|
|
Wnt/β-catenin signalling in the development of the marine annelid Platynereis dumerilii
Žídek, Radim ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
Radim Žídek "Wnt/β-kateninová signalizace ve vývoji mořského kroužkovce Platynereis dumerilii" (disertační práce) Abstrakt: Wnt/β-kateninová signalizace je zásadní pro raný embryonální vývoj mnohobuněčných živočichů, od ustavení tělních os, přes určení zárodečných listů a tkání až po vývoj orgánových soustav. Použil jsem farmakologické ovlivnění aktivity Wnt/β-kateninové dráhy u planktonních larev mořského mnohoštětinatého kroužkovce, nereidky Platynereis dumerilii, zástupce skupiny Spiralia, abych prošetřil úlohu Wnt/β-kateninové signalizace ve vývoji a evoluci tří charakteristických znaků dvoustraně souměrných živočichů (Bilateria): centrální nervové soustavy, tělního článkování a trávicí trubice. Wnt proteiny jsou u nereidky produkovány ve všech tří výše zmíněných soustavách, kde spouští Wnt/β-kateninovou dráhu v sousedních buňkách. Vůbec poprvé zde u nereidky popisuji homolog koncového transkripčního faktoru celé dráhy, Pdu-Tcf, který je předmětem alternativního sestřihu a spolu s cílovým genem Wnt signalizace, Pdu-Axinem, exprimován v tkáních s aktivní Wnt signalizací - v mozkových gangliích, v neuroektodermu podél břišní středové linie, v článcích, v posteriorní růstové zóně a ve střevě. Farmakologické manipulace naznačují, že Wnt/β-kateninová signalizace v ektodermu nereidky specifikuje progenitory...
|
|
|
Transdiferenciace somatických buněk do hepatocytů a klinicky relevatní editace genu Tight junction protein 2
Fryntová, Lucie ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Transdiferenciace v buňce indukuje strukturní přestavby chromatinu a epigenetické změny, které ovlivňují spektrum genové exprese a způsobují celkovou remodelaci buňky. Během transdiferenciace dochází k přímé konverzi určité zralé linie somatických buněk na zralou buněčnou linii jiného typu, napříč jednotlivými zárodečnými vrstvami. Diplomová práce byla zaměřena na transdiferenciaci mezenchymálních buněk - myších embryonálních fibroblastů na endodermální buňky - hepatocyty in vitro s použitím kombinace transkripčních faktorů Hnf4α a Foxa1. Mapování přeměny fibroblastů bylo zahájeno bezprostředně po vyvolání konverze a definitivní vznik tkáňové kultury indukovaných hepatocytů byl potvrzen morfologickými a funkčními testy. Myší indukované hepatocyty nasledně sloužily pro modelaci lidského jaterního onemocnění, ilustrujícího anamnézu pacienta z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, u kterého nebyla možná imunohistochemická detekce proteinu z jater. Pro genetickou editaci indukovaných hepatocytů byla použita technologie CRIPSR/Cas9, při které byl nukleázou Cas9 a navigující gRNA (guide RNA) vytvořen dvouvláknový zlom v genu Tight junction proteinu 2, a následnou syntézou komplementárního řetězce podle DNA templátu byla vyvolána bodová mutace, měnící triplet aminokyseliny v cílovém...
