Rataj, Martin ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje komplexu problémů, které charakterizují latinskoamerickou metropoli na prahu jedenadvacátého století. Činí tak na příkladě peruánského hlavního města Limy, které v sobě kumuluje symptomatické neduhy urbanizovaných území této části světa ve vysoké míře. Důraz je kladen především na problematiku vnitrostátní migrace v Peru a jejího důsledku v razantní proměně urbanizace, především v podobě kvapného růstu chudinských čtvrtí na periferiích. Zabývá se ale i jevy, které s tím bezprostředně souvisí, tj. kriminalitou, úpadkem kvality života ve městě a narušením jeho struktur, vyčerpáním životního prostředí a náchylností k postižení ze strany přírodních hrozeb. Práce cílí na provázanost těchto jevů, jejich společné kořeny a zasazuje je do kontextu problémů Peru, s obzvláštním důrazem na aspekt chudoby a kulturně-rasové bariéry.
|
|
|
Inspirace v díle Fridy Kahlo
Moudrá, Veronika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Frida Kahlo, mexické a lidové umění je předmětem mé magisterské práce "Inspirace v díle Fridy Kahlo" pro Středisko ibero-amerických studií na Universitě Karlově. Věnuji se analýze předkolumbovských symbolů, lidovému umění, náboženským a každodenním motivům, jež jsou součástí díla Frida Kahlo. Práci, zaměřenou na společenské vědy, specielně na mexické umění a tradice, doplňuje obrazová analýza. V širším měřítku otvírá téma nacionalistických tendencí v kontextu mexické revoluce počátku dvacátého století. Nezaměřuje se pouze na život Fridy Kahlo, analýzu díla, ale snaží se podat kompletní obraz tvorby této ženy, která byla součástí širšího uměleckého proudu - specifických podmínek, které doprovázely sociální změny na počátku dvacátého století. Autorka však není jen následovatelem. Svou velmi osobní koncepcí boří stávající limity.
|
|
|
Proměny psané norštiny a jejich odraz v tisku na území Spojených států během 19. století a první poloviny 20. století
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hjelde, Arnstein (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývoj psané norštiny na území Spojených států amerických v období druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Jako výchozí materiál pro dokumentaci jazykových změn byla použita periodika vydávaná norskými imigranty. Pro výzkum byly vybrány tři nejvýznamnější norsky psané deníky vydávané v USA (Decorah-Posten, Skandinaven, Minneapolis Tidende), souhrnně označované jako The Big Three. Vývoj norštiny na území USA je monitorován z perspektivy jazykového managementu a jeho teorie. První část analýz se zabývá vlivem angličtiny jako dominantního jazyka v dané oblasti na psanou norštinu. Výzkum mapuje objem anglických výpůjček, nejvíce zasažené oblasti slovní zásoby a postup morfologické a ortografické integrace anglických slov do psané norštiny. V druhé části výzkumu je sledováno, jakým způsobem a v jaké míře se byla v daných novinách reflektována jazyková reforma přijatá v Norsku v roce 1907, která kodifikovala nové pravopisné a morfologické tvary. Mezi prvky, které byly analyzovány v materiálu z novin, byly zařazeny tvary pro množné číslo a préteritum, užívání dvojitých konsonantů, typ písma a další specifika psaného jazyka daného období. Jednotlivě rozpracované výzkumné body podávají celkový pohled na norštinu užívanou imigranty v jejich tištěných médiích....
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
V diplomové práci Evropa "na východ od Rýna" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele sedmnáctého století jsme se zabývali problémem "té druhé" Evropy a jejího chápání anglicky píšícími cestovateli 17. století. Hledali jsme odpověď na otázky, jak vnímali tři anglicky píšící cestovatelé sedmnáctého století prostor Evropy "na východ od Rýna", jenž pro ně nebyl cílem, nýbrž "cestou přes" za jinými destinacemi. Jak byl zakreslen na jejich mentální mapě, zda ho (nebo jeho části) vnímali celistvě a jaké faktory sehrály roli (symbolického kulturního) pojítka.
|
|
|
Komparace dekolonizačního procesu v Indonésii a Malajsii
Šebek, Ivo ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Autor předkládané práce porovnává průběh dekolonizace v jihovýchodní Asii na příkladech Indonésie a Malajské Federace. Ačkoliv obě země mají mnoho společného, kulturně, historicky, nebo například geograficky, průběh jejich osamostatňování od koloniální moci se v mnohém odlišoval. Text analyzuje možné příčiny těchto rozdílů komparací ekonomických, sociálních a politických dějin obou území v 19. a především první polovině 20. století. Vzhledem k rozsahu tématu se analýza zaměřuje pouze na vybrané oblasti, které se na základě existující literatury zdají klíčové pro rozdílný vývoj dekolonizace ve zkoumaných zemích. Jedná se především o tyto oblasti: přístup koloniálních zemí (Velké Británie a Nizozemska), průběh druhé světové války, řešení etnické otázky a role lokálních politických elit. Součástí práce je rovněž stručné shrnutí ekonomického a politického vývoje v období předcházejícím vyhlášení samostatnosti. Klíčová slova: dekolonizace jihovýchodní Asie Indonésie Malajská federace kolonialismus.
|
|
|
"V mém srdci jsem myslela, že když zůstanu v Čechách budu zatracena" Způsoby sebetématizace českých evangelických emigrantů v 18.století
Pukančíková, Petra ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
"V mém srdci jsem myslila, že když zůstanu v Čechách, budu zatracena." Způsoby sebetematizace českých evangelických emigrantů 18. století Analýza sebetematizace českých evangelických emigrantů, kteří se v průběhu 18. století usadili v Berlíně, se odvíjí od životopisů, které po sobě po smrti zanechali. Nicméně emigranti v nich netematizovali primárně sebe sama, ale spíše v rámci zpětné reflexe vlastního života prezentovali svou příslušnost k české komunitě v Berlíně. Zkoumání těchto textů se proto zaměřuje na analýzu textového užití vybraných kategorií (například srdce, duše, svědomí, spása, probuzení a tak podobně), prostřednictvím kterých emigranti tematizovali svůj vztah k sobě, své víře a svým bližním. Jde o nábožensky zaměřenou sebereflexi ovlivněnou luterským pietismem, což znamená, že v životopisech se odráží pouze jedna část pisatelova vnímání sebe sama. Ale i přes toto omezení můžeme vysledovat, jakým způsobem prostřednictvím svého vztahu k bohu a "probuzenému společenství" hodnotili sami sebe.
|
|
|
Kulturní dědictví nehmotného charakteru na seznamu UNESCO - případová studie Mexika
Zasadilová, Hana ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Cílem práce je zhodnotit, nakolik mexická nehmotná památka UNESCO "Den mrtvých" (Día de Muertos) skutečně živým dědictvím. První kapitola se věnuje organizaci UNESCO, instituci nehmotné památky a přehledu mexických nehmotných památek. Druhá kapitola ve třech částech představuje analýzu současného stavu svátku "Dne mrtvých" na pozadí jeho historického vývoje a hodnotí dosavadní dopad památkové ochrany UNESCO ve vztahu ke globalizaci a komercializaci svátku. Klíčová slova: Mexiko, Dušičky, UNESCO, nehmotné kulturní památky
|
host ::
RSS.