|
|
| |
|
|
Novel mechanisms of T cell-mediated intestinal autoimmunity to Paneth cells
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
(Cz) Panethovy buňky jsou jedním z hlavních aktérů udržujících homeostatický vztah mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Tato funkce je z velké části zajištěna jejich produkcí baktericidních střevních α-defensinů a dalších antimikrobiálních produktů. Poškození funkcí Panethových buněk je spojeno se závažnými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a APECED. Existuje pouze velmi omezené množství informací o interakcích a regulačních smyčkách mezi Panethovými buňkami a střevním imunitním systémem, ať už ve zdraví, či v patologických podmínkách. Předešlá studie provedená v naší laboratoři popsala nový mechanismus zahájení a udržovaní autoimunity namířené proti Panethovým buňkám. Navržený model předpokládal, že T buňky specifické na střevní α-defensiny unikají selekci v thymu, infiltrují střevo a snižují počet Panethových buněk skrze autoimunitní destrukci. Tento proces byl také spojen s nahromaděním prozánětlivých bakterií. Z toho pozorování bylo vyvozeno, že tyto bakterie mohou zhoršovat zánětlivou autoimunitu. Jelikož tento model je značně korelativní, jeho vnitřní mechanismy a funkční vztahy mezi imunitním systémem, Panethovými buňkami a mikrobiotou jsou nejasné. V této práci nejdříve shrnujeme publikovaná data týkající se role Panethových buněk a střevního imunitního systému ve slizniční...
|
|
|
Charakterizace nádorového supresoru Hypermethylated in cancer 1 (Hic1) a jeho nových cílových genů v rámci střevního epitelu a rakoviny střeva
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Kolorektální karcinom je celosvětově jedním z nejčastějších nádorových onemocnění. Nejen genetické, ale i epigenetické změny hrají významnou roli v jeho vzniku a progresi. Jedním z genů, které často podléhají epigenetickému umlčování nebo ztrátě v mnoha typech lidských nádorů, je tumor supresor Hypermethylated in Cancer 1 (HIC1). Tento gen kóduje transkripční represor, který je schopen regulovat transkripci svých cílových genů přímo, anebo nepřímo. Dodnes bylo identifikováno jen dvanáct genů, jejichž exprese je regulována HIC1. Tyto geny kódují transkripční faktory, regulátory buněčného cyklu a apoptózy, nebo proteiny účastnící se angiogeneze, buněčné migrace a invazivity. Za využití podmíněné delece Hic1 v myších embryonálních fibroblastech jsme odhalili šest nových genů, jejichž exprese by mohla být potlačována Hic1. Jedním z nich je Toll-like receptor 2 (Tlr2). V této práci se nám podařilo dokázat, že Tlr2 je jedním z cílových genů Hic1 a že inaktivace Hic1 ve střevě vede ke zvýšení produkce Tlr2. Zároveň jsme po deleci Hic1 pozorovali intenzivnější prozánětlivou odpověď ve střevě s chemicky indukovanou kolitidou a zvýšenou tvorbu nádorů u myší ApcMin . Expresním profilováním lidských embryonálních fibroblastů po snížení exprese Hic1 jsme odhalili zvýšenou expresi jiného potenciálně cílového genu,...
|
|
|
The role of the Wnt signalling pathway in proliferation and differentiation of neural stem cells in the neonatal and adult mouse brain
Koleničová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Kanonická Wnt/β-katenin signální dráha hraje důležitou úlohu v proliferaci a diferenciaci neurálních progenitorů jak v průběhu embryogeneze, tak postnatálně. V této práci jsme se zaměřili na efekt Wnt signální dráhy na diferenciační potenciál neonatálních a dospělých neurálních kmenových buněk (NS/PCs) izolovaných ze subventrikulární zóny (SVZ) postranních komor myších mozků a jejich elektrofyziologické vlastnosti po osmi dnech in vitro diferenciace. Pro manipulaci Wnt signální dráhy na různých buněčných úrovních jsme použili tři transgenní myší kmeny, umožňující tamoxifenem indukovanou rekombinaci DNA, která vede k inhibici nebo aktivaci této dráhy. Ukázali jsme, že aktivace Wnt dráhy má za následek vyšší expresi β-kateninu u NS/PCs, zatímco její inhibice vede k opačnému účinku. K charakterizaci diferencovaných NS/PCs bylo využito metody terčíkového zámku, imunocytochemického barvení a Western blotu. Po osmi dnech differenciace NS/PCs jsme identifikovali tři elektrofyziologicky a imunocytochemicky rozdílné buněčné typy jejichž incidence je do značné míry ovlivněna kanonickou Wnt signální dráhou, pouze u NS/PCs. Aktivace již zmíněné dráhy potlačila gliogenezi, ale podpořila neurogenezi, zatímco její inhibice vedla k opačnému efektu, tedy k potlačení neurogeneze a podpoře gliogeneze. Prekvapivě,...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Wnt signaling in intestinal homeostasis and tumorigenesis
Janečková, Lucie ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrek, Libor (oponent) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Kanonická signální dráha Wnt je jednou z nejdůležitějších drah řídících buněčnou proliferaci a diferenciaci. Je evolučně vysoce konzervovaná a hraje důležitou roli nejen během embryonálního vývoje, ale také v obnově tkání v dospělém organismu. Naopak nefyziologická aktivace této dráhy Wnt způsobuje vznik různých typů lidských onemocnění. Ve střevě je signalizace Wnt úzce spojena s regulací životního cyklu a dělením střevních kmenových buněk a s celkovou obnovou střevního epitelu. Konstitutivní aktivace signální dráhy Wnt vedoucí k rozvoji neoplázie a nádorů stojí za naprostou většinou případů rakoviny tlustého střeva, která je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním v rozvinutých částech světa. Cílem této práce bylo odhalit nové aspekty regulačních mechanismů signální kaskády Wnt a také nalézt nové specifické inhibitory této dráhy včetně potvrzení jejich účinku v pokusných myších. Výsledky práce jsou shrnuty ve čtyřech publikacích. První studie se zabývá buněčným zpracováním a posttranslačními modifikacemi myších proteinů Wnt. Tyto procesy jsou nezbytné pro sekreci těchto bílkovin z buňky a jejich následnou signální aktivitu. Další publikace je zaměřená na gen Troy, který jsme popsali jako inhibitor signalizace Wnt. TROY je cílovým genem dráhy Wnt, který byl identifikován chromatinovou...
|
|
|
Rakovina střevního epitelu a myší modely tohoto onemocnění
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Rakovina střevního epitelu je závažným a častým onemocněním. Pro správné pochopení mechanizmu jejího vzniku je důležité znát jak strukturu střevního epitelu, tak signální dráhy, které udržují homeostázu a regulují buněčnou proliferaci a diferenciaci. Rozvoj rakoviny střeva je vícestupňový proces, jehož počátek i progresi doprovází řada změn na molekulární úrovni. Geneticky upravené myši jsou nezbytným nástrojem nejen při výzkumu vzniku a rozvoje rakoviny, ale i při vyvíjení účinnějších možností terapeutické léčby. Cílem této práce je popsat anatomii střeva včetně funkce signálních drah, shrnout nejběžnější mutace v rozvoji kolorektálního karcinomu u člověka a definovat existující myší modely tohoto onemocnění.
|
|
|
Separace peptidů na nové stacionární fázi na bázi cyklofruktanu, charakterizace separačního systému
Šímová, Veronika ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Hydrofilní interakční kapalinová chromatografie se používá k separaci polárních látek jako alternativa k reverznímu módu HPLC, ve kterém jsou tyto látky obtížně separovatelné nebo mají velmi nízké retence. V současné době existuje mnoho komerčně dostupných stacionárních fází a další se stále vyvíjí. V této práci byly porovnávány separační a interakční vlastnosti chromatografických systémů se silikagelovou stacionární fází a se stacionární fází na bázi isopropylovaného cyklofruktanu za podmínek hydrofilní interakční kapalinové chromatografie. Byly optimalizovány metody pro separace směsí čtyř pentapeptidů a pěti nonapeptidů na těchto dvou stacionárních fázích. Následně byly studovány interakce, které se významně uplatňují v optimalizovaných separačních systémech modelem lineárních vztahů volných energií. Interakce významně ovlivňující retenci analytů na obou stacionárních fázích jsou interakce prostřednictvím vodíkové vazby a na stacionární fázi na bázi isopropylovaného cyklofruktanu také disperzní a elektrostatické interakce. Klíčová slova: peptidy, cyklofruktan, LFER, HILIC
|
host ::
RSS.